Live Scenes From New York     [187:20]

RECENZE CD:

Recenze I.

Recenze II.

Recenze III.

Recenze IV.

Původní obálka kompletu... Nová obálka 3CD...	CD 1 01. Regression [2:46] 02. Overture 1928 [3:32] 03. Strange Deja Vu [5:03] 04. Through My Words [1:42] 05. Fatal Tragedy [6:22] 06. Beyond This Life [11:17] 07. John & Theresa Solo Spot [3:17] 08. Through Her Eyes [6:17] 09. Home [13:21] 10. The Dance Of Eternity [6:25] CD 2 01. One Last Time [4:12] 02. The Spirit Carries On [7:40] 03. Finally Free [10:59] 04. Metropolis Pt. 1 [10:37] 05. The Mirror [8:15] 06. Just Let Me Breathe [4:03] 07. Acid Rain [2:35] 08. Caught In A New Millennium [6:21] 09. Another Day [5:13] 10. Jordan Rudess' keyboard solo [6:40] CD 3 01. A Mind Beside Itself [22:16]     i. Erotomania [7:22]    ii. Voices [9:45]   iii. The Silent Man [5:09] 02. Learning To Live [14:02] 03. A Change Of Seasons [24:33]     i. The Crimson Sunrise    ii. Innocence   iii. Carpe Diem   iv. The Darkest Of Winters    v. Another World   vi. The Inevitable Summer  vii. The Crimson Sunset	Bonusy: 01. Dřívější nevydaná živá stopáž "Another Day" [5:11] 02. Videoklip se sólem Jordana Rudesse na klávesy [6:18] 03. Trailer k videu Metropolis 2000: Scenes From New York Nahráli: John Petrucci - Guitars James LaBrie - Vocals Jordan Rudess - Keyboards Mike Portnoy - Drums & Percussion John Myung - Bass Guitars Nahráno: 30.8.2000, koncert v NY v sále Roseland Ballroom. Původní vydání: 11. října 2001 Nové vydání: 23. října 2001 Vydalo: Warner Music.
Původní vydání "Live Scenes From New York" bylo staženo až do té doby, než byla připravena nová koláž obálky. Datum originálního vydání bylo 11. září 2001, přesně toho dne, kdy teroristé narazili dvěma sebevražednými letadly do věžáků World Trade Centra. Originální koláž obalu CD "Live Scenes From New York" zobrazovala totiž věže World Trade Centra v plamenech. Byla to ovšem samozřejmě hrozná shoda s tím, co se toho dne stalo.

RECENZE CD: Art-metal živě z New Yorku [11. 12. 2001, Autor: Luboš Kreč]      Desky mohou být tajemné, či chcete-li obskurní, z mnoha důvodů - alba Deicide kvůli satanistickému pošukovi Bensonovi, "The Wall" od Pink Floyd díky atmosféře a poselství a stovky dalších alb pro záhady, k nimž došlo při jejich natáčení. Na "Live Scenes From New York" není dryjáčnicky zajímavý ani obsah, ani členové kapely, nýbrž obal. Ano, obal! Živá deska Dream Theater měla totiž vyjít jedenáctého září ...pokračuji po chvilce napětí... s hořícími Twin Towers jako emblémem na přebalu! Každý dozajista pochopí, že po událostech onoho dne by nebylo příliš rozumné album vydávat. Ba, co nerozumné! Bylo by to přímo nebezpečné a skupina by se dobrovolně vystavovala na odiv nepochybně nepříjemnému zájmu FBI (jako že je i tak určitě prověřili, protože takováto shoda náhod je vskutku výjimečná). A tak byl start prodeje posunut na listopad, což se již obešlo bez bortících se mrakodrapu.     "Live Scenes From New York" je záznam koncertu, který skupina odehrála třicátého srpna 2000, kde jinde než v New Yorku, a to konkrétně v Roseland Ballroom. Vystoupení bylo závěrem světového turné "Metropolis 2000 Tour", jež proběhlo u příležitosti vydání desky "Scenes From A Memory" (1999). Podobně jako třeba Pearl Jam tedy Dream Theater upřednostnili variantu záznamu jednoho celého koncertu před použitím vybraných skladeb z několika různých vystoupení. To nahrává jisté kontinuitě, která však v tomto případě na několika místech dostává rány pod pás.     Dream Theater, jak jsem již uvedl, kroužili světem s "Metropolis 2000 Tour" v době, kdy byla v obchodech jejich studiovka "Scenes From A Memory". Materiál z této desky na live albu pochopitelně převažuje, nicméně neznamená to, že si posluchač nevychutná i živé verze písní starších. Důkazem budiž např. "A Change Of Seasons", v roce 1995 samostatně vydaný 20-timinutový opus, "The Mirror" a "Silent Man" (z desky "Awake"), "Another Day", puvodně z alba "Images And Words" nebo "Metropolis" z prvotiny "When Dream And Day Unite". Hudby je tedy na desce požehnaně - přes tři hodiny!!! Nemusím snad zdůrazňovat, že takto časově rozlehlá show se na jedno CD nevejde, tudíž v balení najdeme kompakty hned tři (třetí obsahuje i interaktivní materiál - klip, trailer a část koncertu). Oni Dream Theater jsou vůbec známí tím, že jejich muzika je takřka "vysokým uměním", které není určeno pro komerční rádia, není určeno klipové kultuře, jejíž ovečky jsou schopny intenzivně vnímat skladby maximálně pětiminutové. Navíc při koncertech skupina publikum neudivuje pyromanskou extravagancí a přebujelým divadelnictvím, ale muzikou, nutno říci hlavně perfekcionistickou improvizací. Proto nejsou výjimkou desetiminutové písně. Na tomto místě je ovšem nutno zmínit, že právě délka písní se ukázala být drobnou vadou na kráse. Pro jejich rozložitost musela produkce sáhnout k nepopulárnímu kroku, a to ke stříhání, kdy zvláště na disku číslo jedna jsou vesměs všechny skladby "useknuté". Tím jsem mínil výše napsanou poznámku, že kontinuita desky dostává v několika momentech trochu na frak. Po jiných stránkách lze ale desku jen chválit - perfektní zvuk, výborné muzikantství, dobrá atmosféra.     "Live Scenes From New York" je určeno zarytým fanouškům Dream Theater, protože ono to ani jinak nejde. Člověk, jenž tuto hudbu nezná, by se při poslechu chtě nechtě nudil (tomu se v délce tří hodin asi opravdu nedá vyhnout a dost možná budou mít problém i někteří fandové kapely). Dream Theater ovšem zdaleka nejsou mainstreamovou skupinou, jejíž hudba by měla zasahovat široké vrstvy, a proto se můžou soustředit na umění, na radost ze hraní a jistou "komplikovanost", což je všechno na tomto live albu bohatě doloženo.

Snovému divadlu chybí k dokonalosti na DVD pětikanálový zvuk [15.01.2002 05:00, Autor Pavel Parikrupa Převzato z: www.musicserver.cz/ (z recenzí)] Americká skupina Dream Theater vystoupila v roce 2000 se svým koncepčním koncertním programem "Metropolis 2000 - Scenes From New York" i v Česku, v Praze a ve Zlíně. DVD přináší toto představení (tady vskutku nelze hovořit jen o koncertě) v plné délce, navíc doplněné mnoha bonusy. Divák má nevšední možnost sledovat vystoupení na scéně i za ní a vytvořit si velmi ucelený obrázek o celkovém dění. Nejsilnější zbraní Dream Theater je instrumentální vymakanost všech členů kapely. Z toho vyplývá, že si díky své virtuozitě mohou dovolit prezentovat navýsost propracované kompozice, na první poslech nelehce stravitelné, plné změn rytmů a nálad, po muzikantské stránce dotažené na maximum. To je ta hudba, co se tak líbí mladým muzikantům, kteří se ji snaží napodobit, hltají ji a přemýšlejí, jak to zahrát. "Metropolis 2000" není běžným koncertem - je to progresivní metalová opera, vyzrálé koncepční představení plné tajemství, vracejících se snů a vzpomínek. Hudba Dream Theater se snad dá zařadit do škatulky art rocku, pravda trochu tvrdšího, ale taková už je naše doba. Majitele disku čeká pořádná nálož, více než tři hodiny záznamu - celý koncert z newyorské Roseland Ballroom 30. 8. 2000 (poslední štace turné), bonusové skladby, volitelný komentář skupiny, dokumenty ze zákulisí a fotogalerie ze světové šňůry. Koncert je zaznamenán nejen jako prosté dění na jevišti, nýbrž je obohacen mnoha prostřihy, videosekvencemi vážícími se k ději, přechodovými efekty, ale grafika těchto prvků se mi ne vždy líbila a jevila jako vhodná, někdy mi vyloženě vadila. Doplňkové záběry ve dvojexpozicích vypadají občas velmi amatérsky! To jsou spíše malé detaily, ale velkým zklamáním srážejícím dvě hvězdičky z celkového hodnocení je zvukový formát pouze Dolby Digital 2.0 Stereo - žádné pětikanálové orgie, natož DTS, se nekonají, což právě u tohoto koncertu zamrzí dvojnásob. Proč obsah nedali třeba na dva disky nebo na oboustranné DVD, jen ať je tam našlapaný zvuk? Nechápu. "Metropolis 2000" je hodně ambiciózním projektem, u něhož mohla být DVD verze naprostým završením, ale bohužel není. Slyšet takovou pecku jako je "Home" ze všech pěti kanálů a subwooferu, určitě bych bez váhání nadělil minimálně devítku. Scházelo málo a bylo by to dokonalé. DVD: Dream Theater - Metropolis 2000: Scenes From New York Hodnocení: 7/10, celkový čas: 190 min.

Dream Theater - Live Scenes From New York [Autor Michal Husák Převzato z: www.freemusic.cz (z recenzí)] Spektakulární koncertní trojdisk(!) Live Scenes From New York je ztělesněním všeho, co se o americké pětici Dream Theater, vůdčím elementu žánru jménem progresivní rock, povídá. Ve více než třech hodinách materiálu se protíná neuvěřitelná profesionální erudice a hráčské mistrovství, ale i sklony k velikáštví. Ty se projevují jednak v rozsahu prezentovaného záznamu, druhak v často nestřídmé snaze jednotlivců exhibovat v rámci celku nabitého srovnatelně disponovanými kolegy. Co ale chcete vytýkat kapele, která vydala na půl tuctu alb, z nichž každé nabídlo sedmdesát minut technicky nesmírně komplexních skladeb ? Přitom je tvorba skupiny nabita průzračně chytlavými melodiemi. Jak členové Dream Theater s oblibou deklarují v rozhovorech, zkazky o tom, že v kapele hrají polobozi, jsou liché a na živém záznamu je to občas sympaticky lidským způsobem znát. Pár drobnůstek je k nalezení hlavně na zpěvu Jamese LaBrieho, jeho výkon to však rozhodně nesnižuje. Oproti staršímu 2CD "Once In A Livetime" se "Živé obrazy z New Yorku" pocitově zdají "zabydlenější", lidsky hřejivější. Patrně to bude přítomností klávesisty Jordana Rudesse, který před několika lety do kapely přinesl nový náboj a ve svém nástroji měl zakletou sílu posunout v minulosti již trochu strnulé těleso k novým horizontům. Ostatně v těchto dnech vycházející nový studiový projekt Six Degrees Of Inner Turbulence to jen podtrhuje. Ale zpět ke koncertnímu trojCD. Gró záznamu tvoří do puntíku přehraná předchozí řadová kolekce Metropolis Pt.2: Scenes From A Memory. Po finální Finally Free přichází na řadu průřez starším materiálem, mezi který se trochu překvapivě přimíchala kompozice "Acid Rain" z repertoáru projektu Liquid Tension Experiment (zde působí tři z pěti členů DT). Chtělo by se napsat, že kolekce klade vysoké nároky na výdrž posluchače. Při hlubším zamyšlení nad tímto tvrzením ovšem vynikne jeho povrchnost a iraciálnost. Vznešená krása hudby Dream Theater si vás podmaní a potom na čase nezáleží. V opačném případě můžete tento trojdisk odhodit stejně snadno jako desetiminutový singl a ještě se pobavíte (je to, pravda, trochu cynické) nad historkou o potížích s obalem. Pokud vám to snad uniklo, dovolte, abych připomenul, že se nahrávalo v New Yorku. Počin byl připraven k vydání koncem září a na původní verzi přebalu byla zobrazena dvojčata Světového obchodního centra, kterak... ehm, hoří. A pak že hudba Dream Theater není osudová.

DREAM THEATER - Live Scenes From New York [autor Darkmoor, 15.1.2002 Převzato z: www.metalopolis.net (z recenzí)] SNOVÉ DIVADLO nám servíruje další živý chod progresivního metalu, ovšem exkluzivní třícédéčková záležitost neměla vůbec lehký porod. Z všeobecně známých, i na našich stránkách několikráte komentovaných, důvodů byl původně plánovaný start edice odložen na neurčito a srdcový obrázek uprostřed hořícího New Yorku nahrazen kartónovou dodělávkou zplichtěnou zřejmě na poslední chvíli. Nu což, správný terorista si zřejmě umí vybrat (nebo že by mu vadil typický župan či kulich Mikea Portnoye?). Obal, neobal - obsah konzervy naštěstí zůstal maniakůvzdorný (i když těch hudebních najdete nepočítaně) a dostává tak šanci prosvištět našimi sluchovody. Vyjděmež svému osudu vstříc. DISK 1: Dav bouří, přichází "Regrese". Hlasové odpočítávání překryje španělka a pan LaBrie nám sděluje důležitý úvod. „Hello Victoria, so glad to see you, my friend“. Znalí fanoušci, třeba účastníci vymodleného koncertu ve Zlíně v loňském roce, vědí, že skupina přehrávala kompletně celou suitu "Metropolis pt. II : Scenes From A Memory" z devětadevadesátého roku. Vědí také, jaké instrumentální peklo umí i živě rozpoutat. Osobně nejvíce ulítávám na písni "Home", kde jsou snad nejkrásněji použité orientální motivy vůbec a sóle v "Dance Of Eternity", když kytarový prstolam plynule přechází v klavírní boogie kvapík. Zajímavě zní i duel sedmistrunky Johna Petrucciho s feelinovým kouzlením hostující divy Theresy Thomasson. Jak známo, zpěvák James LaBrie má sklony občas „ulítávat“ ve vysokých polohách, ovšem doličný koncert (vše proběhlo 30.srpna 2000) ho zjevně zastihl ve výborné formě. Roztomilé zakokrhání v "Beyond This Life" je pak přesně tou výjimkou potvrzující pravidlo. Samozřejmě netuším, kolik se toho do(pře)dělávalo ve studiu. Příliš mnoho ale jistě ne, takoví borci nemají potřeby běžných příštipkářů. DISK 2: Protože je o DIVADLE známá nemoc sólové roztahovačnosti, muselo vyvrcholení celého majstrštyku o jedné hypnóze a minulých životech počkat až na druhé CD. "One Last Time", "The Spirit Carries On" (kde do děje opět vstupuje Theresa Thomasson, podpořená tentokráte gospelovým chórem), ale především závěrečná superšleha "Finally Free", subjektivně zřejmě nejlepší věc celých "Scén". Pak už dostává hlavní slovo minulost. "Metropolis pt.I" společně se skvělou baladou "Another Day", kde saxofoní Jay Beckenstein, zastupují přelomovou placku "Images And Words", "The Mirror" zřejmě nejtvrdší "Awake", "Just Let Me Breath" nejkontroverznější "Falling Into Infinity", "Acid Rain" se s dovolením vypůjčila od projektu LIQUID TENSION EXPERIMENT, "Caught In A New Millenium" je medley a celou dvojku uzavírá klavírně-klávesová exhibice Jordana Rudesse. Jasný klíč k pochopení, proč tenhle dlouhovlasý „Jirka Grossman“ v devadesátdevátém nahradil v řadách "Snílků" sice výborného, leč nepříliš výrazného Dereka Sheriniana. DISK 3: „Zahrajeme všechny dlouhé skladby“ - mohlo by znít motto celého kompletu. Trojku disk tak symbolicky načíná troj-kompozice "A Mind Beside Itself". Instrumentálka Erotomania (ten název mi byl vždycky móc sympatický) přechází plynule ve "Voices", ty pak do "The Silent Man" (celé z desky "Awake"). "Learning To Live" vrací kormidlo do devadesátého druhého a potěší skvělou reagge vložkou po hlavním motivu. Velké finále na závěr? Ano, monstrózní pětadvacetiminutovku "A Change Of Seasons" původně nezkousla stopáž "Slov", takže si uzurpovala vlastní nosič. Tedy gradace jak má být, když naprostý nadhled demonstrují divadelníci spoustou fórků v sólových pasážích (Petrucciho začlenění hlavního motivu z kresleného seriálu Simpsonovi je bomba!). CD romka obsahuje obrázky k písni "Another Day", klávesové sólo mistra Rudesse (každému klávesákovi musí huba zkamenět úžasem - škoda jen nápisu D.T. stínící mu občas ruce) + trailer co se mi nepovedl spustit. Zkrátka taková malá přípravka na DVD verzi, která bude jistě ještě větší pošušňáníčko. Na rozdíl od nedávno recenzovaných QUEENSRYCHE mají DREAM THEATER natolik vyrovnanou diskografii, že si mohou dovolit klidně vypustit i stěžejní flákotu (megahit "Pull Me Under" například) a nic vážného se neděje, bez problému ji nahradí jiná, neméně kvalitní. Pokud klapnou prognózy a následující fošna stihne skutečně vyjít už v lednu či únoru příštího roku, bude to skvělé. Takovouhle fazónu je třeba náležitě využít!

Made by  ©  2001-2002  Poslední aktualizace: