JORDAN RUDESS - LOUD 2013 JORDAN RUDESS - INTERWIEW PRO LOUD

Dream Theater: A Further Turn of Events
23-Sep-2013, Words: Brian Giffin

DREAM THEATER Keyboardist:
"We Feel That This Is One Of The Best Albums That We've Done"
Dream Theater: Další zvrat událostí
23. září 2013, Text: Brian Giffin

Klávesista DREAM THEATER:
"Cítím, že to je jedno z nejlepších alb, které jsme udělali..."
Zdroj: http://www.loudmag.com.au/content/dream-theater-a-further-turn-of-events

After the tumultuous departure of drummer and founding member Mike Portnoy in 2010 rocked the progressive metal world and the mixed reviews of their first album without him, A Dramatic Turn of Events, Dream Theater seems very much back on track with their latest studio release. A fortnight before tomorrow's worldwide release of the band’s self-titled twelfth album, Loud talked to keyboard wizard Jordan Rudess about re-introducing instrumentals, 22-minute epic masterpieces and whether we’ll see them Down Under again one day.


Loud: Does releasing a self-titled album mark some sort of new beginning for DREAM THEATER?

Rudess: I think it was more that we wanted to put the stamp of a self-titled album here because we felt very strong about it. We felt like we're at this great point where we felt that people should take notice. We've been very clear — we're all getting along so well; musically we're having a great time together in the studio; and we felt that we've made a great album that we want people to know about. If you want to know what DREAM THEATER is about, check this album out, because we feel that this is one of the best albums that we've done.

Loud: I’m pretty certain that your fans will let you know what they think of it very quickly.

Rudess: I’m sure they will! They won’t spare any punches.

Loud: What is that like for you, because Dream Theater is one of those bands that has a fanbase that could almost be described as formidable in lots of ways?


Rudess: Uh... yeah... It’s been a really, really good ride and we not only appreciate it, we also take it into consideration not only when we tour but when we record an album. We think a lot about where we are in our career: where we are, what we’ve done, what we haven’t done, what we want to do, what we can do. There’s a lot of considerations that are taken into all aspects of this organisation, and a lot of that kind of thought went into the self-titled album.

Loud: This album features some instrumental tracks, which is something that hasn’t been included on Dream Theater albums now for some time. What brought about the change?

Rudess: We really wanted to do instrumentals. We’ve not done any for a while. It’s fun for us to just play. I don’t even know why there wasn’t any instrumentals earlier from us, but anyway, we decided when we went in to start writing that we definitely wanted one, but then we got two. So there you go.


Loud: Not only are there instrumental tracks, but the album begins with one.

Rudess: Yes. Well the story behind that is, that usually when you go to a Dream Theater concert, there’s music that goes right before we hit the stage. So we decided, Wouldn’t it be cool if we could write our own music? It was John Petrucci’s idea, and he told me about it and I thought it was awesome. So I helped him write something crazy and orchestral like that, movie score-like. John and I went into the live room with just my keyboard and I called up the biggest patch I could with brass and strings and tympani and about two or three hours afterwards we came out with that piece.


Loud: So it ended up being a kind of overture to introduce the album?

Rudess: At that point we were thinking it would be something that we would play before we went on stage, but then of course when we were putting it together, we thought we should put it on the album as the first piece. It totally made sense, so there it is.

Loud: Is there scope then for Dream Theater to maybe do a purely instrumental album sometime in the future?


Rudess: I don’t think Dream Theater would do it. Tomorrow I’m releasing an instrumental album with Tony Levin and Marco Minnemann, so I’m interested in instrumental music. But we have a singer in the band. I don’t know if he would like being told to stay at home. But maybe he would like that. He could go on a fishing expedition or something for an extended period of time.

Loud: What was it like reconvening to record this time with [new drummer] Mike Mangini a part of the band?


Rudess: He was really well behaved, so it was good. It was a lot of fun to have him there, unlike the previous album where we brought him in for the drum parts after the music was written. For this one, he was there the whole time. Some people know it, some people don't, but Mike Mangini is a very upbeat character. He's very funny, he's got a very good nature, he's lively and in front of the drums, he's a madman. He can play things no one else can play. So him being there personally, with his upbeat personality, and him contributing to the dynamic to the music we were writing really gave the music a real spark. So we enjoyed that quite a lot. With "A Dramatic Turn Of Events", we had a good time writing that, but this time, all being together working on the album as a band was great. We had been on tour with Mike Mangini for a year, we knew that we all got along, we knew that we were a very effective unit with each other playing music. The fans had all voiced their opinions and they all loved our shows.


Loud: Tell us something about "Illumination Theory", because that's quite an extensive piece.

Rudess: Well, I come from a Julliard classical music background, I like pieces where motifs and ideas get developed and changed and can be allowed to breathe and that track's certainly not any sort of standard pop song format in any way, shape or form. I just love the fact that we're just really going for it and there's all these kind of progressive parts where there's interesting counterpoints and harmonic changes going on, and I'm also very fond of the fact that in the middle section of "Illumination Theory", there's that whole section that really is very ambient and very electronic-soundscapey which leads into a string ensemble part which was actually done with the help my young protege Eren Başbug, a young Turkish arranger/conductor who took what I had composed on my keyboard and fleshed it out for a string orchestra. And then the string orchestra came into the studio and he came in and conducted them. That piece just has so much to it. I love when we get deep and it all gets a bit wild, and I also love that in the midst of all that madness, we really let that middle section to really breathe and slow down and be melodic like a movie score.


Loud: There always seems to be at least one song on every album that really shows what DREAM THEATER is all about and that's definitely the track this time around.

Rudess: I think that's really important, because a lot of the songs on this album are a little bit more concise. Believe it or not, there are two songs in the four-minute range on this album. It's like we managed to bring our music a little bit more to the point, but at the same time we thought, "Hey we're DREAM THEATER! We could do, we should do a track that goes for it and is more epic," and that's what "Illumination Theory" was more about.

Loud: Obviously you’ve probably been deep into the album for some time, but when you’ve had a chance to stick your head up, is there any new progressive music around that’s caught your ear?

Rudess: I was just listening to a newer band called Haken. I really really like what they’re doing. They have a new album called The Mountain which is quite excellent. They’ve done a great job and they’re very talented young guys. I like it because it goes from everything from sounding like a really Gentle Giant-y, to more like Dream Theater-like vibe to progressive rock... a little bit less metally than Dream Theater, although I know they’re big fans of ours. That really caught my ear. I think that they’re really good. And I’ve been listening to the von Hertven brothers out of Finland. Then I got turned on recently to the Sound of Contact, which is Phil Collins’ son Simon’s band. They’ve got a new album out that I felt is very good. I have it on my playlist here. It’s really good. Those are a few.

Loud: And finally, is there a chance for a return visit to Australia on the horizon somewhere?

Rudess: Well for sure. I can’t say for sure at the moment but I would imagine that we’ll get there on this world tour, because we didn’t get there last time and we’re due for another trip to Oz.

Brian is Loud's editor and is also the curator of The Australian Metal Guide.
Po bouřlivém odchodu bubeníka a zakládajícího člena Mike Portnoye v roce 2010 se otřásl progresivní metalový svět a po smíšených recenzích jejich prvního alba bez něj "Dramatic Turn of Events", se zdá, že Dream Theater se hodně navrátili zpět ve skladbách s jejich nejnovější studiovou deskou. Čtrnáct dní před zítřejším celosvětovým vydáním bezejmenného dvanáctého alba kapely Loud hovořil s klávesovým čarodějem Jordanem Rudessem o návratu instrumentálek, o 22 minutovém epickém mistrovském kousku a zda je opět uvidíme u protinožců jednoho dne.

Loud: Má vydání bezejmenného alba naznačovat nějaký nový začátek pro Dream Theater?

Rudess: Myslím, že v tom bylo něco více, že jsme chtěli dát albu punc bezejmenného v tomto případě, protože jsme to v tom cítili velmi silně. Měli jsme pocit, jako bychom byli v tomto velkém okamžiku, cítili, že by to lidé měli vzít na vědomí. Měli jsme v tom jasno - všem nám spolu bylo tak dobře, hudebně jsme strávili skvělý čas společně ve studiu, a cítili jsme, že jsme udělali skvělé album, o kterém chceme, aby se to lidé dozvěděli. Pokud chcete vědět, co jsou Dream Theater, zaškrtněte si tohle album, protože cítíme, že je to jedno z nejlepších alb, které jsme natočili.

Loud: Jsem si docela jistý, že vaši fanoušci vám dají vědět, co si o něm myslí velmi rychle.

Rudess: Jsem si jistý, že to udělají! A nebudou si brát žádné servítky.

Loud: Co vám to přináší, protože Dream Theater je jedna z těch kapel, která má fanouškovskou základnu, která by mohla být označena za impozantní v mnoha směrech?

Rudess: Uh... jo... Byla to doopravdy, skutečně dobrá jízda a my oceňujeme nejen to, že to bereme v úvahu pouze, když koncertujeme, ale i při nahrávání alba. Přemýšlíme hodně o tom, kde jsme v naší kariéře: kde jsme, co jsme udělali, co jsme neudělali, co chceme dělat, co můžeme udělat. Je tam spousta faktorů, které se zabíhají do všech aspektů této organizace, a mnoho z tohoto typu přemýšlení ovlivnilo i bezejmenné album.


Loud: Toto album obsahuje některé instrumentální skladby, což je něco, co se nevyskytlo na albech Dream Theater už nějakou dobu. Co přinesla tuto změnu?


Rudess: Opravdu jsme chtěli dělat instrumentálky. Nedělali jsme je nějakou dobu. Je to pro nás zábava jen hrát. Dokonce ani nevím, proč tam nebyly nějaké instrumentálky od nás dříve, ale i tak, rozhodli jsme se, když jsme šli začít skládat, že jsme rozhodně chtěli alespoň jednu, ale pak jsme udělali dvě. Tak se tam dostaly.

Loud: Nejen, že tam jsou instrumentální skladby, ale jedna album přímo otevírá.

Rudess: Ano. No, má to svoji historii, protože obvykle když jdete na koncert Dream Theater, zní tam hudba, která jde těsně před příchodem na jeviště. Tak jsme se rozhodli, že by bylo celkem cool, kdybychom napsali vlastní hudbu? Byl to nápad Johna Petrucciho a řekl mi o tom a já jsem si myslel, že by to bylo úžasné. Tak jsem mu pomohl napsat něco šíleného a orchestrální jako tohle, skoro jako filnmová hudba. John a já jsme šli do obývací místnosti jen s mými klávesami a já jsem vyhledal ten největší balík, který jsem mohl s žesti a smyčci a tympánami a asi o dvě nebo tři hodiny později jsme vyšli s tímto kouskem.

Loud: Takže to skončilo jako nějaká předehra uvozující album?

Rudess: V té chvíli jsme si mysleli, aby to bylo něco, co budeme hrát, než přijdeme na pódium, ale samozřejmě, když jsme nad tím společně seděli, mysleli jsme si, že bychom to mohli dát na album jako první kus. Má to naprostý smysl, tak to tam je.

Loud: Je nějaký prostor pro Dream Theater, abyste možná udělali někdy v budoucnu čistě instrumentální album?

Rudess: Nemyslím si, že to Dream Theater udělají. Zítra mi vychází instrumentální album s Tonym Levinem a Marco Minnemannem, takže jsem zainteresován v instrumentální hudbě. Ale my máme zpěváka v kapele. Nevím, jestli bych byl mu řekl, aby zůstal doma. Ale možná, že on by byl rád. Mohl by jít na rybářskou výpravu nebo na něco na delší dobu.


Loud: Jaké to bylo očekávání nahrávat tentokrát s [novým bubeníkem] Mike Manginim jako členem kapely?

Rudess: Byl opravdu dobře vychovaný, tak to bylo dobré. Bylo tam hodně legrace, když jsme jej tam měli, na rozdíl od předchozího alba, kde jsme mu přiváželi party bicích až když byla hudba nahrána. Takže za prvé, byl tam celou dobu. Někteří lidé to vědí, někteří lidé to nevědí, ale Mike Mangini je velmi optimistická povaha. Je velmi vtipný, má velmi dobrou povahu, je živoucí a za bicíma je to šílenec. Umí hrát věci, které nikdo jiný nezvládne. Takže jeho osobní přítomnost tam, s jeho optimistickou povahou a jeho přispěvky k dynamice hudby, kterou jsme psali, opravdu daly hudbě skutečnou jiskru. Takže jsme se těšili docela dost. U "A Dramatic Turn Of Events" jsme strávili dobrý čas psaním, ale tentokrát, všichni přítomní spolu dělali na albu, protože kapela byla skvělá. Byli jsme na turné s Mikem Manginim přes rok, poznali jsme se všichni společně, věděli jsme, že jsme byli velmi účinná jednotka s každým dalším odehraným koncertem. Fanoušci vajadřovali své názory a oni všichni si zamilovali naši show.

Loud: Prozraďte nám o skladbě "Illumination Theory", protože to je poměrně rozsáhlé dílo.

Rudess: No, já pocházím z Julliardské klasické hudby vzděláním, líbí se mi kousky, kde se motivy a nápady vyvíjejí a mění, kde je umožněno dýchat a skladba rozhodně není v žádném případě jen nějakým druhem standardního popového písňového formátu, tvaru nebo formy. Já jsem jen rád, že jsme opravdu do toho šli a jsou tam všechny druhy těchto progresivních partů, kde jsou zajímavé kontrapunkty a nastávají harmonické změny, já jsem velmi rád, že v prostřední části "Illumination Theory", je celá část, která je opravdu velmi, velmi ambientní a má mnoho elektronických dohrávek, kterým vévodí části se smyčcovým souborem, se kterou mi byl doopravdy nápomocen můj mladý chráněnec Eren Başbug, mladý turecký aranžér / dirigent, který si vzal to, co jsem složil na své klávesnici a přearanžoval to pro smyčcový orchestr. A pak smyčcový orchestr přišel do studia a on s ním a nahráli to. Tenhle kousek prostě toho musí mít tolik. Miluju, když se dostaneme hluboko, a všechno se stává trošku divoké, a také jsem rád, že uprostřed všeho toho šílenství, skutečně ponecháme, aby střední část opravdu dýchala a zpomalila a byla melodická jako filmová partitura.

Loud: Vždycky se zdá, že je alespoň jedna píseň na každém albu, která opravdu ukazuje, co DREAM THEATER jsou a tím je určitě tato skladba tentokrát.


Rudess: Myslím, že to je opravdu důležité, protože mnoho z písní na tomto albu je trochu zkrácenějších. Věřte tomu nebo ne, na tomto albu jsou dvě skladby v rozsahu čtyř minut. Je to jako by se nám podařilo zachytit naši muziku na menším kousku z tohoto pohledu, ale zároveň jsme si mysleli, "Hej, my jsme DREAM THEATER! Mohli bychom, měli bychom udělat skladbu, která to dokáže a je více epická," a to je právě "Illumination Theory".

Loud: Zřejmě jste asi byli hluboko zabrání do alba na nějakou dobu, ale když jste měli šanci zvednout hlavu vzhůru, je nějaká nová progresivní hudba okolo, která zachytilo vaše ucho?

Rudess: Jen jsem poslouchal novější kapelu pojmenovanou Haken. Opravdu se mi líbí, co dělají. Mají nové album s názvem "The Mountain", které je zcela excelentní. Odvedli skvělou práci a jsou to velmi talentovaní mladí kluci. Líbí se mi to, protože v tom je všechno od zvuku jako opravdoví Gentle Giant, až více jako Dream Theater - jako atmosféra do progresivního rocku... trochu méně metalovější než Dream Theater, i když vím, že jsou naši velcí fanoušci. To opravdu zachytilo moje ucho. Myslím, že jsou skutečně dobří. A poslouchal jsem bratry von Hertvenovy z Finska. Pak jsem se zaměřil nedávno na "Sound of Contact", který je kapela syna Phila Collinse Simona. Mají nové album, u kterého jsem cítil, že je velmi dobré. Mám ji na mém playlistu tady. Je to opravdu dobré. To jsou jen některé.


Loud: A nakonec, je tu šance na opětovnou návštěvu v Austrálii někdy na obzoru?

Rudess: No samozřejmě. Nemohu s jistotou říci ve kterou dobu, ale dovedl bych si představit, že bychom se tam dostali na tomto světovém turné, protože jsme se tam nedostali minule a dlužíme si nějaký zájezd do Oz.

Brian je redaktor Loudu a je také kurátorem The Australian Metal Guide.


Domů   Nahoru
Made by 
©  2013 
Menu Poslední aktualizace: