Scene One: Regression
[Present]
[The Hypnotherapist:]
"Close your eyes and begin to relax.
Take a deep breath, and let it out slowly.
Concentrate on your breathing.
With each breath you become more relaxed.
Imagine a brilliant white light above you,
focusing on this light as it flows through your body.
Allow yourself to drift off as you fall deeper and
deeper into a more relaxed state of mind.
Now as I count back from ten to one,
you will feel more peaceful, and calm.
Ten. Nine. Eight. Seven. Six.
You will enter a safe place where nothing can harm you.
Five. Four. Three. Two.
If at any time you need to come back,
all you must do is open your eyes. One."
[Nicholas:]
Safe in the light that surrounds me
Free of the fear and the pain
My subconscious mind
Starts spinning through time
To rejoin the past once again
Nothing seems real
I'm starting to feel
Lost in the haze of a dream
And as I draw near
The scene becomes clear
Like watching my life on a screen
Hello Victoria so glad to see you
My friend.
|
Scéna první: Regrese
[Přítomnost]
[Hypnoterapeut:]
”Zavřete oči a začněte relaxovat.
Dýchejte pomalu a zhluboka.
Koncentrujte se na dýchání.
S každým výdechem jste čím dál více uvolněnější.
Představte si nad sebou zářivé bílé světlo,
které jako by prostupovalo Vaším tělem.
Nechte se jím unášet a tak jak se ocitáte stále hlouběji a
hlouběji, Vaše mysl je čím dál více uvolněnější.
Nyní, jak budu počítat od deseti k jedné,
budete se cítit čím dál více spokojenější a klidnější.
Deset. Devět. Osm. Sedm. Šest.
Vstoupíte na bezpečné místo kde se Vám nic nemůže stát.
Pět. Čtyři. Tři. Dva.
Jestliže se budete chtít vrátit,
jediné co musíte udělat, je otevřít oči. Jedna.”
[Nicholas:]
Bezpečný ve světle, které mne obklopuje
Oproštěn od strachu a bolesti
Mé podvědomí
Začíná vířit skrze čas
Aby se znovu setkalo s minulostí
Nic se nezdá skutečné
Začínám se cítit
Ztracen v mlze svého snu
A jak se přibližuji
Obraz se stává jasnější
Jako kdybych sledoval svůj život v televizi
Ahoj Victorie jak rád tě znovu vidím
Má přítelkyně.
|
Scene Two: I. Overture 1928
(instrumental)
|
Scéna druhá: I. Předehra 1928
(Instrumentálka)
|
Scene Two: II. Strange Deja Vu
[Present]
[Nicholas:]
Subconscious Strange Sensation
Unconscious relaxation
What a pleasant nightmare
And I can't wait to get there again
Every time I close my eyes
There's another vivid surprise
Another whole life waiting
Chapters unfinished, fading
[Past]
Closer now- Slowly coming into view
I've arrived- Blinding sunshine beaming through
There's a house I'm drawn to
Familiar settings nothing new
And there's a pathway leading there
With a haunting chill in the air
There's a room at the top of the stairs
Every night I'm drawn up there
And there's a girl in the mirror
Her face is getting clearer
Young child won't you tell me why I'm here?
In her eyes- I sense a story never told
Behind the disguise- There's something tearing
At her soul...
[Victoria:]
Tonight I've been searching for it
A feeling that's deep inside me
Tonight I've been searching for
The one that nobody knows
Trying to break free
I just can't help myself
I'm feeling like I'm going out of my head
Tears my heart into two
I'm not the one the sleeper thought he knew
[Present]
[Nicholas:]
Back on my feet again
Eyes open to the real world
Metropolis surrounds me
The mirror's shattered the girl
Why is this other life
Haunting me every day
I'd break through to the other side
If only I'd find the way
Something's awfully familiar
The feeling's so hard to shake
Could I have lived in that other world
It's a link that I'm destined to make
I'm still searching but I don't know what for
The missing key to unlock my mind's door
Today I am searching for it
A feeling that won't go away
Today I am searching for
The only one I know
Trying to break free
I just can't help myself
I'm feeling like I'm going out of my head
Tears my soul into two
I'm not the one I thought I always knew
I just can't help myself
I'm feeling like I'm going out of my head
Uncanny, Strange Deja Vu
But I don't mind- I hope to find the truth
|
Scéna třetí: II. Zvláštní Deja Vu
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Povědomý Zvláštní Pocit
Nevědomá relaxace
Jak příjemná noční můra
Už se nemohu dočkat, až se tam znovu ocitnu
Kdykoliv zavřu oči
Pokaždé jiné sugestivní překvapení
Další celý život čeká
Neuzavřené kapitoly, ztrácím se
[Minulost]
Přibližuji se – pomalu vcházím do obrazu
Už jsem tam – skrze oslepující sluneční paprsky
Je tam dům, jsem vtažen dovnitř
Povědomé zařízení, nic nového
Je tam cesta vedoucí k domu
Se vzduchem, který strašidelně mrazí
Je tam pokoj, nahoře nad schody
Každou noc jsem do něj vtažen
Je tam dívka, v zrcadle
Už rozpoznávám její tvář
Nechceš mi říct, proč jsem zde?
V jejích očích – pocit nikdy nevyřčený
Za přetvářkou – je cosi uslzeného
V její duši
[Victoria:]
Dnes večer jsem hledala ten
Pocit, který je hluboko ve mě
Dnes večer jsem hledala
To co nikdo nezná
Zkoušela se osvobodit
Nemohu si pomoci
Cítím se, jako by se mi měla rozskočit hlava
Dělím své srdce na dvě půlky
Nejsem ta, o které si Spáč myslí, že ji zná
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Opět zpátky se svými pocity
Oči otevřené pro vnímání skutečného světa
Metropole mne obklopuje
Zrcadlo v dívku roztříštěné
Proč mne ten jiný život
Pronásleduje každý den
Rád bych se prodral na opačnou stranu
Jestliže bych cestu našel
Něco strašně známého
Pocit, kterého je těžké se zbavit
Mohl jsem žít jiný život
To je nit, kterou jsem předurčen sledovat
Stále hledám, ale nevím co
Chybějící klíč k odemknutí dveří v mé mysli
Dnes pátrám po
Pocitu, který je tak neodbytný
Dnes pátrám po
Osobě co znám
Zkouším se osvobodit
Nemohu si pomoci
Cítím se, jako by se mi měla rozskočit hlava
Dělím své srdce na dvě půlky
Nejsem ten za koho jsem se pokládal
Nemohu si pomoci
Cítím se, jako by se mi měla rozskočit hlava
Podivné, zvláštní Deja Vu
Ale nevadí - doufám, že pravdu najdu
|
Scene Three: I. Through My Words
[Present]
[Nicholas:]
All your eyes have ever seen
All you've ever heard
Is etched upon my memory
Is spoken through my words
All that I take with me
Is all you've left behind
We're sharing one eternity
Living in two minds
Linked by an endless thread
Impossible to break
|
Scéna třetí: I. Zkrze má slova
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Vše, co kdy tvé oči viděly
Vše, co jsi kdy slyšela
Je vryto do mé paměti
A řečeno skrze má slova
Vše, co si s sebou beru
Je vše, co jsi zde zanechala
Dělíme se o společnou věčnost
Žijeme ve dvou myslích
Spojeni nekonečnou nití
Jenž nelze přetrhnout
|
Scene Three: II. Fatal Tragedy
[Present]
[Nicholas:]
Alone at night
I feel so strange
I need to find
All the answers to my dreams
When I sleep at night
I hear the cries
What does this mean?
I shut the door and traveled to another home
I met an older man, he seemed to be alone
I felt that I could trust him
He talked to me that night;
"Lad did you know a girl was murdered here?"
"This fatal tragedy was talked about for years"
Victoria's gone forever
Only memories remain
She passed away
She was so young
Without love
Without truth
There can be no turning back
Without faith
Without hope
There can be no peace of mind
As the night went on
I started to find my way
I learned about a tragedy
A mystery still today
I tried to get more answers
But he said, "You're on your own."
Then he turned away and left me
As I stand there all alone
He said, "You'll know the truth
As you future days unfold...unfold"
Without love
Without truth
There can be no turning back
Without faith
Without hope
There can be no peace of mind
[The Hypnotherapist:]
"Now it is time to see how you died.
Remember that death is not the end,
but only a transition."
|
Scéna třetí: II. Osudová tragédie
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Sám v noci
Cítím se podivně
Potřebuji najít
Všechny odpovědi k mým snům
Když v noci spím
Slyším pláč
Co to znamená?
Zavřel jsem dveře a odcestoval do jiného domova
Potkal jsem starého muže, který se zdál být osamělý
Cítil jsem, že mu mohu věřit
Tu noc ke mně promluvil;
”Hochu, věděl jsi, že ta dívka zde byla zavražděna?”
”O téhle osudové tragédie se ještě dlouhé roky hovořilo”
Victorie odešla navždy
Jenom vzpomínky zůstaly
Je pryč
Byla tak mladá
Bez lásky
Bez pravdy
Není návratu
Bez víry
Bez naděje
Nemůže být klid v duši
Jak noc pokračovala
Začal jsem objevovat východisko
Dozvěděl jsem se o tragédii
Která je do dneška záhadou
Zkusil jsem získat více odpovědí
Ale on řekl: ”Jsi svým vlastním pánem.”
Pak se otočil a nechal mne tak
Tak jak jsem stál
Řekl: ”Pravdu poznáš
až se tvé budoucí dny před tebou zjeví... zjeví”
Bez lásky
Bez pravdy
Není návratu
Bez víry
Bez naděje
Nemůže být klid v duši
[Hypnoterapeut:]
”Nyní je čas podívat se na to, jak jste zemřel.
Pamatujte, že smrt není konec,
ale pouze přestup.”
|
Scene Four: Beyond This Life
[Minulost]
Headline: "Murder, young girl killed
Desperate shooting at Echo's Hill
Dreadful ending, killer died
Evidently suicide."
A witness heard a horrifying sound
He ran to find a woman dead and
Lying on the ground
Standing by her was a man
Nervous, shaking, gun in hand
Witness says he tried to help
But he'd turned the weapon on himself
His body fell across that poor young girl
After shouting out in vain
The witness ran to call for assistance
A sad close to a broken love affair
Our deeds have traveled far
What we have been is what we are
Our deeds have traveled far
What we have been is what we are
She wanted love forever
But he had another plan
He fell into an evil way
She had to let him down
She said, "I can't love a wayward man."
She may have found a reason to forgive
If he had only tried to change
Was their fatal meeting prearranged?
Had a violent struggle taken place?
There was every sign that lead there
Witness found a switchblade on the ground
Was the victim unaware?
They continued to investigate
They found a note in the killer's pocket
It could have been a suicide letter
Maybe he had lost her love
I feel there's only one thing left to do
I'd sooner take my life away
Than live with losing you
Our deeds have traveled far
What we have been is what we are
Our deeds have traveled far
What we have been is what we are
All that we learn this time
(What we have been is what we are)
Is carried beyond this life
All that we learn this time
(What we have been is what we are)
Is carried beyond this life
Our deeds have traveled far
What we have been is what we are
Our deeds have traveled far
What we have been is what we are
All that we learn this time
(What we have been is what we are)
Is carried beyond this life
All that we learn this time
(What we have been is what we are)
Is carried beyond this life
|
Scéna čtvrtá: Za tímto životem
[Minulost]
Titulky: ”Vražda, mladá dívka zabita
Zoufalé výstřely na Echo Hill
Strašný konec, vrah zemřel
Evidentní sebevražda.”
Svědek slyšel hrozný zvuk
Běžel za ním a našel mrtvou ženu,
Která ležela na zemi
U ní stál muž
Nervózní, třesoucí se, držel zbraň
Svědek se mu snažil pomoci
Ale muž obrátil zbraň proti sobě
Jeho tělo padlo přes nebohou mladou dívku
Poté, co na ně bezvýsledně křičel
Doběhl svědek zavolat pomoc
Smutný konec zlomené milostné aféry
Naše konání má dalekosáhlé následky
Co jsme byli je to co jsme
Naše konání má dalekosáhlé následky
Co jsme byli je to co jsme
Chtěla věčnou lásku
Ale on měl jiné plány
Sešel na špatnou cestu
Nechala ho být
Řekla: ”Nemohu milovat umíněného muže.”
Možná by našla důvod mu odpustit
Kdyby se snažil změnit
Bylo jejich osudové setkání naplánováno?
Mělo toto násilí nějaké odůvodnění?
Byl tam náznak, který by tomu nasvědčoval
Svědek na zemi našel vystřelovací nůž
Měla oběť podezření?
Vyšetřovatelé pokračovali v pátrání
a našli ve vrahově kapse zprávu
Mohl by to být dopis sebevraha
Možná ztratil její lásku
Cítím, že je jen jediná věc, kterou mohu udělat
Raději si vezmu život
Než žít život bez tebe
Naše konání má dalekosáhlé následky
Co jsme byli je to co jsme
Naše konání má dalekosáhlé následky
Co jsme byli je to co jsme
Vše co se naučíme teď
(Co jsme byli je to co jsme)
S sebou si do dalšího života neseme
Vše co se naučíme teď
(Co jsme byli je to co jsme)
S sebou si do dalšího života neseme
Naše konání má dalekosáhlé následky
Co jsme byli je to co jsme
Naše konání má dalekosáhlé následky
Co jsme byli je to co jsme
Vše co se naučíme teď
(Co jsme byli je to co jsme)
S sebou si do dalšího života neseme
Vše co se naučíme teď
(Co jsme byli je to co jsme)
S sebou si do dalšího života neseme
|
Scene Five: Through Her Eyes
[Present]
[Nicholas:]
She never really had a chance
On that fateful moonlit night
Sacrificed without a fight
A victim of her circumstance
Now that I've become aware
And I've exposed this tragedy
A sadness grows inside of me
It all seems so unfair
I'm learning all about my life
By looking through her eyes
Just beyond the churchyard gates
Where the grass is overgrown
I saw the writing on her stone
I felt like I would suffocate
In loving memory of our child
So innocent, eyes open wide
I felt so empty as I cried
Like part of me had died
I'm learning all about my life
By looking through her eyes
And as her image
Wandered through my head
I wept just like a baby
As I lay awake in bed
And I know what it's like
To lose someone you love
And this felt just the same
She wasn't given any choice
Desperation stole her voice
I've been given so much more in life
I've got a son, I've got a wife
I had to suffer one last time
To grieve for her and say goodbye
Relive the anguish of my past
To find out who I was at last
The door has opened wide
I'm turning with the tide
Looking through her eyes
|
Scéna pátá: Jejíma očima
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Nikdy neměla žádnou šanci
Té osudné měsíční noci
Obětovaná bez boje
Oběť vlastních okolností
Nyní když jsem si vše uvědomil
A byl vystaven té tragédii
Narůstá ve mně sklíčenost
Zdá se to tak nespravedlivé
Učím se vše o svém životě
Tím, že se dívám jejíma očima
Hned za hřbitovními branami
Kde je tráva přerostlá
Viděl jsem nápis na jejím náhrobku
Cítil jsem se jako bych se dusil
Na památku naší milované
Tak nevinné, s životem před sebou
Cítil jsem se tak prázdně když jsem plakal
Jako by část mne zemřela
Učím se vše o svém životě
Tím, že se dívám jejíma očima
A tak jak její obraz
Putuje mojí hlavou
Vzlykám jako dítě
Když ležím bdící na posteli
Vím jaké to je
Ztratit někoho milovaného
A toto bylo úplně stejné
Nebyla jí dána žádná šance
Zoufalost jí ukradla hlas
Mně toho život dal mnohem více
Mám syna, mám ženu
Musel jsem to naposledy protrpět
Rmoutit se pro ní a říci sbohem
Uvolnit muka mé minulosti
Abych zjistil, kdo jsem
Dveře se doširoka otevírají
Obracím se v čase
Dívaje se jejíma očima
|
Scene Six: Home
[Past]
[The Sleeper:]
Shine- lake of fire
Lines take me higher
My mind drips desire
Confined and overtired
Living this charade
Is getting me nowhere
I can't shake this charade
The city's cold blood calls me home...
Home... It's what I long for
Back home... where I belong
The city- it calls to me
Decadent scenes from my memory
Sorrow- eternity
My demons are coming to drown me
Help- I'm falling, I'm crawling
I can't keep away from its clutch
Can't have it, this habit
It's calling me back to my home
[The Miracle:]
I remember the first time she came to me
She poured out her soul all night and cried...
I remember I was told there's a new love that's born
For each one that has died...
I never thought that I
Could carry on with this life
But I can't resist myself
No matter how hard I try
Living their other life
Is getting them nowhere
I'll make her my wife
Her sweet temptation calls me home...
Home... It's what I long for
My home... where she belongs
Her ecstasy- means so much to me
Even deceiving my own blood
Victoria watches and thoughtfully smiles
She's taking me to my home
Help- he's my brother, but I love her
I can't keep away from her touch
Deception, dishonor
It's calling me back to my home
"...four, four, who wants the hard [A craps "stickman" is heard ]
four?... who wants the hard four?... [calling out various bets during]
...shooter had one, four... [the gambling and sex sequence. ]
...one, four... one and make it the
hard way... ...got the shooter... ...coming out for a new player...
take your best shot, gambler... ...who wants to come?
better hop in... place your bets... who wants to come?"
[Present]
[Nicholas:]
Her story- it holds the key
Unlocking dreams from my memory
Solving this mystery
Is everything that is a part of me
Help- regression, obsession
I can't keep away from it's clutch
Leave no doubt, to find out
It's calling me back to my home
|
Scéna šestá: Domů
[Minulost]
[Spáč:]
Sviť - ohnivé jezero
Paprsky vytáhněte mne výše
Má mysl je plná touhy
Uvězněná a vyčerpaná
Žitím této šarády
Se nikam nedostanu
Nemohu se té šarády zbavit
Chladná krev města mne volá domů...
Domů...to je po čem prahnu
Zpět domů...kam patřím
Město - volá mne
Dekadentní obrazy z mé paměti
Žal - věčnost
Moji démoni přicházejí aby mne stáhli dolů
Pomoc - padám, plazím se
Nemohu se zbavit jejich sevření
Nemůžu to mít, tenhle návyk
Volá mě to zpátky domů
[Zázrak:]
Pamatuji si jak poprvé ke mně přišla
Celou noc si vylévala svou duši a plakala...
Pamatuji si, že jsem jí říkal, že každá nově zrozená láska
Přichází za každého kdo zemře
Nikdy jsem si nemyslel
Že bych mohl takto dále žít
Ale nemohu tomu vzdorovat
Nezáleží jak jsem s tím těžce bojoval
Žitím jiných životů se
Nedostanou nikam
Stane se mojí ženou
Její sladké pokušení mne volá domů...
Domů...to je po čem prahnu
Můj domov... kam ona patří
Její extáze - pro mne tolik znamená
Když využívá moji vlastní krev
Victoria se dívá a starostlivě se usmívá
Ona mě volá mě zpátky domů
Pomoc - on je mým bratrem, ale já ji miluji
Nemohu být bez jejího doteku
Podvedení, zneuctění,
Volá mě to zpátky domů
"...four, four, who wants the hard [A craps "stickman" is heard ]
four?... who wants the hard four?... [calling out various bets during]
...shooter had one, four... [the gambling and sex sequence. ]
...one, four... one and make it the
hard way... ...got the shooter... ...coming out for a new player...
take your best shot, gambler... ...who wants to come?
better hop in... place your bets... who wants to come?"
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Její příběh - je klíčem
Odemykajícím sny mé paměti
Rozluštění této záhady
Je vše co je mou součástí
Pomoc - regrese, posedlost
Nemohu se zbavit jejich sevření
Bezpochyby na to přijdu
To je co mne volá zpět domů
|
Scene Seven: I. The Dance Of Eternity
(instrumental)
|
Scéna sedmá: I. Tanec věčnosti
(Instrumentálka)
|
Scene Seven: II. One Last Time
[Present]
[Nicholas:]
It doesn't make any sense
This tragic ending
In spite of the evidence
There's something still missing
Heard some of the rumors told
A taste of one's wealth
Did Victoria wound his soul?
Did she bid him farewell?
[Past]
[Vistoria:]
One last time
We'll lay down today
One last time
Until we fade away
One last time
We'll lay down today
One last time
We slowly fade away... away
[Present]
[Nicholas:]
Here I am inside his home
It holds the many clues
To my suspicions
And as I'm standing here right now
I'm finally shown what I have always known
Coincidence I can't believe
As my childhood dreams slowly come true
Are these her memories
Awakened through my eyes
This house has brought back to life
An open door
I walk on through
Into his bedroom
Feeling as cold as outside
The walls disappear
To some woman who's screaming
A man pleads forgiveness
His words I cannot hear
|
Scéna sedmá: II. Naposledy
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Nemá to žádný význam
Takový tragický konec
Přes všechny důkazy
Stále ještě něco schází
Slyšel jsem nějaké řeči
O moci bohatství
Zranila Victorie jeho duši?
Rozešla se s ním?
[Minulost]
[Victorie:]
Naposledy
Dnes spolu budeme
Naposledy
Než odejdeme
Naposledy
Dnes spolu budeme
Naposledy
Než pomalu odejdeme
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Už jsem zde, v jeho domě
Stále je tady ještě mnoho indicií
Pro mé podezření
A tak jak tu zde nyní stojím
Konečně seznávám co jsem vždy věděl
Časová paralela, nemohu tomu uvěřit
Jako by se mé sny z dětství pomalu stávaly skutečností
Jsou to její vzpomínky
Probuzené mýma očima
Navozené tímto domem
Otevřenými dveřmi
Procházím
Do jeho ložnice
Je tu chladno jako venku
Zdi mizí
Křičící žena
Muž prosí za odpuštění
Neslyším co říká
|
Scene Eight: The Spirit Carries On
[Present]
[Nicholas:]
Where did we come from?
Why are we here?
Where do we go when we die?
What lies beyond
And what lay before?
Is anything certain in life?
They say, "Life is too short,"
"The here and the now"
And "You're only given one shot"
But could there be more,
Have I lived before,
Or could this be all that we've got?
If I die tomorrow
I'd be all right
Because I believe
That after we're gone
The spirit carries on
I used to be frightened of dying
I used to think death was the end
But that was before
I'm not scared anymore
I know that my soul will transcend
I may never find all the answers
I may never understand why
I may never prove
What I know to be true
But I know that I still have to try
If I die tomorrow
I'd be allright
Because I believe
That after we're gone
The spirit carries on
[Victoria:]
"Move on, be brave
Don't weep at my grave
Because I am no longer here
But please never let
Your memory of me disappear"
[Nicholas:]
Safe in the light that surrounds me
Free of the fear and the pain
My questioning mind
Has helped me to find
The meaning in my life again
Victoria's real
I finally feel
At peace with the girl in my dreams
And now that I'm here
It's perfectly clear
I found out what all of this means
If I die tomorrow
I'd be allright
Because I believe
That after we're gone
The spirit carries on
|
Scéna osmá: Duše žije dál
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Odkud jsme přišli?
Proč jsme tady?
Kam odejme, když zemřeme?
Co je po životě
A co před ním?
Je nějaká životní jistota?
Říkají: ”Život je příliš krátký,”
”Tady a teď”
A ”Je ti dána jen jedna šance”
Ale mohlo by být něco více?
Žil jsem dříve
Mohlo by toto vše být to co jsme dostali?
Jestli zítra zemřu
Bude to v pořádku
Protože věřím
Že po našem skonu
Duše žije dál
Dříve jsem se umírání děsil
Dříve jsme myslel, že smrt je konec
Ale to bylo
Již se neobávám
Vím, že má duše bude přemístěna
Možná nikdy nenajdu všechny odpovědi
Možná nikdy neporozumím proč
Možná nikdy neprokážu
To o čem vím, že je pravda
Ale vím, že to stále musím zkoušet
Jestli zítra zemřu
Bude to v pořádku
Protože věřím
Že po našem skonu
Duše žije dál
[Victorie:]
”Ovládni se, buď statečný
Neroň slzy nad mým hrobem
Protože jsem odešla
Ale prosím, nikdy nedopusť
Aby tvé vzpomínky na mne zmizely”
[Nicholas:]
Bezpečný ve světle, které mne obklopuje
Osvobozen od strachu a bolesti
Má hloubavá mysl
Mě pomohla najít
Smysl mého život
Victorie je skutečná
Konečně cítím
Smíření s dívkou v mých snech
A nyní jak tu jsem
Je naprosto jasné, že jsem
Zjistil, co to všechno znamená
Jestli zítra zemřu
Bude to v pořádku
Protože věřím
Že po našem skonu
Duše žije dál
|
Scene Nine: Finally Free
[Present]
[The Hypnotherapist:]
"You are once again surrounded by a brilliant white light.
Allow the light to lead you away from your past and into this lifetime.
As the light dissipates you will slowly fade back into consciousness
remembering all you have learned. When I tell you to open your eyes
you will return to the present, feeling peaceful and refreshed.
Open your eyes, Nicholas."
[Past]
[The Miracle:]
Friday evening
The blood still on my hands
To think that she would leave me now
For that ungrateful man
Sole survivor
No witness to the crime
I must act fast to cover up
I think that there's still time
He'd seem hopeless and lost with this note
They'll buy into the words that I wrote
"This feeling inside me
Finally found my love, I've finally broke free
No longer torn in two
I'd take my own life before losing you"
[Victoria:]
Feeling good this Friday afternoon
I ran into Julian
Said we'd get together soon
He's always had my heart
He needs to know
I'll break free of the Miracle
It's time for him to go
This feeling inside me
Finally found my love, I've finally broke free
No longer torn in two
He'd kill his brother if he only knew
Their love renewed
They'd rendezvous
In a pathway out of view
They thought no one knew
Then came a shot out of the night
[The Miracle:]
"Open your eyes, Victoria."
[Towards the end of the shrieks]
[and gun fire during the fight.]
[The Sleeper:]
One last time
We'll lay down today
One last time
Until we fade away
One last time
We'll lay down today
One last time
We fade away
As their bodies lie still
And the ending draws near
Spirits rise through the air
All their fears disappear, it all becomes clear
A blinding light comes into view
An old soul exchanged for a new
A familiar voice comes shining through...
[Present]
[Nicholas:]
This feeling inside me
Finally found my life, I'm finally free
No longer torn in two
I learned about my life by living through you
This feeling inside me
Finally found my life, I'm finally free
No longer torn in two
Living my own life by learning from you
We'll meet again my friend someday soon...
[Samples from TV news broadcasts.]
"...news in London, France, Russia
and Italy have deleted their lead
story, all anticipating the outcome
of the man considered to be a member of American nobility."
"And as you can imagine, as the skies have grown darker
here over Washington, the mood has grown darker as well
and people here are beginning to resign themselves
to the possibility that they are witnessing yet another
tragedy in a long string of misfortunes."
"Reaction from everywhere, from Washington and
certainly from around the world has cast..."
[The Hypnotherapist:]
"Open your eyes, Nicholas."
[Nicholas:]
"Aaah!"
|
Scéna devátá: Konečně volný
[Přítomnost]
[Hypnoterapeut:]
”Ještě jednou jste obklopen oslnivým bílým světlem.
Nechte se světlem odvést z minulosti do Vašeho současného života.
Jak světla bude ubývat, budete zpátky zvolna nabývat vědomí
a budete si pamatovat vše, co jste se dozvěděl. Až Vám řeknu, abyste otevřel oči
vrátíte se do přítomnosti a budete se cítit klidně a svěže.
Otevřete oči Nicholasi.”
[Minulost]
[Zázrak:]
Páteční večer
Mám stále krev na rukou svých
Pomyšlení, že by mne mohla opustit
Kvůli takovému nevděčnému muži
Jediný přeživší
Žádný svědek zločinu
Musím rychle konat abych zahladil stopy
Myslím, že je ještě čas
Bude vypadat jako zoufalý a ztracený v tom dopise
Uvěří slovům, která jsem tam napsal
”Ten pocit uvnitř mne
Konečně jsem našel svou lásku, konečně jsem volný
Už nejsem rozpolcený
Raději si život vezmu než ho žít bez Tebe”
[Victoria:]
Je mi tak dobře tento páteční večer
Doběhla jsem k Julianovi
Abych mu řekla, že brzy budeme spolu
Vždy měl mé srdce
Musí vědět
Že se odpoutám od Zázraku
Je čas ho opustit
Ten pocit uvnitř mne
Konečně jsem našla svou lásku, konečně jsem volná
Už nejsem rozpolcená
Mohl by svého bratra zabít kdyby se to dozvěděl
Jejich láska se obnovila
Dali si schůzku
Na postranní cestě
Mysleli, že o nich nikdo neví
Pak z noci vyšel výstřel
[Zázrak:]
"Otevři oči, Victorie."
[Towards the end of the shrieks]
[and gun fire during the fight.]
[Spáč:]
Naposledy
Dnes spolu budeme
Naposledy
Než odejdeme
Naposledy
Dnes spolu budeme
Naposledy
Než odejdeme
Jak jejich těla leží na zemi
A konec se pomalu blíží
Duše vzduchem stoupají vzhůru
Všechen jejich strach mizí, vše se vyjasňuje
Oslepující světlo se objevuje
Stará duše je nahrazena novou
Povědomý hlas promlouvá skrze záři…
[Přítomnost]
[Nicholas:]
Ten pocit uvnitř mne
Konečně jsem našel svůj život, konečně jsem volný
Už nejsem rozpolcený
Poučil jsem se o svém životě skrze tebe
Ten pocit uvnitř mne
Konečně jsem našel svůj život, konečně jsem volný
Už nejsem rozpolcený
Poučil jsem se o svém životě skrze tebe
Opět se setkáme má přítelkyně, brzy…
[Samply ze zpravodajství CNN:]
”...noviny v Londýně, Francii, Rusku
a Itálii odvolaly hlavní článek. Všechny o výsledku vyšetřování muže,
pocházejícího z americké vyšší společnosti."
"Dovedete si představit, jak se zde nad Washingtonem začala stahovat
mračna, stejně jak se zhoršovala nálada, podle toho, jak se lidé
začali smiřovat s možností, že jsou svědky další tragédie v dlouhém
řetězci pochybení. Ohlasy odevšad, z Washingtonu a pochopitelně i
z celého světa se vysílají…”
[Hypnoterapeut:]
”Otevřete oči Nicholasi.”
[Nicholas:]
”AAAH!”
|
"Scenes From A Memory"
17.06.2004, Dudová Eva
Zdroj: http://www.dreamtheater.estranky.cz/clanky/dream-theater/-scenes-from-a-memory
Píše se rok 1928, v novinách se objeví titulky "Vražda, mladá dívka zavražděna... střelba v Echo's Hill…tři mrtví… dva muži a jedna žena…".
V tu chvíli vám probleskne hlavou: "Kdo je ta dívka a kdo jsou ti muži? Existuje mezi nimi nějaká spojitost? Kdo je vrah a kdo je oběť?"
Vracíme se zpět do devadesátých let minulého století. Muž jménem Nicholas, neustále pronásledován svými sny, nechává psychoterapeuta nahlédnout
do své duše a podstupuje hypnózu. Chce vědět, proč se mu zdají stále stejné sny, proč se vrací ke stejnému domu, stejnému pokoji, stejné dívce.
Nechápe, proč se všechno takto odehrává a jakou v tom hraje úlohu.
Tyto dva, zdánlivě nesouvisející příběhy se navzájem prolínají v mistrovském opusu "Metropolis, Pt.2: Scenes from a Memory" - prvního koncepčního
alba Dream Theater, jež patří k perfekcionisticky vybroušeným hudebním skvostům. Je to něco, co se 'nevidí a neslyší' každý den. Devět scén
poskládaných z tuctu navazujících skladeb, prokládaných hlasem psychoterapeuta, představuje souhru progresivní a myšlenkové dokonalosti,
šílených hudebních zvratů, dynamiky, kytarových riffů, tvrdosti, stylů, rytmů a citu. Roku 1999 prostě pětka vynikajících hudebníků s novým
hudebně vzdělaným klávesákem Jordanem Rudessem ukázala, co umí a všem progresivním následovníkům nastavila novou laťku.
Kapela tématicky navázala na výbornou skladbu "Metropolis Pt. 1" z alba "Images and Words" z roku 1992. Zážitek z poslechu 'Scén z paměti' navíc
umocňují texty, které představují celý tragický příběh dívky jménem Victorie Page a jejích dvou osudových mužů - bratrů Edwarda (The Miracle)
a Juliana (The Sleeper). Vše navazuje na sebe, minulost se prolíná se současností, přesně tak, jak je zobrazeno na nápaditém obalu alba, kde
z koláže všemožně naskládaných obrazců, znázorňujících hlavní aktéry děje z 30. let minulého století, prostupuje nevýrazná, nešťastně a oddaně
působící současná Nicholasova tvář. Charakter jednotlivých skladeb přesně vyjadřuje dějovou posloupnost příběhu. Tak, jak se Nicholas v hypnóze
dostává k zárodku pravdy, tak se také neustále mění nálada a rytmus celého alba, díky čemuž toto představení působí neobyčejně rozmanitě.
Příběh se začíná odvíjet tikotem hodin a uklidňujícím hlasem hypnotizéra "Close your eyes and begin to relax…", který začíná ovládat pacientovu
mysl a duši. Nicholas se propadá do víru spletitých myšlenek. "ten, nine, eight.....you have entered the safe place where nothing can harm you…
(dostal jsi se na bezpečné místo, kde Ti nic nemůže uškodit).…two, one". Klidný úvod rozvíjející se skladby "Regression", ve které vynikne sametově
sytý LaBrieův hlas v roli Nicholase, jehož mysl nachází Victorii "Hello Victoria…so glad to see you, my friend", je vzápětí vystřídán skvělou
instrumentálkou "Overture 1928" s rozjíždějícím se nástupem bicích Mike Portnoye, podtrženými dynamickými basovými tóny Johna Myunga a ozdobenými
vynikající kytarou Johna Petrucciho. Scénu 2 uzavírá "Strange Deja Vu" s do děje naplno vtaženým vokalistou, který se dostává místy až do závratných
hlasových poloh. Pomalejší pasáže se střídají s tvrdě rytmickými, přesně v duchu Dream Theater. Zmatený Nicholas se snaží nalézt pravdu spojenou
s Victorií…"I’m still searching but I don’t know what for…I hope to find the truth. (stále něco hledám, ale nevím co…doufám, že naleznu pravdu)".
Krátká a citlivě přednesená krátká skladbička "Through My Words" představuje jakýsi "dějový most" spojující přítomnost s minulostí. Nicholas je přesvědčen,
že je s Viktorií nějakým zvláštním způsobem propojen - "We are sharing one eternity… living in two minds… (sdílíme jednu věčnost… žijeme ve dvou myslích)" -
a postupně proniká do tajů osudové tragédie dívky, která začíná nabírat na skutečnosti hned v následující "Fatal Tragedy" - neuvěřitelném kousku, kde se
opět ke slovu dostává fantastická talentovanost a sehranost kapely. Objevují se první zmínky o vraždě Victorie a závěrečné čistě instrumentální rytmicky
zběsilé tři minuty vrcholí konstatováním hypnotizéra "Now it's time to see how you died, remember that death is not the end but only a transition… (a teď
je čas se podívat, jak jsi zemřel-a, pamatuj, že smrt není konec, ale pouze přestup…)" . Nejtvrdší a nejmetalovější skladba alba "Beyond the Life" plně
vystihuje brutálnost vraždy dvou mladých lidí, Victorie a Juliana a následné vrahovy sebevraždy. Text Johna Petrucciho je shodný s obsahem článku
v novinách z 28. ledna 1928 zobrazených na vnitřním obalu alba, což opět dokazuje, jaký má kapela smysl pro detail. Věrohodnost děje je navíc
podpořena tóny trumpety a rytmu typického pro 30. léta. Nastává naprostý přelom, divoce rozbouřená hladina progresivní muzikální spleti se
začíná náhle uklidňovat. Baladická oáza klidu v "Through Her Eyes" s úvodním procítěným vokálem hostující gospelové zpěvačky Theresy Thomason
doprovázeným Petrucciho kytarovým sólem vyvolává v člověku smutek a bolest nad promarněným životem a smíření se s tragickým osudem. Uzavírá se
Scéna 5 první dějové posloupnosti.
Nejdelší, téměř třinácti minutová "Home" s orientálně - indickým úvodem otevírá další děj a poprvé představuje všechny postavy milostného trojúhelníku.
Samotný instrumentální závěr skladby je naprosto fascinující a ohromí snad ještě více než originální začátek, maximální prostor zde totiž dostává nezkrotný
tandem Petrucci - Portnoy. "...Love is the Dance of Eternity (Láska je tancem věčnosti)", tak přesně tahle slova uzavírají již zmiňovaný mega-song "Metropolis
Pt. 1" z roku 1992, přičemž část verše se dostala do názvu poslední instrumentálky alba - "The Dance of Eternity", která tématicky navazuje na "Overture 1928"
a kde se například na pár sekund ocitnete s Jordanem Rudessem také v baru 30. let. Instrumentální tanec se nenásilně a ladně přelévá do baladické skladby
"One Last Time" s úžasně pojatou souhrou klasického klavíru a vokálu, kterou lze na celém albu slyšet několikrát a tvoří tak dokonalý protipól tvrdosti
progresivní muziky.
Vrcholem celého velkolepého díla je honosná "The Spirit Carries On", dokazující, jak nápaditě lze skloubit progresivní muziku s gospelovým souborem. Nicholas už ví,
že Viktoriina duše se reinkarnovala a že v něm žije dál. Vynikající James LaBrie s podporou hostujícího sboru sděluje všem své poselství "If I die tomorrow,
I'd be all right, because I believe that after we're gone, the spirit carries on…(pokud zemřu už zítra, budu se přesto cítit dobře, protože věřím, že i po
tomto odchodu bude má duše nadále žít...)". Osvobozený a smířený Nicholas se probouzí z hypnózy… cítí se "Finally Free", což je již název posledního kousku
plného nejrůznějších zvukových efektů. Opět se otevírá scéna dne nesmyslné vraždy ze žárlivosti, instrumentální závěr končí příchodem Nicholase domů, pohřební
hudbou linoucí se z beden … vše vypadá na klidný konec… a najednou šok - za zády Nicholase se totiž ozve hlas hypnotizéra "Open your eyes Nicholas…" následuje
zděšený Nicholasův výkřik a zvuk posunuté přenosky, která končí svoji dráhu na konci desky.
Dream Theater zvolili neobvyklý a zároveň záhadný závěr jejich dosud absolutně nejlepšího hudebního počinu,
jenž otevírá prostor k nejrůznějším interpretacím… převtělil se vrah Edward do hypnotizéra, aby byl blízko své oběti
Victorie reinkarnované v Nicholasovi….? Nebo je to úplně jinak? Přijde někdy kapela s rozuzlením například v "Metropolis, Pt. 3"?
Možná budeme překvapeni, v každém případě i tady platí, že naděje umírá poslední.
Autor recenze: Dudová Eva 17.06.2004
POZN.
Na DVD Live Scenes From New York je možné pustit si audio stopu s komentářem členů kapely. Kromě hudebních věcí k SFAM komentují i děj alba
a myslím, že tam i přímo říkají, že hypnotizér je opravdu reinkarnovaný vrah Victorie Edvard.
|
Poslední aktualizace: