JOHN PETRUCCI - Dost možná se do Česka zase brzy vrátíme

04.08.2011 Iva Marešová Legendární parta progresivních metalistů z Long Islandu byla letos jedním z hlavních lákadel festivalu Benátská noc. Svou roli headlinera pátečního programu splnila na jedničku. Přinášíme vám první část rozhovoru se zakládajícím členem, kytaristou a skladatelem Johnem Petruccim.

Začněme tradičně - jak se vede? Skvěle, sice je tu docela kosa a vlhko, ale i tak se cítím dobře. V Česku jste naposledy hráli před dvěma lety v rámci turné k desce Black Clouds & Silver Linings, pamatuješ se na to? Jasně, bylo to super. Vím, že se asi hodně lidí opakuje, ale nejde to nezmínit - Praha je neskutečně krásné město s úžasnou architekturou. Pravda ale je, že nejlepší okamžiky mám vždycky spojené se samotným koncertem. V září vydáváte album A Dramatic Turn Of Events, jak moc se na něm podepsal odchod Mika Portnoye? Bylo natáčení nervóznější? Neřekl bych, všechno probíhalo naprosto v pohodě. Do studia jsme šli už bez Mika, ale bylo to fajn. Ve vašem setlistu se zatím usadil pilot On the Backs Of Angels, určitě zazní i tady na Benátské noci. Jasně, zazní i tady. Je to singl a zároveň první píseň celého alba. A co další nové songy, plánujete turné k nové desce? Přesně tak. Další novinky se objeví na našem připravovaném turné. Čekají nás koncerty v Americe a v Evropě. Takže se dost možná zase ukážete i u nás? Nevím, kde všude budeme koncertovat, ale dost možná se do Česka zase vrátíme. Pojďme ještě k nové desce - míchal vám ji Andy Walace, hodně známý chlapík... Jak jste si užili spolupráci? Jedním slovem - úžasně. Jeho práci jsem vždycky uznával. Bral jsem to jako splnění snu, že nám míchal desku zrovna Andy Walace. Nahrávka vznikla celkem rychle, zatímco jiné kapely na svých albech dělají pár let, vy jste měli hotovo za pár měsíců. Máš pravdu, šlo to rychle. Hodně jsem toho napsal doma, v lednu jsme šli do studia a v březnu už bylo hotovo. Jste zavedená kapela, před vydáním nové desky se nevyhnete očekávání fanoušků a veřejnosti, což vám trochu může svazovat ruce. Jak s tím bojujete? Popravdě, tohle nás vůbec netrápí. Musíš mít určité sebevědomí, když píšeš nové věci. Mě to navíc hrozně baví. Máš pravdu v tom, že by kapela neměla úplně ignorovat svůj zvuk, který je už tak nějak její, ale stejně tak by se neměla bát vyzkoušet něco nového. Rozhodně z toho nemáme strach, naopak je to vzrušující. Zaujal mě název desky, čí to byl nápad? Vlastně můj, napsal jsem většinu textů a přišlo mi, že tohle je jejich společný motiv. Všechno a všichni prochází změnami.

19.08.2011 Iva Marešová Přinášíme vám druhou část rozhovoru s kytaristou, skladatelem a zakládajícím členem kapely Dream Theater, Johnem Petruccim. Vyzpovídali jsme ho pár hodin před vystoupením na Benátské noci. Odpovídal ochotně, s úsměvem - a to i na otázky kolem odchodu bicmana Mika Portnoye, kterých už musí mít plné zuby...

Pojďme ještě k odchodu Mika Portnoye - četla jsem, že si chtěl dát původně jen pauzu, jenže ta pauza měla trvat pět let, což je poměrně dlouho... Je to sakra dlouho! (s úsměvem) Takže jste se rozhodli pro jeho odchod a hledání nového bubeníka. Muselo to pro vás být těžké, přeci jen to byl i kamarád a zakládající člen. Bylo to těžké - hodně jsme o tom mluvili, ale Mike měl ještě jiné projekty, kterým se chtěl věnovat. Chtěl změnu. Museli jsme na tuhle realitu reagovat, vyžadovala od nás nějaký krok. Takže jsme se s ním rozloučili a šli hledat nového bubeníka. Možná jsi viděla nějaká videa na YouTube. Koukala jsem, vypadalo to skoro jako reality show Hledá se bubeník... Jo. (smích) Jak vám to jde s Mikem Manginim? Úžasně! Je to silná osobnost a fanoušci si ho oblíbili, což je skvělý. Změnil nějak jeho styl povahu vašich písní? Víš co - on hraje písničky přesně tak, jak byly napsané, díky němu dál zníme jako Dream Theater. Tohle byl v podstatě jeden z hlavních důvodů, proč jsme ho chtěli mít v kapele. Traduje se, že vaše kapela má opravdu oddané fanoušky... To je fakt a jsme za to hodně rádi. V současnosti jedeme turné a hrajeme v nejrůznějších městech v Evropě a Americe, která už známe. Máme tam hodně věrné fanoušky, takže víme, co můžeme očekávat. Teď jsme ale zavítali i na nová místa jako je Ukrajina a taky si to moc užíváme! Je ve vaší diskografii písnička, bez které si nedokážeš představit koncert Dream Theater? Ani ne, máme hrozně moc alb a myslím, že lidi chtějí slyšet od všeho něco. Nemyslím, že by chtěli pořád dokola poslouchat to samé. Myslela jsem to tak, že kdyby Metallica nezahrála Master Of Puppets, někteří lidé by z koncertu mohli odcházet zklamaní. Jasně, ale popravdě nevím, jaká písnička by to mohla být u nás. Každý fanoušek má určitě oblíbený song, ale vážně - těžko říct. A tvůj oblíbený moment? (přemýšlí) Musím se přiznat, že mě hodně baví píseň The Count Of Tuscany z poslední desky. Podle reakcí soudím, že i publikum si ji užívá. Tradiční srovnávací otázka - publikum v Evropě versus v Americe, liší se hodně? Jednoznačně, liší se v každém městě, kde hraješ. Někde s tebou lidi jedou hned od začátku, jinde jsou klidnější a moc se neprojevují. To pro vás musí být ne zrovna příjemné... Je to trochu nervóznější, přeci jen na pódiu sleduješ reakce lidí. Na závěr otázka ohledně budoucnosti - co chystáte na příští rok? V tom se bude odrážet především vydání nové desky, takže turné po celém světě. Do Evropy se vrátíme někdy v lednu nebo v únoru, nevím přesně.

Zdroj: http://www.t-music.cz/magazin/dream-theater-dost-mozna-se-do-ceska-zase-brzy-vratime--4186/ http://www.t-music.cz/magazin/dream-theater-lidi-chteji-slyset-od-vseho-neco--4230/ [Zapsáno: 4. 8. 2011, 19. 8. 2011]

Made by  ©  2011  Poslední aktualizace: