JORDAN RUDESS - INTERWIEW
 Zde je rozhovor z řeckého webu Rock Your Life s Jordan Rudessem, originálně publikovaný zde. Přeložil z řečtiny @nikatapi, ve kterého mám větší důvěru než k Blabbermouth. Zdroj: http://theytsetimes.com/ | |
|
Stan Savas: Welcome to Greece Jordan. How are you? Jordan Rudess: Very good, thank you. I went for a walk in Plaka this morning and I bought one of your traditional musical instruments, called Baglama. SS: Really? What did you think of it? JR: I loved it. Very unique and powerfull sound. I was impressed. SS: The truth is I was impressed too, with your new album. I listened to it last week. JR: Really? You are one of the first lucky ones as our record company sent it to a few chosen people to get a first taste. SS: Yeah, I heard. I think this is a very pleasant surprise. I found A Dramatic Turn Of Events much more creative than your last albums. JR: So the reaction is positive, I would like to believe. SS: Definitely. I think this might be your best work since Scenes From A Memory. JR: Nice, and did any of the tracks stand out for you? SS: “Breaking All Illusions.” It is amazing. It has all the elements Dream Theater fans love. JR: I’m very glad to hear that. SS: Let’s move on to the difficult stuff now. Now that Mike Portnoy is not a member of the band anymore, do you feel like you have more creative freedom? JR: Mike was a very good friend of mine. We have shared a lot all these years and I consider him a very open minded person. Dream Theater own a lot to Mike regarding the sound we have today. But what really opened the exit gate to Mike was our new approach to our music. What we wanted to do – and it was the opinion of John Petrucci who did the production–is to take more things from ourselves as musicians. For example, keyboards could have more space in Dream Theater music. Actually, we wanted to make our roles more vital. Especially for me this approach was very important, as I believe that in many of the previous Dream Theater albums, keyboards could have a more significant role. For example, in the past when we had a good and heavy riff we would double it on the keyboards. Now, we feel more creative and we left behind those “phobias,” if I can call them like that, giving more emphasis to the harmonies. I’m a composer and I want to use this quality more, and now I have the chance to do so. Our whole experience from both the composition and from the production and mixing of “A Dramatic Turn Of Events”, vindicates our belief. SS: As I already told you my favorite track from the album is “Breaking All Illusions”. “Outcry” and “Lost Not Forgotten” also stood out to me. I think those three tracks have the best elements from both Dream Theater and Liquid Tension Experiment. Do you agree with this observation, or do you think this opens a new era for the band? JR: For A Dramatic Turn Of Events we indeed “went back” and kept several of the Dream Theater elements we and our fans like so much. But we had a goal as we knew where we wanted to go, what we wanted to do and how to achive it. So I don’t think we moved blindly as our new songs have a clear direction. Moreover, as you may have found out, we left out some other Dream Theater elements that existed in the recent past of the band. Some modern and extreme metal elements like the brutal vocals and Mike’s grunts are missing from the new album. Especially now that Mike Portnoy isn’t a member of the group those elements do not represent any of us in the band. SS: In the recent years, every album has a more commercial track, which also is released as a single, sometimes with a video clip as well. Something like that has happened with “Wither,” ”These Walls,” and “Forsaken” and you did something similar in A Dramatic Turn Of Events with “Build Me Up, Break Me Down”. Is this planned every time you enter the studio? JR: We know that the record companies like more radio friendly songs so in the back of our minds there is always the thought to compose such songs. However, we like those melodies so it is something we would do anyway. Many times we come to the studio with many easy-listening melodies. SS: Let’s talk about the production of the new album. In the past it was handled in common by Mike Portnoy and John Petrucci. Now that Mike is not in the band –and despite the fact that you had the opportunity to hire an outside producer- you didn’t. Please comment on this choice. JR: When we finished recording John came in and told us that he wanted to handle the production as he thought that he would do a good job. Everyone in the band agreed and we said that since it is a new era for the band, lets let him do it. As you saw he has done an amazing job. John has a very strong personality, he knows exactly what he wants to do and at the same time he is a very capable person. His musical abilities and knowledge were what brought the best out of everyone. He also collaborated really well with Mike Mangini as well with John Myung who has been more open since the departure of Mike Portnoy, who despite his talent –being a drummer- had some particular capabilities in the way he handled guitars and keyboards. With John handling the production we felt that we don’t need someone to tell us what is good and what is not since we had the most appropriate person to do this. I think we all enjoyed this challenge and we sat all together, wrote the music and decided mutually what we should keep and what not, without Mike Portnoy deciding by himself about what we should do and what we shouldn’t do, acting many times as the “Dream Theater Police officer.” SS: Do you think that Mike Mangini’s approach to playing will add value to the new Dream Theater songs? JR: The truth is that when we wrote “A Dramatic Turn Of Events”, Mike Mangini was not in the band. He came a little after that when we had already decided that we didn’t want at that point something new in our way of composing. However, I have to say that from the first moments Mike won us with his personality and also with his playing. I would dare to say that the way he approaches his instrument and music reminds me a lot of John Petrucci and John Myung. He constantly tries new things which is inspiring for all of us. He is a real professional and professor. SS: You know Jordan, many fans claim that after this album Mike Portnoy will return to the band… JR: Yes I have heard this but I don’t agree with it and it is not a nice thing to be circulating. Everyone in the band is perfectly happy with our current lineup. SS: So is this the best lineup of Dream Theater ever? JR: Like I said… We are all very pleased with the current lineup. I think that many things are better in the band now. SS: So how difficult it was to keep all this drummer search procedure secret? JR: I dare to say this was the toughest period for Dream Theater. When Mike Portnoy finally announced to us that he would leave the band we were all shocked. It took us a lot of time until we recovered from this, however we sat down and decided to continue making music. Our next step was to find the man who would replace Mike and this was even harder to keep secret because we wanted to share this experience with the release of the documentary with the whole drummer audition procedure. SS: Which documentary by the way is great… JR: There was the real difficulty for us as we were always under pressure to reveal the name of our new drummer. We however believe that our fans understood our denial to reveal from the beginning the name of Mike Mangini. SS: Many of your fans believe that Marco Minneman was the best suited to be the drummer of the band, mainly because of his progressive rock/metal background. He was also from the beginning one of the undeniable runner-ups along with Mike Mangini. What was the thing that made you make your choice? JR: First of all I have to say that I admire Marco as a musician. What also has to be made clear is that It wasn’t a contest for the best drummer. The drummer position in Dream Theater was a big professional opportunity and we had to take many things into consideration. Age, if you are married or not, personality, these are all very important factors to consider if someone is suited or not for this position. Mike Mangini came early in the morning, he played all the songs perfectly without missing even a little and mostly without being annoyed with our managers and technicians who reasonably had a critical look. But there is also something else. Mike showed to us that he really wanted the job and that he is the perfect guy for the position. He is a man who has achieved a lot regarding his career and he showed us that he really wanted to be the next drummer of Dream Theater, make albums and tour with us. The truth is that his energy really won us all. On the other hand, Marco Minneman was musically mindblowing but he had a more “light” approach comparing to what we were looking for. I believe that from the seven people who we initially chose for the auditions, many of them had the talent to replace Portnoy but as I said earlier we had to take other factors into consideration as well. SS: You know, I think that Rod Morgenstein would also be a good choice although he wasn’t even one of the seven you invited to audition. JR: Again it was a matter of choices and if the candidate could devote his career in Dream Theater. SS: You told me before that now that Mike Portnoy left the band many things are better. Do you think that Dream Theater lost something more than a good friend and an excellent musician? JR: Mike had taken most of the responsibilities in the band, to a point where the rest of us felt a bit uncomfortable. He would talk with the technicians, with the managers, he would arrange everything in the merchandise section of the band and in general he had the complete control. After his departure all these responsibilities were divided to all the rest of us. Someone took over the commercial part, another one had to take over our show production and someone else had to talk with the producers and managers. Mike Portnoy’s departure marked a significant shift in the organizational chart of Dream Theater and we all took some time so we would make an appropriate division of responsibilities and duties. SS: Do you think you lost something more in relation to the music? JR: As I already said before Mike has left his mark in the band. He was there from the beginning and he essentially shaped the group’s personality. But I think the rest of us can do some great things with Dream Theater. SS: In the recent years many of your fans believe that the band is in a downfall, especially after Scenes From A Memory. How do you explain that? JR: When Scenes From A Memory was out it marked a new beginning for the band. Something similar happened with Images And Words but Scenes From A Memory literally transformed Dream Theater’s career. I would like to believe that A Dramatic Turn Of Events will be another remarkable point in our career. SS: Did you ever believe after Mike’s departure that the end of Dream Theater was near? JR: …We never even considered this was the end for Dream Theater. The only person in the group that seemed unhappy was Mike. I remember that when he came and asked for a five year hiatus we all looked at him wondering “What? What are you saying?” When he told us that he didn’t have a good time with us anymore we understood he needed a change. But this never had anything to do with the future of Dream Theater and we never considered that the end of us as a band was approaching. SS: In your last albums there were some influences from bands like Metallica and Muse. How beneficial do you think this obsession of Mike’s was for the band, considering he was the one who brought all these influences into the band? JR: The truth is that Mike was thinking a lot like this. Me and the rest of the guys in the band had a different point of view. The easy thing is to try to copy Metallica. This is the reason I consider our new album something special since we used all our creative freedom in the creation of the album. SS: Have you recently talked with Mike? JR: The truth is I haven’t. I tried to keep in touch with him but unfortunately it wasn’t possible. I sent him a card for his birthday and sent his some emails but he never responded. I think he just needs some time and space after all those things that happened. After all he is very busy with his new project with which he is planning to release an album and he is also preparing a tour. Something which is also happening with us. It’s a shame though after so many years of friendship and collaboration in Dream Theater and Liquid Tension Experiment to have a relationship broken like that. SS: I think the whole situation eventually returned like a boomerang to Mike. JR: It was a strange situation. Think that after a little while he asked to return to the group. I never understood this… What I felt is that Mike that different thing he wanted with Avenged Sevenfold and it ended up that it wasn’t for him. So he returned and asked to rejoin the band. For us this was impossible. We had taken our way and we already had a new drummer. This whole thing was in fact therapeutic for what had happened to us. SS: We reached the end. Thank you so much for the interview and the interesting things you told us tonight. JR: Thank you. Be well. |
Stan Savas: Vítejte v Řecku Jordane. Jak se máš? Jordan Rudess: Velmi dobře, děkuji. Šel jsem na procházku v Plaka dneska ráno a koupil jsem jeden z vašich tradičních hudebních nástrojů, tzv. Baglama. SS: Opravdu? Co si o něm myslíte? JR: Zamiloval jsem si jej. Velmi unikátní a silný zvuk. Byl jsem ohromen. SS: Pravdou je, že jsem byl ohromen také, vaším novým albem. Poslouchal jsem je minulý týden. JR: Opravdu? Jste jedním z prvních šťastných, protože naše nahrávací společnost je poslala několika vybraným lidem, aby dostali první ochutnávku. SS: Jo, slyšel. Myslím, že se jedná o velmi příjemné překvapení. Objevil jsem, že A Dramatic Turn Of Events je mnohem více kreativnější, než vaše poslední album. JR: Takže reakce je pozitivní, rád bych tomu věřil. SS: Určitě. Myslím SI, že to může být nejlepší prácEe od Scenes From A Memory. JR: Hezké, a které ze skladeb vynikají podle vás? SS: “Breaking All Illusions.” Je to úžasné. Má všechny prvky, které fanoušci Dream Theater milují. JR: Velmi mě těší, poslouchat to. SS: Přejděme nyní k těžším otázkám. Teď, když Mike Portnoy již není více členem kapely, máte pocit, že máte větší tvůrčí svobodu? JR: Mike byl můj velmi dobrý kamarád. Sdíleli jsme všechny ty roky a já jej považuji za velmi otevřeného přemýšlejícího člověka. Dream Theater vděčí hodně Mikeovi, pokud jde o zvuk, který máme dnes. Ale to, co skutečně otevřelo výstupní bránu Mikeovi, byl náš nový přístup k naší hudbě. To, co jsme chtěli udělat - a to byl názor Johna Petrucciho, který se podílel na produkci, je vzít více věcí od nás samotných jako hudebníků. Například klávesy, by mohly mít více prostoru v hudbě Dream Theater. Vlastně jsme chtěli, aby se naše role staly důležitější. Zvlášť pro mě je tento přístup velmi důležitý, protože se domnívám, že v mnoha předchozích albech Dream Theater, by klávesy mohly mít významnější roli. Například v minulosti, kdy jsme měli dobrý a těžký riff, mohli jsme jej zdvojnásobit na klávesách. Nyní se cítíme více kreativní a opustili jsme ty "fobie", pokud to tak můžu nazvat, že dáme větší důraz na harmonii. Jsem hudební skladatel, a chci používat tuto vlastnost více, a teď mám možnost to udělat. Celé náše zkušenosti z kompozice, produkce a míchání “A Dramatic Turn Of Events” prokazují správnost našeho přesvědčení. SS: Jak jsem již řekl, mé oblíbené skladby z alba jsou “Breaking All Illusions”. “Outcry” a “Lost Not Forgotten” také u mě obstála. Myslím, že ty tři skladby obsahují nejlepší prvky z Dream Theater a Liquid Tension Experiment. Souhlasíte s tímto postřehem nebo si myslíte, že to otevírá novou éru pro kapelu? JR: Na A Dramatic Turn Of Events jsme se opravdu "vrátili" a uchovali několik prvků Dream Theater, které my a naši fanoušci tak mnoho milují. Ale my jsme měli cíl, protože jsme věděli, kam jsme chtěli jít, co jsme chtěli dělat a jak toho dosáhnout. Takže si nemyslím, že jsme se pohybovali naslepo, protože naše nové songy mají jasný směr. Navíc, jak jste možná zjistili, jsme vynechali některé další prvky Dream Theater, které existovaly v nedávné minulosti skupiny. Některé moderní a extrémní metalové prvky, jako jsou brutální vokály a Mikeovo chrochtání zmizely z nového alba. Zvlášť nyní, když Mike Portnoy není členem skupiny, tyto prvky nezastupuje nikdo z nás v kapele. SS: V posledních letech máte na každé desce více "komerčních", písní, které jsou vydávány jako singly, někdy s videoklipy, jak víme. Něco takového, co se stalo s "Forsaken", "Wither" a "These Walls" a uděláte něco podobného u A Dramatic Turn Of Events se skladbou “Build Me Up, Break Me Down”. Uvažujete o tom, když jdete do studia? JR: Jsme si vědomi toho, že nahrávací společnosti mají rády tyto písně, takže někde v hloubi naší mysli je vždy myšlenka skládat takové písně. Však máme rádi ty melodie také, tak to je něco, co budeme dělat tak jako tak. Mnohokrát jsme přišli do studia s mnoha melodiemi snadno poslouchatelnými. SS: Pojďme se bavit o produkci nového alba. V minulosti to zvládali obvykle Mike Portnoy a John Petrucci. Nyní, když Mike není v kapele, navzdory skutečnosti, že jste měli možnost najmout si externího producenta - neudělali jste to. Můžete prosím vás okomentovat tuhle volbu. JR: Když jsme dokončili nahrávání, John přišel a řekl nám, že chce mít na starosti produkci, protože byl toho mínění, že odvede dobrou práci. Všichni v kapele jsme souhlasili a řekli jsme, že jelikož se jedná o novou éru kapely, nechme jej to udělat. Jak jste viděl, on udělal úžasnou práci. John má velmi silný charakter, ví přesně, co chce udělat a zároveň je to velmi schopný člověk. Jeho hudební schopnosti a znalosti, které přinesl, byly to nejlepší ze všeho. On spolupracoval velmi dobře jak s Mike Manginim, tak i s Johnem Myungem, který se stal více otevřený od odchodu Mike Portnoye, který navzdory jeho talentu - byl bubeník, měl nějakou zvláštní schopností v tom, jak se vypořádat s kytarou a klávesami. S Johnovým zvládnutím produkce jsme cítili, že nepotřebujeme nikoho, kdo by nám řekl, co je dobré a co ne, neboť jsme měli nejvhodnější osobu, která to zvládne. Myslím, že jsme se všichni těšili na tuto výzvu a usedli jsme všichni pohromadě, napsali hudbu a rozhodovali jsme navzájem, co bychom měli zacovat a co ne, bez Mike Portnoye, který rozhodloval sám o tom, co bychom měli a neměli udělat, působil častokrát jako "policejní důstojník Dream Theater." SS: Myslíte si, že Mike Manginiho přístup k nahrávání obohatí nové písně Dream Theater? JR: Je pravdou, že když jsme psali “A Dramatic Turn Of Events”, Mike Mangini nebyl v kapele. Přišel trochu později, když jsme se rozhodli, když už jsme nechtěli v tomto okamžiku nic nového v našem způsobu skládání. Nicméně musím říci, že od první chvíle Mike vyhrál u nás svojí osobností a také jeho hraním. Já bych si troufl říci, že způsob, kterým přistupuje ke svému nástroji a hudbě mi připomíná hodně Johna Petrucciho a Johna Myunga. On neustále zkouší nové věci, které jsou inspirací pro všechny z nás. Je to skutečný profesionál a profesor. SS: Víte Jordane, mnoho fanoušků prohlašuje, že po tomto albu se Mike Portnoy vrátí do skupiny... JR: Ano, slyšel jsem to, ale nesouhlasím s tím a není to hezké, že se takové řeči šíří. Každý v kapele je dokonale spokojen s naší aktuální sestavou. SS: Takže je to vůbec nejlepší sestava Dream Theater? JR: Jak jsem už řekl... Jsme všichni velmi potěšeni s aktuální sestavou. Myslím si, že mnoho věcí je lepších v kapele nyní. SS: Tak, jak obtížné to bylo, abyste udrželi v tajnosti všechny procedury hledání bubeníka? JR: Troufám si říci, že to bylo nejtěžší období pro Dream Theater. Když nám Mike Portnoy nakonec oznámil, že by chtěl odejít z kapely, byli jsme všichni šokováni. Trvalo nám to hodně dlouho, než jsme se z toho dostali, přesto jsme se sešli a rozhodli se pokračovat ve skládání hudby. Dalším krokem bylo najít člověka, který by mohl nahradit Mikea a to bylo ještě těžší udržet v tajnosti, protože jsme se chtěli podělit s těmito zkušenostmi vydáním dokumentu o celém konkursu při hledání bubeníka. SS: Kterýžto dokument je mimochodem skvělý... JR: Bylo to skutečně obtížné pro nás, protože jsme byli vždy pod tlakem, abychom odhalili jméno našeho nového bubeníka. Jsme však přesvědčeni, že naši fanoušci pochopili naše odmítání odhalit od začátku jméno Mike Manginiho. SS: Mnoho vašich fanoušků věřilo, že Marco Minneman byl nejvhodnější, aby se stal bubeníkem, hlavně pro jeho progresivní rock/metalové zázemí. On byl také od začátku jednou z nepopiratelných veličin spolu s Mike Manginim. Jaká to byla věc, která vás přivedla k vaší volbě? JR: V první řadě musím říct, že obdivuji Marca jako hudebníka. Co také muselo být jasné, že to nebyla soutěž o nejlepšího bubeníka. Pozice bubeníka u Dream Theater byla velká profesionální příležitost a my jsme museli vzít v úvahu mnoho věcí. Věk, zda je ženatý nebo ne, osobnost, to všechno byly velmi důležité faktory, abychom zvážili, zda je někdo hodí nebo ne pro tuto pozici. Mike Mangini přišel brzy ráno, zahrál všechny skladby dokonale, aniž by promeškal něco malého a většinou, aniž by byl rozmrzelý z našich manažerů a techniků, kteří oprávněně měli kritický pohled. Ale je tu i něco jiného. Mike nám ukázal nám, že opravdu chtěl tu práci a že on je dokonalým člověkem pro danou pozici. Je to člověk, který toho dosáhl hodně ve své kariéře a ukázal nám, že opravdu chce být příštím bubeníkem Dream Theater, aby tvořil alba a jezdil na turné s námi. Pravdou je, že jeho energie si skutečně získala nás všechny. Na druhé straně, Marco Minneman byl hudebně neskutečný, ale měl více "lehčí" přístup v porovnání s tím, co jsme hledali. Věřím, že ze sedmi lidí, které jsme původně vybrali pro konkurz, řada z nich měla talent, aby nahradila Portnoye, ale jak jsem už řekl dříve, museli jsme vzít v úvahu rovněž další faktory. SS: Víte, já si myslím, že i Rod Morgenstein by byl dobrou volbou, i když nebyl jedním ze sedmi, které jste pozvali na konkurz. JR: Opět to byla otázka volby a zda-li by se uchazeč mohl věnovat své kariéře v Dream Theater. SS: Říkal jste mi předtím, že teď, když Mike Portnoy opustil kapelu, je mnoho věcí lepších. Myslíte si, že Dream Theater ztratili něco víc než jen dobrého kamaráda a vynikajícího muzikanta? JR: Mike obstarával většinu úkolů a povinností v kapele, věci, kde jsme se my ostatní cítili trochu nepříjemně. Promlouval s techniky, s manažery, zařízoval všechny věci v obchodní sekci kapely a všeobecně měl úplnou kontrolu. Po jeho odchodu byly všechny tyto úkoly rozděleny nám všem ostatním. Někdo převzal obchodní část, další člověk musel převzít naši organizaci představení a někdo dakší mluvit s producenty a manažery. Mike Portnoyův odchod znamenal významný posun v organizačním schématu u Dream Theater a všichni jsme potřebovali nějaký čas, abychom tak mohli provést odpovídající rozdělení odpovědností a povinností. SS: Myslíte si, že jste ztratili něco ve vztahu k hudbě? JR: Jak jsem již řekl dříve, Mike zanechal nesmazatelnou stopu ve skupině. Byl tam od začátku a v podstatě spoluutvářel charakter skupiny. Ale myslím si, že i my ostatní můžeme dělat velké věci s Dream Theater. SS: V posledních letech mnoho vašich fanoušků věřilo, že kapela je v úpadku, a to hlavně po Scenes From A Memory. Čím si to vysvětlujete? JR: Když Scenes From A Memory byly označeny novým začátkem pro kapelu. Něco podobného se stalo s Images And Words, ale Scenes From A Memory doslova proměnily kariéru Dream Theater. Rád bych tomu věřil, že A Dramatic Turn Of Events bude dalším významným bodem v naší kariéře. SS: Věřil jste někdy tomu, že by po odchodu Mikea, byl konec Dream Theater blízko? JR: ... Vůbec nikdy jsme nepovažovali, že to byl konec Dream Theater. Jediná osoba ve skupině, která se zdála nešťastná byl Mike. Vzpomínám si, že když přišel a požádal o pětiletou přestávku, všichni jsme se na něj podívali překvapeně: "Cože? O čem to mluvíš?". Když on nám řekl, že neměl s námi dobré časy, pochopili jsme, že potřebuje změnu. Ale to nikdy nemělo nic do činění s budoucností Dream Theater a nikdy jsme neuvažovali, že konec nás jako kapely se přiblížil. SS: Na vaších posledních albech byly některé vlivy kapel jako Metallica a Muse. Jak přinosné si myslíte, že tato Mikeova posedlost byla pro kapelu, s ohledem na to, že on byl tím, kdo přivedl všechny tyto vlivy do kapely? JR: Je pravdou, že Mike o tom hodně přemýšlel. Já a ostatní kluci v kapele jsme měli odlišný pohkled na věc. Je snadná věc pokusit se kopírovat Metallicu. To je důvod, proč považuji naše nové album za něco zvláštního, protože jsme využili celou naši tvůrčí svobodu při tvorbě alba. SS: Už jste v poslední době mluvil s Mikem? JR: Pravdou je, že ne. Snažil jsem se udržet s ním kontakt, ale bohužel nebylo to možné. Poslal jsem mu příní k narozeninám a odeslal několik e-mailů, ale nikdy neodpověděl. Myslím, že jen potřebuje nějaký čas a prostor, po všech těch věcech, které se staly. Po tom všem je velmi zaneprázdněn svým novým projektem, se kterým se chystá vydat album a také se připravuje na turné. Něco, co se děje také u nás. Je to škoda, když po tolika letech přátelství a spolupráce v Dream Theater a Liquid Tension Experiment, se zpřetrhaly vztahy takovým způsobem. SS: Myslím, že celá situace se nakonec vrátí jako bumerang Mikeovi. JR: Byla to zvláštní situace. Myslí si, že po nějaké době jej požádáme, aby se vrátil ke skupině. Tohle jsem nikdy nepochopil... To, co jsem cítil je, že Mike, který chtěl odlišné věci s Avenged Sevenfold a to skončilo, když to nebylo nic pro něj. A tak se vrátil a žádal, aby ke připojil ke skupině. Pro nás to bylo nemožné. Vybrali jsme si naší cestu a už jsme měli nového bubeníka. Celá tato věc byla ve skutečnosti léčebná s tím, co se stalo nám. SS: Jsme na konci. Děkuji moc za rozhovor a zajímavé věci, které jsi nám dnes večer řekl. JR: Děkuji. Měj se hezky. |
 |
|
Poslední aktualizace: