John Petrucci a Jordan Rudess o argentinských koncertechBy Phil Freeman · August 24, 2012 4:49:43 PM UTC
Source: http://www.roadrunnerrecords.com/news/dream-theater-argentina-20120824
You played four songs with a string quartet over the two nights—who did the arrangements?
Jordan Rudess: All the string parts were written by Eren Başbug, the young and talented Turkish musician that I discovered online through his beautiful orchestrations of Dream Theater's music and then his great work orchestrating and conducting the premiere of my own composition, Explorations for Keyboard and Orchestra! For two of the songs we did live with the quartet ("Beneath the Surface" and "Far from Heaven") I had originally arranged and recorded quartet-like string parts from my keyboard, and that is what you hear on A Dramatic Turn of Events. Eren was able to take those two songs and really make sure what I wrote worked for real players, as well as add some nice touches! For the other two songs, "The Silent Man" and "Wait for Sleep" he created original quartet arrangements!
How much rehearsal time did you have with the quartet?
John Petrucci: We played through each song with them a couple of times at soundcheck. We probably spent about an hour in total making sure they were comfortable and that they knew certain cues, etc.
Jordan Rudess: We had one rehearsal before the first show. I had sent all the music to coordinator Luis Gorelik (who is a well known conductor in South America) and he helped organize the players!
How did their presence alter the way you guys in the band played those songs? Obviously they weren’t just sawing away in the background; they were integral to the music, so…in what ways?
John Petrucci: Honestly, we played the songs just as we have been and they followed us. On "Beneath the Surface" and "Far from Heaven," they basically played the arrangements that are on the album. Original arrangements were created for "The Silent Man" and "Wait for Sleep."
Jordan Rudess: In our rehearsal I was literally conducting them and we all worked quickly to get things into shape and make sure the players really understood the music and what was going to happen in the chain of events on stage. The good thing was that these four songs all really are totally suitable for real strings, so it was an easy conceptual/musical addition to our presentation.
Other than the new album (which was played almost in its entirety each night), the albums you played the most material from were Images and Words, Six Degrees of Inner Turbulence and Awake—why those albums, from your perspective?
John Petrucci: We try to create a show that has a certain curve to it. The way that it begins, unfolds and concludes are all carefully thought about. We have so much material at this point that it's difficult to fit in songs from each album. Based on what we played on past tours as well as the flow and arc of the show, we thought theses were the strongest choices.
Jordan Rudess: There are so many factors that are in play to create a setlist. Generally we all felt that we offered a night of music that was a well balanced, mixture of our material that not only spanned a lot of our albums but also flowed really well for the course of the evening.
On the second night, you guys played “Pull Me Under” as the encore, which you’ve been playing a lot more on tour this year than in the past few years…but only outside the US. Is that a song foreign audiences want to hear more than fans at home?
John Petrucci: "Pull Me Under" always goes over, no matter what country we are in. It just has that kind of power and familiarity, I guess. We really thought that it sounded great with Mike Mangini playing it and wanted to share that with our listeners.
Jordan Rudess: I don't know—but I will tell you that they literally were trying to rush the stage in Buenos Aires when we played it. It was nuts!
The band has made several live DVDs over the years—have you ever found the presence of cameras a distraction to the point that it impacted your playing?
John Petrucci: Yes. Absolutely. As much as you try not to think about it or let it, the presence of cameras and the notion that you are filming for a DVD inevitably works its way into your mental chatter during the show. Having said that, all the cameramen on this shoot were incredibly respectful of the performance environment and made us feel as comfortable as possible.
Jordan Rudess: Yes. It's fun in a way for sure but when you start seeing things out of the corner of your eye that you are not used to and don't expect, it can be distracting. The other part of it is that there is added pressure that in one way can make you focus more intensely but from the other angle adds stress. It's a great life learning experience to do these amazing, important events because it offers us a chance to really grow and keep learning how to have control, to be the best musicians possible under any circumstance!
Zahráli jste čtyři skladby se smyčcovým kvartetem v průběhu dvou večerů - Kdo je aranžoval?
Jordan Rudess: Všechny smyčcové části napsal Eren Başbug, mladý a talentovaný turecký hudebník, kterého jsem objevil online prostřednictvím jeho nádherných úprav hudby Dream Theater a pak při jeho velkém díle s organizaci a provedením premiéry mé vlastní skladby, Explorations for Keyboard and Orchestra! U dvou skladeb, které jsme udělali živě s kvartetem ("Beneath the Surface" a "Far from Heaven") jsem původně aranžoval a nahrával smyčcové kvarteto na mých klávesách, a to je to, co slyšíte na A Dramatic Turn of Events. Eren byl schopen vzít ty dvě písně a ujistit se, že skutečně to, co jsem napsal zahrají skuteční hráči, a dokonce přidat nějaké pěkné prvky! U dalších dvou písní "The Silent Man" a "Wait for Sleep" pak vytvořil originální kvartetové aranžmá!
Kolik času jste strávili s tímto kvartetem?
John Petrucci: Přehrávali jsme každou píseň párkrát s nimi na zvukové zkoušce. Pravděpodobně jsme tím strávili hodinu celkem, než jsme se ujistili, že je to pohodové a že pochopili určité finty, apod.
Jordan Rudess: Měli jsme jednu zkoušku před prvním představením. Poslal jsem veškerou hudbu koordinátorovi Luisi Gorelikovi (což je celkem známý dirigent v Jižní Americe) a on pomohl organizovat hráče!
Jak jejich přítomnost změnila způsob, jakým hoši v kapele hráli ty písničky? Je zřejmé, že nebyli odříznuti někde v pozadí, ale oni byli nedílnou součástí hudby, takže ... jak to působilo?
John Petrucci: Upřímně řečeno, zahráli jsme skladby stejně jako kdykoliv jindy a oni nás následovali. Na "Beneath the Surface" a "Far from Heaven" oni v podstatě hráli postupy, které jsou na albu. Originální aranžmá byla vytvořena pro "The Silent Man" a "Wait for Sleep."
Jordan Rudess: Na naší zkoušce jsem byl jimi doslova veden a všichni jsme pracovali rychle, abychom dostali věci do formy a ujistili se, že hráči opravdu pochopili hudbu a to, co se odehrává v řetězci událostí na jevišti. Potěšitelné bylo, že všechny tyto čtyři písně jsou opravdu vhodné pro skutečné smyčce, takže to byl jednoduchý koncepčně/muzikálový přírůstek naší prezentace.
Jiné než nové album (které bylo hráno téměř v plném rozsahu každý večer), alba, ze kterých jste hráli nejvíce materiálu byly Images and Words, Six Degrees of Inner Turbulence a Awake - proč zrovna tyhle alba, z vašeho pohledu?
John Petrucci: Snažíme se vytvořit představení, které má svoji určitou křivku. Způsob, jakým začne, rozvíjí se a vrcholí, jsme všichni promýšleli pečlivě. Máme tolik materiálu z tohoto pohledu, že je obtížné, aby se vešly písně z každého alba. Podle toho, co jsme hráli na minulém turné, stejně jako průběh a gradace show, si myslíme, že to byl nejsilnější výběr.
Jordan Rudess: Existuje mnoho faktorů, které hrají roli při vytváření setlistu. Všeobecně jsme všichni cítili, že jsme nabídli večer hudby, který byl dobře vyvážený, směs našeho materiálu, který není jen vybrán ze všech našich alb, ale také skutečně dobře zapadl do průběhu večera.
Druhý večer jste zahráli "Pull Me Under" jako přídavek, který jste hráli mnohem více na letošním turné, než v posledních několika letech ... ale pouze mimo USA. Je to proto, že píseň chtějí více slyšet zahraniční diváci než fanoušci doma?
John Petrucci: "Pull Me Under" vždy táhne, bez ohledu na to, ve které zemi právě jsme. Má prostě takovou moc a je známá, myslím si. Usoudili jsme doopravdy, že to zní skvěle, když ji hraje Mike Mangini a chtěli jsme seo to podělit s našimi posluchači.
Jordan Rudess: Já nevím - ale řeknu vám, že doslova září, když se snaží rozhývat stadion v Buenos Aires, když jsme ji hráli. To byla pecka!
Skupina udělala několik živých DVD v průběhu let - už jste někdy zjistili, že přítomnost kamer vás rozptýlí do té míry, že to ovlivnilo vaše hraní?
John Petrucci: Ano. Určitě. Kolikrát jsme se zkoušeli na to nemyslet nebo nechat to být, přítomnost kamer a představa, že jste natáčení pro DVD se nevyhnutelně dostává do vašeho duševního rozložení během představení. Z uvedeného vyplývá, že všichni kameramani na tomto natáčení byli neuvěřitelně šetrní při snímání prostředí a proto jsme se cítili co nejpohodlněji.
Jordan Rudess:Ano. Je to zábavné určitě, ale když začnete vidět věci z jiného úhlu pohledu, na které nejste zvyklí a neočekáváte je, může to být rozptylující. Další součástí toho je, že to přidává tlak, který v jednom směru na vás působí intenzivněji, ale z jiného úhlu dodává stres. Je to skvělá životní naučená zkušenost, abychom dělali tyto úžasné, důležité události, protože nám to nabízí šanci opravdu růst a neustále se učit, jak mít sebekontrolu, abychom byli nejlepšími muzikanty za jakýchkoliv okolností!
Poslední aktualizace: