![]() Zdroj: bigmusicgeek.com |
JAMES LABRIE – MIKE PORTNOY's Departure 'Came As A Shock' Feb. 2, 2011 , under The Interviews As a self-proclaimed ‘Dream Theater Apologist’, I’ve spent the vast majority of the past twelve years closely following or, more accurately, obsessing over the long-running group’s various incarnations and exploits. This, not surprisingly, also includes the various solo and side projects that have invariably spawned from their notoriously creative ranks. However, despite expressing more than a passing interest in both Liquid Tension Experiment and Transatlantic (most notably the stunning Bridge Across Forever), I was ‘…curiously ignorant…’ regards to the extracurricular efforts of vocalist James LaBrie. Recently, the multi-octave frontman, always a man of many words and interesting stories, was kind enough to speak with us regarding, among many other things, the departure of Mike Portnoy and the release of his latest solo opus Static Impulse… Todd: Taking everything into consideration, what made 2010 the perfect time for you to release Static Impulse? James LaBrie: “Obviously the schedule of Dream Theater is a big part of the decision as to when I can see myself actually putting the time aside and properly record something like this and to give it the promotion that is necessary. (Keyboardist) Matt (Guillroy) and I started writing this album in January of 2009 and we spent about a year writing it, so a lot of the time I was able to devote to the writing was while I was on tour with Dream Theater. We would exchange audio file back and forth with ideas and seeds of ideas and slowly but surely developed them into full songs. I wanted to take advantage of the time I spent on the road with Dream Theater, so whenever I was in a hotel or bouncing down the road in a tour bus, I would try to work on a melody or write a lyric. It wasn’t until we started to wind down the Black Clouds And Silver Linings tour that I realized there was a window of opportunity where it would be great for us to get into the studio and record the material.” Todd: When recording your solo material, what type of work schedule to you typically keep? Are you able to work with everyone collectively at a central location or do your commitments with Dream Theater prevent this? James: “I need to have enough time off so that when we’re recording it and I’m recording my vocals, I can stay focused on that and only that. Unfortunately, this time, the only time when we could get in and actually record the instruments was in March in Varberg, Sweden. I was actually in South America at that time touring with Dream Theater, so what would happen is they would finish a session for guitars, bass, drums or whatever, and then they would send me the audio files so I could listen to it. If everything sounded cool, we could move on. That was different. I wish I could have been there, but I couldn’t. About two weeks after I got back from South America, I went into the studio in Toronto alone with an Engineer. Dream Theater is a priority, so when one of us does something else, it’s all done with the understanding that it simply cannot interfere with Dream Theater.” Todd: At this point, how would you describe your relationship(s) with the current members of your solo group? James: “Excellent. Matt and I have been working together since 1999 when we did the first MullMuzzler album (Keep It To Yourself). We have a really great relationship and we realize that we have something that we should be really proud of. Because we’ve been writing together for so long, it’s really starting to show. The albums are getting better because the songs are more cohesive and solid and memorable. My relationship with Matt is great. We’re like brothers. I have a tremendous amount of respect for (guitarist) Marco Sfgoli. This is the second album that he’s work with us on. He was on Elements Of Persuasion and this. He’s a real great, down-to-earth guy. Ray Riendeau, the bass player, we had actually wanted him to go out with us for the few shows that we did in support of Elements Of Persuasion, but he wasn’t available. He’s a really cool, amazingly talent guy who’s also a real stand-up guy. He’s very down-to-earth, well-spoken and intelligent and (drummer) Peter Wildoer, what can I say? He’s an incredible drummer, ya know? He also does the ‘screamo’ vocals very well. He’s got a great Death Metal vocal. He’s a really great guy, too. I met him in New York. All of these guys are really solid characters. …They are all really great people who are very dedicated to their instruments.” Todd: What are your current touring plans? Have you been able to play any shows in support of Static Impulse? James: “We were going to, but unfortunately we ran up against a couple of things. We had some shows scheduled in November and December, but a couple of the guys who were coming over from Europe ran into Immigration problems. We were running out of time and a decision had to be made, so we cancelled them, which was really unfortunate because everyone was gung-ho and ready to go. …Next time, we’ll have to give ourselves more time so something like that can be processed expeditiously so we can get out and play this music. It would have been a great tour. The tickets had already gone on sale and were selling well. The Meet-And-Greets were selling like crazy. It would have been a cool tour It’s unfortunate that I had to pull the plug.” Todd: When you are eventually able to adequately tour in support of Static Impulse, what type of set list will you be working with? Will you be including both Dream Theater and solo material within your live repertoire? James: “No. I don’t want to do that. It will be all solo material. It’s funny because when our tour was still scheduled, our first show was going to be in Charlotte, North Carolina on November 26th. About a month prior to that, I posted on my Twitter account asking who wanted to hear only the solo material and who wanted to also hear Dream Theater material. It was amazing! I took a poll, and I have around seven thousand Twitter followers, and out of the hundreds and hundreds of responses to that one thread, maybe two said they wanted to also hear Dream Theater material. Most of them said ‘When I want to hear Dream Theater, I’ll go to a Dream Theater show and when I’m out to see a James LaBrie solo album tour, that’s exactly what I want to hear’, which is cool. I totally agree with that and can see where they’re coming from. It’s been really cool to have all these different boards to sound off on so we can get real and true indication of what all the people are thinking.” Todd: Has a replacement for (departed drummer) Mike (Portnoy) been found? Are the auditions now finished? James: “We’ve already completed the auditioning process. At this point, it’s all just a matter of us coming to a decision and announcing it when the time is truly right. The auditioning process took place in October in New York and unfortunately, I can’t really speak of it any further that that. It happened and we’re now moving forward. ...Once everything can be revealed and known to the fans, we will definitely be putting the word out.” Todd: Were there any obvious precursors to Mike had become displeased or, at the very least, wanted a change? James: “Absolutely not. And I think that’s why it came as such a shock to everyone of us. It wasn’t like we were all bangin’ each other’s heads, not seeing eye-to-eye or wanting to be in the same room with one another. None of that was going on. Everything was cool. It was quite simply a surprise. Mike had mentioned that it wasn’t something that was spur-of-the-moment. He just doesn’t operate like that. When he mentioned to us that he had been thinking about it off and on over the last year, it was obvious that he had been having these feelings for quite some time, wanting to separate himself from anything regarding the future of Dream Theater. It was simply something that we didn’t see coming in any way, shape or form. It was just an absolute surprise.” Todd: Would you describe the relations between everyone as ‘stable’ prior to Mike announcing he was leaving? James: “I think we got along a lot better than most other bands, ya know? You hear about some bands fighting and scrappin’ offstage and whatever. That’s not to say that we didn’t have our differences over the years. We’ve been together for over twenty five years. It’s bound to happen where you have a difference in opinions and don’t see eye-to-eye. We’re five individuals with our own idiosyncrasies and personalities. Let’s face it; when you’re around someone long enough, you either need to learn how to deal with it or it becomes something that has to be confronted. We’ve always been able to work through any difficult periods and come over to a stronger situation. …I wish him the best. He’s a great drummer. He’ll always be involved with something, no doubt about it. He’s not the type of person who can just sit at home and twiddle his thumbs. …It’s impossible” Todd: Taking into consideration the rigorous nature of your schedules as both a member of Dream Theater and a solo artist, how do you reconcile the necessary separation from your family? It must be very, very difficult… James: “We try to establish as much balance as possible. You have to consider both. I would hope that the more important of the two would be your family, but in order to provide all the things that make for a good life, you also have to consider your professional side. It’s a matter of having an understanding between you and your better half. …You realize that everyone has to make sacrifices and one of those is being away from your family from time to time each time we go away on tour. I’ve always jokingly looked at it as if I’m a glorified salesman, ya know? ‘Dad has to go on the road for a month now and promote the new album’. It’s no different than being a Computer Engineer and needing to go out to meet with Clients to make sure their systems work better (laughs). It’s a matter of communication and keeping a healthy communication between you and your Wife and kids. And the same goes with keeping a consensus within the band as to what will keep the band in good standings with our fans. You have to keep the awareness alive and kicking, but at the same time, you don’t want to burn out, ya know? We’ve been doing this for a very long time and kinda know what works for us and definitely what doesn’t work for us. To be honest, for about four weeks we’re fine, but anything beyond that, like when we did six weeks with Iron Maiden in the Summer… that’s a long time. Originally, my family was going to come out for a week, but because of Summer camps and whatever other programs they were involved with at the time, it just wasn’t that easy. Eventually, I just saw them for the day when we were playing in Toronto. It made for a long six weeks, so generally we try not to do anything beyond four weeks at a time.” Todd: How did (ex-Max Webster vocalist/guitarist) Kim Mitchell become involved with the recording sessions for Elements Of Persuasion? Am I correct in understanding that he was ultimately unable to perform anything? James: “Originally, I had called Kim and asked him to play the solo on the song “Slightly Out Of Reach”. He initially agreed to come, but eventually, he saw that he had so many other commitments where he knew that he wasn’t going to be able to come in and do the song justice, not in the Kim Mitchell fashion, at least. He was completely honest with me. He said ‘I can’t really give you what you need for this song. I can’t give you what you were looking for’. And I appreciate and respect that, so we got Marco to do the lead for that song and he did an incredible job. I completely respect Kim and think he’s a great talent. I love everything that he did with Max Webster and a lot of his solo albums are still great. I think Akimbo Alogo (1984) was his best. He’s a great talent and is a big-time DJ here in Toronto at Q107. It’s a huge station and he does a great job. I know he still goes out there on occasion. I respect him and we’re still in contact once in a blue moon. He’s a good guy.” Todd: What type of impact will the departure of Mike have on the songwriting dynamic within Dream Theater? James: “It might shift the dynamic as far as the involvement. There may be a bit more involvement from (bassist) John Myung. Basically, (keyboardist) Jordan (Rudess) and (guitarist) John (Petrrucci) are the main contributors to the music, so a lot of that is going to remain the same, but there might be some more involvement from John Myung and myself, ya know? We’ll just have to get in there and start feelin’ things out. This is a whole new chapter for us or a whole new dynamic, as you put it, for us to be going into. If anything, I think it will be overwhelmingly positive, very exciting and something different. It’s going to be very different and a new experience for all of us. I think it’s going to bring up a lot of things that might not have otherwise been noticed or known. There’s a certain potential that it brings and that’s why I do my solo albums, ya know? My inspiration is that I get to reveal who James LaBrie is outside of being the singer for Dream Theater and who I am as a writer and Producer and a singer. It will be interesting to see how this unfolds within the studio.” Todd: Compositionally speaking, how does the songwriting processes for your solo material differ from the processes within Dream Theater? Is it simply a matter of having an increased level of creative control or input? James: “My involvement in Dream Theater is that I write the occasional vocal melody and I write the occasional lyric for a song. With my solo material, it’s Matt and I writing everything whether it be the musical ideas such as riffs that I have or sending him lyrical and melody ideas that create a riff or vice versa. It’s really a fifty-fifty thing where were both throwin’ ideas back and forth. We take the cream of the crop of those ideas and slowly but surely form them into songs. For Static Impulse, we started writing in January of ‘09 and were pretty much finished writing in December of the year. It was an almost year-long process because I was doin’ it while I was on the road with Dream Theater in hotel rooms and then sending it over. …It was a matter of utilizing the down time while I was touring with Dream Theater so I could get my ideas to Matt so he could develop the ideas even further. That’s the writing process. It’s definitely a very different experience because it’s two people and not me sitting in a room with four other guys. It’s just me and Matt and we’re the soundboard for one another and nothing else. Marco definitely got involved in some of the ‘riffage’ with the song “Over The Edge”, but aside from that, it was Matt and I who wrote and developed the rest of the album.” Todd: Have you found that not ‘playing an instrument’ has made it difficult for you to capture your song ideas? James: “I played the drums from when I was five until I was seventeen, but I don’t play guitar or piano. When I’m getting ideas together, my inspiration comes when I’m jogging or when I’m out driving. Basically, I have a recorder beside me at all times. Actually, when I’m driving, I’ll just take my iPhone, push the record button and sing whatever the idea is (laughs). Or, if it’s a melody idea, I’ll just sing the melody into it and send the audio file to Matt and say ‘Here’s another idea. Put this one in the vault’. But I don’t literally sit down and play the piano or guitar. My son is starting to show me a few things on guitar, but I think I’m still a long ways away from sitting down, strumming the guitar and rocking out. To be honest, we have a really nice piano in the house and I guess I’d rather learn how to plat the piano really well. ...It’s such an amazing instrument for a vocalist.” Todd: When the group once again begins touring, are there plans to continue with the An Evening With format? James: “It’s definitely something we’re going to talk about, but I think it’s a bit premature to answer something like that. It’s something we’re going to entertain or at least discuss. It’s definitely a conversation that needs to be had. And if we don’t go ahead and do An Evening With, I think we would have only one opening act and then do a two hour or two hour plus set. …That’s what our fans want and we know that. Our fans are coming to our shows to see Dream Theater and they want to see a lot, so we’re going to do as much as we’re comfortable doing. I know that eventually and inevitably the idea for An Evening With will come up again. Is it something that’s going to happen on the next tour? I don’t honestly know. Rest assured, it’s a conversation we will have. We’ll be talking about it again once we begin recording. Those types of topics always come up.” |
JAMES LABRIE – Odchod MIKE PORTNOYe přišel jako šok 2. února 2011, Rozhovor Jak o sobě prohlásil "Obhájce Dream Theater", strávil jsem převážnou část z předešlých dvanácti let nebo těsně po, přesněji, posedlý dlouho trvajícími skupinami různých inkarnací a činů. Proto není divu, že obsahuje také různé sólové a boční projekty, které se vždy zrodily ze svých notoricky tvůrčích pozic. Takže, přes vyjádření více než potkávací zájem jak o oba projekty Liquid Tension Experiment a Transatlantic (nejpozoruhodnější ohromující "Bridge Across Forever"), byl jsem '... zvědavě ignorant ...' pokud jde o mimoškolní úsilí zpěváka Jamese LaBrie. Nedávno, multioktávový frontman, muž vždy mnoha slov a zajímavých příběhů, byl tak laskav a hovořit s námi, jak se vede, mezi mnoha jinými věcmi také o odchodu Mike Portnoye a o jeho poslední vydané sólové desce "Static Impuls"... Todd: Když uvážíte všechny souvislosti, byl rok 2010 vašim ideálním časem pro na vydání "Static Impuls"? James LaBrie: "Je zřejmé, že plány Dream Theater jsou největší části rozhodování, takže musím vidět současně kolik času stranou je nutné najít, aby šlo správně natočit něco takového a dát tomu podporu, která je nezbytná. (Klávesista) Matt (Guillroy) a já jsme začali psát toto album v lednu roku 2009 a strávili jsme asi rok psaním, čili hodně času jsem byl schopen věnovat psaní, když jsem byl na turné s Dream Theater. Mohli jsme si vyměňovat zvukové soubory navzájem s nápady a také zárodky nových nápadů, které se pomalu, ale jistě vyvinuly do podoby písní. Chtěl jsem využít dobu, který jsem strávil na cestách s Dream Theater, takže když jsem byl v hotelu nebo poskakoval po silnici v autobuse při turné, snažil jsem se pracovat na melodii nebo psát texty. Takže to nebylo možné do ukončení turné "Black Clouds And Silver Linings", ale pak jsem si uvědomil, že nastala velká příležitost, kdy pro nás bylo skvělé dostat se do studia a nahrát tento materiál." Todd: Jaký typ pracovního harmonogramu jste dodržovali při nahrávání tvého sólového materiálu? Byli jste schopni pracovat se všemi kolektivně na jediném místě nebo tomu bránily vaše závazky s Dream Theater? James: "Musím mít celkem dost času, takže když nahrávám a záznávám svůj zpěv, musím se soustředit jen a pouze na to. Naneštěstí, zrovna doba, kdy jsme se mohli k tomu dostat a nahrát aktuálně nástroje byl březen ve Varbergu ve Švédsku. Byl jsem tehdy aktuálně v Jižní Americe na tom turné s Dream Theater, takže se stalo to, že oni mohli dokončit nahrávání kytar, basskytary, bicích nebo čehokoliv jiného a pak mi posílali zvukové záznamy, které jsem mohl poslouchat. Pokud vše znělo v pohodě, mohli jsme jít dál. Bylo to úplně něco jiného. Přál jsem si být tam s nimi, ale nemohl jsem. Asi dva týdny poté, co jsem se vrátil z Jižní Ameriky, jsem vešel do studia v Torontu sám se zvukovým technikem. Dream Theater jsou prioritou, takže když kdokoli z nás dělá ještě něco jiného, musí to všechno udělat tak, že to jednoduše nemůže zasahovat do činnosti Dream Theater." Todd: na tomto místě se zastavme, jak byste popsal svůj vztah/y se současnými členy vaší sólové skupiny? James: "Jsou výtečné. Matt a já pracujeme společně od roku 1999, kdy jsme udělali první album "MullMuzzler" (Keep It To Yourself). Máme opravdu skvělý vztah a oba jsme si uvědomili, že máme něco, na co bychom měli být opravdu hrdí. Protože spolu skládáme již tak dlouho, doopravdy to začíná být i vidět. Alba jsou stále lepší, protože písně jsou více soudržnější a sevřenější a nezapomenutelné. Můj vztah s Mattem je skvělý. Jsme jako bratři. Mám ohromně velký respekt k (kytarista) Marco Sfgolimu. Tuhle je druhé album, na kterém jsme pracovali spolu. Bylo to album "Elements Of Persuasion" a pak tohle. Je doopravdy skvělý, charakterní chlap. Ray Riendeau, baskytarista, přáli jsme si, aby hrál s námi na několika představeních, když jsme podporovali album "Elements Of Persuasion", ale nebyl k dispozici. On je opravdu cool, úžasně talentovaný chlap, který je také skutečně chlap každým coulem. Je to velmi charakterní, výřečný a inteligentní a (bubeník) Peter Wildoer, co o něm můžu říct? Je to neuvěřitelný bubeník, víš? Dělá taky velmi dobře "screamo" vokály. Má skvělý Death Metalový vokál. Je to opravdu také skvělý člověk. Potkal jsem jej v New Yorku. Všichni tito kluci mají opravdu solidní chatrakter. ... Všichni jsou opravdu úžasní lidé, kteří jsou velmi oddáni svým nástrojům." Todd: Jaké jsou vaše současné plány na turné? Už jste byli schopni hrát nějakou ukázku na podporu "Static impuls"? James: "Chtěli jsme koncertovat, ale bohužel sešlo se více protichůdných okolností. Měli jsme naplánovany nějaké koncerty v listopadu a prosinci, ale oba hoši, kteří přišli z Evropy narazili na problémy imigrace. Měli jsme málo času a rozhodnutí muselo být provedeno ihned a tak jsme to zrušili, což bylo opravdu nešťastné, protože všichni byli nadšeni a připraveni do toho jít. ... Příště tomu budeme muset věnovat více času, aby se takové věci mohly realizovat neprodleně, abychom se dostali ven a mohli hrát tuto hudbu. Mohlo to být skvělé turné. Vstupenky již byly v prodeji a prodávaly se velmi dobře. Meet-And-Greets setkání se prodávala jako šílená. Bylo by to velmi pohodové turné. Je to politováníhodné, že jsme tomu museli utnout tipec." Todd: Když by se nakonec podařilo adekvátní turné na podporu "Static Impulse", s jakým typem seznamu skladeb byste pracovali? Zahrnul byste jak Dream Theater tak i sólový materiál ve Vašem živém repertoáru? James: "Ne. Nechci to udělat. Bude to všechmo sólový materiál. Je to legrační, protože když se naše cesty ještě plánovaly, naše první přehlídka by byla v Charlotte, Severní Karolína 26. listopadu. Asi měsíc před tím, jsem poslal na můj účet na Twitter dotaz, kdo chce slyšet jen sólový materiál a kdo chce slyšet také materiál od Dream Theater. Bylo to úžasné! Vzal a sečetl jsem výsledky, kterých se zůčastnilo okolo sedm tisíc Twitter návštěvníků, a stovky a stovky reakcí byly všechny jen jednoho druhu, možná dva říkali, že by chtěli také slyšet skladby Dream Theater. Většina z nich řekla, "Když chci slyšet Dream Theater, půjdu na představení Dream Theater, a když chci vidět turné k sólové desce Jamese LaBrie, ta je to přesně to, co chci slyšet", což bylo bezvadné. Já s tím naprosto souhlasím a mohu i vidět, odkud přicházejí. Bylo to opravdu skvělé, jak všechny tyto různorodé skupiny souzněly, takže si můžeme udělat skutečný a pravdivý obrázek o tom, co si všichni ti lidé myslí." Todd: Máte již náhradu za (odešel bubeník) Mike (Portnoye) nalezenou? Konkursy již skončily? James: "Už jsme dokončili proces konkurzů. V tomto ohledu, je to všechno jen naše věc dospět k rozhodnutí, abychom to oznámili, až když pro to nastane ten správný čas. Představení konkurzů se konala v říjnu v New Yorku a bohužel, nemohu o tom skutečně říci nic dalšího, jaksi. Uskutečnilo se to a nyní jdeme dále kupředu. ... Jednou to všechno může být odhaleno a oznámeno fanouškům, my skutečně dodržíme slovo." Todd: Byly tam nějaké jasně viditelné náznaky, aby se Mike stal nespokojený nebo přinejmenším chtěl něco změnit? James: "Absolutně ne. A myslím si, že to je i důvod, proč to připadlo jako opravdový šok pro každého z nás. Nebylo to jako bychom si navzájem vymývali hlavy, žádné z očí do očí nebo přání být ve stejné místnosti s někým jiným. Nic z toho se nestalo. Všechno bylo v pohodě. Bylo to docela jednoduše překvapení. Mike se zmínil, že to nebylo něco jako hnutí mysli. Takhle to prostě nefunguje. Když se nám o tom zmíňoval, tak on jen přemýšlel o tom tu a tam v průběhu minulého roku a bylo zřejmé, že on míval tyto pocity již nějaký čas, chtěl oddělit sebe od všeho týkajícího se budoucnosti Dream Theater. Bylo to prostě něco, co jsme v žádném případě neviděli, že přichází v něčem, v nějakém tvaru nebo formě. Bylo to jen absolutní překvapení." Todd: Mohl byste nazvat vztahy mezi všemi jako "stabilizované" před tím, než Mike oznámil, že odchází? James: "Myslím si, že jsme celou tu dobu spolu o hodně lepší než většina jiných kapel, víš? Slýcháváte o některých kapelách bojujících a třenice v "zákulisí" a prostě cokoliv. Nelze říci, že bychom neměli navzájem rozdílné názory v průběhu let. Byli jsme spolu přes dlouhých dvacet pět let. Je nevyhnutelné, že se to stane, pokud máte rozdíly v názorech a nekoukáte se z očí do očí. Jsme pět osobností se svými vlastními zvláštnostmi a charaktery. Přiznejme si to, když jste pohromadě s někohým docela dlouho, musíte se buď naučit, jak se s tím vypořádat nebo se stane něco, čemu musíte umět čelit. Vždycky jsme byli schopni pracovat přes všechna těžká období a překonat pevněji situace. ... Přeji mu to nejlepší. Je to skvělý bubeník. Vždycky s tím bude spojován, v tom není žádného sporu. On není typem člověka, který by mohl jen tak sedět doma a kroutit si palcema. ... To je nemožné..." Todd: Vzhledem k pečlivosti vaši přirozené povahy vaše plány ať už jako člen Dream Theater anebo jako sólový umělec, jak se smířujete s nevyhnutelným odloučením od své rodiny? Musí to být velmi, velmi těžké ... James: "Snažíme se vytvořit co největší rovnováhu, jak je to jen možné. Musíte vzít v úvahu obojí. Věřím, že nejdůležitější z těchto dvou věcí by měla být vaše rodina, ale aby mohla poskytnout všechny věci, které tvoří dobrý život, budete také muset zvážit svou profesní stránku. Zásadní věcí je porozumění mezi vámi a vaší lepší polovinou. ... Uvědomujete si, že každý má přinášet oběti a jednou z nich je i odloučení od své rodiny z času na čas pokaždé, když jsme odjížděli na turné. Vždycky jsem se na to s žertem díval, jako kdybych byl oslavovaný obchodní cestující, víš? "Táta má jít nyní na měsíc na cesty a propagovat nové album". Není v tom žádný rozdíl, než být počítačovým odborníkem a muset se jít ven setkávat s klienty, abych se ujistil, že jejich systémy fungují lépe (smích). Je to jen otázka komunikace a udržování zdravé komunikace mezi vámi a vaši ženou a dětmi. A totéž platí i při zachování souladu uvnitř skupiny, co bude udržovat kapelu v dobrém postavení s našimi fanoušky. Musíte udržovat povědomí mít se čile k světu a také vystupování, ale zároveň ve stejném období nechcete vyhořet, víš? My jsme to dělali po velmi dlouhou dobu a trochu víme, co pracuje pro nás a určitě to, co u nás nefunguje. Trochu upřímnosti, po asi čtyři týdny jsme byli v pohodě, ale něco přes, jako když jsme cestovali šest týdnůs Iron Maiden v létě ... to je dlouhá doba. Původně, moje rodina se chystala přijet za týden, ale kvůli Letním táborům a kterýmkoliv ostatním programům, které absolvovali v tomtéž čase, to prostě nebylo tak snadné. Nakonec jsem je viděl až v den, kdy jsme hráli v Torontu. Bylo to po dlouhých šesti týdnech, takže obecně se snažíme nedělat nic, co přesahuje čtyři týdny vcelku." Todd: Jak se (ex-Max Webster zpěvák / kytarista), Kim Mitchell objevil, aby se podílel na nahrávání částí pro "Elements Of Persuasion"? Pochopil jsem správně, že on nanakonec nebyl schopen cokoliv předvést? James: "Původně jsem zavolal jen Kimovi, a požádal jej, aby nahrál sólo v písni "Slightly Out Of Reach". On zpočátku souhlasil, že přijde, ale nakonec, zjistil, že měl tolik jiných závazků, že viděl, že nebude moci přijít a udělat písničku správně, to není ve stylu Kim Mitchella, přinejmenším. Byl ke mě zcela upřímný. Prohlásil, že "nemůže odevzdat to, co budete potřebovat pro tuto píseň. Nemůžu odevzdat to, co jste hledali". Vážím si toho a respektuji to, takže jsme oslovili Marca, aby nahrál sólo pro tuto píseň a udělal neuvěřitelnou práci. Zcela respektuji Kima a myslím, že on je velký talent. Mám rád všechno, co udělal s Maxem Websterem a mnoho z jeho sólových alb jsou stále skvělé. Myslím, že Akimbo Alogo (1984) byla jeho nejlepší. Je to velký talent a špičkový DJ tady v Torontu při Q107. Je to obrovská stanice a on dělá skvělou práci. Vím, že tam pořád chodí příležitostně. Vážím si jej, jsme stále v kontaktu jednou za uherský rok. Je to dobrý chlap." Todd: Jaký dopad bude mít odchod Mikea na psaní dynamických písní u Dream Theater? James: "To by mohlo posunout dynamiku poněkud více ke spoluúčasti. Může tam být trochu větší zapojení (baskytarista) Johna Myunga. V podstatě (klávesista) Jordan Rudess a (kytarista) John Petrrucci jsou hlavními přispěvateli hudby, takže hodně z toho zůstane zachováno, ale mohlo by se projevit nějaké větší zapojení Johna Myunga a mě, víš? Budeme se muset do toho dostat a nastartovat vcítění se navenek. Jedná se o zcela novou kapitolu pro nás nebo o zcela novou dynamiku, jak jsi to nazval, jít do toho. Kdyby už nic jiného, myslím si, že to bude nesmírně pozitivní, velmi vzrušující a zcela něco jiného. Půjde o úplně odlišnou a novou zkušenost pro všechny z nás. Myslím si, že to přinese spoustu věcí, kterých by si jinak nikdo nevšiml anebo již známé. Je tu určitý potenciál, který to přináší, a to je důvod, proč nahrávám svoje sólová alba, víš? Moji inspiraci je, že chci sdělit, kdo je James LaBrie mimo úlohy zpěváka v Dream Theater a kdo jsem jako autor, producent a zpěvák. Bude zajímavé sledovat, jak to projeví ve studiu." Todd: Pohovořme nyní o skládání, jak se proces psaní písní pro sólový materiál se liší od postupů uplatňovaných v rámci Dream Theater? Je to jednoduchá věc s rozšířenou úrovni kreativního ovládání nebo vstupů? James: "Moje účast u Dream Theater spočívá v tom, že píši příležitostně vokální melodie a někdy píši i texty k písním. U mého sólového materiálu, je to Matt a já, kteří píšeme všechno, ať se jedná o hudební myšlenky, jako riffy, které jsem mu poslal, nebo lyrické melodie a nápady, které vytvářejí riff nebo naopak. Je to opravdu půl na půl, kde proudí nápady tam a zpátky. Vybíráme třešničkou na dortu těchto myšlenek a pomalu, ale jistě je formujeme do písní. Pro "Static Impulse", jsme začali psát v lednu '09 a byly z velké části dokončeny v prosinci tohoto roku. Byl to téměř rok trvající dlouhodobý proces, protože jsem to dělal, zatímco jsem byl na cestách s Dream Theater v hotelu a pak je posílal pryč. ... Byla to záležitost s využitím volných chvil, když jsem byl na turné s Dream Theater, takže jsem mohl dostat své myšlenky k Mattovi, aby mohl rozvíjet myšlenky dokonce ještě více. To je o procesu psaní. Je to určitě velmi odlišná zkušenost, protože jsou jen dva lidé a nesedíme v místnosti s dalšími čtyřmi kluky. Jsem to jen já a Matt a my jsme zvuková stěna jeden pro druhého a nic jiného. Marco se samozřejmě zapojil do některých 'riffů' u písně "Over The Edge", ale kromě toho to byl Matt a já, kdo napsal a vytvořil zbytek alba." Todd: Už jste zjistili, že ne 'hraní na hudební nástroj' ztěžuje u vás možnost zachytit vaše nápady na píseň? James: "Já jsem hrál na bicí už v době, kdy mi bylo pět až do sedmnácti, ale nehraji na kytaru nebo na klavír. Když se mi myšlenky sejdou, přichází moje inspirace, když běhám nebo když řídím. V podstatě mmívám záznamník s sebou po celou dobu. Vlastně, když řídím, vezmu si jen můj iPhone, stisknu tlačítko nahrávání a zpívám, dokud nápad trvá (směje se). Nebo, pokud je to jen melodický nápad, nazpívám do něj jen melodii a odešlu zvukový soubor Mattovi se slovy "Tady je další nápad. Přidej jej do trezoru". Ale nemusím si doslova sednout a hrát na klavír nebo kytaru. Můj syn mi začíná hrát pár věcí na kytaru, ale vím, že když jsem na dlouhé cestě, on sedí, brnká na kytaru a rockuje. Abych byl upřímný, máme doopravdy pěkný klavír v domě, a myslím si, že bych se raději měl naučit hrát na piáno velmi dobře. ... Je to tak úžasný nástroj pro zpěváka." Todd: Když skupina opět začíná turné, existují plány na pokračování "An Evening With..." setkání? James: "Je to určitě něco, o čem budeme hovořit, ale myslím, že je to trochu předčasné odpovídat na něco takového. Je to něco, o čem se pobavíme nebo to alespoň prodiskutujeme. Je to určitá forma rozhovoru, který potřebujeme, aby byl. A pokud nebudeme pokračovat a dělat "An Evening With...", myslím, že uděláme jedno otevřené představení a pak uděláme dvě hodiny nebo dvě hodinu plus set. ... Je to něco, co naši fanoušci chtějí, a my to víme. Naši fanoušci přicházejí, aby uviděli naše koncerty Dream Theater a chtějí vidět hodně, takže to budeme dělat stejně dokud to bude přijatelné. Vím, že nakonec a nevyhnutelně nápad na "An Evening With..." přijde znovu. Je to něco, co přijde na příštím turné? Nemám upřímně zdání. Ujišťujeme vás, že je to dialog, který budeme chtít. Budeme o tom mluvit znovu, jakmile začneme nahrávat. Toto téma vždycky přijde zpátky." |
![]() ![]() |
|