ROZHOVORY - JOHN MYUNG JOHN MYUNG - Rozhovor pro www.musicradar.com...

John Myung byl jmenován nejlepším basskytaristou všech dob

Joe Bosso, úterý 28. září 2010, 4:54 pm BST


Zdroj: http://www.musicradar.com/news/guitars/john-myung-on-being-named-greatest-bassist-of-all-time-this-is-very-heavy-280465
Dream Theater's bassist John Myung is a man of few words. He rarely gives interviews, preferring to let his six-string do the talking. But when he found out that he won MusicRadar's Greatest Bassist Of All Time poll, beating such legends as Paul McCartney, James Jamerson, John Entwhistle, and even some of his personal heroes (Chris Squire, Geddy Lee, Steve Harris), the soft-spoken musician described the accolade thusly: "This is very heavy!"

Heavy, indeed: Myung walked away with the title handily, racking up a staggering 42 percent of your votes. Clearly, you like him. You really like him!

Such good news comes at a welcome time for Myung and the millions of Dream Theater fans across the globe who are still reeling from the sudden (and most unexpected) departure of founding member and drummer Mike Portnoy.

In the following interview with MusicRadar, a most humbled and gracious John Myung talks about his huge bass poll win, his relationship with fans and his practice routine. He also discusses the future of Dream Theater without Mike Portnoy.

The 'Greatest Bassist Of All Time.' That's quite an honor - and a stunning testament to the devotion of your fans. But how do you even respond to such a title? Is it all too overwhelming?

"It definitely an honor. I view it as a social endorsement that reflects on a lot of different things, from the band I'm in to the records we've put out to the basses I play. But it's quite an honor, absolutely, one which tells me I'm on the right path. My gratitude goes out to everyone who voted.

"But I, in no way, feel that it's true in the sense of the title of the award, because there's so many great players all over the world who contribute amazing music. So, even though I'm deeply flattered and appreciative, let's say that it's taken with a bit of objectivity."

Is that your way of saying, "I'm not worthy"?
"Exactly. [laughs] You have to keep these things in perspective."

When Slipknot's Joey Jordison won the Rhythm magazine Greatest Drummer Of The Last 25 Years poll, he described the feeling as "bigger than winning a Grammy." Do you feel the same way - or would you still like that Grammy anyway?
"I can relate to that statement, since there's something unique about this award. Unlike the Grammys, it's uncalculated and natural. With the Grammys, there's a whole process that's involved. This is real life; it's about as real as real gets. As a result, I feel very connected to a lot of people. It's a vote of confidence, as though people are telling me, 'We trust you and expect you to continue to do your best.' It's… it's very heavy! It definitely has me humbled."

How do you feel about your relationship with your fans? Obviously, they hold you in high regard. Do you feel a sense of duty to please them, or do you feel that, as an artist, you have only yourself to answer to?
"You know, there's a lot of people reaching out to me, and when that happens, when you get the kind of positive reinforcement that I get, it's bound to make you feel good, and it's definitely going to push you to do your best.

"Moving forward, I think all I can do is put my instincts to work and do my best and hope that I'm on the same page as everyone else.

"The fact that there's an audience out there that accepts what I do is a huge source of stimulation, motivation and energy. I wouldn't be where I am without them. The audience is a big part of this whole thing. At the same time, yes, I have to be myself because that's how it all began. So what I do is, I take in the energy from the fans, but I have to give what I have inside me and push it outward - if that makes any sense." [laughs]

With all due humility, do you consider yourself to be a great bass player, or do you still think you have a long way to go?
"I see myself as having a long way to go. I have a lot of ideals that I would like to reach, but as life goes on, ideals are just that - ideals. To me, living a focused and balanced life is one of the biggest challenges for me, especially as you get older.


"Music is about life; it's about putting your living into your music. So first, once must live. There's a great quote by Sergei Rachmaninov that really sums it all up for me: 'Music is enough for a lifetime, but a lifetime is not enough for music.'"

That's a fantastic way of looking at it.
"Absolutely. It's what adds the realness to this. It's what makes it matter."

What are your thoughts on some of the other players who were on our list? I know bassists such as Chris Squire, Geddy Lee and Steve Harris were big influence on you.

"Without a doubt. Those three players really mean something to me since they inspired me to play, to go out and buy a bass guitar and to want to be a musician. They still inspire me to this day.


"Touring with Iron Maiden this past summer was an awesome experience for me, to be playing with a band that was very responsible for bringing me into music. And just a couple of weeks ago, I went out and saw Rush on their Time Machine tour, and they were incredible. I was so blown away. It's like… they're still doing it to me! [laughs] All of the players you mentioned, they're unbelievable. I respect them so much.

"But you know, there's so many other players: Jeff Berlin, Marcus Miller, Billy Sheehan, Jaco Pastorius, Tony Levin. The list becomes quite long. I could try to name them all, but I wouldn't want to leave anybody out."

You're famous for playing six-string basses. What models are you currently using? Do you see any changes to your instruments in the near future?
"That's a really good question. I've been playing a Bongo bass by Ernie Ball Music Man, and I've been experimenting with different neck and body dimensions over the last year. It's actually really hard to make changes when it comes to spacing and body mass - there's so much retooling that has to go on.

"But the company has been really cool in listening to my thoughts about where the bass needs to go in terms of body mass and neck spacing. Just a few weeks ago they sent me a combination that has really worked for me, so I hope it'll turn out to be a new model."

Do you have any kind of practice routine you adhere to? When you're at home or on tour, what do you do to keep in shape musically?
"Actually, for a while I was into just playing, and I could never understand why I liked to do that. And then I realized that that was how I got my energy, just repeating these sort of mindless finger patterns. I would notice that after I played, I felt centered and energized. I felt a great sense of well-being. It's the same sort of thing that happens when people meditate.

"What I've done now, though, since I've been home is I've broken out the Bach cello book, and I've found that the range of the cellist is very comparable with the six-string bass. So rather than do mindless exercises, I decided to apply myself to learning some of these pieces. A different part of your brain takes over."

Shifting gears, obviously everybody is still a little shocked over Mike Portnoy's decision to leave the band. What are your thoughts? Did you see this coming? Do you wish some sort of compromise could have been worked out?
"I can't say I saw it coming. And of course, nobody likes conflict. Dream Theater works best as a creative unit, and it's not going to be easy to find a replacement and have somebody we can really bond with.

"I'd say the general band vibe is positive. We're looking for the right guy, and I'm sure we'll find that person."

More so than any other member, you're bound to be impacted by a new drummer - after all, the rhythm section is the bedrock of a group. Are you excited to play with somebody new?
"I'd say we're all impacted, because we all interact with the rhythms. So this isn't going to affect me more than anybody else, really. Creatively, the Dream Theater process has always been extremely collaborative - there's always been plenty of input from everybody - so when working with somebody new, we're going to have to look for those common ground points that we have. A new member will be influential, no doubt. Hopefully, new directions will open up. I think it can be cool."

It has been suggested that Mike may change his mind in a year or so, that he might want to rejoin. If so, would you welcome him back with open arms, or do you see this as a necessary, clean break?
"Anything is possible. But right now, the band is focused on finding a new member to get in the studio with. We want to make a great record that we're happy with and have a great next tour. That's what we do, and that's what we're looking at."

Any last words for all the fans and readers who voted for you in such huge numbers?
"I feel fortunate to have won this award. Playing bass and being a musician is an important part of who I am, and to have the people's support, it's the best. And to up-and-coming players, I'd just like to tell them to be psyched about what they're doing musically. Put in the time, be as good as you can be… and I'll be doing the same!"
Baskytarista Dream Theater John Myung není právě hovorný. Zřídkakdy poskytuje rozhovory, raději nechává hovořit svých šest strun. Ale kgyž se dozvěděl, že zvítězil v anketě MusicRadar o "nejlepšího baskytaristu všech čas", porazil takové legendy jako Paul McCartney, James Jamerson, John Entwhistle a dokonce i někteří své osobní hrdiny (Chris Squire, Geddy Lee, Steve Harris), jemným hlasem hudebník popsal ocenění takto: "To je velmi těžké!"

Těžké, dopravdy: Myung odešel s titulem celkem hravě, když obdržel závratných 42 procent hlasů. Je jasné, že se mu to líbí. Opravdu, líbí se mu to!

Tak dobrá zpráva přichází v době, kdy se Myung a miliony fanoušků Dream Theater po celém světě stále ještě vzpamatovávají z náhlého (a hlavně nečekaného) odchodu zakládajícího člena bubeníka Mike Portnoye.

V následujícím rozhovoru s MusicRadar se rozhovořil John Myung hovoří o jeho obrovském bassovém vítězství v anketě, o jeho vztahu s fanoušky a o běžných věcech. Také diskutuje o budoucnosti Dream Theater již bez Mike Portnoye.

"Největší Basista všech dob." To je docela čest - a ohromující důkaz o oddanosti vašich fanoušků. Ale jakou odezvu ještě zareagujete na tento titul? Je to příliš zdrcující?

"Je to určitě čest. Vnímám ji jako společenské potvrzení, která odráží spoustu různých věcí, od kapely v níž jsem až po desky, kam vkládáme basu, na kterou hraji. Ale je to docela čest, absolutně, ta, která mi říká, že jsem na správné cestě. Jsem vděčen všem, kteří pro mě hlasovali.

"Ale já v žádném případě, nepociťuji, že je to pravda v tom smyslu, podle názvu ocenění, protože je tu tolik skvělých hráčů z celého světa, kteří přinášejí úžasnou hudbu. Takže, i když jsem velmi polichocen a vděčen, řekněme, že by to chtělo vložit trochu objektivity."

Je to váš způsob, jak říkat, "já nejsem hoden?"
"Přesně tak. [Smích] Je třeba mít tyto věci v perspektivě."

Když Joey Jordison ze Slipknot vyhrál anketu Rhythm magazine "Největší bubeník za posledních 25 let", popsal pocity jako "větší než vyhrát Grammy." Myslíte si totéž - nebo byste ještě rád cenu Grammy vlastnil?
Ano, přikláním se k tomuto názoru, protože tato cena má v sobě něco jedinečného. Na rozdíl od Grammy je nevypočitatelná a přirozená. U Grammy je tu celý proces, který je v tom obsažen. Toto je skutečný život; je to stejně reálné jak to skutečně je. V důsledku toho se cítím velmi propojen k mnoha lidem. Jedná se o hlasování o důvěře, jako by mi lidé říkali: "Věříme ti a očekáváme, že to budeš i nadále dělat co nejlépe." Je to... je to velmi těžké! Rozhodně je to promě pokora."

Jak vnímáte váš vztah s fanoušky?
Je zřejmé, že si vás váží nadevše. Máte pocit smyslu pro povinnost, abyste je potěšil nebo máte pocit, že jste umělec, který je odpovědný jen sám sobě?

"Víte, je tu spousta lidí, kteří mě oslovují a když se to stane, když se získáte druh pozitivního posilování, jak jej dostanu, je povinností, že se budete cítit dobře, a je to určitě ten správný tlak, abyste to dělal co nejlépe.

"Do budoucna si myslím, že vše, co mohu udělat, je vložit své instinkty do práce a dělat to nejlépe a doufám, že jsem na stejné straně jako každý jiný.

"Skutečnost, že existuje publikum, které ekceptuje, co dělám, je obrovský zdroj stimulaci, motivaci a energii. Já bych nebyl tam, kde jsem bez nich. Publikum je velkou součásti této celé věci. Současně čas, ano, musím být sám sebou, protože tím to všechno začalo. Takže to, co dělám, je, beru si energii od fanoušků, ale musím odevzdávat to, co je ve mně a dostat to ven - pokud to má nějaký smysl." [smích]

Se vší pokorou, považujetre se za velkého hráče na baskytaru nebo si ještě myslíte, že máte ještě dlouhou cestu?
"Já vidím, že mám ještě dlouhou cestu. Mám spoustu ideálů, kterých bych chtěl dosáhnout, ale život jde dál, ideály jsou právě proto - Ideály. Pro mě, kkterý žije soustředěný a spořádaný život, je to jedna z z největších výzem pro mě, a to zejména ve vyšším věku.

"Hudba je o životě, je to o uvedení svého života do hudby. Takže, nejdříve se musí žít. To je skvělý citát od Sergeje Rachmaninova, který ve skutečnosti shrnuje to všechno o mě: "Hudba je dost na celý život, ale život nestačí pro hudbu."

Je to skvělý způsob, jak se dívat na to.
"Přesně tak. To je to, co tomu dodává punc pravosti. To je to, na čem záleží."

Jaký je váš názor na některé z dalších hráčů, kteří byli na seznamu? Vím, že basisté, jako je Chris Squire, Geddy Lee a Steve Harris měli na vás velký vliv.

"Nepochybně. Tito tři hráči opravdu něco znamenají pro mě, protože mě inspiroval k hraní, abych vyšel ven a koupil si basovou kytaru a chtěl se stát muzikantem. Pořád mě inspirují dodnes.

"Cestování s Iron Maiden loni v létě byl skvělý zážitek pro mě, hrát s kapelou, která byla hodně zodpovědná za to, že mě vtáhla do hudby. A jen před pár týdny jsem si vyšel ven a shlédl Rush na jejich turné Time Machine a byli neuvěřitelní. Byl jsem tak unešen... je to něco, stále mi to dělají. [smích] Všichni hráči, které jste zmínil, jsou neuvěřitelní. Vážím si jich moc.


"Ale víte, je tu mnoho dalších hráčů: Jeff Berlin, Marcus Miller, Billy Sheehan, Jaco Pastorius, Tony Levin. Seznam by byl dost dlouhý. Kdybych se pokusil vyjmenovat všechny, ale já bych nechtěl nikoho vynechat."

Jste proslaven pro vaše hraní na šestistrunnou baskytaru. Jaké modely v současné době používáte? Vidíte nějaké změny v nástrojích v blízké budoucnosti?
"To je opravdu dobrá otázka. Hraji na Bongo bass od Ernie Ball Music Man, experimentoval jsem s různými rozměry krku a těla v minulém roce. Je to opravdu těžké udělat změnu, pokud jde o vzdálenost a váhu nástroje - je toho tolik, že přestavování musí jít dál.

"Ale společnost byla opravdu cool při poslechu mých myšlenek o tom, kam by basa měla směřovat, pokud jde o váhu nástroje a mezerníky na krku. Před několika týdny mě poslali kombinaci, kterou opravdu vytvořili pro mě, tak doufám, že se to přetvoří v nový model."

Máte nějaké rutinní cvičení, které dodržujete? Když jste doma nebo na cestě, co děláte, abyste zůstal v hudební formě?

"Vlastně, ve chvíli, když jsem právě hral, jsem nemohl nikdy pochopit, proč se mi líbilo dělat to. Až pak jsem si uvědomil, že to bylo, jak jsem se dostal svou energii, jen opakováním těchto jakési bezduché prstu vzorů. Všimněte si, že bych poté, co jsem hrál, cítil jsem se soustředil a napětím. Cítil jsem velký pocit pohody. je to stejný druh věc, která se stane, když lidé meditují.

"Co dělám nyní, zrovna, když bývám doma, propadl jsem knize Bach cello, a zjistil jsem, že rozsah violoncellisty je velmi srovnatelný s šestistrunnou basou. Takže raději než dělat bezduchá cvičení, jsem se rozhodl uplatnit se naučením některých z těchto kousků. Přebírá to jiná část mozku."

Přehoďme téma, pochopitelně je každý ještě trochu v šoku nad rozhodnutím Mike Portnoye opustit kapelu. Jaký je váš názor? Viděl jste, že to přijde? Přál jste si nějaký kompromis, aby to mohlo fungovat dále?
"Nemohu říci, že jsem viděl, že to přijde. Samozřejmě, nikdo nemá rád konflikty. Dream Theater nejlépe fungují jako tvůrčí jednotka a nebude snadné najít náhradu a mít někoho, s kým se můžeme spojit.

"Řekl bych obecně, že nálada v kapele je pozitivní. Hledáme toho pravého, a jsem si jistý, že objevíme osobnost."

Víc než kterýkoli jiný člen, vy jste povinen mít vliv na nového bubeníka - koneckonců, rytmická sekce je základem skupiny. Těšíte se na hramní s někým novým?
"Řekl bych, že všichni jsme ovlivněni, protože všichni pracujeme s rytmem. Takže můj vliv nebude o nic větší než kdokoliv jiného, opravdu. Tvůrčím způsobem, Dream Theater proces byl vždy velmi komunikativní - bývalo zde vždycky dostatek podnětů od každého - proto při práci s někým novým budeme muset hledat společnou řeč v těch bodech, které máme. Nový člen bude mít vliv, o tom není pochyb. Doufejme, že se otevře nový směr. Myslím, že... to bude v pohodě."

Tak jak to bylo předloženo, že Mike může změnit svůj názor za rok nebo tak, že by se chtěl vrátit. Pokud ano, uvítali byste ho s otevřenou náručí nebo vidíte, že je nutné vyčistit se přestávkou?

"Všechno je možné. Ale právě nyní je skupina soustředěna na hledání nového člena ve studiu. Chceme nahrát skvělou desku, se kterou budeme spokojeni a udělat další velké turné. To, co děláme, je právě to, o co se staráme."

A poslední slovo pro všechny fanoušky a čtenáře, kteří pro vás hlasovali v tak obrovském množství?
"Cítím se šťasten, že jsem tuto cenu získal. Hrát na basovou kytaru a být hudebníkem je důležitou součástí toho, kdo jsem, a mít podporu lidí, to je to nejlepší. A k začínajícím hráčům, rád bych jim vzkázal, aby se psychicky připravili na to, co chtějí dělat v hudbě. Udělejte se čas, abyste byli tak dobří, jak si přejete být... a já budu dělat totéž!"
[Přeloženo a zapsáno: 10.6.2011, 14.10.2011]

Domů  Nahoru
Made by 
©  2011 
Menu Poslední aktualizace: