DREAM THEATER - Train of Thought Train of Thought [Myšlenkový pochod]   [69:22]
RECENZE CD: Sedm myšlenkových pochodů
Recenze Toprock.cz
Dream Theater natvrdo
Train Of Thought
Train Of Thought 2
Vlakem do zámyslí

Seznam skladeb:
01.  As I Am [7:47]
02.  This Dying Soul [11:28]
03.  Endless Sacrifice [11:23]
04.  Honor Thy Father [10:14]
05.  Vacant [2:58]
06.  Stream Of Consciousness [11:16]
      (instrumental)
07.  In The Name Of God [14:16]

Music: M+Pe+Ru Text: Petrucci
Music: M+Pe+Po+Ru Text: Portnoy
Music: M+Pe+Po+Ru Text: Petrucci
Music: M+Pe+Po+Ru Text: Portnoy
Music: M+Ru Text: LaBrie
Music: M+Pe+Po+Ru Text:
Music: M+Pe+Po+Ru Text: Petrucci
Skupina:
John Petrucci - Guitars
James LaBrie - Vocals
Jordan Rudess - Keyboards
Mike Portnoy - Drums
John Myung - Bass

Eugen Friesen - Cello ve skladbě "Cacant"
Produkoval: John Petrucci a Mike Portnoy pro JaM Progductions

Pod vedením: Dough Oberkircher

Mixáž: Kevin "Caveman" Shirley
Pod vedením: Yohei Goto
Za asistence: Dan Bucchi a dík také Zoe Thrallovi
Hlavní nahrávky: Cove City Sound Studio, NY, Duben 2003
Dohrávky: Pie Studios - Glen Cove, NY, Květen, červen a srpen 2003
Dohrávky zpěvu: Beat Street Studios - NYC, Září 2003
Mixováno v: The Hit Factory NYC - Září 2003
Vyšlo: 10. 11. 2003
Electra Entertainment Group pro WEA International

Nahoru As I Am
[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci]

Don't
Tell me what's in
Tell me how to write
Don't tell me how to win
This fight
Isn't your life
It isn't your right
To take the only thing that's
Mine
Proven over time
It's over your head
Don't try to read between the
Lines
Are clearly defined
Never lose sight of
Something you believe in

Takin' in the view from
The outside
Feeling like then underdog
Watching through the Window
I'm on the outside
Living like the underdog

I've been trying
To justify you
In the end
I will just defy you

To those who understand
I extend my hand
To the doubtful I demand
Take me as I am

Not under your command
I know where I stand
I won't change to fit your plan
Take me as I am

Still
Running up hill
Swimming against the current
I wish I weren't so
Fucked
Feels like I'm stuck
Lost in a sea of mediocrity
"Slow down,
You're thinking too much
Where is your soul?"
You can not touch
The way I
Play
Or tell me what to say
You're in the way
Of all that I believe in

Takin' in the view from
The outside
Feeling like the underdog
Watching through the Window
I'm on the outside
Living like the underdog

I've been wasting my breath
Oh you
Open minds will descend
Upon you

To those who understand
I extend my hand
To the doubtful i demand
Take me as I am

Not under your command
I know where I stand
I won't change to fit your plan
Take me as I am

To those who understand
I extend my hand
To the doubtful i demand
Take me as I am

Not under your command
I know where I stand
I won't change to fit your plan
Take me as I am
Nahoru Protože jsem
[Myung, Petrucci,Portnoy a Rudess / Petrucci]

Ne
Neříkej mi, co je v tom
Neříkej mi, jak psát
Neříkej mi, jak vyhrát
Tento boj
To není tvůj život
To není tvé právo
Připravit mě o jedinou věc
Pouze mou
Ověřenou časem
Je to nad vaše chápání
Nezkoušej číst mezi těmi
Řádky
Jsou jasně formulovány
Nikdy nepustíš ze zřetele
Něco, v co věříš

Měřeno pohledem
Zvenčí
Cítím se pak jako poražený
Dívám se skrze okno
Jsem na jeho vnější straně
Žijí jako poražený

Pokoušel jsem se
Ospravedlnit tě
Nakonec
Tebou budu jen pohrdat

Těm, kdo rozumí
Podávám ruku
Pochybovače žádám
Berte mě takového, jaký jsem

Nejsem pod vaší kontrolou
Vím, kde je mé místo
Nezměním se, abych vyhověl vašemu plánu
Berte mě takového, jaký jsem

Stále
Běžím do kopce
Plavu proti proudu
Přeji si, abych nebyl takový
Naštvaný
Cítím, jako bych nevěděl kudy kam
Ztracený v moři všednosti
"Zpomal,
Přemýšlíš příliš mnoho
Kde je tvoje duše?"
Nemůžete ovlivnit
Způsob kterým
Hraji
Nebo nařídit mi, co mám říci
Jste svým způsobem
Všechno, v co věřím

Měřeno pohledem
Zvenčí
Cítím se pak jako poražený
Dívám se skrze okno
Jsem na jeho vnější straně
Žijí jako poražený

Vyplýtval jsem svůj dech
Oh ty jeden
Otevřené myšlenky se snesou
Na tebe

Těm, kdo rozumí
Podávám ruku
Pochybovače žádám
Berte mě takového, jaký jsem

Nejsem pod vaší kontrolou
Vím, kde je mé místo
Nezměním se, abych vyhověl vašemu plánu
Berte mě takového, jaký jsem

Těm, kdo rozumí
Podávám ruku
Pochybovače žádám
Berte mě takového, jaký jsem

Nejsem pod vaší kontrolou
Vím, kde je mé místo
Nezměním se, abych vyhověl vašemu plánu
Berte mě takového, jaký jsem
Nahoru This Dying Soul
[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Portnoy]

IV. Reflections of Reality (Revisited)

Hello, Mirror - so glad to see your my friend
   it's been a while
Searching Fearless - where do I begin to heal
   this wound of sef-denial?

Face yourself man!
Brace yourself and trace your hell back

You've been blinded, living life a one-way
   cold existence all the while
Now it's time to stane the problem right
   between the eyes you long lost child

I wanna feel your body breaking
Wanna feel your body breaking and shaking
   and left in the cold
I want to heal your conscience making a
   change to fix this dying soul

Born into this world a broken home
Surrounded by love yet all alone
Forced into a life that's split in two
A mother and a father both pulling you

Then you had to deal with loss and death
Everybody thinking they know best
Coping with this shit at such an age
Can only fill a kid with pain an rage

Family disease pumped through your blood
Never had the chance you thought you could
Running all the while with no escape
Turning all that pain into blame and hate

Living on your own by twenty one
Not a single car and having fun
Consuming all the life in the front of you
Burning out the fuse and smoking the residue

Possessive obsessions selfish childish games
Vengeful resements
Passing all the blame

Living out a life of decadence
Acting without thought of consequence
Spreading all your lies from coast to coast
While spitting on the ones that matter most

Running power mad with no control
Fighting for the credit they once stole
No one can ever tell you what to do
Ruling other's lives while they can't stand
   the thought of you

A living reflection seen from miles away
A hopeless affliction having run astray

I wanna feel your body breaking
Wanna feel your body breaking and shaking
   and left in the cold
I want to heal your conscience making a
   change to fix this dying soul

Now that you can see all you have done
It's time to take that step into the kingdom
All your sins will only make you strong
And help you break right through the prison wall

V. Release

Come to me my friend (Listen to me)
I'll help this torture end (Help to set me free)
Let your ego go (I can't carry this load)
You can't go through this alone
   (I feel so hopeless and exposed)

You'll find your peace of mind
   (Give me some direction)
You can no longer hide
   (Break out of this isolation)
Let humility (Openess, honesty)
And become what you can be
   (A healing tranquility)

Help me
Save me
Heal me
I can't break out of this prison all alone

These tormenting ghosts of yesterday
Will vanish when exposed
You can't hold onto your secrets
They'll only send you back alone

Your fearless admissions
Will help expel your destructive obsessions
With my help I know you can
Be at one with God and man

Hear me
Believe me
Take me
I'm ready to break right through this
   prison wall

Dedicated to Bill W. and of his friends
Nahoru Tahle umírající duše
[Myung, Petrucci, Portnoy a Rudess / Portnoy]

IV. Odrazy reality (Upravená)

Haló, Zrcadlo - je potěšitelné, dívat se na tebe, můj příteli
   bylo to na chvíli
Pátral jsi Nebojácně - kde mám začít hojit
   toto zranění ze sebezapření?

Pohlédni sám na sebe člověče!
Zapři se mocně a sleduj své peklo za sebou

Býval jsi slepý a žil velmi jednoduše
   chladná existence všeho zatímco
Teď je čas podívat se na problém opravdově
   mezi očima toužíš po zbloudilém dítěti

Přával jsem si cítit tvoje tělo zlomené
Přával cítit tvé tělo zlomené a třesoucí
   a opustit je v chladu
Přál si léčit tvé svědomí tvořením
   změn, abych upevnil tu tvou umírající duši

Zrozen do tohoto světa rozbitého domova
Obklopen láskou nicméně opuštěn
Přinucen k životu, který je rozpolcen na dva
Matka a otec, oba se o tebe tahají

Pak jste se museli vypořádat se ztrátou a se smrtí
Každý si myslí, že to ví nejlépe
Skrytí za tou sračkou v tomhle věku
Mohou naplnit dítě bolestí z hněvu

Rodinná nemoc přečerpává tvoji krev
Nikdy jsi neměl šanci, myslet si že bys mohl
Prožít všechny chvíle bez ani jednoho úniku
Obklopen vším tím, co trestá za viny a nenávist

Žiji si svých vlastních dvacet jedna
Ani jediný automobil a žertuji
Strávím celý život před tebou
Zapálená rozbuška a vyhořelý zbytek

Vlastnické posedlosti sobeckých dětských her
Pomstychtivá podobenství
Hněv všech těch obvinění

Prožíván svůj život dekadentně
Jednám bez důležitých myšlenek
Rozšiřuji všechny vaše lži z břehu na břeh
Zatímco kašleš na jedinou, která je největší

Běžím silně šílený bez nijaké kontroly
Bojuji za důvěru, kterou oni kdysi ukradli
Nikdo ti nemůže říci, co máš dělat
Panování těch co žijí, zatímco oni nemohou zůstat
   s myšlenkou na tebe

Živoucí odraz viděn na míli vzdálený
Zoufalé trápení sešlé z pravé cesty

Přával jsem si cítít tvoje tělo zlomené
Přával cítit tvé tělo zlomené a třesoucí
   a opustit je v chladu
Přál si léčit tvé svědomí tvořením
   změn, abych upevnil tu tvou umírající duši

Teď, když můžeš vidět všechno, co máš dělat
Je čas uchopit ten krok do království
Všechny tvé hříchy tě budou pouze posilňovat
A s tvoji pomocí se nabourat přes vězeňskou zeď

V. Uvolnění

Přijď ke mě můj příteli (naslouchej mi)
Pomůžu tyto muka ukončit (Pomoz mi uvolnit se)
Nech své ego jít (Nemohu nosit to břímě)
Nemůžeš jít přes všechno samoten
   (Cítím se tak beznadějný a odhalen)

Nalezneš svůj duševní klid
   (Dej mi nějaký směr)
Nemůžeš se již déle ukrývat
   (Překonej to své osamění)
Buď pokorný (Otevřený, poctivý)
A staň se tím, čím můžeš být
   (Konějšivě klidný)

Pomoz mi
Zachraň mne
Vyléč mne
Nemohu prolomit toto vězení úplně sám

Toto trýznění duše včerejšího dne
Se vytratí, když se odhalíš
Nemůžeš držet svá tajemství
Oni budou pouze posílat zpět samotu

Tvoje neohrožené přístupy
Napomůžou vyhnat tvé ničivé posedlosti
S moji pomoci, vím že můžeš
Buď zajedno s Bohem a člověkem

Vyslechni mě
Věř mi
Vezmi mne
Já jsem připraven prolomit se skrze
   vězeňskou zeď

Věnováno Billovi W. a jeho přátelům
Nahoru Endless Sacrifice
[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci]

Cold
Lying in my bed
Staring into darness

Lost
I hear footsteps overhead
And my thoughts return
Again

Like a child who's run away
And won't be coming back
Time keeps passing by
As night turns into day

I'm so far away
And so alone
I need to see your face
To keep me same
To make me whole

Try to stay alive
Until I hear your voice
I'm gonna lose my mind
Someone tell me why
I chose this life
This superficial lie
Constant compromise
Endless sacrifice

Pain
It saddens me to know
The helplessness you feel
Your light

Shines on my soul
While a thousand candless
Burn

Outside this barren room
The rain is pouring down
The emptiness inside
Is growing deeper still

You're so far away
And so alone
You long for love's embrace
To keep you sane
To make you whole

Try to stay alive
Until I hear your voice
I'm gonna lose my mind
Someone tell me why
I chose this life
This superficial lie
Constant compromise
Endless sacrifice

Moments wasted
Isolated
Time escaping
Endless sacrifice

Moments wasted
Isolated
Time escaping
Endless sacrifice

Over the distance
We try to make sense
Of surviving together
While living apart

Striving for balance
We rise to the challenge
Of staying connected
In spite of circumstance

All you've forsaken
And all that you've done
So that I could live out
This undying dream

Won't be forgotten
Or taken for granted
I'll always remember
Your enless sacrifice

Moments wasted
Isolated
Time escaping
Endless sacrifice

Moments wasted
Isolated
Time escaping
Endless sacrifice
Nahoru Nekonečné obětování
[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci]

Studený
ležím na své posteli
Strnule hledím do temnoty

Ztracený
Slyším kroky okolo
A moje myšlenky se vracejí
Znovu

Jako dítě, které utíká pryč
A nebude se moci vrátit
Čas nás míjí kolem
Když se noc převrací v den

Jsem tak v nedohlednu
A tak samotný
Potřebuji vidět tvoji tvář
Abych zůstal stejný
Ponechán sám sobě neporušen

Zkus zůstat naživu
Dokud slyším tvůj hlas
Ztrácívám svoji mysl
Někdy mi řekni proč
Zvolil jsem si tento život
Tuto povrchní lež
Neměnný kompromis
Nekonečné obětování

Bolest
Ta mne zarmoutí, abych poznal
Bezradnost, kterou cítíš
Tvé světlo

Svítí na mou duši
Zatímco tisíce svíček
Hoří

Mimo tuto sterilní místnost
Déšť se spouští dolů
Prázdnota uvnitř
Roste stále hlouběji

Ty jsi tak v nedohlednu
A tak samotný
Toužíš po láskyplném objetí
Abys zůstal tím samým
Abys mě měl celého

Zkus zůstat naživu
Dokud slyším tvůj hlas
Ztrácívám svoji mysl
Někdy mi řekni proč
Zvolil jsem si tento život
Tuto povrchní lež
Neměnný kompromis
Nekonečné obětování

Okamžik zbytečný
Ojedinělý
Čas útěku
Nekonečné obětování

Okamžik zbytečný
Ojedinělý
Čas útěku
Nekonečné obětování

Přes vzdálenosti
Zkoušíme dát tomu smysl
Přežít společně
Zatímco žijeme odděleně

Usilujeme o rovnováhu
Vstáváme na vyzvání
Abychom zůstali spojení
Proti všem náhodám

Všechno jsi opustil
A všechno, co jsi udělal
Tak, abych mohl přežít
Ten nehynoucí sen

Nezapomeň
Nebo si připusť
Budu si vždy pamatovat
Tvé nekonečné obětování

Okamžik zbytečný
Ojedinělý
Čas útěku
Nekonečné obětování

Okamžik zbytečný
Ojedinělý
Čas útěku
Nekonečné obětování
Nahoru Honor Thy Father
[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Portnoy]

We're taught unconditional love
That blood is ticker than water
That a parent's world would revolve
Always around their son or their daughter

You pretended I was your own
And even believed that you loved me
But were always threatened by some
Invisible blood line that only you cold see

You took advantage of an outreached hand
And twisted it to meet your every need
"Gimme time to re-charge my batteries
I'll see her when she's older and I'll bounce
her on my knee"

Well listen to me you ungrateful fool
Here comes a dose of reality
You'll go to your grave a sad and lonely man
The door is now closed on your pathetic little plan

On and on and on and on it goes
It's so easy to run away with nothing in tow

How can you ever sleep a wink at night
Pretending that everything is alright
And have the nerve to blame this mess on me

Never in my life have I seen someone
So ignorant to the damage he has done
You're the rotted root in the family tree

I tried your bill therapy
I tried to make amends
But nothing could lure you out of your selfish
shell again

Expecting everyone to bow and kiss your feet
Don't you see respect is not a one way street
Blaming everyone for all that you've done wrong
I'll get my peace of mind when you hear this song

On and on and on and on it goes
And with every passing day true colors show
How can you ever sleep a wink at night
Pretending that everything is alright
And have the balls to blame this mess on me

Never in my life have I seen someone
Oblivious to the damage he has done
You're the rotted root in the family tree

Watch where you walk
Don't you dare cross the crooked step
Watch the way you talk
Don't cross the crooked step

On and on and on and on it goes
Chauvinistic, heartless, selfish, cold

How can you ever sleep a wink at night
Pretending that everything is alright
And have the balls to blame this shit on me

Never in my life have I seen someone
So fucking blind to the damage he has done
You're the rotted root in the family tree
Nahoru Cti otce svého

[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Portnoy]

Byli jsme poučováni o bezvýhradné lásce
Jehož původem je srdce než voda
Že rodičovský svět se bude otáčet
Vždy kolem jejich syna nebo jejich dcery

Předstírali jste, že jsem byl váš vlastní
A dokonce věřili, že jste mě milovali
Ale byli jste vždy ohroženi něčím
Neviditelná čára původu, kterou pouze vy můžete vidět

Vy jste těžili z napřažené ruky
A sevřené, aby vyhověla tvé každé potřebě
"Nastal čas dobít mé baterie
uvidím ji, když ona je starší a budu skákat
s ní na mém koleně"

Dobře mě poslouchej, ty nevděčný blázne
Přichází porce skutečnosti
Půjdeš ke svému hrobu jako smutný a osamělý člověk
Dveře jsou nyní zavřené na tvůj dojímavý malý záměr

Tak a tak a tak a tak to chodí
Je to tak snadné utéci s hloupostí ve vleku

Jak nemůžeš vlastně zamhouřit oko v noci
Předstíráš, že všechno je v pořádku
A jsem nervozní, abych si vyčítal zmatek ve mě

Do nejdelší smrti jsem neviděl někoho
Tak ignorantského ke škodě, kterou udělal
Jsi shnilý kořen v rodokmenu

Zkoušel jsem váš účet terapie
Zkoušel jsem, jak odškodnit
Ale nic nemohl nalákat tě ve tvém sobectví
vyloupni se znovu

Očekávám někoho, aby se sklonil a políbil tvá chodidla
Cožpak nevidíš, že úcta není jednou možnou cestou
Obviňuji každého za všechno, kteří ti ublížili
Získám svůj duševní klid, když uslyšíš tuto píseň

Tak a tak a tak a tak to chodí
A s každým míjejícím dnem se ukazují pravdivé barvy
Jak můžeš někdy zamhouřit oči v noci
Předstírát, že je všechno v pořádku
A maš kuráž vyčítat tento zmatek ve mě

Do nejdelší smrti jsem neviděl někoho
Nehledící na škodu, kterou udělal
Jsi shnilý kořen v rodokmenu

Hlídej kudy jdeš
Netroufej si křížit křivolaký krok
Hlídej způsob, jak hovoříš
Nekříž křivolaký krok

Tak a tak a tak a tak to chodí
Šovinistický, bezcitný, sobecký, studený

Jak nemůžeš vlastně zamhouřit oko v noci
Předstíráš, že všechno je v pořádku
A maš kuráž vyčítat tyto sračky ve mě

Do nejdelší smrti jsem neviděl někoho
Tak posraně slepý na škodu, kterou udělal
Jsi shnilý kořen v rodokmenu
Nahoru Vacant
[Myung and Rudess / LaBrie]

Hey You, Hey You
I'm right here
Conscience fading
Can't get through

Oh Lord
Helpless
Confused
Head swayed
Eyes glazed
And mine teared

She's losing control
What can I do
Her vacant eyes
Black holes
Am I losing you
Nahoru Práznota
[Myung and Rudess / LaBrie]

Hej ty, hej ty
Jsem tady správně
Svědomí pohasíná
Nemůže se prodrat

Oh Bože
Bezmocný
Zmatený
Hlava se zakymácela
Oči zeskelnatěly
A moje se zalily slzami

Ona ztrácí kontrolu
Co mám udělat
Její prázdné oči
Černé díry
Cožpak tě ztrácím?
Nahoru Stream Of Consciousness
[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / --- ]
(instrumental)
Nahoru Příval pocitů

[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / --- ]
(orchestrálka)
Nahoru In The Name Of God
[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci]

How can this be?
Why is he the chosen one?

Saint gone astray
With a scepter and a gun

Learn to believe
In the mighty and the strong

Come bleed the beast
Follow me it won't be long

Listen when the prophet
Speaks to you
Killing in the name of God

Passion
Twisting faith into violence
In the name of God

Straight is the path
Leading to your salvation
Slaying the week
Ethnic elimination

Any day we'll all be
Swept away
You'll be saved
As long as you obey

Lies
Tools of the devil inside
Written in Holy disguise
Meant to deceive and divide
Us all

Listen when the prophet
Speaks to you
Killing in the name of God

Passion
Twisting faith into violence
In the name of God

Blurring the lines
Between virtue and sin
They can't tell
Where God ends
And mankind begins

They know no other
Life but this
From the cradle
They are claimed

Listen when the prophet
Speaks to you
Killing in the name of God

Passion
Twisting faith into violence
In the name of God

Hundreds of believers
Lured into a doomsday cult

All would perish
In the name of God

Self-proclaimed messiah
Led his servants
To their death
Eighty murdered

In the name of God
Forty sons and daughters
Un-consenting plural wives
Perversions
In the name of God

Underground religion
Turning toward
The mainstream light
Blind devotion
In the name of God

Justifying violence
Citing from the Holy Book
teaching hatred
In the name of God

Listen when the prophet
Speaks to you
Kiling
In the name of God

Passion
Twisting faith into violence
In the name of God

Religious believers
Fanatic obsession
Does following faith
Lead us to violence?

Unyielding crusade
Divine revelation
Does following faith
Lead us to violence?
Nahoru Ve jménu Boha

[Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci]

Jak je tohle možné?
Proč zrovna on je vyvolený?

Svatý svádí z cesty
Se žezlem a se zbraní

Naučte se věřit
V moc a sílu

Nechme vykrvácet bestii
Nebude to trvat dlouho

Poslouchejte, když prorok
Hovoří k vám
O zabíjení ve jménu Boha

Vášeň
Převrací víru v násilí
Ve jménu Boha

Přímá je cesta
Vedoucí k vašemu spasení
Vražedný týden
Etnické čistky

A jakýkoliv den, kdy budeme
Všichni zničeni
Vy budete spaseni
Pokud se podrobíte

Lži
Nástroje ďábla unitř
Přestrojené za svaté písmo
Určené k ošálení a rozdělení
Nás všech

Poslouchejte, když prorok
Hovoří k vám
O zabíjení ve jménu Boha

Vášeň
Převrací víru v násilí
Ve jménu Boha

Rozmazáváš hranice
Mezi počestností a hříchem
Oni nedokážou rozeznat
Kde končí Bůh
A lidstvo začíná

Neznají jiný život
Než ten jejich
Od kolébky
Jsou k němu vedeni

Poslouchejte, když prorok
Hovoří k vám
O zabíjení ve jménu Boha

Vášeň
Převrací víru v násilí
Ve jménu Boha

Stovky věřících
Lákají k uctívání kultu Soudného dne

Všichni mohli zahynout
Ve jménu Boha

Samozvaný spasitel
Přivedl své služebnictvo
K jejich smrti
Osmdesát zavražděných

Ve jménu Boha
Čtyřicet synů a dcer
Nedovolené mnohoženství
Zvrácenosti
Ve jménu Boha

Ilegální náboženské hnutí
Se obrácí směrem
K tomu pravému osvícení
Slepá oddanost
Ve jménu Boha

Ospravedlňují násilí
Citují ze Svaté knihy
Vyučují k nenávisti
Ve jménu Boha

Poslouchejte, když prorok
Hovoří k vám
O zabíjení
Ve jménu Boha

Vášeň
Převrací víru v násilí
Ve jménu Boha

Zbožní věřící
Fanaticky posedlí
Následující víru
Vedou nás k násilí?

Nepoddajná křížová výprava
Božské zjevení
Následující víru
Vedou nás k násilí?
"Sedm myšlenkových pochodů"
25.11.2003 19:35, Pavel Parikrupa
Zdroj: http://musicserver.cz/clanek.php?id=7877&z=new

Každá nová deska Dream Theater, kapely, která vznikla již před patnácti lety, znamená velkou výzvu nejen pro posluchače, ale i pro skupinu samotnou. Oni sami sobě jsou totiž limitem, svou tvorbou si nasadili laťku velmi vysoko. Otázkou je, zda ještě mohou jít výše, rozvíjet styl a instrumentální schopnosti, přicházet na nová témata a nápady a převést je do podoby díla přijatelného posluchači. I nová deska "Train Of Thought" je hozenou rukavicí - přijmeš výzvu, nebojíš se dobrodružství, máš na to? Sedm skladeb trvá bezmála sedmdesát minut a vemte na to jed, děje se v nich hodně.

V recenzi minulé desky "Six Degrees Of Inner Turbulence" jsem na závěr spekuloval, jestli Dream Theater přistoupí na hrátky s elektronikou - nestalo se tak (zatím?) a ani další náznaky přiklonění k nějakým módním trendům nelze vystopovat. Kapela zní pořád stejně, což nelze brát jako výtku, protože lze těžko najít lepší mistry svého oboru. Samotná virtuozita, jakkoli beroucí dech, ovšem nestačí, je třeba ji přínosně využít pro sdělení a nálady. Už název desky ("Myšlenkové pochody") opět naznačuje oblíbené téma textů - totiž psychické stavy, putování v těch nejtmavějších zákoutích lidské duše a snad i ono pověstné světlo na konci tunelu. Ale to ať si každý probere sám, prostoru na výklady Dream Theater ponechávají dostatek.

Dlouhá minutáž skladeb znamená hodně prostoru pro rozehrání mnoha motivů - v jedné kompozici se jich střídá několik. Jediná krátká píseň (také jediná, která se tímto slovem dá označit), smutná "Vacant", založená na zvuku smyčců, je koneckonců jen předehrou k následující instrumentálce "Stream Of Consciousness", jež rozvíjí a přitvrzuje načrtnutý motiv, dále jej překrývá dalšími melodickými nánosy. Při zpětném pohledu skladby připomínají obrazy o několika vrstvách - každá z nich může být malovaná jinou technikou a má jinou ideu, ale pořád je to jeden obraz, jehož bohatství (i to neviditelné) je uchyceno v neměnném rámu. "Endless Sacrifice" se zpočátku tváří jako normální metalová balada, ale je jasné, že to tak nezůstane - do zdánlivého poklidu vnikne něco znepokojivého, ostrého a po dalším vystupňování se nakonec vše vrátí k prvotní náladě. Dream Theater na tomto albu používají (mimo jiné) dvě protikladné metody jak změnit tok kompozice - buď vpády odsekávaných trashových riffů anebo velmi osvěžujícími vložkami klasicky znějícího klavíru.

"Train Of Thought" je dárkem pro vnímavé posluchače, předpokládá se samozřejmě, že se vám aspoň trochu zamlouvá tvrdší hudba. Dream Theater jsou přeborníci svého oboru, skvělí muzikanti a skladatelé schopni zachytit a zkrotit přetlak nápadů i instrumentální zdatnost tak, aby se v ní neutopili. Je to exhibice a neskrývaná, ale oni to tak prostě mají - nelze jim to zazlívat. Mají snad hrát jednodušeji? Tohle je progresivní metal!

Recenze CD z TOPROCK.CZ
Vladimír Hackl
Zdroj: http://www.toprock.cz/archivv.htm

Nové album začíná přesně tam, kde skončila deska minulá, a to platí doslova, jakož i v přeneseném slova smyslu. Jestliže budeme "Six Degrees Of Inner Turbulence" považovat za drsnou procházku směřující ke světlu na konci tunelu, představuje "Train Of Thought" razantní vykročení do tunelu dalšího, resp. vykročení na cestu obklopenou stromořadím bez konce. Letmý pohled na černobílou alej zachycenou na obalu dokáže spolu s velice mrazivou hudbou vyvolat pocit strachu a ledové prázdnoty. Hudba nabitá emocemi skrytými pod velkou vrstvou strachu a bezmoci. Ohrožení a zranitelnost; Dream Theater na novém albu zaujali obranné pozice, definitivně se zakopali a snaží se ubránit okolí, které jim dává neskutečnou “sodu”. Sakra, co je to za dobu, v níž kapela, mající na kontě tak melodické a v podstatě bezproblémové album, jakým bezesporu je Images And Words, hraje tak brutální hudbu? Nejde jen o tvrdost kytar, ale především o celkový výraz. Doufám, že Portnoy nebude v některém z rozhovorů negovat mou krátkou úvahu poznámkou typu: “My jsme takhle chtěli hrát vždycky, jenže vydavateli trvalo poněkud delší dobu, než pochopil, že prodáme spoustu desek, i když budeme hrát daleko tvrději.” Třeba se jedná jen o přirozený vývoj, nevím…

Každopádně muzikanti na Train Of Thought znovu nešetří ničím a nikoho (pět skladeb, z toho jedna oslnivá instrumentálka, překračuje délku deseti minut). Nepokrytě sázejí na to, že fanoušci ani tentokrát nebudou zoufale křičet - příliš mnoho tónů, málo hitů, tedy žádné hity, moc velký nářez apod. Žádné skandály či trendaření, jen dřina a zase dřina. Nezměrný talent bez respektu a špetky lítosti ždímaný do poslední nitky. Tím jsou Dream Theater známí odjakživa. Nicméně nahromaděná životní zkušenost posouvá tvorbu stále dál, proto ta věrnost posluchačů, k nimž přibývají další, neboť z pohodlného nástupiště, postaveného především na ohromujících instrumentálních výkonech, se do vlaku zvaného Dream Theater nastupuje velice snadno, a hlavně všem. Dovoluji si vyslovit prognózu, že tato situace se nezmění ani v důsledku vydání relativně nekomerčního dílka "Train Of Thought", kde Petrucci s Portnoyem vládnou a ostatní jsou pouze jejich živými nástroji, což jim evidentně nevadí.

Myung se pro tuto roli snad narodil. Jeho baskytara, to je železná jistota. Jak ten chlap hraje pro celek, neuvěřitelné. Jeden z mála basáků, jenž zcela oprávněně používá šestistrunnou basu, jeho nástroj po většinu času přede jako spokojená kočka a vlévá do skladeb týraných a znásilňovaných Petrucciho kytarou potřebné tišící látky. Do laufů vyjíždí jen s ostatními, a to do těch nejtěžších akcí. Ukázkové chvíle v tomto ohledu přináší např. závěr kompozice This Dying Soul. “Jistě, mistr si chce zasólovat, no dobře, budeme ho jistit…” Trochu mi to připomíná horolezeckou scénu kombinovanou s pouštěním draka. Petrucci je schopen bez varování spadnout na zem, ale také “vystřelit” do oblak a už se nevrátit. Portnoy na novém albu bubnuje stejně jako na všech ostatních. Zdá se vám to stručné? Mé chabé znalosti a omezené vnímání na posouzení jeho hry totiž naprosto nepostačují. Kdo ho učil? Mimozemšťan!? On sám je samozřejmě usvědčený mutant se šesti rukama. Od roku 1989, kdy vyšel skvělý debut "When Dream And Day Unite", pokládám existenci takových bytostí za nespornou. Dvojice akčních filmů X-Men mé přesvědčení utvrdila… počkejte, ono to snad nebylo natočeno podle skutečné události? Metoda je rovněž zřejmá – náslechy explodujících sopek! Zvuk bicích se nezměnil. Stálá spolupráce týmu Portnoy, Petrucci, Shirley nepřipustila v tomto ani v jiném ohledu žádné inovace. Na pekelně syrový, takřka dřevěný, přitom však velmi dynamický zvuk jsem si už zvykl. Kontrast tvrdosti s pocitovostí umocňují kromě LaBrieho, k němuž se ještě vrátím, též klávesy Jordana Rudesse. Ten však Jamese na novince příliš nepodržel, proplouvá, pochlebuje kytarám a občas se vzepne k tak mohutnému nástupu, že ostatní skoro setře. Inspirace ruskou klavírní klasikou i Gershwinem dodává hudbě obrovskou dávku přesvědčivého patosu i hloubky.

LaBrie zpívá možná o něco méně. Pro Petrucciho s Portnoyem představuje, s přihlédnutím k autorství vynikajících textů, dokonalého interpreta jejich vlastního niterného světa. Proto je v jejich očích dle mého názoru nenahraditelný. On vdechuje jednotlivým písním život, on zabraňuje tomu, aby se z Dream Theater stala akademická záležitost pro tu nejužší sortu “intošů”. Samozřejmě, že LaBrieho hlas působí nejlépe v okamžicích pompézně pojatých vícehlasů nebo v intimitě jemných soulových kreacích. To první přichází velmi zřídka a nejpohnutější sbor zazní v mini symfonii In The Name Of God. To druhé pak pouze v kratičké skladbičce Vacant, jež je spíše předehrou ke geniální istrumentální kompozici "Stream Of Consciousness".

Již zmíněná skladba "In The Name Of God" by si zasloužila samostatné pojednání, jelikož z konceptu desky zdánlivě vybočuje, nicméně dle mého názoru je jeho podstatou. Tuto věc považuji za netypickou zejména proto, že jako jediná má angažovaný text a vzhledem k úvodním orientálním motivům má i přesného adresáta. Činy arabských náboženských fanatiků nepochybně důkladně otřásají základními hodnotami, v něž skupina věří. Ano, tito muzikanti si uvědomují, že jsou součástí tohoto světa, a mají obavy, aby to, o čem vždy zpívali, nepřišlo v důsledku jednání několika omezenců vniveč. In The Name Of God je úžasný vzkaz zmíněné skupince obyvatel naší planety a po odeznění orientálních motivů nabývá toto “prohlášení” dokonce podstatně obecnějšího rázu. Dream Theater určitě vědí, že zastřelit pět fanatiků lze se samopalem během několika málo vteřin, a určitě vědí, že ten samý čas si vyžádá i zastřelení pěti geniálních muzikantů. Odtud však jejich strach, naštvání a frustrace rozhodně nepramení. V jejich případě jde o narušení víry ve schopnost lidí konat dobro, tolerovat se a také se opravdově milovat. Možná právě proto pak musíme poslouchat příliš tvrdé nahrávky. Z divadla se stává realita a já chci zpátky do divadla!!!

"Dream Theater natvrdo"
18.02.2004 19:11, Ilja Kučera ml.
Zdroj: http://clanky.muzikus.cz/clanek.php?id=3169

Americká skupina Dream Theater vydala na sklonku loňského roku nové studiové album Train of Thought, o němž sama prohlašuje, že je její nejtvrdší a nejkratší. Přesto čítá vesměs jedenáctiminutové kompozice, ovšem tentokrát skutečně hodně přitvrzené. Inspirací k razantnějšímu albu byla pro Dream Theater jejich koncertní vystoupení, kde si poslední dobou tu a tam přehráli vedle svých skladeb i kompletní alba Number of the Beast Iron Maiden a Master of Puppets Metalliky. Do budoucna by si takhle chtěli udělat koncertní radost třeba prostřednictvím Dark Side of the Moon skupiny Pink Floyd. Je vidět, že Dream Theater nezanevřeli ani na jemnější hudební polohy a novinkové album to potvrzuje třeba v případě kompozice Endless Sacrifice. Ve svém celku je ovšem deska skutečně výrazným příklonem k metalovější poloze kapely a je otázkou, zda to není poněkud na škodu její tradiční pestrosti a dynamice. Každopádně, instrumentální výkony členů kapely jsou opět mistrně vybroušené.
Psáno pro: Muzikus 2004/02

"Dream Theater - Train Of Thought"
Psáno pro: Rock & Pop 2003/12

Od té doby, co progmetaloví kralevicové chytli nový dech díky lidskému i muzikantskému vkladu klávesisty Jordana Rudesse, točí samá výborná alba. Ani novinka "Train Of Thought" není výtvor ledajaký. Navazuje v mnohém na tvrdší první polovinu předchozího "Six Degrees Of Inner Turbulence" (crimsonovské asociace ve Streams Of Consciousness atd.) a právě zde může hledat snad jedinou eventuální výtku vůči současné podobě Dream Theater. Těžko se to vyjadřuje, ale počínaje tímto albem už nelze mlčením přecházet pocit, že se tvorba Dream Theater začíná po čase opět zabydlovat na vyjeté koleji. Vlastně je to spíš dobrá zpráva, snad s výjimkou desky "Awake" na tom dle skromného názoru autora nebyli nikdy lépe. Jen chci naznačit, že proud živé vody spojený s Rudessovým příchodem už zřejmě zalil celé království a teď už se vůkol začíná zrcadlit jezero rutiny. Jen blázen by si ale mohl přát zásah do tak brilantně fungujícího tělesa - nevyzpytatelnost a krása překvapování má sice něco do sebe, strach, že to nebude lepší, by však v tomto případě až příliš převažoval. Dream Theater navíc v dílčích bodech stále objevují další úhly pohledu. "Train Of Thought" je možná vůbec nejtvrdší album kapely, k surovému zasekávání kytar v "Honor Thy Father" se snad inspirovali u Meshuggah. Přitom hned v následující akustické odbočce Vacant (jediné kratší kompozici) doladí atmosféru cello. Rázem je vše ještě temnější a posluchač si uvědomují tíživě existenciální ladění nahrávky. Dobrá zpráva je, že přesto zůstává přítomen životně lidský element a když se s nahrávkou naladíte na stejnou frekvenci, můžete cítit, jak repruktory pulsují shodně s rytmem vašeho srdce.
22.12.2003 | Autor: Michal Husák
Body: ***** 5 ze 7 (hodnocení časopisu Rock&Pop)

"Dream Theater - Train Of Thought"
Převzato: http://metalopolis.net

     Když nám redakční dobrý vílák Elvis dodal promo verzi skladby „As I Am“, mohl několika jedincům vyvalenou pusou do krku klidně projet povoz tažený párem koní. Sakra, co to jako má být? Pokus o přiblížení se k masám? Propadnutí nejtlustší struně na Petrucciho sedmistrunce? Či se snad hoši znovu chystají přehrát další písně METALLICY, tentokráte něco z období „Černé“ a „Re-Load“? Podoba s plíživou atmosférou těch nemocných kytarových vyhrávek byla nezpochybnitelná. Po několika posleších vyšla samozřejmě najevo známá pravda o tom, že když dva dělají totéž, není to vždycky totéž, ale spíše než radostné očekávání už myslí tanuly obavy o zbytek materiálu. Přece není možné, aby tak zkušená kapela podobně hazardovala na ploše celého alba?

     A hazard nakonec lze ustát. Na šedesát devět minut připadá pouze sedm skladeb, přičemž křehká akustická balada „Vacant“ má jen necelých sto osmdesát sekund, takže si jistě dovedete představit časy zbylých šesti kompozic. „As I Am“ na úvod se krom čistšího zvukového balení vůbec neliší od proma, poskočme tedy o jeden track vpřed. Ukrývá „This Dying Soul“ a ta zpropadená podoba s jistou „velkohubou továrnou na peníze“ ne a ne zmizet. Přitom celá věc dýchne povedenou klasikou z per pánů divadelníků. Mírně arabský kytarový motiv, tepající rytmika, bezchybný, proměnlivý vokál. Jenže zhruba v sedmé minutě přijde pasáž, která jakoby z oka vypadla z „...And Justice For All“. Skutečně, zkuste si v jejím konci zakřičet: „Blackened“ případně „Never“ a máte vymalováno. Navíc mistr LaBrie zmodulovaným hlasem cedí slova přes zuby, takže frázováním pro změnu připomene proslulého zrzavého kačera Dave Mustainea. Je to sice pouhopouhá minutka, o to intenzivnější dojem však v hlavě zanechává. Ufff! Tím naštěstí máme veškeré citace z nevlastních děl zdárně za sebou a od třetí „Endless Sacrifice“, kterou táhne výborný refrén, už všechno zní jak má. I typické klavírní ornamenty čerstvé holé hlavy Jordana Rudesse. Ještě větší tlak na ocelovou strunu přináší „Honor Thy Father“. Převracení rytmů tam a zase zpátky, jak skupině velí král sjezdů přes kotle Mike Portnoy, postupné nahušťování sólových harmonií. Pokud nejste lekaví, nepřekvapí ani mírně rapující sloky. O komorní hříčce „Vacant“ již byla řeč, takže ji nechejme klidně proplout v kolébající náruči violoncella. Plynulý přechod do „Stream Of Consciousness“ která má jedenáct minut a... je to instrumentálka! Silný hlavní motiv, klavírní preludia, na „zívačku“ běžných sólových onanií nelze ani pomyslet. Závěrečná suita se jmenuje „In The Name Of God“ a kráčí v monumentálních šlépějích třeba takové „Finally Free“. Zvony zvoní, deska končí, po schodech se běží aneb konec nádherný, všechno nádherné?!

     Jestliže dodnes plně nectím „Six Degrees Of Inner Turbulence“, pak „Train Of Through“ rozvíjející především to agresivnější z disku číslo jedna bude zřejmě obdobný případ. I když kdo ví, po prvotním opatrném oťukávání začínám pomalu přicházet na chuť i tomu, co se zprvu zdálo naprosto nestravitelné. Ano, je to o malý ždibek přímočařejší než jsme byli zvyklí (letmo mě napadá srovnání s albem „Falling Into Infinity“, byť tehdejší klávesista Derek Sherinian používal úplně odlišné klávesové rejstříky a i tvrdostí si deska vykračovala spíše prachovější stezkou), ovšem co na poměry DREAM THEATER zní jednodušeji, pro ostatní zůstává neuskutečnitelným muzikantským snem. Přes všechny výtky je totiž „Vlak velké myšlenky“ stále výjimečnou hostinou připravenou špičkovými muzikanty. A jako takovou ji nutno nejen poslouchat, ale i hodnotit.
Darkmoor
Zveřejněno: 3.3.2004
http://metalopolis.net/art_reviews.asp?id=1096


"Vlakem do zámyslí"
Převzato: http://www.dreamtheater.estranky.cz/clanky/dream-theater/vlakem-do-zamysli

Progresrockoví Dream Theater chrlí alba v rychlém sledu a labužnické milovníky precizní instrumentace dokážou vždy překvapit nějakou tou laskominou. Ano, hodila by se sem otřepaná, leč platná poznámka, že je v hudbě progrese a "progrese", přičemž posuzovat, zda v dané situaci použít uvozovky, je věru kontroverzní úkol. Pojďme s evšak věnovat novému albu Dream Theater, které nese název Train Of Thought apo výmluvných náznacích obsažených již na předchozím počinu se naplno a nepokrytě hlásí k metalové intenzitě a syrovosti.

Na úvod malé defilé postav v přiběhu obsažených: mozkovým trustem a vůdčím duem souboru jsou bubeník Mike Portnoy a kytarista John Petrucci, miláčkem publika "nekonečným" rozsahem obdařený vokalista James LaBrie, roli trumfového žolíka už několik let sehrává klávesista Jordan Rudess a zapomínat nesmíme ani na baskytaristu Johna Myunga, spolehlivý kamínek v soukolí.

Když před rokem vyšlo dvojalbum Six Degrees Of Inner Turbulence, Portnoy s Petruccim se otevřeně vyznávali, že nejvýraznější skladba počinu, The Glass Prison byla výrazně inspirována Panterou. Bylo to docela překvapivé, protože je muzikanti jen vzácně přiznají přímé inspirace takto otvřeně.

"Dream Theater nemají problém hovořit o tom, co nás inspiruje nebo ovlivňuje, protože to nakonec nemá skoro žádný vliv na to, jak tvoříme, hrajeme a jak se prezentujeme," říká Jordan Rudess a dalo by se s tím možná polemizovat, ale jen do chvíle, než doda: "Tahle kapela už vytvořila docela dost muziky a vytvořila si jasně rozeznatelný rukopis, v jehož rámci experimentuje."

Jestlipak ale Jordan přizná nějaké přímé čerpání mouder i v případě novinky? "Za sebe musím zmínit koncertní vystoupení King Crimson. Jejich poslední inkarnace ve čtyřech hraje nesmírně intenzivně a přitom je stále neuvěřitelně progresivní. Některé prvky okoukané od nich jsem při skládání materiálu na naše nové album využil."

A nebude to poprvé. Už na minulé desce se našly sekvence, které byly náladou King Crimson doslova nasáklé. Ale pochvalme znovu sympatickou upřímnost. Co takhle stále uznávanější Švédové Meshuggah? Když se posluchač ponoří například do čtvrté skladby Honor Thy Father, strojovost rytmických vzorců jejich postupy docela silně evokuje. "No, já osobně jsem toho od nich moc neslyšel, i když samozřejmě vím, o koho se jedná a jakou váhu má jejich tvorba pro současnou metalovou scénu. Ale Mike s Johnem se jimi určitě zabývají mnohem důkladněji."

Oživlé muzeum

Zatěžkaná, masivní fazona novinky se začala rodit už během turné k Six Degrees. Ke slovu se hlásí Mike Portnoy. "Na některých zastávkách turné jsme si vystřihli kompletní desky Master Of Puppets od Metalliky a Number Of The Beast od Iron Maiden. Tohle už děláme nějakou dobu nazad (při pověstné tříhodinové délce koncertů si to klidně mohou dovolit a neošidit ani vlastní repertoár - pozn.aut.), je to dost unikátní záležitost a fanoušci to milují. Tentokrát měly tyto coververze na nahrávání další desky obrovský vliv. Obehrávání takových klenotů od začátku do poslední noty nám otevřelo oči v tom, jak má vypadat klasické album. Ujasnili jsme si, co dělá tyto nahrávky tak výjimečnými a mimo jiné jsme si uvědomili, že jsou výrazně přímočaré a nijak extra dlouhé. Nějakých osm songů, ani ne hodina stopáže. Pak jsme mrkli na vlastní set list a zjistili, že naše nejagresivnější songy, Pull Me Under, The Mirror, Home, byla vždycky největší zábava hrát a taky fanoušci si je užívají nejvíc.

Tomu jsme přizpůsobili přístup ve studiu a kladli důraz na co nejúdernější zvuk. Nahráli jsme naši nejtvrdší desku a taky nejkratší od Images And Words."

"Myslím, že John s Mikem nosili v hlavě myšlenku na nějaké opravdu tvrdší dílko už dlouho," vrací se do děje Rudess. "Train Of Thought je v tomto ohledu splněný sen, a zároveň krok vstříc té části publika, která upřednostňuje metalovější tvář Dream Theater. Mimochodem, myslím si, že tahle část našich fanoušků je velice početná."

Kde se vlastně vzal poměrně kuriózní nápad přehrávat kompletní alba ze zlatého metalového fondu? "Původně s tím přišel Mike. Prohlásil něco v tom duchu, že v jeho životě jsou dvě naprosto zásadní alba a že by rád zkusil odehrát je na koncertě komplet od začátku do poslední noty. John Petrucci i Myung ta alba také zbožňují a nápad se jim okamžitě zalíbil. Shodou okolností jde o dva velmi tvrdé, čistě metalové artefakty, ale nevylučuji, že do budoucna ztvárníme i další zásadní desky s podobným významem pro naše hudební cítění, ale náladou trochu odlišné. Jako vhodný příklad mě teď napadá třeba Dark Side Of The Moon."

Co se týče vlivů koncertního hraní na novinkové album, lze jisté pararely vystopovat nejen v odrazu syrové živé energie na celkovém vyznění nahrávky, ale též v dílčích kompozičních deatilech. Například ve skladbě Endless Sacrifice v čase 6.30 probleskne překvapivá klávesová figura, kratičká sekvence připomínající jakýsi kabaretní vtípek. Přesně takhle oživuje Jordan Rudess koncertní vystoupení.

"Ovšem, to nemůžu popřít. Na koncertech se stává každou chvíli, že nějaký momentální nápad zpestří základní linie písní a člověk si pak samozřejmě pamatuje, co se povedlo, co funguje a zkouší to využít i při studiové práci."

Dream Theater na albu Train Of Thought nejen přitvrdili, ale zároveň také vytvořili kolekci pocitově velmi temnou. Byl k tomu nějaký konkrétní důvod? "Spíš bych řekl, že to byl cílený tvůrčí záměr. Už minulá deska vyvolala mnoho komentářů v tomto smyslu, ale tehdy vše vyvolala vlastně 'jen' úvodní nosná píseň The Glass Prison, která do značné míry ovlivnila vnímání celého dvojalba, ačkoliv jako celek bylo laděno jinak. Tentokrát jsme chtěli kolekci s ucelenou, konzistentní atmosférou a společně s metalově intenzivním základem vykristalizovala i temná atmosféra."

Padla zde zmíka o The Glass Prison. Pokud má tatok ompozice pro vás zásadní význam, vězte, že na novince naleznete její volné pokračování v This Dying Soul, umocněné dokonce společným hudebním motivem.

Surreaálný Buddha

Velký dojem dělá vizuální ztvárnění bookletu, který je postavenna působivých surrealistických fotomontážích Jerryho Uelsmanna.

"Když jsme přemýšleli o tom, jak uchopit vizuální stránku alba, Mike nám jednoho dne poslal e-mail: mrkněte na tohle. Pak jsme si na webu dohledali další Jerryho práce a všechny nás nadchly. Jsou zásadně černobílé, ideálně korespondují s náladou naší novinky."

Na internetu se objevily interpretace titulního obrazu, podle kterých by album mohlo nějakým způsobem rezonovat s myšlenkami budhismu. "Ne, to rozhodně není odůvodněný názor. V textech se řeší mnoho závažných niterných témat a nelze samozřejmě tvrdit, že se tu a tam objeví nějaká souvislost s náboženstvím, ale není to nosná linie. Nemohu vyloučit, že samotný Jerryho obraz má takové poselství, to nevím, ale našeho alba se budhismus v žádném případě netýká."

Mnohokrát bylo řečeno a napsáno, že hudba Dream Theater v rámci již výše zmíňeného rámce či mantinelů proměňuje, aniž by ztratila vlastní tvář. Platí to jistě o "novodobé" tvorbě, přesto se při poslechu tří alb natočených po Rudessově příchodu lze těžko ubránit specifickému pocitu. Vychází z nich trochu jiná energie. Jordan zřejmě svým příchodem kapelu ovlivnil mnohem víc, než je obvyklé při "pouhé" výměně jednoho "řadového" člena. Jako by Dream Theater pomohl nalézt novou identitu a rozpoutal nový invenční vzestup.

"Jen na okraj, připadá mi z tvé formulace, že to vnímáš jako nějakou mou zásadní zásluhu. Když odešel Derek Sherinian, kluci hledali někoho, kdo by se s Johnem Petruccim vhodně doplňoval při skládání. Naše spolupráce s Johnem probíhá na velice těsné bázi. Abyste rozuměli - Mike Portnoy je velký 'architekt' hudby Dream Theater, tvoří struktury skladeb a určuje jejich tvar, ale po stránce harmonické a melodické mnohé závisí na zmíněné mé kooperaci s Johnem. Takže když se na to podíváš z druhé strany, ono snad ani nebylo možné, aby takový zásah s kapelou a jejím projevem něco neudělal."
2.3.2004 | Autor: Michal Husák

Domů  Nahoru
Made by 
©  2003 
Menu Poslední aktualizace: