"Derek Sherinian je Caligula kláves."                     Alice Cooper     O NĚM     DISKOGRAFIE     FOTOGALERIE     LINKY     Rozhovor

Je těžké najít rovnovážnou kombinaci stylu a obsahu - ale klávesista Derek Sherinian má tyto obě stránky vyrovnané obdivuhodně během své 18. leté profesionální kariéry. Ve chvílích, kdy účinkoval po boku některého rockové nejzářivějšího showmena, Sherinian prokazoval více než jen schopnost prodávat pozlátko s mnoha nejrespektovanějšími hudebníky planety. Derek Sherinian se narodil 25. srpna 1966 v Kalifornii. Během dětství v Santa Cruz, Kalifornie, hrál na rodinný klavír už v 5 letech a záhy začal chodit na lekce do města Santa Cruz k učiteli Ivanu Rosenblumovi. "Odchýlil jsem se od hraní klasické hudby, a tak jsem se dostal až k Eltonu Johnovi a naslouchal popové nahrávky. Dívám se na svoji výuku jako "křížení formální výuky a samouky". Během studií na střední škole bylo Sherinianovi nabídnuto stipendium na prestižní Berklee School of Music v Bostonu, Massachusetts. Tam se na pokoji sešel s budoucím kytaristou Savatage, Megadeth či Asia - Alem Pitrellim. Tam si užíval po celé tři roky "zcela koncentrované hudební prostředí," říkával při jamování s lidmi jako jsou Will Calhoun, který později odešel hrát na bicí s Living Colour, a budoucím kytaristou Megadeth a Alice Coopera kytaristou Al Pitrellim. Po třech semestrech na Berklee, Sherinian cítil, že je připraven otestovat vody v Los Angeles. Tam byl brzy představen Buddy Milesovi. Bubeník kapely Jimi Hendrix’s Band of Gypsies zrovna sestavoval kapelu na turné Chitlin' Circuit po R&B klubech v celé Americe a pozval Sheriniana na konkurz. "Jamovali jsme a on ukončil poplácáním moji hru," vzpomíná. "Byla to moje první práce s velmi známým hudebníkem, ale do dnešního dne si nemyslím, že jsem hrál s někým, který byl více obdařen talentem. Je to celkem přirozené." Tam jednou Derek přijal telefonní hovor od svého starého kamaráda z Berklee Pitrelliho, který se právě stal hudebním vedoucím skupiny Alice Coopera. "Hledali zrovna nového klávesistu a bubeníka, a tak Al volal hned mi," vzpomíná si. "Šel jsem ven a přemítal, ale nechal jsem to být." Později se ale připojil ke Cooperovi na turné na podporu jeho multi-platinového alba "Trash", odehrál první z asi 250 představení s legendárním provokativním rockerem na "velmi trefně nazvaném turné" Halloween 1989. (rovněz zde debutujícím bubeníkem Jonathanem Moverem). V té době se také po boku Aliceho Coopera objevil ve filmu Wayne’s World. Brzy po dokončení dalšího evropského turné s Cooperem - tentokrát na podporu "Hey Stoopid" - v roce 1991, se Sherinian dozvěděl, že Eric Singer, Cooperův tehdejší bubeník, byl najat skupinou Kiss. Když nastal čas pomocí turné podporovat jejich album "Revenge", kapela sháněla zákulisního hráče na klávesy. Singer navrhl Sheriniana. "První věc, kterou mi Gene, že jsem vypadal jako dítě Paula Stanleyho a Cher," říká Sherinian, smějíc se při té vzpomínce. "Ale on mě požádal, abych zahrál uvodní akordy "Love Gun," a já jsem je uzemnil tím, že jsem slyšel tuhle písničku když mi bylo 12. Hned nato Gene přišel a potřásl mi rukou a bylo to - byl jsem na turné s Kiss." (Alive III, zaznamenané v průběhu turné Revenge a Dereku se stala první důležitou vydanou deskou.) Sherinianovi řekl o volném místě u klávesáka Dream Theater bývalý Cooperův spoluhráč Mover, ale připouští, že "toho moc nevěl o kapele, kam by měl jít. Když jsem poprvé uslyšel materiál, bylo to úděsné, protože jsem nikdy nehrál předtím tak technické věci. Letěl jsem do New Yorku a zůčastnil se konkurzu a ucítil jsem, že to bylo OK. Neměl jsem pocit, že to bylo úžasné, ale představil jsem si, že to mohlo oboustranně vyjít." Kapela si myslela něco jiného, ale jmenovala Sheriniana jako svého nového klávesáka právě včas před nastartováním turné "AWAKE" v říjnu 1994. "Myslím, že je to docela zábavné, že pro někoho, kdo nikdy dříve nehrál v progressivní rockové skupině, byl můj první koncert byl progresivní štací v této době," říká. "Když jsem byl ještě klukem, tak by mě nikdy nenapadlo, že bych mohl být členem takové kapely." Po čtyřech letech, třech nahrávkách a dvěma světovmi turné zahrnujícími více než 200 koncertů, se ale vztah změnil a Dream Theater najali nového klávesáka. "V té době jsem byl zklamán z jejich rozhodnutí, ale nyní je jasné, že mi poskytli největší laskavost na světě," říká Sherinian. "Nyní mne těší, že mám kompletní kreativní kontrolu nad svými nahrávkami, což je podle mě velmi cenné." Sherinian začínal nahrávat své první sólové album, Planet X, když se rozešel s Dream Theater. "Ani za miliardy let jsem si nemyslel, že bych někdy byl třeba sólovým umělcem, ale byl jsem osloven Magna Carta Records, abych udělal sólovou nahrávku a já jsem miloval svobodu bez kompromisu," říká. V návaznosti na doporučení zřizovatele Shrapnel Record Mikea Varneye, Sherinian angažovwal australského bubeníka Virgila Donati k účasti na albu. Chemie byla okamžitá, protože napsal dvě části trilogie "Atlantis" během prvních jam session. Album "Planet X", které vyšlo v roce 1999, vedlo k formování skupiny stejného jména, protože Sherinian a Donati se rozhodli rozšířit koncept angažováním virtuózního kytaristy Tony MacAlpine. Nyní skutčná kapela, Planet X vydala svou debutovou nahrávku "Universe" v roce 2000, pak následovalo "MoonBabies" v roce 2002. V témže roce bylo také vydáno album "Live From Oz", zaznamenávající turné kapely během jejího inauguračního australského turné. Když Sherinian hodnotí své zkušenosti s Planet X - říká, že cíl skupiny zůstává "nejnechutnější instrumentální kapela na světě" - nezapomíná na své rockové kořeny. "Planet X se vyvinul do divoké, neovládané hudební bestie, ve které jsou určité věci, zvuky a postupy, které prostě nemůžu dělat v Planet X," říká. V tomto duchu, Sherinian spojil síly s bubenickou legendou Simon Phillipsem (Jeff Beck, Toto), aby napsal, koprodukoval a vydal své druhé sólové album, Inertia, které vyšlo v roce 2001. Na albu také vystupovali hostující kytaristé Steve Lukather (Toto) a Zakk Wylde (Ozzy Osbourne, Black Label Society), spolu s basistou Tony Franklinem (Blue Murder, The Firm) a houslistou Jerry Goodman (Mahavishnu Orchestra). "Derekovo CD Inertia je asi má nejlepší zaznamenaná práci v celé mé kariéře. Velkých úspěch! Jsem na to velmi hrdý!" prohlásil Steve Lukather, 2001. "Inertia" se stala stavebním kamenem pro CD "Black Utopia" (2003), Sherinianova třetí sólová nahrávka. Kromě návratu výše uvedených hudebníků, se připojily tři nové tváře jeho hvězdného týmu: baskytarista Billy Sheehan a legendární kytarista Yngwie Malmsteen - s nímž Sherinian hrál na turné v roce 2001 - a Al DiMeola. "Jedním z vrcholů své kariéry byl Yngwieho přílet do Miami na nahrávání a druhý den Al DiMeola Al - oba pro moji nahrávku!" V roce 2004 nahrál Sherinian svoji čtvrtou sólovou nahrávku, "Mythology". Připojili se na něm Allan Holdswortha, Steve Stevens a John Sykes jako hosté na této desce. Hlavní jádro Wylde, Phillips, Franklin, Goodman a Lukather zůstalo. Skvělé!" Rok 2006 zaznamenal vydání desky "Blood Of The Snake". Znovu Sherinian obklopen svými hvězdami, včetně Billy Idola, Slashe, Yngwie Malmsteen, z Dream Theater John Petrucci a dlouhodobí spolupracovníci Zakk Wylde, Simon Phillips, Tony Franklin a Brian Tichy. Pilotní singl k Blood Of Snake je klasika od Mungo Jerry “In the Summertime." Zpívá ji Idol a hostující Slashova proslulá kytara ji rozeznívá tak, že píseň má potenciál stát se hitem na léto 2006. "Skladba "In The Summertime" byla moje nejoblíbenější písnička když mi bylo 3," uznává Sherinian. "Billy začal zpívat jednou na zvukové zkoušce a my začali jammovat. Dohodli jsme se, že by to byla skvělá píseň na závěr dne. Slash nahrál perfektní kytaru na tomto tracku. Myslím si, že "In The Summertime" Je skvělá, nadčasová píseň. Je to skvělé načasování udělat remake, a kombinace Billy a Slash je velmi cool." Kromě "In The Summertime" a rozjímání Ozzyho "Man With No Name," "Blood Of The Snake" je doslova poseta různými vyhrávkami a preludiemi, které představují Sherinianovy schopnosti v oblasti jazzu a fusion. "Vždycky jsem byl příznivcem jazz fusion, ale z pohledu rockového hráče až po jazz, nikoli naopak," poznamenává Sherinian. "Myslím, že je to jak u Jeff Becka, u jeho klasických instrumentálních nahrávek a jsem rád, že jej můžu následovat." Muž s takovým rozsahem, až vám z toho klesá brada, Derek Sherinian, nemůže být znám spíše pro jeho práci s Alice Cooperem, KISS, Dream Theater a Billy Idolem, ale jsou to jeho sólové práce, které nakonec rozhodnou o jeho kariéře. Vzhledem k jeho všeobjímajícímu talentu a dynamice v "Blood Of The Snake", je zcela evidentní, že Sherinian je nadšen perspektovou dalšího nahrávání. V roce 2009 dohodil Dereka producent Kevin Shirley do „superkapely“, ve které působí Glenn Hughes coby basista a hlavní zpěvák, Joe Bonamassa coby kytarista a zpěvák a legendární syn legendárního otce Jason Bonham na bicí. Kapela se jmenuje Black Country Communion a 20. září by jim měla vyjít první studiová deska Black Country. V roce 2011 s nima již natočil druhou desku a odehrál několik turné. Další studiovou desku "Oceana" (2011) míchal legendární bubeník Simon Phillips (bicí, jehož pověřovací listiny obsahují Toto, The Who, Jeff Beck, 10cc, Roxy Music, Mick Jagger, Mike Oldfield). Nové album představuje hosty jako Joe Bonamassa, (Black Country Communion), Tony MacAlpine (Planeta X), Simon Phillips (TOTO), Steve Lukather (Toto), Steve Stevens (Billy Idol), Doug Aldrich (Whitesnake), Jimmy Johnson a Tony Franklin (Firm, Blue Murder). Sherinian si vybojoval pozici pro sebe v progresivní metalové scéně. V lednu 2012 bubeník Mike Portnoy (Dream Theater, Avenged Sevenfold), basista Billy Sheehan (Steve Vai, David Lee Roth), kytarista Tony MacAlpine (neo classical-metal, Steve Vai) a klávesista Derek Sherinian (Dream Theater, Planet X, Black Country Communion) spojili své síly v roce 2012 na podzim a vyjedou na delší cesty po Evropě a Asii. Původně se kapela představila pouze na dvou akcích Guitar Center Drum Off a Sabian Live. Virtuózní kapela (označovaná PSMS) jako plně instrumentální soubor hrála materiál od každéhoz nich z jejich sólových nahrávek a z jejich předchozí spolupráce stejně jako klasické instrumentální covery rozšířené o sólové přikrášlení. Portnoy tuhle sestavu představil u na perfom na dvou bubenických akcích na výstavě NAMM v lednu minulého roku. Vzhledem k ohromné odezvě se kapela rozhodla předvést své představení i na turné. "Těším se na turné s Tonym a kluky letos na podzim, je to opravdu monstrózní sestava," říká Sherinian. Na podzim 2012 PSMS začal zkoušet na turné a videa z jejich zkoušky byla vydána na DVD pod názvem "InstruMENTAL Inspiration". Z koncertů po Evropě a Asii natočili živé DVD/CD "Live In Tokiu", které vyšlo 24. září 2013. V roce 2014 PSMS odehráli dvě písně na TAMA 40th Anniversary Party at NAMM dne 25. ledna, hráli také na Progressive Nation At Sea Cruise na lodi Norwegian Pearl ve dnech 18. až 22. února. Dne 18. dubna 2012 Sherinian hostoval s bývalým spoluhráčem BCC Joe Bonamassou na jeho sólovém koncertě v The Saban Theater v Los Angeles ve dvou písních. V roce 2012 se Derek zůčastnil letního turné s Billy Idolem. 10.09.2012, Sherinian byl také speciálním hostem arménské kapely Dorians na koncertě v Jerevanu dne 10. září 2012, což byl první rockový koncert vůbec v Artsakh. Dne 13. září 2012 se Glenn Hughes a Sherinian setkali s Bako Sahakyanem,, prezident de facto nezávislé republiky Náhorního Karabachu a uspořádali koncert i tam. Po jeho návštěvě v Artsakhu byl Sherinian umístěn na Ázerbájdžánskou černou listinu kvůli konfliktu mezi oběma zeměmi. Dne 6. března 2013 byl Sherinian speciálním hostem jako klávesista u Black Label Society na jejich akustickém setu "Unblackened" v klubu Nokia v Los Angeles. Představení bylo vysílano živě na AXS TV a vyšlo v září 2013 na formátu CD/DVD/Blu-ray. Zakk Wylde oficiálně "uvedl" Sheriniana do funkce předsedy Black Label Society Burbank Chapter. Sherinian spoluorganizoval a podílel se na koncertě Tony MacAlpine Benefit dne 12. prosince 2015 ve Wiltern Theater v L.A. společně se Zakkem Wyldem, Mike Portnoye a Billy Sheehanem. Již několik několik měsíců se v roce 2016 objevovaly pověsti o novém tajném projektu, mezi něž patří i bývalí členové Dream Theater Mike Portnoy a Derek Sherinian. Velkolepý a velmi očekávaný projekt dostal název SONS OF APOLLO. Do projektu Mike Portnoy a Derek Sherinian spojili své síly s Ronem "Bumblefoot" Thalem (ex-Guns N 'Roses), Billy Sheehanem (The Winery Dogs, Mr. Big, David Lee Roth) a Jeffem Scott Soto (ex-Jorney, ex-Yngwie Malmsteen’s Rising Force). Jejich debutové album "PSYCHOTIC SYMPHONY" vyšlo 20. října 2017 na InsideOutMusic / Sony Music. Deska "PSYCHOTIC SYMPHONY" vznikala dynamickým produkčním duchem Portnoye a Sheriniana, dvojici také známou jako "The Del Fuvio Brothers", což je přezdívka, která jim byla dána před více než 20 lety během jejich společné cesty v Dream Theater. SONS OF APOLLO začali koncertovat v roce 2018, kdy se vydají na své první celosvětové turné v rámci něhož navštívili také Českou republiku, kde vystoupili 26. června 2018 ve Futurum Music Baru, Praha. Mezi koncertováním s novou kapelou si Derek našel konečně čas i na vlastní práci. Světově uznávaný klávesista Derek Sherinian (Sons of Apollo, Black Country Communion), jeden z nejvýznamnějších klávesových hráčů moderní éry, podepsal totiž se společností InsideOut Music smlouvu k vydání svého nového sólového alba "The Phoenix", které vyjde dne 18. září 2020, je to následovník alba "Oceana" až z roku 2011. Derek nahrávku komentuje: "Opravdu mám pocit, že toto je moje nejlepší sólová deska k dnešnímu dni. Simon a já jsme do psaní vložili spoustu energie a jsem vděčný všem skvělým hráčům, kteří k této nahrávce přispěli". Již jednou se Sherinian spojil s vynikajícím Simonem Phillipsem, který nejen hraje na bicí nástroje, ale také koprodukoval a je spoluautorem alba: "Vždy je úžasný zážitek pracovat se Simonem. Je to můj hrdina po mnoho let, od té doby, co jsem jej slyšel hrát na albech s Jeffem Beckem a Michaelem Schenkerem. A je tak neocenitelnou součástí toho, jak tato nová deska vyšla".

   
SÓLOVÉ NAHRÁVKY

2020	Derek Sherinian	The Phoenix	Inside Out Music
2011	Derek Sherinian	Oceana	Music Theories Recordings
2009	Derek Sherinian	Molecular Heinosity	Inside Out Music
2006	Derek Sherinian	Blood Of The Snake	Inside Out Music
2004	Derek Sherinian	Mythology	Inside Out Music
2003	Derek Sherinian	Black Utopia	Inside Out Music
2001	Derek Sherinian	Inertia	Inside Out Music

NAHRÁVKY SE SKUPINOU

2011	Black Country Communion	2	Inside Out Music
2010	Black Country Communion	1	Inside Out Music

NAHRÁVKY SE SKUPINOU

2002	Planet X	MoonBabies	Inside Out Music
2002	Planet X	Live From Oz	Inside Out Music
2000	Planet X	Universe	Inside Out Music
1999	Planet X	Planet X	Inside Out Music

NAHRÁVKY SE SKUPINOU

1998	Dream Theater	Once in a LIVEtime	Inside Out Music
1998	Dream Theater	Touring Into Infinity and Beyond	Inside Out Music
1997	Dream Theater	Falling Into Infinity	Inside Out Music
1997	Dream Theater	Live Bonus Tracks	Inside Out Music
1997	Dream Theater	International Fan Club Christmas CD	Inside Out Music
1996	Dream Theater	Hollow Years (Single)	Inside Out Music
1996	Dream Theater	International Fan Club Christmas CD	Inside Out Music
1995	Dream Theater	A Change of Seasons	Inside Out Music
1994	Dream Theater	Another Uncovered	Inside Out Music
1994	Dream Theater	Small Club Adventure	Inside Out Music

NAHRÁVKY S OSTATNÍMI UMĚLCI

2008	01011001	Ayreon	***
2008	Perpetual Flame	Yngwie Malmsteen	***
2008	Idolize Yourself	Billy Idol	***
2006	Happy Holidays	Billy Idol	***
2005	Devil’s Playground	Billy Idol	***
2004	The Power and the Myth	House of Lords	***
2003	Ritual	Shaman	***
2003	Bad Boys Live	John Sykes	***
2002	Attack!!	Yngwie Malmsteen	***
2002	Jughead	Jughead	***
2000	A Tribute to Prince	Party of the Times	***
1999	Tribute To Alice Cooper	Humanary Stew	***
1999	RFTC	Rocket From The Crypt	***
1999	Platypus	Ice Cycles	Inside Out Music
1998	Platypus	When Pus Comes To Shove	Inside Out Music
1998	Explorer's Club	Age of Impact	Magna Carta
1997	Pat Torpey	Odd Man Out	***
1996	Alice Cooper	Unholy Wars (Single)	***
1996	Alice Cooper	Classicks	***
1995	Joe Lynn Turner	Nothing's Changed	***
1995	To Cry You A Song	A Collection of Tull Tales	***
1994	Alice Cooper	The Last Temptation	***
1993	Brad Gillis	Gilrock Ranch	***
1993	KISS	Alive III	***

SÓLOVÉ NAHRÁVKY DETAILNĚJI

	The Phoenix Vyšlo 18. září 2020, InsideOut Music Seznam skladeb: 01. The Phoenix () 02. Empyrean Sky () 03. Clouds of Ganymede () 04. Dragonfly () 05. Temple of Helios () 06. Them Changes () 07. Octopus Pedigree () 08. Pesadelo () Total Time: (00:00)	Sestava: Derek Sherinian - Keyboards Simon Phillips - Drums, Percussion Tony Franklin - Guitars Jimmy Johnson - Guitars Billy Sheehan - Bass Joe Bonamassa - Guitars Zakk Wylde - Guitars Steve Vai - Guitars Ron 'Bumblefoot' Thal - Guitars Kiko Loureiro - Guitars
Na "The Phoenix" se podílela rovněž řada špičkových hostů, ta jako v minulosti bylo u Sheriniana zvykem, a to jak na kytaru, tak na basu. Někteří se stali pravidelnými přispěvateli k jeho samostatným nahrávkám. Lidé jako basista Tony Franklin ("byl na všech mých dosavadních albech"), Jimmy Johnson a Billy Sheehan (spoluhráč ze Sons Of Apollo). Plus kytaristé Joe Bonamassa a Zakk Wylde. Kromě toho se zde někteří objevili poprvé. Například je tu mistr kytarista Steve Vai a Kiko Loureiro z Megadeth. "Steve Vai byl vždy na mém seznamu hitů. Ale když jsem v roce 2017 hrál na turné po Asii v Generation Axe v Asii, požádal jsem jej, aby si zahrál na mé desce, což s radostí přijal. Kiko a já jsme se znali asi 20 let. Ale tohle je poprvé, kdy jsem měl možnost si s ním zahrát". Album obsahuje 8 skladeb, včetně jedné cover skladby Buddy Milese "Them Changes", a bude vydáno jako limitovaná edice CD Digipak, LP/CD a digitálně.
	Oceana Vyšlo 5. září 2011  01. Five Elements [4:37]  02. Mercury 7 [4:29]  03. Mulholland [5:56]  04. Euphoria [5:34]  05. Ghost Runner [4:54]  06. El Camino Diablo [5:06]  07. I Heard That [4:53]  08. Seven Sins [5:56]  09. Oceana [5:38] TotalTime: (47:03)	Sestava: Derek Sherinian - Keyboards Joe Bonamassa - Guitars (07) Simon Phillips - Drums Steve Stevens - Guitar (05,09) Tony MacAlpine - Guitars Doug Aldrich - Guitars Steve Lukather - Guitars (03,04,08) Jimmy Johnson - Bass (except 05,09) Tony Franklin - Bass (05,09) Doug Aldrich - Guitar (06)
Desku Oceana míchal legendární bubeník Simon Phillips (bicí, jehož pověřovací listiny obsahují Toto, The Who, Jeff Beck, 10cc, Roxy Music, Mick Jagger, Mike Oldfield). Nové album představuje příspěvky od Joe Bonamassy (Black Country Communion), Tony MacAlpine (Planeta X), Simon Phillips (TOTO), Steve Lukather (Toto), Steve Stevens (Billy Idol), Doug Aldrich (Whitesnake), Jimmy Johnson a Tony Franklin (Firm, Blue Murder). Sherinian si vybojoval pozici pro sebe v progresivní metalové scéně. Jeho sólová alba představovala nejlepší technicky zdatné a kreativní hudebníky, včetně osobnosti tak rozdílných jako Al DiMeola, Steve Lukather, Yngwie Malmsteen, Slash, John Petrucci, John Sykes a Zakk Wylde. Na albu Oceana se opět sešli někteří z nejtalentovanějších hráčů, zvláště těch s kytarou, kteří se připojili k Sherinianovi ve studiu. Steve Lukather opět spolupracoval s klávesistou na skladbách Mulholland, Euphoria a Seven Sins, bývalý kytarista Planet X a fusion legenda Tony MacAlpine se předvádí na Five Elements a Mercury 7. Uznávaný hudebník Steve Stevens je uveden na Ghost Runner a titulní skladbě Oceana, zatímco kytarista Black Country Communion Joe Bonamassa hraje na I Heard That. Doug Aldrich (Whitesnake) hraje na El Camino Diablo a Jimmy Johnson na basu hraje ve všech skladbách s výjimkou Ghost Runner a Oceana, kde hostuje Tony Franklin. Bubeník z Toto Simon Phillips hraje na bicí na celém albu. Upřednostňováním kytarového heavy rocku založemém na fúzi ala Jeff Beck, Sherinianova hudba vytváří určitou energii, která přichází skrze nahrávky, přináší mu na rozdíl od jiných umělců jazzové fúze. Jeho hudba také apeluje na fanoušky technického heavy metalu. Díky jeho neúnavné turné s celou řadou známých umělců, se Sherinian snadno přizpůsobí stále se měnícím hudebním žánrům, přičemž se vždy udržuje vlastní rukopis. Music Theories Recordings 2011.
	Molecular Heinosity Vyšlo 24. března 2009, InsideOut Music  01. Antarctica (5:26)  02. Ascension (2:14)  03. Primal Eleven (7:56)  04. Wings Of Insanity (3:50)  05. Frozen By Fire (5:21)  06. The Lone Spaniard (3:08)  07. Molecular Intro (1:03)  08. Molecular Heinosity (3:28)  09. So Far Gone (7:24) Total Time: (39:50)	Sestava: Derek Sherinian - Keyboards Zakk Wylde - Vocals, Guitar (4,9) Taka Minamono - Guitars (6,7,8) Brett Garsed - Guitars (1-3) Rusty Cooley - Guitars (5) Tony Franklin - Fretless Bass (6,9) Rob Mules - Bass (4,5,7,8) Jimmy Johson - Bass (1-3) Virgil Donati - Drums (1-3) Brian Tichy - Drums (4,5,8,9) Tina Guo - Cello (6,9)
Existuje jen několik málo mezinárodních klávesistů/skladatelů, kteří mají tak brilantní pověst jako Derek Sherinian. Američan hrál se skupinami jako Kiss, Billy Idol a Alice Cooper a byl členem také elitních progresivistů Dream Theater. Od sólového debutu z roku 1999, Planet X, vydává alba pod svým vlastním jménem v pravidelných intervalech. Jeho poslední novinka se nazývá Molecular Heinosity a představuje spolu s těžšími prog metalovými kompozicemi další sérii z proslulých hostů, mezi nimi Zakk Wylde (Black Label Society, Ozzy Osbourne), Virgil Donati (Steve Vai, Steve Walsh, mezi jinými) a Tony Franklin (Blue Murder, Jimmy Page). Jeho v pořadí už šesté album pokračuje v načaté cestě z roku 1999 hledáním adekvátní vyjadřovací formy pro kapelu, která by ctila jazzové postupy, metalovú tvrdost a instrumentální klávesové cítění hlavního protagonisty. V posledním období se současti jeho konceptu staly i kreslené obaly, na míle vzdálené raným počinům, na kterých se Derek objevoval osobně. InsideOut Music 2009.
	Blood Of The Snake vyšlo 1. srpna 2006, Inside Out Music  01. Czar Of Steel (6:01)  02. Man With No Name (6:55)  03. Phantom Shuffle (4:21)  04. Been Here Before (4:30)  05. Blood Of The Snake (6:09)  06. On The Moon (4:34)  07. The Monsoon (6:08)  08. Prelude To Battle (2:55)  09. Viking Massacre (4:58)  10. In The Summertime (3:51) Total Time: 50:22	Sestava: Derek Sherinian - keyboards John Petrucci - guitar Zakk Wylde - guitar Yngwie Malmsteen - guitar Simon Phillips - drums Tony Franklin - bass Brad Gillis - guitar Brian Tichy - drums Billy Idol - vocals Slash - guitar
On his 2006 solo album “Blood Of The Snake“, Derek Sherinian convinces with a well-done mixture of fusion and (prog) metal. As it’s common with the solo albums of the former Dream Theater keyboard player, several famous guests contribute to the record; this time it’s Billy Idol, Slash, Zakk Wylde, Yngwie Malmsteen, John Petrucci, Simon Phillips, Tony Franklin, Brad Gillis, and Brian Tichy. Especially remarkable: a cover version of the 70‘s popular tune "In The Summertime", with Billy Idol on vocals and former Gunner Slash on guitar as well as the steaming rocker "Man With No Name" sung by Ozzy Osbourne guitarist Zakk Wylde. Both tracks are also available as CD single. Inside Out Music
	Mythology Vyšlo 9. listopadu 2004, Inside Out Music  01. Day Of The Dead (8:22)  02. Alpha Burst (4:54)  03. God Of War (05:17)  04. El Flamingo Suave (4:54)  05. Goin' To Church (4:46)  06. One Way Or The Other (4:55)  07. Trojan Horse (3:56)  08. A View From The Sky (4:55)  09. The River Song (3:51)  10. Derek Sherinian Live Solo (Japan Bonus Track) Total Time: (45:50)	Sestava: Derek Sherinian - keyboards Zakk Wylde - guitar (1,3,9) Steve Stevens - guitar (2,4,8) Allan Holdsworth - guitar (1,6) John Sykes - guitar (3) Steve Lukather - guitar (track 5) Simon Phillips - drums (2,4,5,6,8,9) Tony Franklin - bass (1,2,5,8) Marco Mendoza - bass (3,4,7,9) Rufus Philpot - bass (6) Jerry Goodman - violin (1,6) Brian Tichy - drums (1,3,7,9) & additional guitars (1,3,7)
On his third solo record keyboardist and session whizz-kid Derek Sherinian (former Dream Theater, Planet X, Platypus) sticks to his concept: the contributions of a lot of big scene names refine his compositions. Apart from Sherinian's main line-up (Zakk Wylde, Steve Lukather, and Simon Phillips) this time the album features among others Billy Idol guitarist Steve Stevens (brilliant Jeff Beck homage on "Alpha Burst" and "A View From The Sky") and Alan Holdsworth (UK). The latter probably recorded the heaviest song of his career with the opener "Day Of The Dead". You can listen to John Sykes (Blue Murder) on "God Of War", a true metal number. On the highlight of this record Mahavishnu violinist Jerry Goodman and his host play themselves into the musical nirvana with numerous breathtaking unisono passages. Inside Out Music
PlanetX	Black Utopia Vyšlo 29. dubna 2003, InsideOut Music  01. The Fury (0:51)  02. The Sons of Anu (7:09)         i. For the Glory of Enki        ii. Of the Ashes of Ur       iii. Return of the Nephilim  03. Nightmare Cinema (5:25)  04. Stony Days (6:16)  05. StarCycle (5:04)  06. Axis of Evil (6:09)  07. Gypsy Moth (1:59)  08. Sweet Lament (3:14)  09. Black Utopia (8:50) Total Time: (44:57)	Sestava: Derek Sherinian - keyboards Yngwie Malmsteen - guitar (1,2,6) Al DiMeola - guitar (2,7) Zakk Wylde - guitar (3,6,9) Steve Lukather - guitar (4,5,8) Tony Franklin - bass (2,3,4,5,6,7,8,9) Billy Sheehan - bass (2,6,9) Jerry Goodman - violin (2,3,6,7,8,9) Simon Phillips - drums Brian Tichy - additional guitars (2,3,6,9)
RECENZE: Kdo čekal od tohoto klávesového hráče desku plnou rozmáchlých klávesových ploch, bude patrně zklamán. Derek Sherinian nás totiž totálně překvapil. I když mluvit přímo o překvapení není asi na místě, vhledem k hvězdné plejádě hostujících hudebníků a hlavně kytaristů. Výčet hostů je vskutku skvostný. Nakolik to bylo složité je přemluvit ke spolupráci netuším, ale Derek není žádný nováček a své místo na výsluní progresivního rocku si určitě oprávněně zaslouží. Byl členem skupin, nebo hrál jako doprovodný hudebník s Dream Theater, Kiss, Billy Idolem a Alice Cooperem. A to je 'životopis' jako víno. Kromě jedné napsal všechny kompozice Derek Sherinian buď sám, nebo s jinými spoluautory a nejpilnějším spolupracovníkem byl bubeník Brian Tichy (mj. Pride&Glory, Ozzy Osbourne, Billy Idol). Skladby jsou napsány skutečně 'na tělo' jednotlivým kytaristům a ti zde v jednotlivých kouscích skutečně excelují. V první kratičké skladbě ihned poznáme mága Yngwieho Malmsteena a jeho charakteristické preludování. Po necelé minutě navazuje "The Sons of Anu" složená z tří kapitol. V první části si užijeme sólujícího Malmsteena, ve druhé nylonové kytary Al DiMeoly (ex - Return To Forever…) a ve třetí části souboje obou kytaristů v elektrickém provedení. Už na začátku desky skvostný výkon všech zúčastněných a jasný vrchol. Ztěžklé riffy tak charakteristické pro Zakka Wylda dominují v temné "Nightmare Cinema" a jsou prokládány krátkými sóly. Skvěle šlape i rytmika (to ostatně platí pro celou desku) a dosti významnou roli hrají i klávesy podbarvující riffující a sólující kytaru. S melancholickou "Stony Days" přichází zklidnění a Steve Lukather (Toto) zde hraje spíš jako Steve Vai. V následující "Starcycle" už je hra kytaristy blíže jeho mateřským Toto, ale nijak výrazně. Dalšího souboje dvou rozdílných kytar si užijeme v tvrdší a tajemné "Axis of Evil". Klávesy skladbu vždy zklidní a zjemní, ale razantní nástup obou kytaristů nás vrátí na 'osu zla', podpořenou skvělými výkony obou baskytaristů. Nejvýrazněji si užijeme housle Jerryho Goodmana, bývalého člena první sestavy Mahavishnu Orchestra v latinskoamerické "Gypsy Moth", kde zdárně sekunduje opět skvělému Al DiMeolovi v souboji s klavírem. Poprocková "Sweet Lament" trochu vybočuje z kontextu celého alba. Na druhou stranu ale dokazuje, že i její autor Derek Sherinian dokáže napsat jemnou a nenáročnou skladbu. A ta kytara je opravdu sladká. Dovedu si ji představit třeba na albu Journey a to i se zpěvem. Posledních téměř devět minut "Black Utopia" bych rozdělil na dvě části. V první dominuje kytara a Zakk Wylde s celou paletou své pestré hry po klidném intru. Ta druhá a kratší je konec s vytrácejícím se zvukem kláves, který mne trochu zklamal. Po opakovaném poslechu této desky mohu zodpovědně prohlásit, že lepší instrumentální nahrávku jsem v tomto miléniu ještě neslyšel. Za velký klad považuji poměrně velkou pestrost a opravdu vynikající instrumentální výkony všech zúčastněných. Vždyť kde slyšíme spolu hrát dva baskytaristy, to je asi unikát. Jak Billy Sheehan (ex - Mr.Big), tak i Tony Franklin (ex - Blue Murder, The Firm…) se střídají v používání bezpražcové basy a jejich zdvojení dodává vždy nahrávce patřičnou hutnost. Přeji krásný poslech a hezké zážitky.
	Live From Oz 4. 1. 2002, Inside Out US Seznam skladeb:   1. Ignotus Per Ignotium (7:46)   2. Inside Black (5:16)  03. Dog Boots (3:55)  04. Apocalypse 1470 BC (6:23)  05. Sea of Antiquity (4:20)  06. Lost Island (6:20)  07. Derek Sherinian Solo (2:41)  08. Warfinger (4:36)  09. Virgil Donati Solo (4:00)  10. Warfinger (Reprise) (1:51)  11. Tony Macalpine Solo (4:14)  12. Her Animal (4:39)  13. Europa (4:19)  14. Pods of Trance (8:12)  15. (Untitled Track) (4:24) Total time: (68:36)	Sestava: Tony MacAlpine - Guitar Derek Sherinian - Keyboards Virgil Donati - Drums Dave LaRue - Bass Nahráno během turné v Austrálii (2001) Melbourne, Sydney, Perth, Adelaide.
RECENZE: What happens when a group with only one studio album out releases a live CD? Most of the set list is taken from the previous effort. That's what happens with Live From Oz, but strangely that doesn't prevent the CD from being very good. Recorded on June 13, 2001, in Melbourne, Australia (the hometown of drummer Virgil Donati), it packs tons of energy. The tunes gain a tri-dimensional life that the crystal-clear exactitude of the studio flattened out. The trio of Derek Sherinian, Tony MacAlpine, and Donati was complemented for this tour by Dixie Dregs bassist Dave LaRue. The unit is ultra tight and each musician is virtuosic in his own right, yet the music gels effortlessly. "Europa," "Warfinger," and "Inside Black" are given boost charges, but the fans will be looking out for the pieces that weren't on Universe. The opener, "Ignotus Per Ignotium," feels a bit empty (it will reach a fuller stage on the group's next studio album, Moonbabies). The real treat is the complete rendition of the three-part "Atlantis", introduced on Sherinian's solo album, Planet X (out of which grew the present band). Closer to prog rock in essence, it is given an exciting face-lift. If you already have Universe, think twice before getting this release. But the quality of the performance is worth your money. ~ François Couture, All Music Guide.
	Inertia Vyšlo 17. dubna 2001, Magna Carta Records Seznam skladeb:  01. Inertia (4:20)  02. Frankenstein (3:31)  03. Mata Hari (6:21)  04. Evel Knievel (3:17)  05. La Pera Loca (5:06)  06. Goodbye Porkpie Hat (6:23)  07. Astroglide (4:35)  08. What A Shame (5:01)  09. Rhapsody Intro (1:41)  10. Rhapsody In Black (6:40) Total Time: (46:59)	Sestava: Derek Sherinian - keyboards Steve Lukather - guitars (1,3,5,6,8-10) Zakk Wylde - guitars (2,4,8) Simon Phillips - drums Tom Kennedy - bass (1,6,10) Tony Franklin - bass (2-4,8) Jimmy Johnson (5) Jerry Goodman - violin (1,7)
Rockové nebe se sešlo ve studiu u klávesáka Dereka Sheriniana, který pokračuje v sólové kariéře druhou deskou “Inertia”. Někdejší člen DREAM THEATER, KISS, ALICE COOPER, v současnosti hráč PLANET X, byl k vytvoření nového alba inspirován relativním úspěchem toho předcházejícího. “Inertia” obsahuje deset skladeb, mezi kterými se nacházejí i dvě cover verze. Zajímavostí je sestava, která spojuje jména jako Zakk Wylde (kytarista Ozzy Osbourne), Steve Lukather (kytarista TOTO), Simon Phillips (“nájemný” bicmen, který hrával pro THE WHO, Jeffa Becka, Micka Jaggera, JUDAS PRIEST aj. a nyní působí u TOTO) a několik dalších profíků. RECENZE 1: Možná vás překvypí, ale tato deska má tendence zabíhat i do jazzu !!! Za podpory dalších výtečných instrumentalistů přichystal instrumentální album ”Inertia”, ve kterém dává naplno průchod svým zálibám a kombinuje jazzovou a rockovou hudební formu. Stejně jako Planet X, i zde je absolutní absence vokální složky, takže upozorňuji, že ten, kdo si nepotrpí na čisté ”instrumentální erupce” asi bude mít větší práci s poslechem desky. Přesto po vícero posleších je jasné, že zde by žádný hlas neuspěl. Hudba na desce není pro zpěv složena. Během téměř padesáti minut si prakticky neodpočinete, neustále je potřeba se soustředit na práci jednotlivých muzikantů. Překvapuje zejména Zakk Wylde, který zde byl zkrocen a jeho ”pískavé” kytary, kterými se prezentoval zejména na sólových deskách a posledním albu Ozzy Osbourna, zde skoro nejsou ke slyšení. Derek sám pak o tomto albu prohlašuje: ”je to milník v mé dosavadní kariéře, podařilo se mi složit takový materiál a obklopit se takovými muzikanty, že jsem dal vzniknout mé doposud nejlepší nahrávce”. Je však potřeba zdůraznit, že na ní nepracoval tak úplně sám a ne všechny nápady pocházejí z jeho hlavy. Lví podíl na její výsledné tváři má bubenická legenda Simon Phillips, který pomáhal složit pět skladeb a nahrávku spoluprodukoval. A dále, druhá skladba v pořadí ”Frankenstein” je coververze Edgara Wintera, ale natolik zapadá do celkového konceptu, že ”laik se diví a odborník žasne”. Obdobně je tomu i s ”Goodbye Porkpie Hat”, která je původně umístěna na albu Jeffa Becka ”Wired”, avšak zde je předělána, zejména pak co se sóla týče. ”La Pera Loca” by se dalo přeložit jako ”šílený pes” a trefnější název by se asi těžko hledal. Další, nikoliv poslední zajímavostí desky je ”What a Shame”, kterou Derek složil již před sedmi lety s Alem Pitrellim, ale až nyní jí do finální podoby dovedl se Stevem a Zakkem. Při shrnutí všech pro a proti je nutné uznat, že se Derekovi skutečně podařilo shromáždit silné osobnosti světového rocku a jazzu a společně s nimi dát vzniknout jedné z nejsilnějších nahrávek, kterých se kdy účastnil. Zároveň s poslechem se ale vynořuje otázka komu je album určeno. Asi se najde jenom pár skutečných labužníků, kteří si ji zakoupí a dokáží plně vychutnat. ”Inertia” je totiž prakticky neuposlouchatelná a vyžaduje po vás mnoho soustředěných seancí před aparaturou než odhalí své vnitřní kouzlo. Pak však nebudete litovat! Luboš Maule, http://www.musicpage.cz/mp/rec828.htm RECENZE 2: Už za dob svého působení v sešlosti progresivně-metal-rockových mocipánů Dream Theater vyvíjel absolvent hudební akademie, klávesista DEREK SHERINIAN, překotnou spoustu svých nejrůznějších bočních aktivit a činí tak prakticky neustále. Vypomáhá s řadou alb kolegů v branži, podílí se na albech tributních a podobně, avšak vykazuje taktéž poměrně čilou práci na poli vlastní sólové kariéry. Tu započal v roce 1999, kdy pod svým jménem vypustil počin Planet X. Onen název mu o rok později posloužil k pojmenování svého projektu, s nímž vyprodukoval opus Universe, a aby se to třeba náhodou nepletlo, letošní novinku Inertia vydal Derek opět pod hlavičkou svého jména. Pro její pořízení sáhl protagonista po muzikantech samých věhlasných jmen, tedy po baskytaristovi Tony Franklinovi (ex- Lana Lane, Blue Murder a The Firm), kytaristovi Zakku Wyldeovi (Ozzy Osbourne, Pride & Glory, Black Label Society) a po neutuchajícně vyhledávaných, špičkových studiových hráčích ze skupiny Toto, kytaristovi Stevovi Lukatherovi a bubeníkovi Simonovi Phillipsovi. Posledně jmenovaný přispěl na album podílem přímo olbřímím, neboť nejenže na něm spolu s Derekem odvedl činnost producenta, ale hlavně pro něj zkomponoval rovnou polovinu, tedy pět skladeb. S jedním kouskem pak přispěchal bubeník skvadry Planet X, Virgil Donati, dva jsou potom předělávkami (Goodbye Porkpie Hat pochází od souboru Mingus a Frankenstein napsal slavný multiinstrumentalista Edgar Winter, přičemž vybrána z platinového alba They Only Come Out At Night vládla v roce 1973 anglickému a americkému singlovému žebříčku), a tudíž je jasné, že Sherinian se tentokrát rozhodl pro komplet, na němž uvolní prostor jiným skládajícím muzikantům. A tento fakt nesporně celé záležitosti jenom prospěl. Zastoupení muzikanti dostali zvětšený prostor i instrumentálně, ačkoliv pochybuji, že kdyby tomu tak u jmen takového kalibru nebylo, těžko by tito do toho šli, takže Derek nakolik je výtečným klávesistou držel se se svým sólováním a preludováním jaksi při zdi, aby spíše majestátně podbarvil nadevším Lukatherovy a Wyldeovy kytarové vyhrávky. Konečným produktem je sbírka nakrásně pohromadě držících instrumentálních kompozic plných všelijakých melodických a rytmických přechodů a zvratů, střídajících se v náladách a dopadech na posluchačovo vnímání. Takové Evel Knievel, Rhapsody In Black, Frankenstein či titulní Inertia strhují vnímání naslouchajícího vzrušující odvázaností a explozivní dynamičností, přičemž protipólem jsou jim pak do středu cyklóny zavádějící a poklidně plynoucí písně What A Shame, jazzující La Pera Loca, vsuvka Rhapsody Intro nebo Mata Hari, načež songy Astroglide (zde šéf přeci jen zabrousil, nicméně odměřeně, do klávesových orgií) je čímsi mezi oběma těmito kategoriemi. Další opus DEREKA SHERIANa a jím povolaných instrumentálních hráčíčků, to je klasa, kaleidoskop scénotvornosti, souhvězdí vibrující elegance. Je v něm všechno a možná, pro někoho (hudební gurmány a fajnšmekry), ještě něco navíc. Je o neustálém hledání a posléze nalézání. Ten svět hledačů je ale rozsáhlý, konce ani nedohlédneš. Autor: Vratislav Šantroch, http://www.whiplashmag.net/index.php?id=2&subid=1&p=4&rec=295
PlanetX	Planet X Vydáno Vyšlo 13. července 1999, Magna Carta Records Seznam skladeb:  01. Atlantis: Part 1-Apocalypse 1470 BC (6:59)  02. Part 2-Sea of Antiquity (4:18)  03. Part 3-Lost Island (5:38)  04. Crab Nebulae (4:07)  05. Box (5:05)  06. Money Shot (4:26)  07. Day In The Sun (4:58)  08. State Of Delirium (2:48)  09. Space Martini (3:47)  10. Brunei Babylon (5:39) Total Time: (47:49)	Sestava: Derek Sherinian - keyboards Brett Garsed - guitar Tony Franklin - bass Virgil Donati - Drums
První sólové album Dereka Sheriniana (Dream Theater, Platypus, Planet X) z roku 1999. Magna Carta Records MA 9036

A několik málo fotografií, které zachycuji Dereka Sheriniana. Se skupinou při nahrávání CD Planet X SKUPINA PLANET X

Oficiální side skupiny: České stránky o skupině: Derekova stránka: České stránky o skupině:

   

Derek Sherinian - klávesový mág napříč žánry 12.06.2010 | Autor: Ibrahim Hassan, Psáno pro: časopis Muzikus 2010/12 A protože se vyskytla možnost si s Derekem popovídat, neváhal jsem, a výsledek mého snažení je zde: Jak jste se dostal k hudbě a ke klávesovým nástrojům? Vlastně jsem se k obojímu dostal zároveň. Měli jsme doma klavír a já na něj začal už jako velmi malý chlapec hrát. Kde jste se na klávesy učil hrát? Jaké je vaše hudební vzdělání? První hodiny klavíru jsem začal brát u učitele, který se jmenoval Ivan Rosenblum. To mi bylo šest nebo sedm let. Učil jsem se hrát z not a nějaké základní klasické skladby. V rockových kapelách jsem začal hrát, když mi bylo dvanáct let. A pak jsem se dostal na Berklee College of Music. To mi bylo šestnáct a dostal jsem tam stipendium. Kým jste byl tehdy ovlivněn? Těch vlivů kolem mě bylo nesmírně mnoho. Mezi klávesisty to byli Elton John, Rick Wakeman, Keith Emerson a Jan Hammer, ti jsou všichni velmi inspirativní. Byl jsem ale také ovlivněn hráči na kytaru, jako je Edward Van Halen, Jeff Beck, Allan Holdsworth a Al Di Meloa. Hodně jsem poslouchal hard rock a fusion, když jsem šel na Berklee. Zmínil jste Ricka Wakemana a Eltona Johna. Víte o tom, že Rick hrál na Eltonově albu Madman Across the Water z roku 1971? To jsem nevěděl. Budu se na to muset podívat. Tvrdí se, že jste se stal známým až díky hraní s Alicem Cooperem. Ale co jste dělal předtím, s kým jste předtím hrál? Své první zkušenosti na turné jsem nabíral po boku Buddyho Milese, bývalého bubeníka Jimiho Hendrixe. Hrál jsem s ním Chitlin’ circuit, což je takové turné po R & B klubech po celých Spojených státech. Hodně jsem se u něj poučil o groovu a feelingu. V naší zemi - a myslím že i v dalších - jste nejznámější díky působení v kapele Dream Theater. Mnoho mých přátel si myslí, že sestava s vámi byla ta nejlepší. Jak vy sám vzpomínáte na čas strávený s touto kapelou? Dream Theater byli velmi důležitou kapitolou v mé kariéře. Byl jsem nucen opravdu drasticky zlepšit své hudební schopnosti za poměrně krátké časové období. Byla to spousta tvrdé práce, ale mám rád ten pocit, kdy jste neustále vystavován novým hudebním výzvám. Bylo to také období, kdy jsem přehodnotil svůj styl hraní. Slyšel jsem, že předtím, než jste opustil Dream Theater, tak jste s nimi natočil Metropolis Pt. 2:Scenes from a Memory. Nahráli tu skladbu potom znovu s Jordanem. Je možné někde sehnat tu verzi, kde jste hrál vy? Myslím, že byla vydána na jejich labelu YtseJam na desce The Falling into Infinity Demos. Když pracujete na svém vlastním albu, jak postupujete? Všechno začíná od konkrétního riffu nebo nápadu. Buď sám nebo s nějakým spoluhráčem to dotáhnu do konečné podoby. A také, pokud vím, že v té skladbě bude hrát nějaký konkrétní hráč - například Zakk Wylde nebo Yngwie Malmsteen -, napíšu něco, co se specificky hodí pro ně. Na základě čeho si vybíráte muzikanty na své desky? Mnohokrát jsem v dřívějších interview prohlásil, že si hráče pro své skladby vybírám, jako když castingový ředitel vybírá herce pro film. Ve chvíli, kdy dokončím skladbu, snažím se si představit, který hráč by byl pro ni tím pravým. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl pracovat s mnoha svými hudebními hrdiny. Hrál jste s mnoha muzikanty a mnoha legendami. Existuje někdo, s kým jste ještě nehrál, a chtěl byste? Moc rád bych si zahrál s Jeffem Beckem. Hrál jsem také naživo s Eddiem Van Halenem, ale rád bych s ním pracoval i ve studiu. Jste známý svou hudební a technickou všestranností. Je to těžké přeskakovat z jednoho stylu do druhého? O tomhle jsem nikdy nepřemýšlel. Prostě jen nechám svoje prsty hrát, co samy chtějí. Asi hodně cvičíte. Je to pravda? A pokud ano, co cvičíte? Vlastně už ani moc necvičím. Ke cvičení se dostanu jen ve chvíli, kdy se musím naučit nějakou novou skladbu nebo když píšu novou kompozici. Mohl byste mi říci něco ke svému vybavení? Jaké klávesy a syntezátory používáte? V současné době mám ve svém studiu Korg M3 73, Roland Phantom 7, Yamaha C9 koncertní piano. Nord Electro 3, Nord Lead 3, Nord Modular, pedál Moog Taurus a tunu softwarových syntezátorů. Mám tam také reprobednu Leslie 147. Existuje nějaký rozdíl mezi vaším studiovým a živým vybavením? To se nedá přesně říct. Na každý koncert si připravuji jiné vybavení v závislosti na tom, co budu hrát. Vybavení u Billy Idola je naprosto odlišné od toho, se kterým hrajeme s Planet X. Co vás přimělo jít do kapely Black Country Communion, kterou jste založili společně s Glennem Hughesem, Joem Bonamassou a Jasonem Bonhamem? Vlastně mi to navrhl producent Kevin Shirley. Společně s ním jsme nahráli na začátku roku desku. Vaše první album vyjde 20. září. Co od alba můžeme očekávat? Máte na albu nějaké hosty? Nene, na albu žádní hostě nejsou. Nahrávali to jenom členové kapely. Deskou se nechte překvapit, ale myslím, že zní opravdu dobře. Otázka k Joeovi: Je zvyklý být ve své kapele frontmanem - je tam hlavní zpěvák a také drtivou většinou sóluje. Myslíte, že pro něj bylo těžké změnit se ze sólového umělce ve člena kapely? Myslím, že Joe si hodně užívá svoje členství v kapele. Je to pro něj naprosto rozdílná zkušenost a pravděpodobně je to pro něj i velmi osvěžující, že nemusí celý „náklad“ nést na svých bedrech. Jak to vypadá s turné na podporu alba? Pojedete nějaké? Myslím, že pokud nějaké pojedeme, tak to bude v roce 2011.

Made by  ©  2001-2010  Poslední aktualizace: 8.7.2020