DREAM THEATER - MOORE

Narodil se 26. května 1967
klávesista

O NĚM...
DISKOGRAFIE
FOTOGALERIE
LINKY
    Kevin Moore byl spolužákem John Myunga a Johna Petrucciho na střední škole Fredonia College v severní části státu New York, kde spolu s nimi působil ve školní kapele nazývané "Centurion". K zakládajícím členům skupiny Dream Theater (tedy ještě plus bubeník Mike Portnoy) se přidal asi čtvrt roku po založení skupiny (tedy někdy počátkem roku 1986). V březnu 1986 doplnil čtveřici zpěvák Chris Collins a mohl být pořízen první, čtyřpísňový demosnímek "Majesty Demo" (1986). Po zhruba dalším půlroce Collins odchází (následně zakotvuje ve formaci Oblivion Knight) a skupina po dobu celého následujícího roku hledá za něho adekvátní náhradu. Na podzim 1987 se mikrofonu zmocňuje Charlie Dominicci a jelikož už existovala jistá jazzová skupina pod jménem "Majesty", je právě vydávaný CD "When Dream And Day Unite" už opatřen pyšným emblémem DREAM THEATER.
A začala jeho kariéra u této skupiny.


Zpět O NĚM
Kevin Moore se narodil 26. května 1967, v Kings Park na předměstí Long Island, New York. Začal se učit na klavír v pěti letech a napsal svoji první píseň ve svých 12 letech. Jako dospívající Moore hrál se dvěma krátko existujícími kapelami - Crystalbeast a Sidewinder - před tím, než se připojil ke svému příteli z dětství Johnu Petruccimu do skupiny s názvem Centurion.
Po absolvování střední školy v roce 1985, se Moore zapsal na SUNY Fredonia College v New Yorku, aby studoval klasickou hudbu. Po jejich prvním semestru na vysoké škole, kytarové drásíní Petrucciho přiblížilo Kevina Moore k zapojení se do jeho nové kapely, MAJESTY, která se později stala se známá jako Dream Theater - s basistou John Myung. Petrucci a Myung už předtím rekrutovali kolegu z Long Island Mike Portnoye k hraní na bicí během své krátké registrace na Berklee College of Music v Bostonu.

Moore hrál s kapelou a po vánoční přestávce opustil vysokou školu a připojil se ke skupině během léta na plný úvazek s tím, že dohrál klávesové party k písním, které už byly skupinou napsány. Když se přidal bývalý člen Franke and the Knockouts zpěvák Charlie Dominici jako zpěvák kapely, mohli odehrát několik představení po New Yorku. To pomohlo Dream Theater k podepsání smlouvy s Mechanic Records v roce 1988. Další příjmy měl Moore, když dával soukromé lekce hudební teorie ve sklepě svých rodičů.

Se skupinou DREAM THEATER nahrál pak Kevin Moore všechny následující desky:

When Dream And Day Unite (1989)
Images And Words (1992)
Another Day (1992)
Live At The Marquee / LIVE EP (JAPAN) (1993)
Lie (1994)
The Silent Man (1994)
a jeho poslední desku Awake (1994).

Bohužel v kapele v té době nebylo všechno v pořádku a v polovině natáčení alba "Awake" se Kevin Moore rozhodl kapelu opustit a věnovat se vlastním hudebním projektům (viz   CHROMA KEY  ). A tak po natočení desky "Awake" plné nových progresivních postupů kapituloval a odešel v době, kdy se s ostatními již delší čas neshodoval v hudebním zaměření souboru. Neodešel však ve zlém, zbytek kapely pochopil, že může mít odlišný názor.

K tomu poznamenává James LaBrie: "Kevin se vydal jiným směrem než my čtyři zbývající. Více než o naši hudbu se začal mnohem více zajímat o modernější alternativní proudy, o techno, industriál apod. Nastal čas se rozejít.


Kevin Moore opustil Dream Theater v červnu 1994 po 8 letech spolupráce s touto skupinou. Po odchodu od Dream Theater Moore přesídlil do Nového Mexika a začal psát písně pro své sólové album. Jeho první projekt byla demo kazeta s názvem "Music Meant To Be Heard", která obsahovala písně s mluveným slovem-ukázky rozhovorů, které nahrál s cizinci během jeho cesty napříč celou zemí. Většinu z těchto písně později vydal v roce 1999 na limitovaném vydání CD s názvem "This Is A Recording". Během těchto demo nahrávání Moore také přispěl klávesovými party pro progresivní metalovou skupinu Fates Warning v roce 1997 pro album "A Pleasant Shade of Gray" a později na jejich album z roku 2000 "Disconnected".

V následujícím roce se Moore přemístil do Los Angeles, aby mohl začít pracovat na nových skladbách společně s bubeníkem Markem Zonderem, kterého poznal již dříve během spolupráce s Dream Theater. Moore zavolal ještě dvěma dalším hudebníkům, které poznal v Zonderově zkušebním studiu - basistovi Joey Verovi a kytaristoviu Jason Andersonovi – aby nahráli 9 písní na modulárních digitálních nástrojích, zpočátku ve zkušebním studiu a pak i v Mooreově domě v Angeles National Forest. A tak v roce 1998 Moore vydal své první sólové album "Dead Air For Radios" pod hlavičkou projektu Chroma Key v produkci vlastní nahrávací společnosti Fight Evil Records založenou v roce 1996, kde se objevily i čtyři písně z roku 1994 z Nového Mexika ("Even the Waves", "S.O.S.", "On the Page" a "Mouse"). "Tak jak bylo obtížné to předvést, který přístup psaní lze označit, jako oporu. Bylo to především reflexivní a bezmyšlenkovité. Nebylo to zas tak závratně obtížné než jiné věci, ale cítil jsem přitom méně a méně tvořivosti. To byl základ rozkouskování těch obtížných částí pomocí utváření metodou vypíchni a vlep. A v té samé době jsem pracoval na hudbě, která je dnes označována jako Chroma Key, označení víceméně nevinné, více otevřené, mnohaprostorové a orientované spíše písňově než na okázalé předvedení. Přimkl jsem se více k této hudbě, u které jsem se naučil jak psát a vzdálit se od hudby, o které jsem nevěděl, jak ji psát." Album bylo překvapivě éterické a plné oduševnělých písní, které oživily zapomenutou frázi "defies categorization" (=nezaškatulkovatelné). Vybavuje se při něm hudba Petera Gabriela, Marka Hollise, Pink Floyd, The Cure, Midge Urea, Ena a cupitavé roztříštěné prvotřídní filmové produkce. Album představovalo temně ambientní zvuk, blížší k Peteru Gabrielovi a Tori Amos, než ke složitému a komplikovanému stylu Dream Theater. Ve zpětném pohledu si fanoušci Dream Theater všimli, že Moore důkladně prozkoumal styl složení "Space-Dye Vest." Debutového alba se od té doby prodalo zhruba 10.000 kopií po celém světě. Album nicméně rychle a potichounku zaplnilo recenze po celém světě, obvzláště pak v Evropě, kde se album stalo velkým prodejním úspěchem. Vydal ještě desku singlů ze svého prvního alba pod názvem "Colorblind", která vyšla v roce 1999.

V roce 2000 se Moore odstěhoval do Los Angeles, kde natočil digitálně-tématické album "You Go Now". Sestava pro tuto nahrávku tvořil Moore, David Iscove hrající na kytary a Steve Tushar na smyčky a programování. Nové album tvoří hádanku vzdálenější a hloubější, přichází destilát přece už jenom pozoruhodné a jedinečné emocionální palety. "Říkal jsem, že jde více společné dílo, než bylo první album," uvádí Moore. "Je zde více muzikantů, než na první nahrávce, ale napsal jsem většinu, zatímco na prvním CD mnoho napsal, aranžoval a nahrával můs spoluproducent Steve Tushar.

Začínal jsem se spoustou klavírních nápadů někdy v létě. Vešel jsem do pokoje s piánem a během pár měsíců, jsem si nastínil jednoduché nápady, myslím, že album se zdá více akustické než první. Fascinující věcí tohoto CD "You Go Now" je, jak smetanově a akusticky doopravdy zní. Tusharovy naprogramované bicí jsou nejorganičtější a nejrealističtější, než můžete slyšet kdekoliv jinde. Album je také zlehka dotčeno akustickými kytarami, elektronickými kytarami, basou a samozřejmě Mooreovými vizionářskými poli klávesových tónů. Převyšuje jako nějaký druh předtuchy, sardonická, hypnotická stráž, Moore přidává svůj zpěv, který vcelku, evokuje a stojí čelem ke spleti legendárních, reclusive, osamělých obrazů, připomínajících Briana Eno, Roy Harpera, Petera Gabriela, Roger Waterse, Petera Hammilla, Johna Cale, a dokonce i Colina Newmana z Wire.

Během svého pobytu na západním pobřeží Moore krátce navštěvoval California Institute of the Arts, kde natočil vtipný dokument s názvem "Octember Revolution", ve kterém popsal Jižní Kalifornii jako bránu-komunita intervence. Pak se odstěhoval do Kostariky, kde se objevil v rádiu "Radio For Peace International", vyrábějící dvoutýdenní vysílání rozhlasového programu. Některé jeho práce byly později vydány pouze na internetovém albu "Memory Hole 1".

V roce 2004 Moore vypustil své třetí album Chroma Key dotýkající se veřejné oblasti filmu zabývajícím se vyzařováním určité nálady s úmyslem napsat k němu pseudo-zvukovou stopu. Zvolil si film "Age 13", vzdělávací film z roku 1950, původně pro použití ve veřejných školách. Uchopil stávající film, zpomalil jej na polovinu rychlosti a nechal se unášet náladami, texturami a přehráváním písní, které složil. Výsledkem je album "Graveyard Mountain Home" včetně DVD filmu s hudebním doprovodem od Moorea. Jeho nejnovější Chroma Key vydaný projekt na InsideOut Music, "Graveyard Mountain Home", se odklání od normální rockové desky. "Namísto nahrávání něco konvenčního, jsem chtěl nalézt starý film s určitou náladu a umožnit mu, aby určoval písně," řekl. Nalézá rovnováhu v umění a apeluje na popové cítění, "Je to netradiční," řekl Moore. "Byl jsem limitován tímto způsobem. Doufám, že i když je to nekonvenční, bude stále efektivní. Nechtěl jsem vydat náročné album, některé experimentální věc a říkal, "Pokud se vám to nelíbí to, tak nejste dostatečně vstřícní,." Chtěl jsem popové album, aby bylo úspěšné na určité úrovni. Přinejmenším CHROMA KEY lidem, kteří mají rádi ostatní alba CHROMA KEY, se do toho budou moci dostat. Jsou zde větší hloubky na tomto albu, než na posledních dvou CHROMA KEY albech."




V roce 2003 kytarista Fates Warning Jim Matheos požádal Moorea, aby se k němu připojil ke spolupráci na novém projektu, spolu s tehdejším bubeníkem Dream Theater Mike Portnoyem a zpěvákem Pain of Salvation Danielem Gildenlöwem. Kapela, kterou vytvořili byla pojmenována OSI, podle krátkodobě živoucího projektu vládní agentury Office of Strategic Influence po atentátech 11. září 2001. Hudebně je lze popsat jako směs temnější Chroma Key, melodické zaměření na kytary a tvrdost Fates Warning a Dream Theater. Vzhledem k tomu, že Moore a Gildenlöw uchopili Matheosovy demo myšlenky v různých směrech, Matheos nakonec využil Mooreovy vokální schopnosti na albu "Office of Strategic Influence" a Gildenlöw nakonec projekt opustil.

V dubnu 2006 Moore a Matheos vydali druhé album OSI s názvem "Free". Na albu opět vystupoval Portnoy na bicí - i když tentokrát pouze jako studiový hráč - stejně jako Joey Vera z Fates Warning nahrál basové party. Krátce po vydání alba OSI také vydali EP "re: free", jehož součástí jsou remixy tří písní "Free" a video z alba k titulní skladbě. Na jaře roku 2006 Moore a Matheos naznačil v různých rozhovorech k možnému turné na podporu alba, ale nic nakonec se neuskutečnilo. Tato skupina tak s největší pravděpodobností zůstane pouze studiovým projektem.

V dubnu 2009 OSI vydala své třetí studiové album "Blood", kterého se zůčastnil bubeník skupiny Porcupine Tree Gavin Harrison místo Portnoye. Mikael Akerfeldt ze skupiny Opeth se také se objevil jako hostující zpěvák na jedné skladbě, zatímco Tim Bowness No-Man přispěl vokály k bonusové skladbě. Při nahrávání alba Matheos e-mailem posílal nápady Mooreovi, který říkal, že "je vyšperkoval" a dodal efekty. V propagaci alba na svých internetových stránkách skupiny prohlásil, že "Blood je zřejmě jejich nejlepší album."

V roce 2011 vydali prohlášení, že mají připraveno již čtvrté album, které by se mohlo objevit v létě 2011.


11. 12. 2003
Klávesista Kevin Moore nahrál zvukový doprovod k turecké hororové filmové komedii "Okul" ("škola"). Film byl produkován slavným tureckým výrobcem Sinan Cetin a režíroval jej populární turecký režisér Taylan Brothers. "Okul" byl napsán fanouškem DREAM THEATER a Kevina Moore, Dogu Yucel. Když režisér a autor hledali hudebníka prohudbu k jejich filmu, dozvěděli se, že Kevin Moore byl v Istanbulu v Turecku. Mooremu se příběh líbil natolik, že se rozhodl odložit nahrávání třetího alba Chroma Key a začal pracovat na soundtracku k tomuto nízko-rozpočtovému tureckému filmu. Shodou okolností byl film založen na knize s názvem "Hayalet Kitap" ("Ghost Book"), který obsahoval i odkaz na píseň Kevina Moore "Space Dye-Vest". Podle Yucela je stručný nástin obsahu filmu tento: "mladý chlapec je zamilován do nejkrásnější dívky ve škole, ale nemůže získat její srdce a tak začíná psát příběhy pro ni každý den. Pak ale spáchá sebevraždu. O rok později se začaly dít podivné věci dívce a jejím přátelům. Brzy se zjistí, že je ve škole duch.". "Okul" má premiéru v Turecku 9. ledna 2004. Předpokládá se, že film bude uveden v zahraníčí až později. Kevin Moore soundtrack je pokusně připravený k vydání přes Inside Out Records. Můžete si stáhnout ukázku z oficiálních stránek, www.okul-film.com.

Zpět DISKOGRAFIE
NAHRÁVKY SE SKUPINOU
1994Dream Theater Awake Atlantic Recording Corp.
1994Dream Theater The Silent Man Atlantic Recording Corp.
1993Dream Theater Live At The Marquee WEA International
1992Dream Theater Another Day Atlantic/ATCO
1992Dream Theater Images And Words Atlantic/ATCO
1989Dream Theater When Dream And Day Unite Atlantic/ATCO
1986Majesty The Official 1986 Demo Atlantic/ATCO

NAHRÁVKY SE SKUPINOU
2004 Chroma Key Graveyard Mountain Home studio album
2004 Chroma Key Graveyard Mountain Home special edition
2000 Chroma Key You Go Now Fight Evil
1999 Chroma Key Colorblind (CD single) Fight Evil
1998 Chroma Key Dead Air For Radios Marquee
1996 Chroma Key Chroma Key (tape) Marquee

NAHRÁVKY SE SKUPINOU
2009 O.S.I. Blood InsideOut
2006 O.S.I. re:Free EP, InsideOut
2006 O.S.I. Free InsideOut
2003 O.S.I. Office of Strategic Influence InsideOut

OSTATNÍ NAHRÁVKY
2010 Soundtrack Shine ***
2004 Soundtrack Memory Hole 1 Internet-only release
2004 Soundtrack Ghost Book ***
1998 V/A The Blackest Album Dolphin
1998 V/A Sonic Adventure Remixes Toshiba EMI

NAHRÁVKY SE SKUPINOU FATES WARNING
Fates Warning
Disconnected, 2000, Massacre
Fates Warning
A Pleasant Shade Of Gray, 1997, Victor
Fates Warning Perfect Symmetry, 1989 Metal Blade

OSTATNÍ NAHRÁVKY
Carbon 12
Very Harsh Frequencies, 1999, Sinewave
Kevin Moore
This Is A Recording (Demos 1994-1997), 1999, Fight Evil
Kevin Moore
Music Meant To Be Heard, etc. (tape), 1995, CNR Music

Zpět FOTOGALERIE


Foto z Kings Park High School ročenky, rok 1985.

Promo foto z Dream Theater Majesty etapy, rok 1986.


Promo foto z Dream Theater období When Dream and Day Unite, rok 1989.

Foto z Dream Theater éry When Dream and Day Reunite DVD, rok 1989.


Promo foto Dream Theater období Images and Words, rok 1992.

Zpět LINKY
Oficilání stránky skupiny     www.chroma.com
Oficilání stránka o něm  
  http://www.themooreatorium.com


Domů Nahoru
Made by 
©  2001-2002 
Menu