DREAM THEATER - LIVE HISTORY Dolu  ŽIVÁ HISTORIE
     TĚŽKÉ ZAČÁTKY...
     NENÍ SNADNÉ NAJÍT ZPĚVÁKA....
     JAK JSOU KLÁVESY DŮLEŽITÉ ?
     KDYŽ TO ŠLAPE, ZKLAME VYDAVATELSTVÍ...
     A NASTÁVÁ NOVÁ ÉRA...
     POD NOVÝM VYDAVATELSTVÍM...
     NOVÝ ZAČÁTEK...
     NÁVRAT ZTRACENÉHO "OTCE"...

   (1985 - 1988)
   (1988 - 1991)
   (1991 - 1994)
   (1995-1998)
   (1999-2006)
   (2006 - 2010)
   (2011 - 2023)
   (2023 - dosud)
Timeline 1985-1998 Timeline 1999-2010 Timeline 2011-dosud Discoline 1985-dosud Grafické zobrazení
historie skupiny...


  Nahoru   TĚŽKÉ ZAČÁTKY... (1985 - 1988)


Zakládající členové (zleva) John Myung, Mike Portnoy
a John Petrucci v roce 1985
     Podnět, který zapříčinil vznik Dream Theater se odehrál v září 1985, když se kytarista John Petrucci a basista John Myung rozhodli založit kapelu ve svém volném čase v době, kdy navštěvovali prestižní Berklee School of Music v Bostonu. Pár brzy narazil na bubeníka Mike Portnoye v jedné ze zkušeben na Berklee a zjistili, že mají mnoho společného. Nejen, že mají stejné hudební zájmy, ale všichni tři pocházeli navíc z Long Islandu v New Yorku. Byl požádán, aby se přidal ke stávajícím dvěma členům, což se stalo poté, co opustil řady spolku Sinner Sanctum. Trio začínalo na převzatých písních od Rush a Iron Maiden, které brousili ve zkušebnách na Berklee.

     "Bylo nám jasné jedno, že všechny naše odobnosti, které se potkaly na tom stejném místě, byla až neuvěřitelná náhoda, stejně jako že všichni pocházíme z toho samého města, protože na Berklee chodí lidé z celého světa. Skutečnost, že jsem našel dva lidi, kteří jsou hudebně na té samé vlnové délce jako já, byl boží dar." říkal Petrucci.

     Myung, Petrucci a Portnoy se dohodli na jménu MAJESTY pro jejich nově se rodící skupinu. Podle "The Score So Far" ...dokumentu, čekali ve frontě na lístky na koncert Rush v Berklee Performance Center a přitom se zaposlouchali do hudby této kapely z boom boxu. Portnoy poznamenal, že zakončení písně "Bastille Day" (z alba "Caress Of Steel"), znělo tak "majestátně". To je přivedlo k rozhodnutí použít slovo MAJESTY pro jméno jejich skupiny. Jenžýe ono to bylo možná trochu jinak.

The Majesty Symbol je název loga, které používá progresivní metalová skupina Dream Theater. Logo, inspirované značkou Mary, Queen of Scots, bylo přepracováno bývalým zpěvákem Dream Theater Charliem Dominicim a bylo použito na přebalu debutového alba "When Dream A Day Unite". Vzniklo v době, kdy Dream Theater byli ještě známí jako Majesty, a proto se mu říká The Majesty Symbol (i když si svůj název změnili krátce po jeho vytvoření). Navzdory tomu, že Charlie odešel krátce po vydání alba, a přestože si Charlie vytvořil logo sám (včetně toho, že si jej nechal vytetovat na paži), kapela si od té doby logo ponechala a objevilo se téměř na každé nahrávce Dream Theater, včetně vydání bootlegů, demonahrávek a každého studiového alba Dream Theater.

Symbol Majesty se skládá ze tří řeckých písmen v jednom, kterými jsou písmena Phi, Mu a Lambda, všechna jsou velká:
Φ   Μ   Λ
V září 2010 fanoušek Dream Theater zjistil, že všechna písmena „DOMINICI“ do sebe dokonale zapadají do symbolu Majesty. Když to Charlie objevil, zasmál se a zmínil, že „jen jim trvalo 25 let, než přišli na ‚Dominici Code!‘“ Bylo to už objeveno dříve, jak je ukázáno v sekci komentářů na DTFAQ a v DTNorway Podcast Episode 2 z roku 2008 s Charlie Dominicim.


Dream Theater 1987
Trio pak usilovalo o obsazení zbývajících míst ve skupině. Čtvrt roku poté během vánočního volna Petrucci požádal svého středoškolského kamaráda a člena jejich společné kapely Centurion (ještě s Johnem Myungem) Kevina Moore, aby s nimi hrál na klávesy. Kevin byl v té době navštěvoval Fredonskou univerzitu v New Yorku, kde studoval klasickou hudbu. Moore zkoušel hrát s kapelou během prázdnin a pak se rozhodl připojit se k nim na plný úvazek po prvním roce ve škole, a začal dodávat melodie pro klávesnici k již napsaným písním kapely. Až pak přišel další kamarád z domova, Chris Collins, který byl přijat jako hlavní zpěvák poté, co jej členové kapely slyšeli zpívat píseň "Queen Of The Reich" od Queensryche. V této době se Portnoy, Petrucci a Myung pro uskutečnění svých hektických plánů rozhodli, že opustí svá studia a soustředí se na jejich hudbu, protože nesdíleli pocit, že by se dozvěděli ještě více na vysoké škole. Všichni se pak rozhodli, že skončí se školou, aby se mohli soustředit pouze na jejich hudbu, při soukromých vyučovacích lekcích, které dělali, aby se uživili. Moore také opustil vysokou školu, SUNY Fredonia a věnoval se kapele.


Sestava z roku 1986 ještě s Collinsem (vepředu vlevo)
     Počáteční měsíce roku 1986 byly zaplněny různě konanými koncerty v okolí New Yorku. Během této doby skupina stačila nahrát demo kolekci šesti nahrávek s názvem "The Majesty Demos", na kterých byl znát evidentní vliv kanadských zakladatelů progresivního metalu Rush. Všem členům kapely bylo kolem 19 let v době nahrávání. Originální páska vydaná 1. června 1986 obsahuje šest skladeb, které byly zaznamenány na analogovém 4-stopém rekordéru od Mike Portnoye, další 4 nahrané stopy získali od přátel na Berklee College of Music. Počáteční náklad 1.000 nahraných pásků byl vyprodán během 6 měsíců a kopírované kopie kazet se staly populárními hlavně v progressivní metalové scéně. Rozšiřovány byly hlavně mezi fanoušky a čtenáře rockových a metalových magazínů. Portnoy dal jednu kopii i Jimu Matheosovi z "Fates Warning", který jim byl v počátcích nápomocen při proniknutí na progresivní rockovou scénu. "The Majesty Demos" jsou stále k dispozici v jejich originální podobě z kazety přesto, že bylo vydáno oficiálně na CD, přes vydavatelství Mike Portnoye YtseJam Records. Původní nahrávka měla trvání pouhých [37:18], doplněná na YtseJam Records již [74:19], když byla doplněna o několik zaznamenaných kytarových riffů Johna Petrucciho, převzaté písně od Rush, Talas a Stormtroopers of Death.


Charlie Dominici
     V listopadu 1986, po několika měsících psaní a společného vystupování, byl propuštěn Chris Collins, protože nesplňoval požadované pěvecké nároky kapely (následně pak zakotvuje ve formaci Oblivion Knight). Zpěvák Chris Collins neměl ani zdaleka takový hlasový potenciál, jaký skupina potřebovala pro album. Po roce konkursů, kdy se snažili najít adekvátní náhradu, byl skupině představen Charlie Dominici, který byl ale mnohem starší a více zkušenější, než kdokoli jiný v kapele. Změnu v kapele komentoval Mike Portnoy slovy: "...našli jsme Charlieho Dominiciho, který byl o dost starší než my a přišel z úplně jiného prostředí, ale v té době byl naší jedinou nadějí, protože jsme nemohli nikoho jiného najít. On měl rozsah, který Chrisovi chyběl, ale už po chvíli nám bylo jasné, že Charlie není to, co jsme hledali. Mohli jsme sedět na zkoušce a bylo by to jako u zubaře, když Vám trhají zuby, když jsme chtěli, aby vytáhl ty noty, které jsme potřebovali. Ale potom by si mohl sednout k pianu a zahrál by Billyho Joela a Beatles jako nikdy jindy. Právě tam se cítil doma." Tyto jeho pocity se za nějaký čas opravdu projevily. Nyní stabilizované obsazení Dominiciho příchodem v listopadu 1987 přineslo MAJESTY i vyšší počet vystoupení v okolí New Yorku, čímž si získali i daleko větší pozornost.

V rozhovoru pro BigMusicGeek.com v roce 2008 Charlie uvedl, jak se původně zapletl s DREAM THEATER: "V podstatě jsem jen uviděl inzerát v novinách. Ve skutečnosti to ještě nebyli ani DREAM THEATER. Říkalo se jim MAJESTY. Něco na tom bylo, jak to formulovali. Řekl jsem si: "Buď jsou tihle kluci úplně na hovno, nebo jsou opravdu dobří." Tak jsem zavolal na konkurz a měl jsem opravdu hodně práce. Pamatuji si, že jsem konkurz stále odkládal. Chtěli, abych přinesl PA systém a já si řekl: "Jo, jasně. Dobře, žádný problém." V podstatě to dopadlo jako kterýkoli jiný konkurz, až na to, že to bylo pro DREAM THEATER. Udělal jsem ten nejlepší dojem proti jejich předchozímu zpěvákovi a v jednu chvíli se chystali říct: "Dobře, zavoláme ti" a já řekl: "Dejte mi něco, co ještě nikdo nezpíval, víte? Nějaký čerstvý text, který to neříká "Nemám na to melodii", protože tenkrát byla mou silnou stránkou moje kreativní stránka. Nejsem vysoký, operní metalový zpěvák jako [multi-oktávový frontman QUEENSRYCHE] Geoff Tate nebo James LaBrie. Já takhle nezpívám, víte? Není to můj styl a nechci znít jako ostatní. Takže můj postoj byl jako: "Dejte mi něco a nechte mě dělat svou věc, abychom viděli, jestli je to to, co hledáte." Předali mi text "Killing Hand" [z "When Dream And Day Unite" z roku 1989], podíval jsem se na to, poslechl si hudbu jednou a řekl: "Dobře, nech mě to zazpívat" a v podstatě jsem napsal melodickou linku "Killing Hand" přímo na místě. Asi po týdnu mi zavolali, že dostanu místo ve zkušební době. [smích] Říkal jsem si: "Co? Budu pracovat pro korporaci nebo tak něco?" Takže jsem byl v podstatě najatý. Každý, kdo může zpívat pro tuto kapelu, je jen najatá zbraň."

  TURNÉ SKUPINY:

28.   5. 1986 - 25. 10. 1986 - Majesty Shows - (s Collinsem)
  3.   9. 1988 - 27. 10. 1988 - Majesty Shows - (s Dominicim)
25. 11. 1988 - 13.   2. 1989 - Early Dream Theater Shows
     MAJESTY pak na základě dema podepsali smlouvu s nově vzniklým labelem Mechanic Records. "Tehdy jsme vlastně fungovali v suterénu kadeřnictví a holičství v Huntington na Long Island," vzpomíná John Petrucci a směje se při té vzpomínce. "Koneckonců, bez odehrání nějakých skutečných koncertů, jsme vzbudili zájem Mechanik Records a dostali se k podpisu smlouvy v podstatě ze sklepa. Většina kapel vypráví celou dobu o tom, jak hrávali koncerty, získávali příznivce a labely pak chodily do klubů, aby je viděly. Ne, ti kluci přišli tekrát do suterénu kadeřnictví, aby se na nás podívali, jak hrajeme. Bylo to dost hysterické." Ale krátce po angažování Dominiciho, jistá jazzová formace z Las Vegas rovněž se jménem ansáblu MAJESTY ohrožovala jejich legální činnost pro porušení duševního vlastnictví související s použitím svého jména, takže kapela byla nucena zvolit nový název. Byly navrhovány a testovány různé možnosti, mezi jinými také Glasser (název vydržel pouze asi týden), Magus, a M1, Pancake House, které byly všechny záhy odmítnuty, dokud otec od Mike Portnoye nenavrhl jméno DREAM THEATER, což byl název filmového divadla (jak dokládá obrázek níže...) v Monterey v Kalifornii. Mike dostal na záznamník od svého otce zprávu, která mu vyprávěla o kině v Kalifornii, které se jmenovalo Dream Theater, a kapele se to líbilo natolik, že to použili jako jméno své kapely. Petrucci později v jednom rozhovoru s Valerii Potter pro Metal Hammer popisoval jejich překvapení, "Nestává se příliš často, že váš otec vymyslí jméno vaší skupiny!"



Dream Theater byla významná budova na rohu Prescott a Lighthouse v Monterey v Kalifornii. V roce 2002 bylo divadlo zbořeno, a to k velkému zděšení místních fanoušků Dream Theater.


  Nahoru   NENÍ SNADNÉ NAJÍT ZPĚVÁKA... (1988 - 1991)


     S jejich novým názvem se kapela stabilizovala, Dream Theater se soustředili více na psaní nového materiálu a zároveň odehráli více koncertů v New Yorku a v kolem ležících státech. To nakonec upoutalo pozornost labelu Mechanic Records, divize společnosti MCA. Dream Theater podepsali svůj první nahrávací kontrakt s Mechanic 23. června 1988 a začali během léta nahrávat své debutové album. Skupina nahrála album ve Victory Kajem Studios v Gladwyne, Pennsylvania. Jejich debut byl zaznamenán za směšně krátkou dobu tří týdnů. Nahrávání základů skladeb proběhlo ve dnech 18. 7. 1988 až 12. 8.1988, trvalo asi 10 dní a celé album bylo dokončeno během 3 týdnů s producentem z gramofonové společností Terrym Datom, který dokončil album tak rychle a levně, jak jen to bylo možné. Skutečně, pod takovými časovými tlaky byli Dream Theater nuceni nahrávat v noci, jakmile kapela využívající studium během dne odešla domů. Toto studio se nacházelo v přestavěné zbrojovce, která jak Dominici připomíná, měla provzdušněné místo pro nahrávání.


     "Odehrávaly se tam hodně podivné věci," prozrazuje Dominicci dále. "Mám mlhavé vzpomínky na polonahé dívky, závod přes podivné a tajuplné prostory budovy, kde sídlily Kajem/Victory Studios. Zřejmě to byla původně továrna na pušky a pistole, která střílela na prezidenta Lincolna, tam byla údajně vyrobena. Bylo to velmi stará budova, kterou bylo nucenp zachovat v její původní podobě, takže to bylo docela strašidelné. Vzpomínám si, že jsme zjistili, že tam Queensryche zaznamenali album "Operation: Mindcrime" před několika měsíci. Všichni jsme žili společně v tomto domě a si vzpomínám, myslel jsem si, že jsem chtěl mít stejný pokoj, který obýval Geoff Tate v naději, že něco z tohoto vokálního génia by se mohlo přelít a ovlivnit i mě!"

     "Byli jsme jako bratři, kteří sdíleli stejnou posedlost. Setkávám se všemi z nich až do současné doby, nikdo to nemůže zlomit nebo nahradit. Byla to doba v mém životě, kdy jsme společně kráčeli k nádhernému výsledku, ale ukázalo se, že to mělo jen krátký život pouhé tři roky. Jako život, začíná a pak končí. Ale to uprostřed, stejně jako život, bylo krásné."

     Deska "When Dream And Day Unite" (Když splyne sen a den), ovlivněná metalem, hard rockem, jazzem, symfonickou hudbou a v neposlední řadě tvorbou Rush, byla vydána se zpožděním až 6. března 1989 s mnohem menšími fanfárami, než kapela očekávala. Styl kapely je na osmiskladbové desce byl už v podstatě dotvořen, takže způsobila malý poprask v odborných kruzích - největšího ocenění došla v německém magazínu Rock Hard. Album sice bylo příznivě hodnoceno kritikou, ale péče gramofirmy po stránce propagace a podpory koncertů byla ovšem mizerná, když Mechanic nedodrželi většinu finančních a obchodních slibů, k nimž se uvázali s Dream Theater při podpisu smlouvy. Mechanic Records byli začínající firma, takže měli málo financí na mohutnější propagaci, na video anebo na turné kapely, skupina byla omezena na hraní pouze po celém New Yorku. Propagační turné na podporu alba se skládalo z pouhých pěti koncertů na místní úrovni. Jejich první show se odehrála na festivalu v Sundance v Bay Shore, New York, kde otvírali představení pro klasické rockové trio "Zebra". Přes nedostatek vystoupení, Dream Theater příznivě hodnotili kritici a zazněla i pochvalná slova od fanoušků. Lze mluvit o štěstí, že si prvního alba povšimli alespoň někteří zástupci tisku, kteří ocenili jeho hudební dravost a progresivní metalový styl. "Přinejmenším je to trochu odlišné od normálu, a to jistě obohatí hudební spektrum," napsal Brian Pithers v Metal Hammer. Tom Mulhern napsal ve své recenzi Guitar Player: "Hlavním sysem 'When Dream and Day Unite' jsou rychlé vyhrávky a komplexní souhra, při které kytarista a basista stejně jako klávesy a víření bubnů pádí písněmi jako Ferrari dolů úzkou uličkou." Album kvůli malé propagaci zapadlo a až teprve později, za slavných dob skupiny, se po něm začala pídit početná fanouškovská obec.


     "Upřímně řečeno, bylo to zničující," říkal Portnoy. "Poté, co nahrávka vyšla a setkali jsme se s velmi malou odezvou a velmi malou aktivitu, bylo to jako zničující úder, byl to začátek opravdu drsného období kapely. Label s tím nic neudělal. Měli jsme zlomené srdce a bylo to první poučení z reality krutého hudebního průmyslu, ze kterého jsme byli vyřízeni." Nebyl to nejen nedostatek jakéhokoli obchodního úspěchu, který byl srdcervoucí, ale skutečnost, že jejich sen vydat se na profesionální kariéru hudebníků, se od nich zdánlivě vytrácel. John Petrucci dále popisuje: "Bylo to celkové zklamání. Byli jsme dost mladí, vrátili jsme se zpátky na Berklee College a nechali sezaměstnat na plný úvazek. Byli jsme opravdu zaníceni, abychom dostali nahrávací smlouvu, mělu chuť na profesionální kariéry a tato možnost právě padla."

     Navíc byli muzikanti jaksi nespokojeni s produkcí nahrávky a shledávali nedostatky v hlasovém i pódiovém projevu Charlieho Dominiciho. Po čtvrtém představení Dominici dostal padáka kvůli jeho osobním a tvůrčím rozdílům, když se navíc ukázal jako nevyhovující vokalista, který se nedokázal ztotožnit s novátorským přístupem k muzice ostatních členů. Krátce poté však kapela Marillion požádala Dream Theater, aby jim dělali předkapelu na koncertě 14. 11. 1989 v hotelu Ritz v New Yorku, takže Dominici dostal ještě poslední příležitost zahrát si s nimi. Přes svůj odchod Dominici zůstal v kontaktu s Dream Theater i nadále navzdory tomu, že sklouzl z hudebního byznysu a pracoval jako finanční manažer v automobilovém podnikání. Dominici byl také pozván Mike Portnoyem, aby zazpíval na jeho svatbě s Marlene Apuzzo v roce 1994.

     Začal se hledat nový zpěvák. "Dominicci měl zkušenosti, Chris Collins zase ne, ale po nějakém čase se ukázalo, že nebyl typem zpěváka, jakého jsme hledali," říká Portnoy v biografii skupiny. Bubeník Mike Portnoy k tomu poznamenal: "Bylo to jako by Billy Joel zpíval s Queensryche." Zbývající členové si mysleli, že budou schopni najít náhradu poměrně rychle, nicméně, hledání trvalo téměř dva roky. "Byli jsme velmi vybíraví," pokračoval Portnoy, "protože my čtyři jsme si nastavili tak vysoké standardy pro sebe, že jsme nechtěli podceňovat ani pátého člena." A nastaly další dva roky Dream Theater jen s náhradními zpěváky.

Při interview v roce 2008 pro BigMusicGeek.com na otázku, kdy si uvědomil, že jeho čas v DREAM THEATER se chýlí ke konci, Charlie odpověděl: "Byla to velmi komplikovaná doba. V té době se odehrávala řada problémů. Lidé, kteří tuto situaci viděli zvenčí, mají velmi zajímavý pohled na věc. Je to buď "Charlie byl vyhozen" nebo "Charlie skončil." Vždycky rád říkám, že ani jedno z toho není pravda. Stalo se to, že jsem vyhodil kapelu. [smích] Pro mě je to legrační. Byl jsem v tolika kapelách a tolik kapel jsem opustil z mnoha různých důvodů. Velmi málo kapel mě vykoplo proti mé vůli. Pointa je, že se dělo z mnoha problémů. Nahrávací společnost [Mechanic Records] za námi nestála, nedělali věci, které slíbili. Bylo to video, bylo to turné po Japonsku. Byl jsem na konci dlouhého období, kdy jsem byl v kapelách a jen jsem se připojoval. Těmto klukům bylo asi 21 let. Tohle byla jejich první opravdová zkušenost a já už jsem byl tam a udělal jsem to, víš? Byl jsem vyhořelý a říkal jsem si: "Víš, tyhle sračky jsou na hovno." Začal jsem to ztrácet. V té době jsem byl mimo kontrolu. Pořád jsem byl hodně šílený, dělal jsem pořád spoustu špatných věcí. Všechno se to nahromadilo na sebe a všichni jsme prostě začali nacházet naše oddělené cesty. Dostávali jsme se do bodu, kdy jsme si všichni uvědomovali, že já pro ně nejsem ten správný zpěvák a oni pro mě nejsou tou správnou kapelou. Když za mnou přišli, byl jsem jako "Ano, souhlasím. Cítím se stejně", víš? Říkal jsem si: "Díky bohu". [smích] Dodnes, věřte nebo ne, jsem šťastný, že jsem opustil kapelu ze dvou důvodů. Za prvé, bylo pro mě velmi obtížné zpívat v té kapele. Zpěv byl mimo můj rozsah, pracoval jsem pro jiné lidi, byl to pro mě otrocký koncert. Nebylo to příjemné. Měl jsem toho dost, léta hudby, která pro mě nebyla příjemná, být v kapele s kluky, kteří byli mnohem mladší než já. Byl jsem jediný, kdo měl nějaké zkušenosti, dělal jsem vokály, které byly mimo můj rozsah, byl jsem mimo kontrolu fyzicky se všemi těmi sračkami, které jsem dělal, jsem byl v bodě svého života, kdy jsem byl vyhořelý, byl jsem z toho unavený, nahrávací společnost nás odmítla a prostě nás tam nechala a já si říkal: "To je ono. Jsem vyřízen."

     Dream Theater pokračovali v psaní nových písní a hráli v New Yorku jako instrumentální čtyřčlenná skupina. Dream Theater rovněž bojovali a byli úspěšně vyvázáni z jejich smlouvy s Mechanic. Z té doby pocházejí jejich tři alba nazvaná "Instrumental I.", "Instrumental II. - Your Brain on Music" a "Instrumental III. - No Sleep Since Brooklin", které byly vydány v roce 1987 a jsou na nich zařazeny instrumentální verze vlastních skladeb nebo některé cover verze písní jiných autorů. Od té doby přetrvává záliba DREAM THEATER přehrávat vcelku některá celá alba svých oblíbených skupin, jako jsou PINK FLOYD, IRON MAIDEN nebo METALLICA. Po dobu dvouletého hledání zpěváka bez výsledku napsali moho materiálů, které hrávali v lokálních fanclubech. Práve proto byla většina skladeb z následujícího alba "Images And Words" zkomponována nejdříve jako instrumentálky a až později předělané s hlasovým doprovodem. Skupina vypsala konkurs, kterého se zůčastnilo kolem 200 zpěváků. Je pozoruhodné, že konkurzu se zúčastnili např. John Arch z "Fates Warning", který měl k novému místu docela blízko.

     John Arch byl na pokraji zhroucení poté, co byl v roce 1987 odstraněn z kapely Fates Warning. Sám před pár lety vzpomínal, že po obdržení informací od Matheose vypil jedním dechem půl litru vodky a prohlásil: "Byl to hrozný zážitek, byl jsem zklamaný a cítil jsem se ztracený." Archova špatná mentální forma mu nepomohla v jeho snaze připojit se ke kapelám Dream Theater a Watchtower, které dílnu rusovlasého vokalisty ocenily, ale oficiálně nezapadal do konceptu hudby tvořené v obou kapelách. Zajímavostí je, že po letech byly neoficiálně zveřejněny materiály z Archových konkurzů u Dream Theater, které zněly přímo zabijácky. Miku Portnoyovi se každopádně také podařilo prozradit, že hlavním důvodem zpěvákova odpoutání se od kapely nebyla ani tak jeho potenciální nekompatibilita s konceptem Dream Theater, ale plány na založení rodiny a názor muže příliš oddaného své profesionální práci stojící za ním. Zrzavý zpěvák měl kapele slíbit, že bude dodržovat její pravidla, která mu zajistí angažmá, což Arch odmítl.

     Je těžké si představit, jak by se kariéra Dream Theater vyvíjela, kdyby kapela nahrála "Images And Words" s Archem v sestavě, a ne s Jamesem LaBriem, který by se na tom nakonec podílel. Jedna věc je jistá – hudebníci Dream Theater poznali Archův talent. Sám Arch se domníval, že mohl ovlivnit Dream Theater, když odstřelil Dominicciho tím, že uvedl poznámky v zákulisí o jeho poněkud nedostatečném živém vystoupení. John Arch pracoval s Dream Theater pár víkendů a natočil několik demo záznamů. Nakonec zjistil, že vyhlídky dlouhých turné a prodloužených pobytů mimo domov a ženy s dítětem jsou příliš skličující, a rozhodli se nepřijat nabídku vstupu do Dream Theater.

     Kapela získala několik stovek audiových kazet od lidí po celém světě. Z toho nejblíže k získání na koncert byli zejména tři lidé: John Hendricks, Steve Stone a Chris Cintron. Ve všech případech byly prezentovány leaderovi a označeny za "dalšího zpěváka". Ale label se rozhodl proti Johnovi Hendricksovi a Steve Stone nakonec nechal jít kvůli strašlivému živému zážitku.

James Kevin LaBrie
V polovině roku 9. června 1990 opět otevírali koncert pro Marillion na festivalu v Sundance v Bay Shore na Long Islandu v New Yorku, Dream Theater představili dokonce Steve Stonea jako jejich nového zpěváka - je známý spíše pod pseudonymem Geoff Tate z "Queensryche", hráli sice převážně instrumentální show, ale pak odezpíval "A Change Of Seasons" a kapela ihned změnila názor po jeho mizerném výkonu. Navíc byl pro skupinu méně zapálený než ostatní členové, takže bylo jasné, že se k nim absolutně nehodí (nicméně v jeho současné domovské kapele QUEENSRYCHE je jeho zpěv přínosem a pro jejich hudbu nepostradatelný). Chris Cintron byl téměř vybrán jako nový zpěvák, kdy ale pochybovali o jeho vzhledu a osobě jako o leaderovi. Pak bylo ještě dalších pět měsíců před Dream Theater, kdy hráli na dalších představeních, tentokrát celo-instrumentálně pod jménem YtseJam, což je převráceně MAJESTY - Portnoy to jednou

Kevin LaBrie kolem roku 1987 jako zpěvák skupiny Coney Hatch
shlédl takhle v zrcadle, ten název se mu zalíbil i pro význam slova "jam" a začal jej používat i pro své jiné aktivity. Na druhé straně flustrace z bezvýznamného hledání toho správného chlapa byla tak intenzivní, že se začali maximálně koncentrovat pouze na skládání instrumentálek, aby vůbec ten celkový nápor vydrželi a nerozpadli se. Nakonec se už zdálo, že do skupiny nastoupí Chris Cintron, dokonce už pár dnů fungoval se skupinou, a zdal se být už konečně tím pravým, ale v roce 1991, těsně předtím, než byl vzat na milost, dostali kazetu z Kanady. Znenadání se tak objevila nahrávka, z níž byla čtveřice Dream Theater úplně odvařená, adepta, který nešel odmítnout - zpěvák kanadské kapely glam metalové skupiny "Winter Rose" z Toronta, Kevin James LaBrie.

     James LaBrie zpíval předtím v několika kanadských skupinách, např. jednou z nich byla Coney Hatch, jak dokazuje snímek vpravo, až se nakonec stal zpěvákem u Winter Rose. Skupině v té době chybělo málo do podepsání smlouvy s Atlantic Records. Tehdy Pierre Paradis, manažer skupiny VOIVOD, nabídl Jamesovi zpívat sólově pro firmu Aquarius Records. Řekl mu ale také o newyorské skupině "DREAM THEATER", která v té době hledala obsazení postu na místě zpěváka, no a páska byla doručena v pravý čas. James pak přiletěl z Kanady do New Yorku na konkurs představit se jim 19. ledna 1991, tehdy měli zkušebnu ve skladu prodejny s masem. O tři dny později jej čtveřice vyzvala, aby se připojil k Dream Theater. "Ten chlap nás totálně odrovnal, naprosto se hodil na místo zpěváka naší kapely. Brali jsme jej všemi deseti a od té doby s náma zpívá," okomentoval dlouhé strádání John. úplně první písní, kterou James zazpíval při jeho představování byla "Lovin' Touchin' Squeezin'" od Journey. A pak následovaly
  TURNÉ SKUPINY:

22.   4. 1989 - 14. 11. 1989 - When Dream and Tour Unite
ještě "Metropolis", "Don't Look Past Me", "A Fortune In Lies", "The Killing Hand", "To Live Forever"... Když se stal jejich členem, rozhodl se používat do budoucna své druhé jméno, James, protože kapela už by měla dva členy se jmenem John a další dva by se jmenovali Kevin, což by bylo ještě více matoucí. A tak James LaBrie začal zkoušet se skupinou naostro.



  Nahoru   JAK JSOU KLÁVESY DŮLEŽITÉ? (1991 - 1994)


Moore, Petrucci, LaBrie, Myung a Portnoy
     Do roku 1991 se kapela zaměřila na snahu najít nového zpěváka a na psaní další hudby. Během tohoto období napsali většinu toho, co pak v roce 1992 přineslo album "Images and Words". Po dobu dvouletého hledání bez výsledku napsali mnoho materiálu, který hrávali v lokálních fanklubech. Právě proto byla většina skladeb z alba "Images And Words" skomponována nejdříve jako instrumentálky a až později předělané s hlasovým doprovodem. Přídavek byl skutečně prací géniů - směs instrumentálek z klasiky jako Led Zeppelin, Yes, Queen, The Beatles a Van Halen. Pro příštích několik měsíců roku 1991 se kapela vrátila ke koncertování (stále ještě většinou kolem NYC), zatímco James pracuje na vokálních partech pro hudbu napsanou před jeho přijetím. Novinář Derek Oliver z britského magazínu Kerrang, který právě začal pracovat pro newyorské Atco Records, byl pak spojkou k novému vydavateli. Už v květnu 1991 vzniklo třískladbové demo, které kapele zajistilo kontrakt právě se značkou ATCO. Derek Shulman a ATCO Records (nyní EastWest), divize společnosti Elektra Records, podepsali s Dream Theater smlouvu na sedm alb na základě tří písňového dema (později k dispozici jako "ATCO Demos" přes Dream Theater fan club).

     Prvním albem, které nahráli pod jejich novou smlouvou se stalo album "Images And Words" vydaném 7. července 1992. Nahrávalo se v BearTracks Studios v Sufferne, New York, v období od 14. října do prosince 1991. Závěrečné úpravy se dělaly v The Hit Factory také v New Yorku. Produkce alba se ujal David Prater a tentokrát byla kapela připravena rozšířit řady svých fanoušků. Ke spolupráci byl přizván i člen skupiny Spyro Gyra, saxofonista Jay Beckenstein, jehož nástroj se objevil v melodické skladbě "Another Day". K propagaci label vydal CD singl a videoklip k písni "Another Day", který ale nezaznamenal velký komerční úspěch. Píseň "Pull Me Under", nicméně, začala sbírat vysoká ocenění v rádiích bez jakékoli organizované podpory ze strany kapely nebo jejich labelu. Záhy po vydání v červenci 1992 pronikla úvodní, poměrně tvrdá skladba "Pull Me Under" do žebříčku Top 10 Hot Mainstream Rock Tracks v Billboard. V odezvě na to, ATCO vyrobil videoklip k písni "Pull Me Under", který bylo možno spatřit hodně často na MTV. Třetí videoklip byl vyroben pro "Take the Time", ale ani ten nebyl zdaleka tak úspěšný jako "Pull Me Under". Jednotlivé kompozice oplývající tempovými a rytmickými propletenci byly poprvé představeny publiku 8. června 1992 v New Yorku v hotelu Ritz, kde Dream Theater předskakovali před Iron Maiden a James si zde odezpíval svůj officialní live debut. A právě tento koncert se stal tím posledním pro Charlieho. Pár zahřívacích show v místních klubech bylo za účelem seznámení nového zpěváka s fanoušky skupiny - a vydařilo se. Fanoušci jej přijali s otevřenou náručí, a texty z alba "Images And Words" zpíval James mnohokrát s jejich doprovodem.


     Úspěch "Pull Me Under", v kombinaci s neúnavným cestováním po celých Spojených státech a Japonsku, poprvé mimo Ameriku, způsobil v rámci světového turné poprvé nazvaného "Music In Progress", že album "Images And Words" dosáhlo certifikace na zlatou desku v USA a platinovou desku v Japonsku, bylo oceněno cenou Gold Record a je stále považováno za klíčové album v tvorbě progresivního metalu, i když dosáhlo pouze na 61. příčku v americké hitparádě nejprodávanějších alb. Lístky na krátké turné byly vyprodané během pár hodin. I přes celosvětové uznání, skupina vzdala hold hlavně jejich dlouholetým místním fanouškům, a to na koncertě v Limelighte v New Yorku 4. března 1993. Bez jakýchkoli předskokanů, či přestávek, s novým materiálem jako "To Live Forever", "Eve", a 20-minutovou epickou ságou "A Change Of Seasons", která byla hraná výjimečně live. Při těchto turné John Myung začal používat šestistrunnou baskytaru, John Petrucci hrál od počátku na sedmistrunnou kytaru. Turné po Evropě následovalo v roce 1993 a bylo v něm i představení ve slavném londýnském klubu Marquee. Přehlídka byla 23. dubna 1993 zaznamenaná a vydána ještě téhož roku 3. září jako "Live at Marquee", první oficiální živé album Dream Theater. Navíc se objevila i video kompilace jejich japonských koncertů (hlavně ten z 26. srpna 1993 v Nakano Sun Plaza v Tokyu) smíchané s dokumentárními záběry zpoza pódia a z cestování, které bylo vydáno 16. listopadu 1993 jako "Images and Words: Live in Tokyo". I když jejich koncertní šňůra nabrala nový rozměr a začala druhé turné (ale už ve větších halách), skupina nezahálela a tvořila stále nové věci, které neustále představovala publiku, i když to nikdy nebylo nic jiného než pouze malé improvizace. Po definitivněm ukončení turné v listopadu 1993, skupina ještě navštívila v lednu 1994 Koreu jako promo-tour díky vzrůstající obrovské popularitě.


     Všichni již celí nedočkaví na práci s čerstvým hudebním materiálem se v březnu 1994 vrátili do studia. O dva měsíce později se dočasně přestěhovali do Los Angeles, aby spolupracovali s producenty John Purdellem a Duane Baronem na jejich třetím studiovém albu. Alba "When Dream And Day Unite" a "Images And Words" vznikly bez zpěváka a tohle bylo první album nahrávané v kompletní sestavě. Nejdříve uvažovali zahrnout na album pár jejich ještě nevydaných skladeb, které bylo možné slyšet jen na koncertech. Nahráli takové neuvěřitelné množství nového materiálu, více než 75 minut, ale staré skladby nezněly tak čerstvě a do nového projektu by se určitě nehodily. Jedinou starší, která se objevila v tomto albu, byla skladba "Puppies On Acid", kterou přejmenovali na "The Mirror". "To Live Forever", od doby, co byla vydaná, byla prezentována jen jako "B-side" ke skladbě "Lie" s podtónem staré klasiky "Oh Holy Night". V polovině nahrávání, uprostřed července 1994, krátce předtím, než bylo album plné nových progresivních postupů smíchané, se ale klávesista Kevin Moore rozhodl kapitulovat a opustit kapelu kvůli odlišnému náhledu na další směřování kapely a kvůli únavě z cestování. V tisku to vysvětlil takto: "Hudebně, se můj přístup ke psaní za posledních pár let podstatně změnil. Dostal jsem se k bodu, kdy mé vnímání hudby bylo tolik odlišné od ostatních ve skupině, že se to postupem času už nedalo vydržet. V té době jsem také dostal chuť napsat a nahrát nějaké to své vlastní, sólové album. Eventualně se to stalo tím nejdůležitějším, co jsem chtěl udělat. Dospěl jsem k rozhodnutí, že se potřebuji soustředit na své vlastní hudební identity a že rozchod s kapelou bude asi tím nejlepším řešením pro skupinu i pro mne. Skutečně věřím v to, že Dream Theater mají mnoho, co můžou nabídnout hudebnímu světu a mám k nim hluboký respekt, jak profesionální tak i soukromý. Přeju jim jen to nej..." uvedl Moore v tiskové zprávě. Petrucci, který se s nim přátelil od dětství, novinku obzvláště těžce snášel. Myung poznamenal, že oznámení "..nepřišlo z čistého nebe". LaBrie si všiml změny u Moorea už na konci turné "Images And Words". "Zdálo se, že je nějak mimo a zabalen do sebe... Nebylo to tak, že by byl hrubý nebo nepříjemný k někomu," řekl. "Ale když Mike, John Petrucci a John Myung byli v nahrávacím studiu a dávali dohromady hudbu na "Awake", on tam nebyl, jako tomu bývalo dříve. A když tam byl, strávil to čtením časopisů, zatímco se zbytek snažil přijít na riffy ke skladbám". Neodešel však ve zlém, zbytek kapely pochopil, že může mít odlišný názor. Po svém odchodu se Moore přestěhoval do Nového Mexika a začal pracovat na sólovém projektu. Zakládá si svůj sólový projekt Chroma Key a v roce 1998 s ním vydává desku ”Dead Air For Radios”, letos (roku 2001) pak další ”You Go Now”.

     "Awake" bylo mixováno v Unique Studios, New York. Při míchání se John Purdell a Duane Baron iniciativně připojili ke zbývajícím členům kapely. "Všichni jsme byli ve studiu společně od prvopočátku, což nebylo moc fér vůči producentům," řekl James LaBrie. "Samozřejmě, každý z kluků se soustředil na svůj nástroj, takže to bylo skoro jako "Počkej, chci ještě více!" Takže producenti se snažili uspokojit každého a to prostě nejde udělat." Kapele nakonec museli zakázat přístup k mixování, aby Purdell a Baron smíchali album na co nejvyšší úrovni." Byla jen jedna velká věc, i když - i když jsme byli mimo studio - bylo to, že jsme si byli vědomi toho, co jsme chtěli a nechtěli," řekl LaBrie. "Když David Prater namixoval "Images and Words", bylo to opravdu nešťastné, protože zapomněl přinést nějaké sekvence, a opravdu nepochopil, co jsme chtěli dostat do konečné podoby hudby. Když Duane a John šli mixovat, věděli vše, co je tam je potřeba a jak bychom chtěli, aby bylo zastoupeno."

Ovšem kapelu v té době postihl i závažnější problém, který by mohl zhatit jejich začínající kariéru. V roce 1994 odejel James LaBrie s manželkou a několika dalšími přáteli na Kubu, kde utrpěl vážnou otravu jídlem. James o události později řekl: "Zatímco jsem zvracel, krvácely i moje hlasivky, protože to bylo špatné. Pokud někdo něco ví o otravě jídlem, je to strašné." Dodal: "Blouzníte z toho a v určitém okamžiku si říkáte: 'Chci umřít...', protože to prostě špatně snášíte, tak jseme kvůli tomu navštívil dva lékaře - specialisty na ucho, nos a hrdlo. Dne 30. ledna 1994 a 10. ledna 1994 jsem měl zpívat v Tokiu".

"Dostal jsem se k lékařům až 4. nebo 5. ledna kvůli svému příteli, který je doktorem, a oni mi řekli: 'Musíš si vzít šest měsíců volna. Neměl bys moc mluvit. A vůbec nepřemýšlej o zpívání.' A Dream Theater v té době právě měli na trhu hitové album s názvem "Images and Words" a před sebou severoamerické turné pro album "Awake" a po něm přesun do Asie a Evropy.

"Takže i když jsme začínali vydělávat dobré peníze, byla by to katastrofa, kdybych řekl skupině: 'Musím si vzít šest měsíců volno'. Nemohli jsme si dovolit takový luxus, pravděpodobně bychom přišli o banku. Takže jsem se bohužel musel vrátit zpátky, pravděpodobně jsem to neměl dělat, neboť to trvalo několik let, víc než jsem si myslel, než jsem se dostal zpátky tam, kde jsem se cítil jako zpěvák v pohodě"

"Takže místo toho, abych trefoval D a E a Fis a všechny ty věci, ale byl jsem schopen se dostat na C, C-fis a D. Ale musel jsem si to opravdu kontrolovat. Musím to opravdu sledovat, ale to byl pravděpodobně nejtemnější okamžik v mém životě."

V rozhovoru pro syndrom Lead Singer v roce 2018 LaBrie k oné události ještě dodal, že mu to "trvalo téměř sedm až osm let, než se plně zotavil" ze svého zranění. "Už jsem se vrátil, řekl bych, na 95 procent svého rozsahu," řekl. "Ale i když jsem schopen prostě jít až někam do stratosféry, žádný problém, ale hrdelní křik, to už není tak komfortní".


     Album "Awake" vyšlo 4. října 1994 spolu se singlovou vypalovačkou "Lie", která pronikla až do rotací na MTV. "Lie", hlavní singl z alba, byl vydán koncem září 1994. Průvodní hudební video představovalo skupinu, čtyřčlennou, při přehrávání skladby na různých místech v New Yorku, včetně Brooklyn Bridge, Tribeca a tunelu na Manhattanu (který musel být dočasně uzavřen, aby dokončili natáčení). Byla naděje, že "Lie" bude stejně úspěšný jako "Pull Me Under", ale někjak se nedokázal prosadit v žebříčcích. "Caught in a Web" a "The Silent Man" byly druhý, resp. třetí singl v pořadí, Portnoy se horlivě snažil ještě udělat hudební video pro "The Man Silent", ale East West mu nabídli jen spolurežii s Pamelou Birkhead. Naneštěstí v den natáčení, Portnoy náhle onemocněl a když jej bylo zapotřebí, převaloval se jenom na kavalci autobusu. Album představilo i závěrečnou nádhernou labutí píseň napsanou Kevinem Moore, oblíbenou klavírní baladu s názvem "Space-Dye Vest", která popisuje zlomené srdce muže listujícího časopisem, který se oblékne jako cizinec do Space-Dye Vest. Bicí k této skladbě pomáhal programovat Rich Kern, který později spolupracoval s Kevinem. Album debutovalo na 34. místě Billboard’s albového žebříčku a prodalo se jej 50 000 kopií v Německu v prvním týdnu po jeho vydání, v Japonsku dosáhlo, jak jinak, platinových prodejů. Album bylo přijato velmi dobře kritikou i fanoušky, nicméně vyvolalo prudké rozepře mezi fanoušky. Některými bylo viděno jako nejtemnější album Dream Theater hlavně kvůli lyrickému obsahu mnoha písní zabývajícími se vnitřními osobními konflikty. Například píseň "The Mirror" se zabývá alkoholismem, s nimž se Portnoy v té době potýkal. John Petrucci začal na této desce experimentovat se sedmistrunnou kytarou a myslí si, že z toho důvodu se zdá, že album je o něco těžší než ostatní. Album se mimo vší pochybnost stalo druhým nejprodávanějším albem a dosáhlo na 32. příčku v Billboard 200. Dream Theater alba prodali ve Spojených státech přes 2 milióny kusů a více než 6 miliónů pak po celém světě.

     Po odchodu Kevina Moore před vydáním alba kapela musela opět shánět náhradu ke klávesám dříve, než vyrazí na své další světové turné, se kterým již počítali. Jens Johansson, který se později stal členem Stratovarius, byl jedním z největších jmen konkurzu, ale členové kapely toužili, aby se místa u kláves chopil Jordan Rudess. Portnoy a Petrucci na něj narazili v Keyboard Magazine, kde byl označen jako "nejlepší nový talent" v anketě čtenářů. Oba dva jej pozvali zahrát si zkušební koncert s kapelou na Concrete Foundations Forum v Burbanku, Kalifornie. Pro členy Dream Theater představení proběhlo neuvěřitelně dobře a Rudess byl požádán, aby vyplnil u kláves pozici natrvalo, nicméně Rudess se rozhodl absolvovat turné s "The Dixie Dregs", protože mu poskytovali více osobní volnosti.

     Kapela pak pořádala další kolo konkurzů a zaujal je až skoro bývalý kolega, rovněž absolvent Berklee, klávesista Derek Sherinian. Sherinian hrával dříve v doprovodné skupině Alice Coopera, doprovázel KISS na koncertním turné na podporu jejich multi-platinového alba "Trash". O volném místě klávesáka u Dream Theater mu řekl právě bývalý spoluhráč, bubeník Jonathan Mover (exGTR, exMarillion), se kterým se setkal dříve ve skupině Alice Coopera. Derek si připouští, že tenkrát "...toho moc nevěděl o kapele, kam by měl jít. Když jsem poprvé uslyšel materiál, bylo to úděsné, protože jsem nikdy předtím nehrál tak technické věci. Přesto přijal nabídku na zkoušku

začátkem října 1994, což mu dávalo jen dva týdny, aby se naučil téměř dvě hodiny velmi složité hudby. "Jedna věc je hrát pro umělce s hity, které jste slýchávali, když jste byli malí a písně jsou zakořeněny v hloubce mysli," řekl Sherinian. "Bylo to úplně něco jiného, co se odehrávalo v hudbě, kterou jste nikdy neslyšeli a která je zcela mimo rámec, pokud jde o technické zdatnosti... Ale je úžasné, co člověk udělá, aby uspěl... když jsem byl v New Yorku na konkurzu, přehrával jsem si písničky v noci znovu a znovu ze smyček tak, abych si je podvědomě naprogramoval a zakořenil je v mé hlavě.... Neměl jsem ten pocit, že to bylo úžasné, ale představil jsem si, že by to mohlo oboustranně vyjít. Myslím, že je to docela zábavné, že pro někoho, kdo nikdy dříve nehrál v progressivní rockové skupině, byl můj první koncert byl progresivní štací v této době," říká. "Když jsem byl ještě klukem, tak by mě nikdy nenapadlo, že bych mohl být členem takové kapely."

     Kapela jmenovala Sheriniana jako svého nového klávesáka právě včas před nastartováním turné k albu "Awake" v říjnu 1994. Sherinian byl pak oficiálně požádán, aby se připojil ke skupině na plný úvazek, což se stalo 21. února 1995 v závěru turné, aby konečně vyplnil mezeru po Kevinu Moore. Americká část "Waking Up the World Tour" probíhala ve dnech 20. října až 9. prosince 1994. Přes Vánoce LaBrie odjel na dovolenou na Kubu se svoji ženou, ale tam bohužel utrpěl prudkou otravu jídlem. Po svém návrátu domů navštívil svého ušního, nosního a krčního specialistu, který mu řekl, že má natrženy hlasivky a radil mu, aby si odpočinul od zpívání minimálně šest měsíců až jeden rok. "Byl jsem celkem šokován a zdevastován," řekl LaBrie. "Po turné po USA jsem pak byl tak naladěn a nemohl se dočkat, až se pustíme do všechny okolo ve zbytku světa. Nebyl jsm v takové pozici, abych mohl udělat šesti měsíční přestávku, takže jsem se musel dodržet termín turné." LaBrie byl sice schopen pokračovat v představeních, ale jeho hlas se stal nepředvídatelným. "Bylo to naprosto nešťastné, bylo to velmi temné a depresivní období, pro mě," vzpomíná. "Doslova každou "fucking night" evropského turné, jsem nevěděl, jestli to byl můj hlas nebo něco, co se mu podobá... Neměl jsem pocit, že se mi můj hlas opravdu vrátil až možná k turné "Six Degrees Inner TurbulenceTour" v roce 2002. Tehdy jsem začal cítit, že se mu vrací jeho rozsah a síla." Když Dream Theater koncertovali po Japonsku, zasáhlo tuto zemi právě velké zemětřesení. I když z kapely nebyl nikdo zraněn, vážně zvažovali, že volá z cesty, ale jen skončil ruší jeden koncert. Kapela držela minutu ticha na každém představení v Japonsku na památku těch, kteří zemřeli. Během zvukových zkoušek v Japonsku se ukázalo, že skupina nacvičovala řadu převzatých písní.

     Skupina vydala o rok později, 19. září 1995, EP nazvané "A Change of Seasons". Titulní skladbu nahrávali a mixovali v Bear Tracks Studio, Suffern, New York v květnu 1995. Fanoušci po celém světě, sjednocení na YtseJam Mailing List (nejpopulárnější forma komunikace mezi Dream Theater fanoušky), naléhali na skupinu, aby oficiálně vydali píseň "A Change of Seasons", která byla napsána
  TURNÉ SKUPINY:

  8.   6. 1992 -   9.   6. 1992 - Pre-Images Shows
27.   9. 1992 - 19. 12. 1992 - Images and Tour - 1st American/Japanese Leg
  2.   1. 1993 - 15.   3. 1993 - Images and Tour - 2nd American Leg
30.   3. 1993 - 23.   4. 1993 - Images and Tour - 1st European Leg
15.   5. 1993 - 22.   7. 1993 - Music in Progress - 3rd American Leg
23.   8. 1993 - 28.   8. 1993 - Music in Progress - 2nd Japanese Leg
25. 10. 1993 - 28. 11. 1993 - Music in Progress - 2nd European Leg
  9.   9. 1994 -   9.   9. 1994 - Pre-Awake Shows
20. 10. 1994 -   9. 12. 1994 - Waking Up the World Tour - American Leg
14.   1. 1995 - 25.   1. 1995 - Waking Up the World Tour - Japanese Leg
31.   1. 1995 - 15.   3. 1995 - Waking Up the World Tour - 1st European Leg
  9.   6. 1995 - 13.   6. 1995 - Waking Up the World Tour - American One-off Shows
18.   6. 1995 -   9.   7. 1995 - Waking Up the World Tour - 2nd European Leg
28.   7. 1995 -   3.   8. 1995 - Waking Up the World Tour - American One-off Shows
v roce 1989 a byla zamýšlena jako součást "Images and Words", ale téměř 17 minutová skladba bylo považována za příliš dlouhou na její umístění na desku. Nicméně skupina ji hrála naživo na představeních a takhle ji revidovala po celá léta až do května 1995, kdy vstoupili do studia, aby ji zaznamenali. Celou EP produkoval David Prater a titulní skladbu natáhl přes 22 minut délky i díky osobitému přínosu Dereka Sheriniana na konečné znění. CD se stalo mezi fanoušky legendárním. "Způsob, kterým budeme psát, je možná poněkud odlišný," řekl zpěvák LaBrie. "Začneme píseň a neskončíme s ní, dokud nemáme pocit, že její sdělení je úplné." Další skladby na desce jsou živé nahrávky z Ronnie Scott’s Jazz Club v Londýně, Anglie, kde se koncert odehrál 31. ledna 1995 a jsou na něm zaznamenány cover verze skladeb jejich oblíbených vzorů (Yes, Queen, Beatles, Led Zeppelin, Deep Purple – "Perfect Strangers", Van Halen, Pink Floyd – "In The Flesh?", Elton John, Kansas a další). Představení se hrálo jen pro asi tři sta pozvaných diváků a představili se na něm hostující muzikanti jako je Barney Greenway (Napalm Death), Steve Hogarth (Marillion), Steve Rothery (Marillion), Bruce Dickinson (IRON MAIDEN) a Steve Howe (YES). Portnoy o tomto albu říká: "Ano, je to o cyklu života. V podstatě jsem prožil hodně osobních tragédií, jako je úmrtí moji matky a pár dalších věcí, které se odehrály v mém životě a ty jsem promítl do textu.

     Při nahrávání EP byly původně tři plány, jak do toho jít, objasňuje Portnoy na svých stránkách. Prvním bylo nahrát ACOS a pak dopsat a nahrát dvě úplně nové skladby. S tímto vědomím jsme vlastně napsali "Raise the Knife" (Zvedněte nůž), což byl vůbec první song, který jsme napsali s Derekem v kapele. Nakonec jsme se rozhodli odložit nový materiál až na příští dlouhohrající album. Pak jsme byli chtěl použít "Eve" a "To Live Forever", ale vyřadili jsme je z několika důvodů - jedním byl, že tyto písně v klávesách upravoval Kevin a opravdu jsme chtěli, aby to byla první kapitola nového složení kapely a také proto, že někteží nekompromisní fanoušky už ty skladby označili jako B-strankové. Nakonec převážil plán s využitím pásek z Ronnie Scott's Club, přestože neobsahovaly naše vlastní skladby a chtěli jsme, aby tyto pásky vyšly samostatně, ale pak jsme si řekli, darovanému koni na zuby nekoukej, a vydejme je, protože kdo ví, jestli bychom vůbec měli šanci je vydat. Odkryté pásky by pravděpodobně byly před "A Change of Seasons" odloženy a fanoušci by pak žádali nejméně další tři roky, až bychom je vydali. Upravená verze titulní skladby byla použita
  TURNÉ SKUPINY:

26. 10. 1995 - 30. 10. 1995 - A Change of Seasons Tour
27. 12. 1995 - 30. 12. 1995 - Home For the Holidays Shows
  4. 12. 1996 - 14. 12. 1996 - The Fix For 96 Shows
10.   4. 1997 - 19.   4. 1997 - An Evening of New Music with DT Shows
jako znělka při sjezdovém lyžování během Winter Olympic Games 2002. Po krátkém období menších koncertů na podporu "A Change of Seasons", Dream Theater udělali pauzu trvající nakonec až několik měsíců. EP dosáhlo v žebříčku Billboard 200 na pozici #58 a britském albovém žebříčku "UK Album Chart" na #88 pozici. Ale aby fanoušci byli zaměstnání, skupina vydávala speciální vánoční CD přes jejich oficiální fanklub, sestávající ze vzácných živě nahraných skladeb získaných během raného období skupiny. Pokračovali v uvolňování nového CD každé vánoce až do roku 2005. Během této přestávky jednotliví členové pomáhali psát skladby pro svoji nadcházející spolupráci při autorských sezeních.



  Nahoru   KDYŽ TO ŠLAPE, ZKLAME VYDAVATELSTVÍ... (1995-1998)


Dream Theater - listopad 1997
     Mezitím došlo k několika změnám v EastWest a hlavní kontakt Dream Theater ve vydavatelství byl vyhozen. Výsledkem bylo, že nový tým společnosti, nezvyklý na práci s Dream Theater jako bývalí pracovníci EastWest, nutili Dream Theater napsat album, které by bylo více přístupnější všeobecnému publiku. V polovině roku 1997 přesto vstoupili do studia k napsání dalšího alba. Kromě tlaku na kapelu, aby se připojili více k hlavnímu proudu, zástupce EastWest, textový producent Desmond Child pracoval s Petruccim na vyladění slov k jeho písni "You Or Me". Celá kapela nakonec výrazně přepracovala i hudbu k písni, která se pak objevila na albu jako "You Not Me" se sborem, a sotva připomínala napsaný originál. Child také měl výrazný vliv na album, aby se posunuly skladby směrem k menší složitosti a tím větší šanci, aby se skladby objevily v rádiových setlistech. Portnoy to okomentoval slovy: "Ano, trochu. * Byl * to nestydatý pokus na rádiový úspěch - to nemohu popřít. Ale nemohu říct, to byl směr, kterým bych si * JÁ * s kapelou přál pokračovat."

     Úžasně pracovitý Portnoy však bojuje s alkoholovou závislostí. Jeho denním chlebem jsou cigarety, pivo a Jägermeister. A jak sám říká: "S mým sklonem k závislostem jsem musel skončit najednou. Jinak bych se z toho nikdy nedostal. Slíbil jsem babičce, když umírala na nemoc spojenou s kouřením, že s tím skoncuji". A tak od roku 1998 Mike abstinuje.

     Kapela napsala hudbu na téměř dvě CD, včetně 20 minut dlouhé následovnice skladby z "Images and Words" písně "Metropolis Part 1: The Miracle And The Sleeper". Ve vydavatelství však nedovolili vydání dvojalba, protože měli pocit, že 140 minutový záznam by nebyl příliš stravitelný pro širokou veřejnost. James LaBrie v té době také cítil, že CD by mělo zahrnovat pouze jeden disk. Záznam nahrávky pak použili později a vydali ji v YtseJam Records na CD "Falling Into Infinity Demos" pod krátkým názvem "Metropolis Pt. 2".


Photo from Ronnie Scott Uncovered show, January 1995
John Petrucci, Steve Hogarth, Derek Sherinian, Steve Howe, John Myung, Steve Rothery, James Labrie, Barney Greenway, Mike Portnoy


     Materiál, který vytvořili pro album vydané 23. září 1997 pod názvem "Falling Into Infinity", byl přijat rozpačitě ze strany fanoušků, kteří více znali kapelu s jejím dřívějším zvukem. Přestože album bylo hodnoceno jako mírně progresivní, o skladbách jako "Hollow Years" a "You Not Me", někteří věřili, že je to zárodek nového hlavního proudu, kterým se budou Dream Theater vyvíjet. Celkově bylo album pro kritiky a veřejnost zklamáním. Ačkoli se Portnoy nevyslovil veřejně v té době, o mnoho let později, v roce 2004 v komentáři k DVD "5 Years in a Livetime", vyjevil, že byl tak znechucen během tohoto období, že uvažoval dokonce o ukončení činnosti Dream Theater vůbec. Během evropského běhu "Touring Into Infinity World Tour", byly dvě představení ve Francii a Nizozemsku zaznamenané pro živé album s názvem "Once in a LIVEtime", které se na pultech objevilo 27. října 1998. Jedná se o záznam z 25. června 1998 z pařížského koncertu v klubu Le Bataclan. Album zahrnuje materiály z celé jejich kariéry. Při poslechu nelze popřít, že hudební mistrovství kapely je prvotřídní, ale zdá se, že písně se často opakují a začínají znít podobně. Mezi hlavní favority nahrávky patří patří jejich instrumentální husarský kousek "Ytse Jam", stejně jako fanoušky oblíbený "Pull Me Under", "Lie", "Metropolis" a některé části jejich dlouhé skladby "A Change of Seasons". I na tomto živém záznamu nalezneme coververze cizích písní, což dokazuje bezmála osmiminutový track "Peruvian Skies" se zařazenými improvizacemi skladeb Pink Floyd "Have a Cigar" a skupiny Metallica "Enter Sandman". Na konci "Take the Time" je možno zaslechnout "Freebird" od Lynyrd Skynyrd a kytarový riff z "Moby Dick" od Led Zeppelin. John Petrucci si s kytarou pohrál, když zařadil i některé pasáže od Liquid Tension Experiment "Acid Rain" a "Paradigm Shift". Lze tam ale zaslechnout také části "Solar System Race Song", "Flight of the Bumblebee" od Nikolaje Rimského-Korsakova a Tarantella od The Godfather. Album bylo vydáno zhruba ve stejné době jako video "5 Years in a Livetime", který zaznamenalo období od okamžiku, kdy Kevin Moore opustil kapelu až k propagačnímu turné k desce "Falling Into Infinity" a některé další bonusy. Jsou zde zaznamenány jednak záběry z turné "Working Up The World (1994-1995)" a "Touring Into Infinity" (1997-1998), snímky pořízené při studiových sessionech provázejících práce na opusech "Awake" a "Falling Into Infinity" a z unplugged show (1998), konaném v Rotterdamu pro fan klub souboru. Návdavkem obsahuje i profil show pořádaného v londýnském

Dream Theater 1998
Ronnie Scott's Jazz Clubu v roce 1995, a to vše je pak v samotném závěru doplněno klipy ke skladbám "Lie", "The Silent Man" a "Hollow Years".

     Málokdo ví, že v té době taky vystupovali pod názvem "Nightmare Cinema", což je zpřeházená verze Dream Theater, jiné jméno a jiné nástrojové obsazení. John Petrucci zde hrál na bicí, John Myung na klávesy, Mike Portnoy na basu, Derek Sherinian na kytaru a James LaBrie zůstal u zpěvu. Hráli v tomto obsazení na několika výstupech v průběhu přídavků v Evropě a na několika amerických představeních, poprvé 1. 11. 1997 při představení v House of Blues v Chicagu. Setlist se skládal z "Perfect Strangers" od Deep Purpley.

     Nicméně, po čtyřech letech, třech nahrávkách a dvou světových turné zahrnujícími více než 200 koncertů, obě zmíněné živé nahrávky jsou tím posledním, kde uslyšíme hrát s Dream Theater klávesistu Dereka Sheriniana. Bližší vysvětlení jedné či druhé strany nám žel chybí, tudíž Sherinianův náhlý odchod zůstává tak trochu obestřen tajemstvím a nejrůznějšími dohady. V podstatě se to vše odehrálo při konferenčním hovoru mezi čtyřmi členy kapely v New Yorku a Derekem v Los Angeles (Portnoy a Petrucci uvedli, že to byla nepříjemná a nehezká situace přát si, aby kvůli "vyhazovu" Derek letěl z Los Angeles do New Yorku). "V té době jsem byl zklamán z jejich rozhodnutí, ale nyní je jasné, že mi poskytli největší laskavost na světě," hodnotí celkem diplomaticky Sherinian. "Nyní mě těší, že mám kompletní kreativní kontrolu nad svými nahrávkami, což je podle mě velmi cenné." Portnoyova slova jsou ale jednoznačná: "Po vydání živého dvojCD a videa nastala příhodná doba uzavřít jednu kapitolu a nastartovat novou." "Derekova přínosu pro skupinu, hudebního i osobního, během posledních čtyř let, si budeme vždy vážit", hodnotil tehdy uplynulou situaci, zatlačujíc slzu, Mike Portnoy, "všem nám bude chybět. Derek bude navždy patřit do naší hudební rodiny." Po letech, v roce 2017, Mike v rozhovoru poskytl informace k tehdejšímu odchodu Dereka. Asi tím nejhlavnějším důvodem byla vzdálenost jeho bydliště od ostatních členů kapely. Mike Portnoy: "Vždycky jsem se cítil velmi špatně, že jsme museli nechat Dereka jít. Jo, bylo to rozhodnutí kapely". Derek dodal: "Udělali to přes konferenční hovor, nechtěli to dělat osobně." A znovu Mike: "Derek žil v Kalifornii a čtyři další žili v New Yorku - dobře, tři z nás a pak kanadďan [James LaBrie]. Bylo to vyžízeno po telefonu jen kvůli zeměpisným omezením a kde jsme byli."

    "Z celého srdce přejeme Derekovi jen to nejlepší a doufáme, že zůstaneme stále přáteli. Jsme si jisti, že bude úspěšně pokračovat ve své hudební kariéře, tak, jako tomu bylo až doposud. Přejeme mu mnoho štěstí s jeho příští skupinou, s níž se rozhodne hrát, ať už to bude jakákoliv." Těmito slovy se loučil Mike Portnoy na veřejnosti s Derekem Sherinianem a my už dnes víme, jak to s dalšími Derekovými muzikantskými kroky bylo. Zkrátka, Derek šel tam, kam mu velelo srdce a hlas jeho sólové kariéry. Dne 13. července 1999 vydal skvělý instrumentální sólový opus "Planet X".


     Po americkém mini tour "Fix pro '96" a evropském v následujícím roce s názvem "Fix pro '97" se členové Dream Theater jakoby oddělili na několik měsíců a zapojili se do různých mimoskupinových projektů. Petrucci byl nejzaměstnanější. Pro Portnoyovce v té době nebyl Jordan Rudess nikterak neznámou osobností, vždyť v září 1994 jim koncertně vypomohl při koncertním podniku ve Foundations Forum. Snad také, či právě proto si jej Mike Portnoy a kytarista John Petrucci vybrali jako nedílný element svého ryze instrumentálního studiového projektu "Liquid Tension Experiment", v němž si zahrál ještě světově uznávaný basista Tony Levin (ex- Peter Gabriel, King Crimson). Na kytaru si Petrucci zahrál rovněž s "Explorers Club", což byl projekt Trenta Gardnera a hostoval při nahrávání alba "Tyranny" od "Shadow Gallery".

    Ve své podstatě sólové album připravil, a to na 24. srpen 1999, rovněž sólista skupiny, James LaBrie, přičemž s opusem "Keep It To Yourself" vypomáhali jeho levobočné formaci, nazvané prapodivně "MullMuzzler", bubeník Mike Mangini (ex- Annihilator, Steve Vai, Extreme), kytarista Mike Keneally (Bear For Dolphins, ex- SteveVai), basista Bryan Beller (Beer For Dolphins), klávesista MattGuillory (Dali's Dilemma) a řada hostů, z těch nejznámějších kupříkladu Dave Townsend či Trent a Wayne Gardnerové. LaBrie se však připomněl už v roce 1997, kdy si zahostoval na znamenitém počinu "Tyranny" přináležícímu pennsylvánským progsymfonikům "Shadow Gallery" a v současnosti také svou rolí Leonarda da Vinciho na koncepčně laděném počinu "Leonardo" projektu exaltovaného Trenta Gardnera s názvem "The Absolute Man" (mimochodem je vynikající...).

Jedním z dalším z projektů byla progresivně hardrocková čtveřice "Platypus", v níž se sešel basový kouzelník DREAM THEATER, John Myung, s kytaristou, zpěvákem a perkusionistou Ty Taborem (King's X), s bubeníkem a klávesistou Rodem Morgensteinem (ex- Dixie Dregs, Morgenstein-Rudess Project, Winger) a se svým v té době ještě soukmenovcem, klávesistou Sherinianem. Ve své duchaplnosti pozoruhodným albem "When Pus Comes To Shove" oslovili rockovou veřejnost v březnu 1998 v USA a v srpnu pak v Evpropě. Na přelomu května a června 1999 se dotyční opět sešli ve studiu, aby pořídili základy pro jeho pokračování, jež se pod názvem
  TURNÉ SKUPINY:

11.   9. 1997 - 15.   9. 1997 - Touring Into Infinity - South American Leg
17. 10. 1997 -   4.   1. 1998 - Touring Into Infinity - 1st American/European Leg
  9.   1. 1998 - 16.   1. 1998 - Touring Into Infinity - Japanese Leg
20.   2. 1998 - 17.   4. 1998 - Touring Into Infinity - 2nd European Leg
  5.   5. 1998 - 24.   5. 1998 - Touring Into Infinity - 2nd American Leg
12.   6. 1998 - 28.   6. 1998 - Touring Into Infinity - 3rd European Leg
  4.   8. 1998 - 30.   8. 1998 - Deep Purple / ELP / Dream Theater Shows
26.   9. 1998 - 26.   9. 1998 - Touring Into Infinity - S. American One-off Shows
26. 12. 1998 - 30. 12. 1998 - An Intimate Evening with Dream Theater Shows
31.   7. 1999 - 31.   7. 1999 - Pre-Scenes From A Memory Shows

"Ice Cycles" zjevil v Evropě v únoru 2000. Jmenovaný Ty Tabor připravuje ještě k tomu všemu svůj další sólový počin, pro jehož vznik si přizval opět Johna Myunga a Dereka Sheriniana. To je co? A to navrch ještě považte, že i přes svou nezpochybnitelnou, už takhle nesmírnou zaneprázdněnost sestavil další projekt Mr. Mike Portnoy. Ten, v němž s ním pod souhrnným pojmenováním "Transatlantic" (původní firemní známka nesla emblém Second Nature) působí člen velkolepého prog-artrockového objevu "Spock's Beard", klávesista a zpěvák Neal Morse, basista spřízněných Marillion, Pete Trewavas, a kytarista Roine Stolt (jinak člen The Flower Kings), si své akronymně pojmenované album "SMPT:e" načasoval na květen 2000. Původně se projektu měl účastnit kytarista skvělých Fates Warning, Jim Matheos, leč z jakýchsi příčin se tak nestalo. No a aby toho snad ještě nebylo málo, či aby se to třeba nepletlo, ke slovu se navrch přihlásil též Jordan Rudess, který pro minulý rok uchystal jednak svůj sólový instrumentální, do progresivně rockového hávu oděný opus "Resonance", na němž se oddává svým klávesovým improvizacím ruku v ruce se spontánním preludováním, poté jeho následovníka "A Christmas Carol", a jednak opět cosi kutil spolu s Rodem Morgensteinem.




  Nahoru   A NASTÁVÁ NOVÁ ÉRA... (1999-2006)


Jordan Rudess
    Po spolupráci s Jordanem Rudessem během nahrávání pro Liquid Tension Experiment I a II skupina cítila, že Jordanův styl hraní a psaní více odpovídal tomu, kam chtěli Dream Theater zavést, když se blížilo nové tisíciletí. Bohužel to Dereka připravilo o práci. Předešlá předehra v krátkosti popisující výbuch tvůrčích sil všech členů Dream Theater a snad i odpočinutí po "nevydařeném" albu jakoby předznamala vrchol tvorby skupiny.

Dne 18. ledna 1999 skupina vydala prohlášení:

Dream Theater mění hráče na klávesy
"S velkým osobním smutkem Dream Theater oznamují své rozhodnutí rozejít se s klávesistou Derekem Sherinianem".

Bubeník Mike Portnoy: "Derekův přínos pro kapelu jak hudební, tak osobní za poslední 4 roky je něco, čeho si budeme vždy vážit a bude nám všem chybět. Vždy bude součástí rodiny Dream Theater.
S nedávným vydáním našeho živého CD a videa se zdálo, že je ten správný čas uzavřít tuto kapitolu a začít novou...
Jeho náhradou bude Jordan Rudess, který byl kdysi členem skupiny Dregs na turné a nedávno spolupracoval s Mikem Portnoyem a Johnem Petruccim na jejich projektu Liquid Tension Experiment.
Po našich zkušenostech s prací s Jordanem v LTE jsme dospěli k rozhodnutí, že jeho hraní, psaní a osobnost více reprezentují místo, kam bychom chtěli Dream Theater přenést do 21. století.
Přejeme Derekovi jen to nejlepší na světě, protože doufáme, že s ním zůstaneme navždy přáteli. Jsme si jisti, že se mu bude i nadále dařit v hudební branži jako vždy, a přejeme mu štěstí s kýmkoli, s kým se rozhodne hrát příště".


Takže nový rok začal tím, že jako třetího v pořadí klávesistu angažovali 18. ledna 1999 divadelníci hráče s mimořádnou úhozovou kulturou, jenž slyší na jméno Jordan Rudess a který dal o sobě poprvé významněji vědět jako součást Rudess/Morgenstein Project a doprovodného ansámblu kytarového geroje Vinnieho Moorea (výčet jeho minulých aktivit je však ještě obsáhlejší, objevil se po boku takových jmen, jako jsou Jan Hammer, Tony Williams, The Paul Winter Consort, Rhonda Larson, Annie Haslam a dalších). Mike Portnoy: "Po našich pracovních zkušenostech s Jordanem na projektu L.T.E. jsme dospěli k radikálnímu rozhodnutí, že jeho hraní, psaní a osobnost jsou ztělesněním toho, jak by DREAM THEATER chtěli vkročit do 21. století." Portnoyovo vysvětlení k odchodu Dereka se zdá být logické a takto též akceptovatelné. Z dostupných faktů navíc vyplývá, že rozchod se odehrál v přátelské atmosféře. Pro doplnění je nutno připomenout, že v roce 1998 vypustil superprojekt L.T.E. svou brilantní názvuprostou prvotinu a 15. června 1999 jí pořídil ještě vyvedenějšího sourozence, pojmenovaného lakonicky "2". I tento opus je pozoruhodným emotivně zhudebněným odrazem pocitů a prožitků svých biologických rodičů.

    S tímto dalším novým členem, Dream Theater vstoupili 8. února 1999 do BearTracks Studio opět napsat a nahrát své další album. Nahrávání končilo až v červnu 1999. V důsledku ultimáta od Portnoye, vydavatelství dalo kapele kompletní kreativní volnost. Následovník "Metropolis Part 1 ", který byl psán už v průběhu tvorby "Falling Into Infinity" (ale nebyl použitý na tomto albu), byl vyřazen z programu a určen pro přepracování. Rozhodli se rozšířit tuto 20-ti minutovou píseň na plně koncepční album s příběhem odehrávajícím se okolo témat jako je reinkarnace, vražda a zrada. Metropolis Part II byla zaznamenána původně pro EP již v létě 1998 a podle Mike Portnoye, chtěli uvolnit tento téměř 30 minut opus na další celé studiové album. A to se právě stalo. Aby se zabránilo ovlivňování od fanouškovské obce, skupina se zahalila pod roušku tajemství a ukryla veškeré své psaní a nahrávání. Jediné, co fanoušci mohli zjistit před jeho vydáním byl seznam skladeb, který unikl nějak proti vůli skupiny, a datum vydání. Album "Metropolis Pt. 2: Scenes from a Memory" bylo vydáno 26. října 1999 s obrovkou slávou a očekáváním. Bylo přivítáno jako mistrovské dílo Dream Theater od mnoha fanoušků i hudebních kritiků, přesto, že dosáhlo jen na 73. pozici na americkém albovém žebříčku. Album smíchal David Bottrill, ale jen málo z jeho práce se dostalo do konečné podoby alba. Převážnou část remixoval Kevin Shirley. Zbytek nepoužitých mixáži lze slyšet na oficiálním bootlegu skupiny “The Making Of Scenes From A Memory”.

    Album obsadilo 95. místo v říjnovémn vydání Guitar World magazine's z roku 2006 v seznamu 100 největších kytarových alb všech dob. Zhruba polovina písní na albu byly použity pro soundtrack americké verze historie "The History of Trunks", a Dragon Ball Z TV Special.


Někde se mi podařilo sehnat i plakát na vystoupení DT ve Zlíně z roku 2000...
    Po vydání alba se skupina vydala na rozsáhlé světové turné (a poprvé navštívila i Českou republiku !!!!) a rok po vydání alba turné dospělo ke svému vrcholu, představení konaném v Roseland Ballroom, New York, 30. srpna 2000. Koncerty odrážely divadelní aspekt alba. Hráli vždy kompletní "Scenes From a Memory" od začátku do konce s video obrazovkou na zadní stěně jeviště zobrazující vyprávění průvodce příběhem alba. Kromě odehraného alba vcelku, kapela hrála i jiný setlist písní Dream Theater, stejně jako několik coververzí a improvizací dřívějšího materiálu Dream Theater. Pro jednu extra představení, již zmíněné, Roseland Ballroom v New Yorku, byli najati herci, aby představovali jednotlivé postavy příběhu, gospelový sbor použitý v některých pasážích představení ("The Spirit Carries On") pod vedením dirigenta Jo Marno. Mezi hostujícími zpěváky a hudebníky byli Theresa Thomason ("Through Her Eyes" a "The Spirit Carries On"), Kent Broadhurst, který se zhostil role hypoterapeuta a známý Jay Beckenstein při sólu na sopran-saxofonon v "Another Day". Mike Portnoy po tomto představení omdlel vyčerpáním. Později prohlásil: "Zhroutil jsem se a omdlel vyčerpáním, dehydratací, stresem, pro příliš málo jídla a výživy, příliš mnoho Red Bulls, atd. Trvalo to několik hodin, zvracel jsem, byl jsem zabalen do deky a ležel, než mě hodinu po vystoupení odvezli z dějiště představení." Koncert byl zaznamenán a vydán 21. dubna 2001 jako "Metropolis Live DVD 2000", první DVD skupiny.

Metropolis 2000: Scenes From New York, které nakonec oficíálně vyšlo 16. října 2001, vstoupilo do Billboard's Top Music Video Chart na 5. místě. 20. června 2001 vydali Dream Theater zprávu, že 3CD živé album nazvané "Live Scenes From New York" bude vydáno v týdnu do 11. září 2001. Bude to audio verze koncertu, 3-CD formát, kde ale většina ze záznamu musela být pokrácena, aby se na velikost 4 CD vůbec vešla. Dream Theater 12. března 2001 opět vstoupili do BearTracks Studios, aby tam nahráli své již šesté studiové album. Během setkání "otázek-a-odpovědí" na Your Majesty Convention v sobotu

původní a nový přebal
19. května v Paříži, bubeník Mike Portnoy uvedl, že 80% hudby pro nové album je již hotovo a pět písně, které byly zaznamenány má délku asi 55 minut. Podle Portnoye bude nadcházející CD Dream Theater těžší a temnější než předchozí alba, představí se na něm baskytarista John Myung s 8-strunnou basou na některých skladbách a na některých možná i se Stickem. Producent Kevin Shirley 19. června 2001 předběžně plánoval začít míchat nadcházející, zatím sice bezejmenné, studiové album v polovině září, aby pravděpodobně mohlo být vydáno na začátku roku 2002. Nahrávání ukončili někdy během srpna téhož roku. Mezitím ale rovněž připravovali již avizované živé 3CD k vydání. Přebal na CD verzi koncertu s názvem "Live Scenes from New York" zobrazoval jeden z dřívějších symbolů Dream Theater (období Images and Words), hořící srdce, jako symbol "Nejsvětějšího Srdce Krista". Jak vysvětluje Portnoy, byl to originální nápad Kevina Moore. Ostnatý drát reprezentuje překážky a nesnáze, srdce odolnost a sílu, oheň pak energii a víru. Jak lze vidět na obrázku vlevo, byl upraven tak, aby zobrazoval hořící jablko (jak v "Big Apple" = New York) místo srdce a nad ním panorama New Yorku, představované dvěma věžemi World Trade Center, v plamenech. Byla to velmi nešťastná shoda náhod, neboťalbum mělo vyjít 11. září 2001, čili ve stejný den, kdy došlo k otřesnému teroristickému útoku na město New York a Washington, při kterém přišly o život tisíce lidí a který vyrazil dech celému mírumilovnému světu. Pro tuto chvíli šla hudba na vedlejší kolej. Album bylo rychle staženo z oběhu a přebal byl nahrazen novým a záznam pak vyšel oficiálně později.

  TURNÉ SKUPINY:

31.   7. 1999 - 31.   7. 1999 - Pre-Scenes From A Memory Shows
  8. 11. 1999 - 24. 11. 1999 - Scenes From A Memory Tour - European Leg
31.   1. 2000 - 10.   3. 2000 - Metropolis 2000 Tour - 1st American Leg
24.   3. 2000 - 20.   4. 2000 - Metropolis 2000 Tour - 1st European Leg
  6.   5. 2000 - 20.   5. 2000 - Metropolis 2000 Tour - 1st Asian Leg
  8.   7. 2000 - 23.   7. 2000 - Metropolis 2000 Tour - 2nd European Leg
20.   7. 2000 - Hala Novesta, koncert ve Zlíně !!!!!
  4.   8. 2000 - 30.   8. 2000 - Metropolis 2000 Tour - 2nd American Leg
11. 10. 2000 -Sky Klub Brumlovka, Praha !!!!!
...a recenze
  2. 10. 2000 - 21. 10. 2000 - Metropolis 2000 Tour - 3rd European Leg

    12. září 2001, den po teroristickém útoku, Mike Portnoy vzkazoval všem fanouškům: "My jsme všichni OK .... Začali jsme mixovat včera [10.září] v New Yorku a všichni šli včera večer domů po relaci. Jediní lidé, kteří byli ještě v New Yorku dnes ráno jsou James a Kevin Shirley, ale oba jsou OK... Naše relace se dnes zřejmě zruší ptotože NYC je těsně uzavřen a my se vrátíme do New Yorku, až bude znovu zpřístupněn. Pokud jde o obal živého alba, mohu jen říct, že je to hrozná náhoda, kterou bychom asi nikdy nemohli předvídat. Načasování vydání CD s tím, co se stalo, na tentýž den jako tato tragédie, je jen neuvěřitelná náhoda. Jsme v současné době v jednání s vydavatelstvím, zda bude či nebude CD obal změněn a nahradit jej jiným přebaleme. Je zřejmé, že obnovení osobního života každého z nás tady v New Yorku je na prvním místě. Děkujeme všem zúčastněným." Mike Portnoy (DREAM THEATER)

    Kytarista John Petrucci zveřejnil následující zprávu na jeho oficiálních webových stránkách, pokud jde o nedávné události v New Yorku: "Dobrý den všem. Všichni v naší rodině jou OK. Jsme zcela zničení a zděšeni tím, těmito událostmi, protože všichni jsou Američany v tuto chvíli. Naše myšlenky a modlitby jsou s těmi, kteří ztratili své životy, s těmi, kterým chybějí jejich blízcí a z těmi, jejichž rodiny byly rozbity. Hledáme slova, jak to vysvětlit našim dětem a hledáme způsob, kterým by to přijaly. Protože máme policisty a hasiče v našich rodinách, uvědomujeme si a chválíme je za jejich hrdinské úsilí. Jelikož jsme Newyorčané, je celá věc neuvěřitelně otupující. Právě v pondělí ráno jsem jel do NYC obdivovat panorama při prvním dnu mixáže alba. Když jsem se nejistě vrátil ve čtvrtek ráno, abych obnovil mixování nového CD, obzor se přízračně změnil. Dokonce i při chůzi v ulicích Manhattanu kolem Times Square jsem nemohl necítit nervozitu a obavu o město. Velikost těchto útoků, devastace a bezprostřední reakce jsou příliš velké na pochopení. Bůh žehnej nám všem. John Petrucci a rodina"

    Až částečně pominulo utrpení z prožitého děsu, mohli namixovat své šesté studiové album a práce ve zvukovém studiu ukončili 27. září 2001. Producent Kevin Shirley jej pak během následujícího týdne připravil k remasterování. A tak čtyři roky po první desce poprvé požádali vydavatelství EastWest, aby mohli vydat dvojalbum a šanci dostali konečně u alba "Six Degrees of Inner Turbulence" (Šest stupňů vnitřní turbulence). Album vyšlo 28. ledna 2002 v Evropě a následně v úterý 29. ledna 2002 v USA a jako producenti jsou na něm poprvé uvedeni Mike Portnoy a John Petrucci. První disk se skládá z pěti skladeb o celkové stopáži [54:16] minut a druhý disk byl věnován výhradně [42:04] minutové titulní skladbě, která je dodnes nejdelší písní Dream Theater. Píseň měla zajímavý vznik, když Rudess napsal "předehru" k "Six Degrees of Inner Turbulence" a skupina pak vzala některé melodie a nápady, které jsou její součástí a expandovala je do kapitol celého příběhu. Portnoy k tomu říká: "Ne, nebylo to záměrem. Když jsme začli psát šestou píseň, měli jsme už hotovo 55 minut hudby. Myslel jsem si a dokonce navrhnul ostatním, 'udělejme další ACOS píseň.' A pamatuji si, jak John Petrucci prohlásil: "OK, ale neměla by přesáhnout 20 minut." Mysleli jsme, že pak by se to vešlo na formát jednoho 75 minutového CD a bylo by to to pravé. Jak jsme všichni pracovali na písních, ony jen rostly a rostly a najednou zjišťujeme, že máme 40 minutovou píseň. Předtím, než jsme zjistili, že máme tak obrovskou hudební pasáž, jsem na ni pohlížel jako na mini-koncept nahrávku, jako mini "Scenes From A Memory". Pochopili jsme, že tím, co potřebujeme, je přijít s nějakým konceptem, kterým by se daly provázat dohromady, a tak John a já jsme přišli s myšlenkou na vytvoření šesti různých postav a každý z nás by měl psát o třech z nich. Tak jsem jsem napsal asi tři postavy a John také tři. V podstatě je to jako prohlídka blázince, kde se lidé zabývají duševním utrpení, maniakální depresí a podobnými otázkami. Tak jsme vytvořili šest různých postav a snažili se dívat na jejich různé příběhy a rozdíly v životě, což byla ta nitka, která spojuje všechny skladby dohromady." Kytarista John Petrucci se v textech v titulové skladbě inspiroval knihou od Stevena Schwartzberga "Psychological Disorders: The Human Face of Emotional Distress" (Psychologie poruch: Lidská tvář emocionálního stresu). Charakteristiky příběhu "About to Crash"/"About to Crash (Reprise)", "Solitary Shell" a "Losing Time" jsou popisovány, někdy slovo od slova, od případů popsaných Schwartzbergem jako jsou bipolární poruchy, schizofrenie (není autismus) a disociativní porucha identity.

  TURNÉ SKUPINY:

19.   1. 2002 - 19.   1. 2002 - World Tourbulence - American One-off Shows
25.   1. 2002 - 19.   2. 2002 - World Tourbulence - 1st European Leg
  3.   3. 2002 - 28.   3. 2002 - World Tourbulence - 1st North American Leg
12.   4. 2002 - 23.   4. 2002 - World Tourbulence - Asian Leg
14.   6. 2002 - 12.   7. 2002 - World Tourbulence - 2nd European Leg
27. červen 2002 - Sky Klub Brumlovka, Praha!!!!!
...a názory na koncert
  8.   8. 2002 - 14.   9. 2002 - World Tourbulence - 2nd North American Leg
18. 10. 2002 -   8. 11. 2002 - World Tourbulence - 3rd European Leg
23.   6. 2003 -   2.   8. 2003 - Summer 2003 American Tour

    Píseň, podle níž bylo album pojmenováno, je rozdělena do osmi částí. Zkoumá příběhy šesti osob trpících různými duševními nemocemi. Zvláště jsou zde zastoupeny bipolární, post-traumatická stresová porucha, schizofrénie, poporodní deprese, autismus a disociativní porucha osobnosti. Kromě toho může název alba evokovat skutečnost, že každá píseň na albu představuje jinou formu vnitřní turbulence, šest skladeb odkazuje na šest stupňů. Hudební styly každé části titulní skladby jsou přímými odrazy kapely na velké množství různých vlivů od klasiky, folku, jazzu až po různé odnože metalu. Album je zajímavé i tím, že končí bílým šumem, kterým končily "Scenes from a Memory", zatímco poslední skladba, "Losing Time/Grand Finale" končí dlouhým akordovým (syntetizátor) řetězcem, který byl použít jako zahajovací tón jejich další studiové desky "Train of Thought" (Vlak myšlení). První skladba alba, "The Glass Prison" je rovněž začátkem dvanáctidílné "Suity", která se zabývá příběhem Mike Portnoyovy rehabilitace ze závislosti na alkoholu, pokračující i na dalších albech ("This Dying Soul" na Train of Thought, "The Root of All Evil" na Octavarium, "Repentance" na Systematic Chaos a "The Shattered Fortress" na Black Clouds   Silver Linings). "The Glass Prison" se skládá ze tří částí, odhalující první tři z dvanácti kroků programu Anonymous Alcoholic Bill W. při rehabilitace alkoholiků.


Live In Atlanta 30. 6. 2003
    "Six Degrees of Inner Turbulence" koneckonců bylo přijato velmi dobře kritiky a tiskem. Album dosáhlo 15. pozice v CDNow Top 100, čili v žebříčku nejvíce objednávaného zboží, ale během 14 dnů album dosáhlo na pozici jedna !!!(29. ledna 2002). Toto nejvíce propagované album Dream Theater od dob Awake debutovalo na "Billboard charts" na 46. místě a na "Internet Billboard" dokonce bylo jedničkou, stejně jako ve Finsku hned v den vydání. Celý následující rok a půl cestovali znovu po světě s rozšířenou živou show, včetně vybraných několika speciálních "coververzí" koncertů, ve kterém přehrávali celá alba od skupin Metallica "Master of Puppets" (19. února 2002, Razmatazz v Barceloně, Španělsko) a Iron Maiden "Number Of The Beast" (Astoria, Londýn, 21. října 2001). Skupina vyplňovala na světových turné od "Six Degrees of Inner Turbulence" program turné i představením převážně nazývaném "Evening with..." (Večer s ...), ve kterých skupina vystupuje ve tří hodinovém show s přestávkou, které ale nebyly veřejné pro široké publikum. Ukazují na nich, jak bylo nahráván záznam koncertu pro "Live Scenes From New York" s téměř čtyřmi hodinami záznamu, který končil již dříve uvedenou Portnoyovou hospitalizací z důvodu podezření na závažnou otravy jídlem z jídelníčku, kterým se občerstvoval před koncertem.

    10. března 2003 Dream Theater vešli do studia, aby stvořili další skvost své hudební produkce. Vzhledem k tomu, že "Scenes from a Memory" byla napsáno a nahráno plně ve studiu včetně všech změn a úprav, nyní si skupina zkusila jiný přístup a přerušila na tři týdny psaní před nahráváním. V polovině nahrávací frekvence alba se vydali na sérii speciálních představení s dalšími dvěma progresivními metalovými kapelami, Queensryche a Fates Warning, které proběhly v Severní Americe. "Escape from the Studio American tour" (Útěk z amerického studia tour), jak bylo podle Dream Theater uváděno v propagačních letácích. Queensryche a Dream Theater byli uváděni jako hlavní headlineři, skupina Fates Warning plnila roli předskokana. Jako finále každého koncertu byl přídavek navíc, v němž Dream Theater a Queensryche společně vystupovali na jevišti současně a často často hráli převzaté písně.

    Inspirováno diváckou odezvou při turné Dream Theater na těžší skladby je i jejich sedmé album "Train of Thought", které je všemi považováno za nejtvrdší album, co dosud nahráli. Album bylo napsáno během tří týdnů a nahrávalo se pak od 10. března do září 2003 v Cove City Sound Studios a Pie Studios. Mezitím si Mike Portnoy stačil odskočit 18. května 2003 spolu s Matt Bissonette a Neal Morsem na Modern Drummer Festival, kde v rámci tohoto festivalu v BB King's v New Yorku poprvé představil svůj dávný sen "BEATLES tribute band" pojmenovaný YELLOW MATTER CUSTARD. Vlastní album Dream Theater pak vyšlo 11. listopadu 2003, produkoval je Doug Oberkircher a ve studiu míchal Kevin Shirley. Je na něm sedm písní, zatímco jeho předchůdce jich měl šest a jeho nástupce (Octavarium) obsahuje osm písni. Písňový vzor se pak obrací u dalších dvou alb, "Systematic Chaos" má sedm písní (počítáme-li obě části "In the Presence of Enemies" jako jednu) a "Black Clouds   Silver Linings" má šest. Bodem obratu je téma alba "Octavarium", které říká, že všechno končí tam, kde to začalo.

    Před vydáním desky "Train of Thought" v rozhovoru pro www stránky "Get Ready To ROCK!" 6. září 2004 klávestista Jordan Rudess osvětluje mnohé ohledně desky DT a své vlasní desky "Rhythm of Time" která vyšla 31. srpna 2004 u Magna Cart. Klávesista DREAM THEATER Jordan Rudess byl dotázán, jak snadné to bylo uniknout ze "spárů" DREAM THEATER zatímco skládal materiál na jeho poslední sólové album "Rhythm Of Time". "No, věřím, že jsem velmi uznávaný skladatel," odpověděl Jordan. "DREAM THEATER je jedna z mých vášní a moje současné hlavní zaměstnání, ale pokud jde o útěk z hudebního hlediska, to žádný problém! Mám milión nápadů, které potřebují vyjít hudebně ven a dokonce ani tohle jedno album na to opravdu nestačí. Bylo to cool vypadnout ze světa DREAM THEATER na chvíli, jen tak, protože jsem vytvořil několik velmi zajímavých těžkých zvuků pro nové album. "Train of Thought" je opravdu těžké a metallové album, na které jsem vytvořil všechny tyto cool zkreslené zvuky kláves, myslel jsem si, že uchopím své zkušenosti z tohoto těžkého alba a všechny zvuky, které jsem pro ně vytvořil přenesu do mého světa, abych mohl extrahovat jen to, co chci použít z toho zvuku a přidat k nim své klasické, fusion a jazzové vlivy dohromady a vytvořit tak vlastní hudbu. "Mám ještě více informací než kdykoli předtím o soundu DREAM THEATER. I já jsem přispěl do DREAM THEATER a také jsem zjistil více o nich samotných. Takže, pokud jde o využití DREAM THEATER jako základ pro směrování mimo ně, je to ještě silnější. Cítím se v tom opravdu dobře a uvědomuji si, že jádrové publikum pro toto album DT budou primárně fanoušci DREAM THEATER, kteří si přáli zjistit, co Jordan Rudess dělá sám, myslím si to, když o tom přemýšlím ... Někteří DREAM THEATER fanoušci nemají ani ponětí o tom, jakým množstvím hudby vlastně přispívam skupině, ale když uslyší tohle, snad když budou chytří, dopátrají se pochopení, ale i kdyby ne, pravděpodobně si zamilují hudbu. Budou určitě detekovat vlivy DREAM THEATER, budou také nacházet jiné hudební cesty, které neexistují v doméně DREAM THEATER."


Dream Theater 2003
    Ještě jedna věc se povedla v roce 2003. Bubeník Mike Portnoy zahájil 27.května 2003 oficiální "bootleg" on-line obchod na dnes již hodně známé stránce www.ytsejamrecords.com (jinak řečeno oficiální obchod s pirátskými nahrávkami skupiny). Portnoy k tomu podotýkal: "Konečně! Po letech pouhého mluvení jsou nyní oficiální bootlegy DREAM THEATER k dispozici veřejnosti! Prokopal jsem doma doma svůj rozsáhlý archív, abych vám jej nabídl. Nyní mají oddaní fanoušci DT možnost podělit se s námi o tak skvělé vzpomínky, které pomohly tuto formovat skupina během téměř 20-leté kariéry. "Doufáme, že nabídneme zhruba 3 tituly co půl roku nebo tak nějak... Začínáme od samých počátků jako MAJESTY [pre-DREAM THEATER] celou cestu až k našemu poslednímu albu z turné! Tyto tituly jsou k dispozici výhradně z Ytsejam Records a odnikud odjinud..."

    K některým textům písně "As I Am" byli Dream Theater inspirováni v roce 2003 během letního turné s Queensryche, kterou Mike Portnoy hodnotí jako "otravnou sérii představení." Podle Portnoye, kytarista Queensryche Mike Stone se snažil dávat rady Johnu Petruccimu při hraní na kytaru, což vedlo Petrucciho k napsání textu: "Don't tell me what's in, tell me how to write" (Neříkej mi, v čem to je, řekni mi, jak to napsat". "Honor Thy Father" byla napsána o nevlastním otci Mike Portnoye. Když se ptali, co jej inspirovalo k této písni, řekl v IRC chatu: "Nejsem moc dobrý v psaní milostných písně a tak jsem se rozhodl napsat nenávistný song !!!" Některé hlasy během "Honor Thy Father" jsou převzaty z filmu Magnolia Paula Thomase Andersona, ve scéně, kdy Jason Robards mluví k Philipu Seymour Hoffman, aby mu vysvětlila, čeho ve svém životě lituje. Jsou tam také některé části z filmu At Close Range, ve kterém je scéna, kde Sean Penn a Christopher Walken hlasitě argumentují. Inspirací pro text "Vacant " byla dcera Jamese LaBrie, která upadla do krátkého bezvědomí poté, co utrpěla náhlé, nevysvětlitelné záchvaty tři dny před jejími sedmými narozeninami. "Stream of Consciousness" je nejdelší orchestrálkou Dream Threater (nepočítáme-li směsky označované jako Instrumedley a "When The Water Breaks" (Když se voda láme" od Liquid Tension Experiment z II). V neoficiální verzi této orchestrálky můžete slyšet na jejím konci baseballové utkání na televizi v pozadí debatu Mike Portnoye a Johna Petrucciho. Mezi stopáži [5:51] a [6:07] písně "In the Name of God" (Ve jménu Boha) byla ukrytá skladba zastíněna pod daleko hlasitějšími zvuky písně samotné, která zde byla neobjevená více než rok a půl. Kapela nikomu neřekla, že je tam skrytý "oříšek" (jak vešlo ve známost mezi fanoušky Dream Theater). Přišlo se na to až Mike Portnoy zmínil ve svém komentáři - Mike Portnoy: Live At Budokan Drum-Cam DVD o rok později, že se tam nachází. Mike Portnoy ve svých oznámeních rozšířil zprávu, co by to mohlo být, dokud jeden z fanoušků pod pseudonymem "DarrylRevok" nezmínil, že v inkriminované pasáži je
  TURNÉ SKUPINY:

23.   6. 2003 -   2.   8. 2003 - QUEENSRYCHE/DREAM THEATER Tour
16.   1. 2004 - 12.   2. 2004 - Train of Thought World Tour - European Leg
  2.   3. 2004 -   3.   4. 2004 - Train of Thought World Tour - North American Leg
22.   4. 2004 - 28.   4. 2004 - Train of Thought World Tour - Asian Leg
  3.   7. 2004 -   6.   7. 2004 - Train of Thought - One Off Italian Shows
17.   8. 2004 - 22.   9. 2004 - Train of Thought - Summer 2004 American Tour

slyšitelná Morseova abeceda, a pak další fanoušek Nick Bogovich ("Bogie") izoloval tyto zvuky a při překladu do angličtiny odhalil frázi "eat my ass and balls" (sežer můj zadek a koule), což je Mike Portnoyova hovorová fráze z jeho oficiálního chatu. Od [12:56] stopáže v "In the Name of God" lze vyslechnout americkou občanskou válečnou píseň "Battle Hymn of the Republic" zaznívající z pravého kanálu. Že členové Dream Theater se nebrání žádným novým podnětům dokazuje i James Labrie, když se v průběhu konce roku stačil mihnout v projektu FRAMESHIFT, který pod patronací Henning Paulyho nazpíval jejich komletní první album nazvané "Unweaving The Rainbow" (Rozplétání duhy), která vyšla 25. 11. 2003 u Progrock Records. Už 12. září 2003 skupina zveřejnila přehled jejich zastávek na nadcházejícím turné na podporu nové desky, které začalo ihned v půli ledna nadcházejícího roku. Během tohoto turné měla skupina i výjimečný koncert k 15. výročí vydání jejich první desky. Představení se nazývalo "When Dream And Day Unite" 15th Anniversary Show a konalo se v sobotu 6. března 2004 v The Pantages Theater v Los Angeles, CA, kde v druhé části koncertu odehráli celý setlist prvního alba. Během přídavku se ke skupině připojil i jejich originální zpěvák z první desky Charlie Dominici v písních "To Live Forever" a "Metropolis Pt. 1". Ke druhé písni se navíc přidal i druhý klávesista Derek Sherinian (není PLANET X).(pozn. tuším, že jednu píseň naleznete i na mých stránkách převzatou z YouTube). Z těcho koncertních šňůr skupina vydala svou další živou 2DVD/3CD nahrávku s názvem "Live at Budokan", která se na pultech obchodů objevila 5. října 2004 a bylo na nich zaznamenáno představení z Nippon Budokan Hall, Tokyo, Japonsko ze dne 26. dubna 2004 a za necelý rok, 27. ledna 2005 se toto DVD stalo platinovým. Další lahůdkou bylo, že se DREAM THEATER a YES se spojili na letní turné po Severní Americe během srpna a září 2004. První společný koncert proběhl v sobotu 28. srpna 2004 v Tommy Hilfiger v Jones Beach Theater ve Wantagh, NY.

    "Po dokončení turné "Train of Thought World Tour", na kterém je podporovala i skupina jejich vzorů, YES, Dream Theater vstoupili v listopadu 2004 do studia Hit Factory v New Yorku k nahrávání jejich osmého alba. Jak to ukázalo, měli být vůbec poslední nahrávající skupinou v tomto slavném studiu, a hned poté, když zabalili svou poslední sessions v pátek 25. února 2005, světla ve studiu zhasla navždy. A přitom v tomto studiu nahrávali svá alba jak Steve Wonder (byl úplně první s albem "Songs In The Key Of Life"), Michael Jackson, Madonna, U2 nebo John Lennon. Míchání alba pak začalo v pondělí 28.února 2005 a záznam byl dokončen v polovině března. Album "Octavarium" bylo vydáno 7. června 2005 a nasměrovalo zvukově skupinu novým směrem. Mezi jeho osmi písněmi je pokračování Portnoyovy "Twelve-step Suite" ("The Root of All Evil", části 6-7 z 12), stejně jako titulní skladba, hudebně všestranný 24 minutový epos soupeřící s "A Change of Seasons ". Octavarium přivítaly protichůdné recenze od fanoušků a byly předmětem rozsáhlé debaty. Octavarium bylo posledním sedmým albem pod labelem Elektra Records, který zdědil smlouvu při fúzování s EastWest Records. "Octavarium" je nejen osmým studiovým albem od progresivních těžkých rockerů Dream Theater, ale také známkou 20. leté existence tohoto majestátního outfitu. "Je to k neuvěření," říká bubeník Mike Portnoy, "Zvlášť k povaze toho, co děláme. Myslím si, že tajemstvím naší dlouhověkosti bylo pravděpodobně to, že jsme nikdy nezapadli. Je ale neuvěřitelné, že jsme stále tady, o 20 let později, a že nejsme jako ostatní kapely, které se jen udržují kolem při klouzavém pádu. Neustále rosteme a rozvíjíme se s každou deskou a s každým turné." Není to jen pátý pokus rozhodně se vzepřít populárním trendům a přelétavému veřejnému vkusu po celou dobu jejich kariéry, ale přístup Dream Theater ke zvuku je zde živější, silnější a obsáhlejší než kdy jindy. Octavarium, které produkoval dlouholetý tandem Mike Portnoy a kytarista John Petrucci a občas také Michael Brauer, obsahuje mnoho odrůd těžkého, epického a komplexního rocku, kterým si získali legie fanoušků kapely díky monumentálnímu seznamu představení a

Dream Theater 2006 naživo
dynamického maratonu živých vystoupení. Navíc si Dream Theater oblíbili přehrávání svých oblíbených desek, a pokud v některém městě strávili dva večera, druhého dne právě odehráli vybranou desku. A tak jedinečnou příležitost slyšet živě celou desku "Dark Side Of The Moon" legendárních Pink Floyd měli 11. října 2005 návštěvníci koncertu Dream Theater v Heineken Music Hall v Amsterodamu. Americká pětice tam předvedla album v rámci svého druhého setu v tomto holandském městě. Na scénu se k Dream Theater připojili saxofonista Mike Kidson z australské show Pink Floyd a Theresa Thomason, která již dříve vystupovala s kapelou ve skladbách "Scenes From A Memory". Další show z temné strany měsíce pak předvedli i ve slavné londýnské hale Hammersmith Apollo dne 25. října 2005.

    Po napsání koncepčního a kovově laděného alba se skupina rozhodla se vytvořit "klasické album Dream Theater". Klávesista Jordan Rudess jej popsal jako "opravdový návrat ke skutečně tvořivému úsilí kapely, stejně jako čerpání ze všech našich různých stylistických vlivů." Na Octavarium skupina chtěla dělat hudbu méně složitě, představila písně, které Rudess označil za "rychleji ocenitelné", i když poznamenal, třeba 24 minutová skladba "Octavarium" zase nebyla tak přístupná. Kytarista John Petrucci poznamenal, že se chtěli zaměřit na psání silných písní. K dosažení tohoto cíle skupina obnažila zvuk až do klavíru, kytary a zpěvu při psaní se zaměřením na melodie a písňové struktury.

    "Měli jsme dva cíle v tomto období," vysvětluje Portnoy o kapele. "Prvním cílem byla reakce na naše poslední "Train of Thought", které bylo záměrně velmi, velmi temné a těžké od začátku do konce. Bylo to určitě nejtvrdší album, co jsme kdy udělali. Takže když nadešel čas pro novou desku, věděli jsme, že tohle už znovu nechceme. Chtěli jsme se vrátit k více tradičnímu stylu Dream Theater, což je chemie všeho. Stále máme těžké písně, ale také některé lehčí písně, některé epické, progresivní písničky - je to spíš o rovnováze." Portnoy dodává, že druhým cílem skupiny bylo vyzvat sami sebe jako skladatelé tím, že složí kratší písně v době kdy je kapela slavná. "Na našich posledních třech nebo čtyřech albech byla téměř každá píseň velmi dlouhá. Myslím, že jsme vždy měli dlouhé písně během naší kariéry, ale - tím jsme si trochu udělali vzorec konce. A tak jsme chtěli sebe tentokrát donutit, abychom se pokusili psát kratší písně. Pro většinu kapel je výzvou k napsání dlouhá píseň, ale pro nás je výzvou jít jinou cestou. Jsou zde asi tři nebo čtyři písně na albu, které jsou velmi krátké a stručné, ale jsou to stále Dream Theater." Kapela předtím psala orchestrální skladby podobně jako "Overture" na "Six Degrees of Inner Turbulence", ale zaznamenali je pomocí kláves. Skladbám "The Answer Lies Within", "Sacrificed Sons" a "Octavarium"

Dream Theater 2006
defilovala na prvním místě Dream Theater práce s orchestrem, který dirigoval Jamshied Sharifi (studoval na Berklee College of Music ve stejnou dobu jako Portnoy, Petrucci a basista John Myung). Octavarium začíná s stejnou notou jako končí předchozí album. Tento cyklus se opakuje vždy už od "Scenes From A Memory". Portnoy byl k tomu kdysi inspirován díky albu Van Halen "Women and Children First", outro alba je závěrečná píseň končící novým riffem, který ale zmizel. Portnoy podotkl, že očekává, že další album Van Halen tím riffem začne. Ale byl zklamaný, když se tak nestalo. Později si uvědomil, že "vykopal díru a očekává se, že to bude pokaždé." nakonec to vyřešil na Octavarium tím, že závěrečná část končí stejně jako úvodní tóny. Toto album se stalo cyklem samo sobě, což kapele umožní start s čistým štítem na jejich dalším albu.

    Autorem kresby pro Octavarium byl Hugh Syme. Nápad využít obří Newtonovou kolébku se zrodil z diskusí mezi Symem a Portnoyem. Oba mluvili o tom, jak "pro všechno, co v hudbě děláte, si vytvoříte buď cluster nebo trojici," podle Symeho. "A pak se ukázalo, že pro každá akce je opakem reakce. Tak jsem si myslel, že bychom mohli udělat něco na kyvadlu od Newtona." Jsou tam četné odkazy na čísla pět a osm v celém konceptu alba. Například Newtonova kolébka má nastaveno osm koulí, je tam pět ptáků na přebalu. Brožura nabízí osmiboká bludiště, pavouka a chobotnici například. Krajiny na přebalu je zobrazuje nebe a louky z Indiany, v pozadí pak Lake District. Týden před plánovaným vydáním alba Portnoy zavřel oficiální Dream Theater a Mike Portnoy fórum. Blabbermouth.net pak psal, že to bylo v reakci na únik informací o albu. Portnoy uvedl, že "[on] je k tomu vedl hlavně [důraz] nastavit očekávání pro velké 'oficiální' odhalení příštího týdne", ale poznamenal že "opakovaným žádostem, aby spustil spoilery a odkazy na nové album kapely na přání, bylo frustrující."

    Bylo to jejich poslední album u Atlantic Records, se kterými končila smlouva trvající čtrnáct let. Přestože v posledních letech kapela měla větší tvůrčí svobodu, byli přesto nespokojeni s nedostatkem propagace ze strany vydavatelství. Portnoy vydal DVD s názvem "Drumavarium" v roce 2005, obsahující záběry z jeho nahrávání partů na bicí k Octavarium. Rudess vydal sólové klavírní verzi "The Answer Lies Within" v roce 2009 na albu "Notes On a Dream". "Panic Attack", je také uváděna jako nejvíce hraná píseň v Rock Band 2 jako "Nejtěžší píseň ve hře na bicí a baskytaru". "Octavarium" dosáhlo umístění 5 ve finské, italské a švédské hitparádě, stejně jako první desítku v holandském, japonském, norském žebříčku. Hodnocení alba kritiky bylo celkově pozitivní. Dream Theater nastartovali koncertní podporu albu Octavarium v Evropě 10. června 2005 úvodním vystoupením na Sweden Rock Festival v Sölvesborgu. Na italská představení ve dnech 21. - 23. června 2005 se k nim připojila brazilská skupina ANGRA s tehdy jejich bubeníkem Aquilesem Priesleyem. Kapela rovněž absolvovala společné turné od 21. července až do 3. září 2005 v rámci Gigantour s Megadeth po celé Severní Americe. Montrealský koncert byl zaznamenán a vydán jako živé album a koncertní video zaznamenané 22. srpna 2006 a 5. září 2006 bylo vydáno pod názvem Gigantour. Hlavní Octavarium World Tour začalo v září ve Finsku a skupina pokračovala ve svém "An Evening With Dream Theater" koncertním formátu. To znamenalo, kapela hrála téměř tři hodiny s různými setlisty každý večer. V kombinaci s rozhovory, zkouškami během zvukových zkoušek a "meet-and-greet " sezením s fanoušky, skupinu to docela fyzicky a psychicky vyčerpávalo. Dream Theater uskutečnila v Amsterdamu a v Londýně, kde jako druhý setlist v obou městech skupina odehrála kompletní set Pink Floyd
  TURNÉ SKUPINY:

10.   6. 2005 -   3.   7. 2005 - Octavarium - European Summer Tour
21.   7. 2005 -   3.   9. 2005 - Gigantour
27.   9. 2005 - 31. 10. 2005 - Octavarium - European Fall Tour
  3. 12. 2005 - 13. 12. 2005 - Octavarium - South American Tour
  7.   1. 2006 - 29.   1. 2006 - Octavarium - Asian Tour
24.   2. 2006 -   1.   4. 2006 - Octavarium - Central / North American Tour

"The Dark Side of the Moon". Holandské představení se konalo 11. října 2005 v Heineken Music Hall v Amsterdamu. Theresa Thomason, která předtím zpívala "Scenes From a Memory", byla letecky převezena k odzpívání "The Great Gig in the Sky". Na její koncertní provedení se ke skupině připojil rovněž Mike Kidson na saxofón (z "The Australian Pink Floyd").


Představení z 25. října 2005 v Hammersmith Apollo v Londýně bylo vydáno jako živé album a koncertní video v roce 2006 na YtseJam Records. Podle jednoho návštěvníka koncertu DREAM THEATER v Kongresovém divadle v Chicagu, Illinois v sobotu v noci 18. března 2006 bubeník skupiny ANTHRAX Charlie Benante přišel na sólo na bicí před přestávkou a sdílel soupravu s Mike Portnoyem. Utkali se jeden s druhým přes různé covery od Twisted Sister, Van Halen, Slayer, Iron Maiden a mnoho dalších. "Bylo to to nejlepší sólo, které jsem kdy viděl" popisoval onen fanoušek.

Na koncertech v Tokiu a Osace kapela přehrála také celé Deep Purple "Made In Japan". Záznam byl také vydán jako živé album na YtseJam Records v roce 2007. K oslavě 20. výročí kapely se odehrál závěrečný koncert turné v Radio City Music Hall v New Yorku dne 1. dubna 2006. Pro druhou polovinu koncertu skupina doprovázel 30-členný orchestr dirigovaný Jamshied Sharifim a příznačně pojmenovaném "Octavarium Orchestra". Koncert byl natočen a vydán dne 29. srpna 2006 u Rhino Records jako živé album a koncertní video s názvem "Score". V polovině roku si odskočil James LaBrie nazpívat písně na sólové album bubeníka Johna Macalusa, jehož projekt vyšel pod hlavičkou "John Macaluso's Union Radio" a deska nesla název "The Radio Waves Goodbye". Proč to zde ale uvádím, je ten důvod, že se zde James poprvé setkal s kytaristou Marco Sfoglim, který se v dalších letech stal významnou součásti Jamesových sólových projektů.





  Nahoru   POD NOVÝM VYDAVATELSTVÍM... (2006 - 2010)


Dream Theater 2007
    Další album Dream Theater "Systematic Chaos" se objevilo na pultech oficiálně 5. června 2007. Deska byla poprvé označena novým štítkem vydavatelství Roadrunner Records, dceřinou společností skupiny předchozího labelu Atlantic Records. Roadrunner již více podporovalí prodej a propagaci. Pomohlo k tomu určitě i uvolňování videonahrávek na internetu. Šlo to hned poznat při vydání videa pro "Constant Motion" 14. července 2007 (na internetu již k dispozici od 5. května), což bylo první hudební video od "Hollow Years" z roku 1997. Pomohlo k tomu určitě i uvolňování videonahrávek na internetu, když jako druhé video se na netu objevil dne 10. května 2007 devítiminutový klip se skladbou "The Dark Eternal Night", ve kterém je zachycena skupina při jeho nahrávání ve studiu. A výsledekem bylo, že deska dosáhla čísla 19 v žebříčku Billboard 200. Autorizovaný knižní titul s názvem "Lifting Shadows", popisující jejich prvních dvacet let skupiny, byl také vydán v roce 2007, později v aktualizovaném a rozšířeném vydání znovu v roce 2009. Album bylo nahráváno od září 2006 do února 2007 v Avatar Studios v New Yorku poté, co skupina poprvé přerušila letní turné po deseti letech. Texty na albu napsali John Petrucci, James LaBrie a Mike Portnoy a pojednávají o fiktivních, politických a osobních tématech. Mike Portnoy uvedl, že vztahy mezi členy kapely byly "nejlepší jaké kdy vůbec byly". Skupina najala Paula Northfielda, který předtím pracoval s kapelami, které inspirovaly Dream Theater, včetně Rush a Queensryche, aby řídil nahrávání alba. Stejně jako u předchozích alb, současně psali a nahrávali "Systematic Chaos" Mike Portnoy a John Petrucci jako spoluproducenti. Portnoy uvedl, že kapela si najímá inženýry a mixážisty jako jejich "objektivní vnější ucho", ale členové nakonec sami "určují své vlastní pohledy". Předchozí alba, která byla vydávána jako koncepční nebo "Train of Thought" přidělala skupině těžkou přítěž jako "koule u zdi". Ačkoli Portnoy měl nějaké předsudky k "Systematic Chaos", rozhodl se nic neříkat zbytku skupiny a nechat je začít s "úplně otevřeným štítem". Nicméně, Portnoy přece jen chěl zachovat "říznou, agresivní, moderní" náladu po celou dobu. "Muselo to mít koule," dodal, "muselo to být v pohodě."

    "Systematic Chaos" obsahuje osm skladeb, ale technicky pouze sedm písní. Na albu se nachází epos "In the Presence of Enemies", který je označen jako skladby 1 a 8 Portnoyovy ságy AA s písní "Repentance" a píseň s politickým podtextem "Prophets of War". Album bylo nazváno "Systematic Chaos" poté co Portnoy a Petrucci vybrali fráze z textu písně, které jim připadaly přiléhavé pro pojmenování v podobném duchu jako předchozí alba "Awake" nebo "Images and Words". Mezi vybranými slovy bylo i slovo "chaos", které se objevílo v "The Dark Eternal Night". Petrucci a Portnoy byli také fascinovaní frázi "Random thoughts of neat disorder" (Náhodné myšlenky čistého nepořádku), který se objevil v "Constant Motion". Inspirováni "dvojakostí" těchto výrazů pak hledali protiklad ke slovu "chaos" a bylo objeveno slovo "systematický". Portnoy řekl, že kromě názvu alba, "systematický chaos" je také "všeobecný popis skládání v kapele".

    Přestože měli dlouhodový smluvní vztah s Warner Music Group trvající přes sedm alb, Dream Theater byli opět zklamáni nedostatečnou publicitou, kterou dávali kapele. "Náš předchozí label v podstatě spoléhal na naši fanouškovskou základnu a dělal vše, "jak... [by] investoval peníze na nahrání a pak na dodáni CD do obchodů," řekl Portnoy. Dne 8. února 2007 Dream Theater podepsali smlouvu s Roadrunner Records na nové album. "Systematic Chaos" už bylo skoro napsáno a nahráno v době podpisu. Je pak ironií osudu, že Warner koupil Roadrunner Records týden poté, co s nima skupina podepsala smlouvu. Podle Jamese LaBrie se ale Roadrunner řídila všemi sliby danými kapele o propagaci alba. Portnoy strávil měsíc režií a střihem dokumentu s názvem "Chaos in Progress: The Making of Systematic Chaos", který byl vydán na dvoudiskové speciální edici bonusového disku k albu také v prostorovém zvuk 5.1 mix jako celé album. Výsledkem nové spolupráce s novou nahrávací firmou bylo i uvedení prvního animovaného klipu k písni "Forsaken", který se objevil 26. ledna 2008, když byl poprvé uveden na MTV2 v pořadu "Headbanger's Ball". Klip vytvořilo japponské animovací studio Gonzo pod vedením Yasufumi Soejima. Video výkonný producent Joey Goubeaud z Amusement Park Media pak koordinoval spolupráci mezi DREAM THEATER a studiem Gonzo.

    Jon Eardley z MetalReview.com označil kapelu za "pravděpodobně nejvíce konzistentní kapelu z celého progress rock/metal průmyslu" a album nazval "dalším solidním výletem". "Rád bych poblahopřál Petruccimu k 'neustálému pohybu', při psaní, a dodal, že obsahuje "jedny z nejlepších riffů Petruccim přihozené na stůl". Navíc, nazval druhou část "The Dark Eternal Night" jako "nejbrutálnější pasáž ze všech písní, co vydali". Nikos Patelis, dopisovatel Metal Invader, nazval album "energické, s ostrými hranami, plné krásných melodií a těžkých riffů, dlouhých epických skladeb". Nazval hudebníky Dream Theater "čtyřmi mistry hudby, kteří používají své nástroje, jako kdyby to byly jejich končetiny". Dále podotkl, že "James LaBrie je muzikálně vyspělejší, než kdy jindy." V závěru pak Patelis nazval "Systematic Chaos" vynikajícím albem, které musí být mnohokrát vyslechnuto, aby bylo stravitelné". Greg Prato na Allmusic napsal, že "Forsaken" ukazuje pravý opak těm, co říkají, že Dream Theater je pouze instrumentální gymnastika a ne psaní písní." Přirovnával také riffy v "The Dark Eternal Night" ke kapele Pantera. "Celkově lze konstatovat,", říká "že kvintet se drží linie progmetalového hraní, které sleduji od jejich samotného vzniku". Recenzent Chad Bowar z About.com, napsal, že "In The Presence Of Enemies — Part I" je "efektivní způsob, jak nastavit zvuk ostaní písně písně". Celkově dal Bowar albu čtyři z pěti hvězdiček s dodatkem, že se jedná o "jedno z nejlepších předvedení Dream Theater z poslední doby."

    2007/2008 Chaos In Motion World Tour odstartovalo v Itálii. Dream Theater hráli na koncertě "Gods of Metal" 3. června 2007, objevili se na "Fields Of Rock" festivalu v Nizozemí 17. června 2007, hráli na mnoha dalších evropských festivalech, včetně "UK's Download" festivalu a francouzském festivalu "Hellfest Summer Open Air" spolu s kapelami jako Megadeth, Korn, Mastodon a Slayer. Dream Theater se pak vrátili k dokončení severoamerické části turné 24. července v San Diegu v Kalifornii a celé vystupování zakončili 26. srpna ve Philadelphii, Pennsylvania. "Chaos In Motion" tour pokračovalo po celý zbytek roku a až do roku 2008, kdy koncertovali v Asii, Jižní Americe a poprvé i v Austrálii. Během celého turné odehráli 115 představenís ve 105 městech ve 35 státech na 5 kontinentech pro stovky tisíc fanoušků.

    1. dubna 2008 vyšlo dvou deskové kompilační album s názvem "Greatest Hit (...and 21 Other Pretty Cool Songs)". Název žertovně odkazuje na píseň "Pull Me Under", která byla jediným významným rozhlasovým hitem skupiny. Obsahuje tři remixované písně z jejich druhého alba "Images and Words", pět upravených verzí dříve vydaných písně a a jedné skladeby z B-side singlu. Na rozdíl od většiny hitových kompilací, Dream Theater se na kompilaci aktivně podíleli, když se podíleli se sestavením seznamu skladeb, o kterých si mysleli, že nejlépe vystihují jejich hudební kariéru.

    Mike Portnoy se po vydání "Greatest Hit" rozhodl uspořádat nové turné s názvem "Progressive Nation 2008". Na rozdíl od předchozích se odehrávalo ve městech, které již nejednou navštívili v minulosti (např. Vancouver, Kanada) nebo města, kde hráli před několika lety. Tyto vystoupení mapovala poprvé místa, od vydání Images and Words, kde skupina hrála jak v malých sálech tak i ve velkých halách. Turné zahajovali 3. června, 2007 na Monsters of Rock Festival v Miláně, Itálie a zakončili skoro po roce koncertování až 4. června 2008 v San Juan, Puerto Rico. Celkem to představovalo 115 představení v 35 zemích světa. Po tomto turné skupina vydala 30. září 2008 sadu DVD nazvanou "Chaos in Motion 2007-2008", která je výběrem skladeb z tohoto turné, aby podporovala jejich deváté album "Systematic Chaos". Chaos In Motion 2007/2008 bylo dostupné ve dvou provedeních: jako dvojité DVD a jako pěti CD soubor obsahující dvě DVD a tři CD, na kterých je 14 živě nahraných skladeb z DVD setu a navíc ještě zvláštní vydání v umělecké úpravě pouze na 5.000 kopiích. První disk byl nazván "Around The World In 180 Minutes" Live Concert Footage. Druhý pak "Behind The Chaos On The Road" Documentary a obsahoval nahrávky promo videa "Constant Motion", "Forsaken", "Forsaken (In Studio)", "The Dark Eternal Night (In Studio)", "Live Screen Projection Films: The Dark Eternal Night (N.A.D.S)", "The Ministry Of Lost Souls", "In The Presence Of Enemies Pt. 2", dokumentární záběry "Mike Portnoy Stage Tour", záběry ze zákusisí turné "Mike Portnoy Backstage Tour" a na závěr "Photo Gallery". Dvojitého DVD se prodalo okolo 9000 kopií ve Spojených Státech v prvním týdnu po vydání a umístilo se na pozici č. 2 v Top Music Videos chart.

  TURNÉ SKUPINY:

  3.   6. 2007 -   1.   7. 2007 - Chaos in Motion - 1st European Leg
24.   7. 2007 - 26.   8. 2007 - Chaos in Motion - 1st North American Leg
26.   9. 2007 - 11. 11. 2007 - Chaos in Motion - 2nd European Leg
12.   1. 2008 - 22.   1. 2008 - Chaos in Motion - Asian Tour
26.   1. 2008 -   1.   2. 2008 - Chaos in Motion - Australian Tour
  1.   3. 2008 - 14.   3. 2008 - Chaos in Motion - South American Tour
29.   4. 2008 -   4.   6. 2008 - Progressive Nation 2008

    Mike Portnoy oznámil, že 2. června 2008 skupina by mohla opět ve studiu začít práce na nové, své desáté desce. 7. října 2008 opravdu Dream Theater vstoupili do Avatar Studios v New Yorku, kde vydrželi až do března 2009. Album, které se jmenuje "Black Clouds & Silver Lining" bylo vydáno 23. června 2009. Kromě standardního CD alba je k dispozici i na vinylu LP, stejně jako 3-diskové speciální edici CD, které obsahuje plné album, CD s instrumentálními verzemi písní z alba a CD šesti převzatých skladeb od Queen a Rainbow. Mike Portnoy v rozhovoru z 1. května 2008 pro Metal Hammer o novém albu potvrdil zvěsti, že na ní bude poslední ze sérii skladeb jeho 12 dílné suity o uzdravení z alkoholismu. Texty na albu napsali John Petrucci a Mike Portnoy a všechny kromě jednoho se týkají osobních životních vzrušujících zážitků nebo těžkých chvil v jejich osobních životech. Petrucci napsal "A Nightmare To Remember" o autonehodě, které byl zůčastněn ještě jako dítě, "The Count of Tuscany" pak o skutečném setkání v Toskánsku, a "Wither" o procesu jeho tvorby písní. "The Best of Times" napsal Mike Portnoy o svém otci, který zemřel na rakovinu, se kterou bojoval po celé období jeho umělecké tvorby.

Dream Theater 2009
"Jen jsem chtěl napsat něco na počest našeho společného života," řekl Portnoy, který uvedenou píseň nahrál pro jeho otce ještě před jeho smrtí. Skladba "The Shattered Fortress" je avizovanou poslední části dvanáctidílné Portnoyovy Suity, opakující a zároveň uzavírájící témata a motivy Suity, která začala v roce 2002 na "Six Degrees of Inner Turbulence". Zbývající píseň, "Rite of Passage", se týká svobodného zednářství, video ktéto skladbě bylo zveřejněno 8. května 2009. Mike Portnoy popsal Black Clouds &Silver Lining" jako skládanku z jejich dosavadních skladeb "Changes of Season", "Octavarium", "Learning to Live", "Pull Me Under" a "The Glass Prison", vše na jednom albu." Jordan Rudess později vysvětlil během předváděcí akce na NAMM Show pro software Spectrasonics (který lně využíval na albu), "Vstoupili jsme jako do gotického panství trochu na tomto albu." Skladba "Wither" pak byla vydána jako EP deska 15. září 2009, která kromě albové verze písně obsahovala i alternativní verzi nahranou pouze s klavírem a se zpěvem, demo verze "The Best of Times" s Johnem Petruccim na vokálech a demo verze se Mike Portnoyem na vokálech. K dispozici bylo ještě rovněž video vydané 18. listopadu 2009.

    Skupina také oznámila druhé "Progressive Nation tour", včetně prvního představené tohoto alba v Evropě. Opeth a Unexpect doplňovali Dream Theater v Evropě, zatímco "Zappa Plays Zappa" a "Scale the Summit" hráli v severoamerické čísti turné, s Bigelf spolupracovali na obou stranách NA a na evropské části. 22. června 2009 ale Mike Portnoy oznámil na svém forum, že musely být provedeny změny v lineup pro "Progressive Nation 2009 tour" po Severní Americe. Pain of Salvation a Beardfish nebyly schopny na turné s Dream Theater vyjet a Zappa Plays Zappa je nemohli obsolvovat kvůli finančním problémům se svoji mateřskou nahrávací společností. Oznámil také dvě nové kapely, které se uvolní na dokončení po Severní Americe, Bigelf a Scale Summit. Na tomto turné Dream Theater často přehrávali rozšířenou jam verzi písně "Solitary Shell" ze "Six Degrees of Inner Turbulence" předělanou na asi třinácti minutovou délku. Podobně také předělávali i "Surrounded" během "Chaos In Motion" turné. Kromě toho na jejich show v Torontu prvním přídavkem byla coververze "The Camera Eye", což byla již třetí převzatá skladba od "Rush", kterou hráli na koncertech.


Jordan Rudes a Harpejji
    Dne 1. července 2009 album debutovalo na 6. místě žebříčku Billboard 200 s prodejem během prvního týdne ve výši 40.285 kusů. Umístění v řebříčcích v prvním týdnu získalo album v jednotlivých zemích následijící: Austrálie #16, Kanada #5, Finsko #1, Německo #3, Itálie #5, Norsko #7, Švýcarsko #9, Nizozemí #3, Maďarsko #4, Švédsko #3, Francie #9, Portugalsko #14, Austrálie #16, Velká Británe #23 a USA #6. První kritické reakce na album byly obecně příznivé. Na Metacritic, který přiřazuje normalizované hodnocení ze 100 bodů od kritiků hlavního proudu, album získalo průměrné skóre 68 spočtené podle pěti hostů. Rich Wilson, autor Lifting Shadows, vidí v hodnocení alba pro Metal Hammer "nejlepší a nejvyváženější album Dream Theater za posledních deset let." Eduardo Rivadavia z Allmusic dal albu čtyři z pěti hvězdiček a napsal: "Black Clouds & Silver obložení je stále typický album Dream Theater, takové které asi pravděpodobně nerozšíří okruh svého publika, ale naopak je zaručeně nadchne svým hardcorem konvertujícím k obnovené oddanosti k nejvíce naléhavých a stimulujícím aspektům kapely vybrané hudební domény. Podobně David Buchanan v Consequence of Sound, on-line hudební magazín, řekl: ".., že tato verze nemusí nutně přinést nové fanoušky, ale také nezklame současné publikum, a to zcela určitě pravda. Neni zde sice žádné zlepšení, ale ani žádné naprosté zklamání. Budiž." Dal albu celkem čtyři a půl hvězdičky z pěti. Album bylo také jmenováno jako jedno z 10 Classic Rock zásadních progresivních rockových alb desetiletí. Bylo to poprvé v historii kapely, kdy album natrhlo Top 10 tohoto žebříčku a zároveň v té době době měla skupina nejvyšší týdenní prodeje alba. Album také debutovalo jako 1 na vrcholu žebříčku Billboard Top Internet Albums a na 2. místě na Billboard Top Rock Albums. Album také atakovalo poprvé první místo ve Finsku a European Top 100 Albums.

    12. listopadu 2009 Mike Portnoy oznámil, že Dream Theater by mohli vstoupit do studia hned po Novém roce, aby napsali a nahráli zbrusu nové instrumentální skladby pro počítačovou hru "God of War III" na soundtrack EP "God of War: Blood & Metal". Skladba s názvem "Raw Dog " se zpátky vrátila k Roadrunner Records 8. 1. 2010. Skladba představovala první exklusivně napsaný a nahraný track pro jiný subjekt než byla skupina. "Raw Dog" obsahuje vůbec první komerčně zaznamenanou skladbu s nahraným harpejji (nový hudební nástroj: Piano + Guitar = Harpejji) díky Jordanu Rudessovi. "Harpejji otevírá celý svět nových hudebních možností. Je to tak cool, že to umožňuje vzít moji rozvinutou klávesovou techniku a mít ji pomocí rukou v přímém kontaktu se strunami! Přestože jejich rozložení je určitě jiné, než klávesnice, je to právě to, co dává vcelku hudební smysl a je zdrojem nové inspirace. Jedná se o nástroj, který nejen upoutal moji pozornost, ale také podnítil moji představivost.", prohlásil o něm Jordan Rudess. 4. března 2010 skupina oznámila, že bude podporovat turné s Iron Maiden na americké a kanadské části jejich letního turné.

  TURNÉ SKUPINY:

  6.   6. 2009 -   4.   7. 2008 - European Summer Shows 2009
24.   7. 2009 - 29.   8. 2009 - Progressive Nation 2009 (North America)
23.   9. 2009 - 31. 10. 2009 - Progressive Nation 2009 (Europe)
  1. 12. 2009 - 12. 12. 2009 - New Zealand / Australia 2009
12.   3. 2010 - 24.   3. 2010 - South American Tour
  9.   6. 2010 - 20.   7. 2010 - Iron Maiden & Dream Theater - North American Summer Tour
21.   6. 2010 - 10.   7. 2010 - One-off Club Shows
  7.   8. 2010 -   8.   8. 2010 - Summer Sonic Japan

    V červnu 2010 v jednom rozhovoru, frontman James LaBrie poznamenal, že skupina po nějaké pauze až v lednu vstoupí do studia a začne pracovat na jejich dalším albu.

Jenže ve středu 8. 9. 2010 oznámil Mike Portnoy, že odchází s Dream Theater. Zbytek kapely ale nesouhlasil s pauzou, kterou Portnoy navrhoval a rozhodli se pokračovat dál bez něj. To vedlo k Portnoyově rozhodnutí, že opustí Dream Theater. O tom, že Pornoy absolvoval turné s Avenged Sevenfold, kde zaskalkoval za jejich zemřelého bubeníka nebo předtím absolvovaném turné s jamovou skupinou Hail se není třeba zmiňovat. Je pak ale s podivem, že si pak stěžuje na přepracování a na vyhoření. Dost a tečka již bez dalšího komentáře. Podle vyjádření John Petrucciho na Twitteru, Dream Theater uspořádali konkursy, aby našli adekvátní náhradu na bubenickém postu. Konkursy se konaly v říjnu 2010. V rozhovoru Jamesem LaBrie potvrdil 8. 10. 2010, že se jich zůčastnilo celkem 7 světově známých bubeníků, ale výsledky si nechali zatím pro sebe, než náhradu veřejně oznámí.




  Nahoru   NOVÝ ZAČÁTEK... (2011 - 2023)


Aquiles Priester - účastník konkursu
    A nastává opět nová etapa ve vývoji skupiny.

    Dne 9. 12. 2010 se objevila zpráva, že Dream Theater a Judas Priest budou hlavními hvězdami festivalu "High Voltage" ve Victoria Park v Londýně, který se uskuteční v sobotu 23. července a v neděli 24. července 2011. Dream Theater odehrají své představení na hlavní stage 24. července 2011. A dne 11. 2. 2011 se na oficiálních stránkách DREAM THEATER objevila příjemně překvapující informace, že Newyorčané Dream Theater, se stali prvním ohlášeným headlinerem letošního ročníku festivalu Benátská noc, který letos proběhne o víkendu v rozmezí 29. - 31. července 2011. Kapela bude hlavní hvězdou pátečního programu.

    Tak už se nám počet koncertů letošního turné rozrůstá (k 11.3.2011), ale jméno nového bubeníka stále není známo,dokonce utichly i všechny šeptané zvěsti, žádná nová jména se nevyskytují. Nicméně, jak potvrdili John Petrucci i Jordan Rudess 4. 3. 2011, jedenácté album Dream Theater bylo již napsáno! Nyní se na vrhnou na nahrávání. Dne 3. 3. 2011 v noci Petrucci na Tweetu uvedl: "Jsem tak duševně vyčerpán... Včera v noci jsme dokončili psaní alba DT! Vzhůru na nahrávání...". A Jordan Rudess následně následujícího dne dopsal: "Úžasné. Fáze psaní pro nové album DT je kompletní! Bude rockové!" Dream Theater vstoupili do studia 3. ledna, asi před 59 dny, aby začali pracovat na novém albu. Dream Theater s nejvetší pravdepodobností uvolní novou studiovou desku (a první, bez Mike Portnoye) před anebo v úterý 28 června 2011. Nová alba byla téměř vždy vydávána v úterý a skupina odstartuje svá představení během začátku července, takže album s největší pravděpodobností bude dostupné před turné.


Mike Mangini
    Spekulace a drby ohledně nového bubeníka se až nechutně rozrostly. Jednu dobu byl tím určitě pravým Marco Minneman, později bylo vše dementováno. Drby se ale šíří snad rychlostí světla. Jeden z nich zasáhl obvzláště fanoušky Dream Theater. Přítel bývalého bubeníka DT Mikea Portnoye a zároveň zkušený obražeč rockové scény Eddie Trunk řekl, že novým bubeníkem kapely by se měl stát Mike Mangini. Domněnka se objevila na Trunkově Twitter účtu. "Vyjádřím se ke dvěma rockovým drbům, které jsem měl dneska možnost zaznamenat od důvěryhodných zdrojů: Album Van Halen je skoro dokončené a vyjde ještě letos. A také to, že Mike Mangini bude novým bubeníkem Dream Theater a teď je s nimi ve studiu. Je to nepotvrzené, ale brzy by to měli oznámit." Trunkova důvěryhodnost je otázkou, sám je moderátorem dvou pořadů - That Metal Show v televizi VH1 a takého rozhlasového Friday Night Rocks. V reakci na fanoušky a nejspíš zlobu svého zdroje Eddie na Twitter později doplnil: "Bez ohledu na to, kdo se do Dream Theater dostane, je to určitě obrovská zodpovědnost! Uvidíme, jak to nakonec dopadne, ale napsal jsem to, co jsem slyšel. Neberte to jako oficialitu!" Jen pro doplnění, Mike Mangini by byl určitě důstojnou Portnoyovou náhradou. Hrál se skupinou Annihilator, Extreme nebo se Stevem Vaiem, drží několik světových rekordů v rychlostní hře na bicí a za nového člena Dream Theater je fanoušky považován už nějakou dobu. Ani video, vypuštěné do světa 21. 4. 2011 z pár záběry z proběhlých konkurzů na bubeníka, v tomto směru nic nenaznačilo. Snad jen objasnilo 7 bubeníků, kteří se zůčastnili konkurzu:
Aquiles Priester (Hangar, Angra)
Peter Wildoer (Darkane, poslední sólové album Jamese LaBrie "Static Impulse")
Marco Minnemann (rozsáhlé sólová kariéra, spolupráce s širokou škálou umělců od Paul Gilbert k EPHEL DUATH. Také hrál žívě s Necrophagist a je uváděn na live DVD z Summer Slaughter Tour v letech 2007 a 2008)
Mike Mangini (Annihilator, album Jamese LaBrie "Elements of Persuasion", Steve Vai, Extreme)
Virgil Donati (Planet X, studiová práce s Derek Sherinianem, turné se Steve Vai)
Thomas Lang (studiová práce, která se pohybuje od Roberta Frippa po Sugababes)
Derek Roddy (Nile, Malevolent Creation, Hate Eternal, Today Is The Day)

DT při diskuzi během konkursu     Tak 29. 4. 2011 konečně zpravodajské servery vypustily tu dlouho očekávanou zprávu. Mike Mangini, 48 letý studiový hráč, který hrával s ANNIHILATOR, EXTREME, Jamesem LaBrie a Steve Vai, se oficiálně připojil k DREAM THEATER jako náhrada za v loňském roce odejivšího Mike Portnoye. Jeho vlastní komentář k této události byl následující: "Toho dne, kdy jsem obdržel telefonát, že jsem v DREAM THEATER, trvalo mému mozku pár minut srovnat se s tím, co se děje a když to odeznělo, zbyl jen pocit obrovské úlevy". Znamená to pro mne tolik, že jsem se skoro cítil k pláči několikrát. [smích] Nevěděl jsem, co mám dělat. A to pro mě znamená mnoho být nejen součásti legendární kapely, ale hlavně kapely, která dává pocit naplnění a smyslu. Cítím se jako kousek skládanky a s ohledem na Mike Portnoye, je mi opravdu ctí pokračovat v nesení pochodně místo něj, já jsem naplněním tohoto ducha." (v originále doslova: ...I'm carrying on his spirit.)

    Série tří videonahrávek pod názvem "The Spirit Carries On I. - III., která se objevila na Roadrunner Records YouTube Chanel získala velmi pozitivní odezvu od fanoušků i kritiků a nashromáždila více než 1,5 milionu názorů během jednoho týdne. Zpěvák James LaBrie komentoval průběh konkursu a hlavně osobu jednoho z kandidátů Mike Manginiho následovně: "Měl jsem tu čest pracovat s Mikem na třech mých sólových albech, takže jsem věděl, že bude obrovským kandidátem. On je bezesporu jedním z nejinteligentnějších, intuitivních, interpretačních a virtuózních hudebníků s nimiž jsem kdy hrál". Klávesista Jordan Rudess zase podotkl o novém bubeníkovi: "Od prvního odpočítání do posledního tónu závěrečné písničky, každý úder Mike zahrál nejen v ideálním čase, ale také provedl s nepopiratelným pocitem virtuozity a muzikálnosti". Basista John Myung doplňuje, že "Mike Mangini je inspirující pro nás na více úrovních. Jeho postoj a výhled jsou úplně pozitivní. Jeho plné vnoření do předvádění u nás bylo nepopiratelné a během konkursu jsme všichni cítili jeho silnou hudební a osobní přítomnost. Ve stejné době jsme také cítili skutečnou jednotu. Otevírá to náš tvůrčí potenciál. Bylo to osudové pro naši práci, že jsme našli tu správnou osobu ve správný čas".


Skupina v novém složení, duben 2011
    S připojením Manginiho do sestavy skupiny Dream Theater vstoupili 3. ledna 2011 do studia, zatím tajně bez oznámení změny postu na bubenickém křesle, aby začali nahrávat třetí desku u Roadrunner Records. Kytarista John Petrucci si zopakoval svoji roli producenta a spolu s Paul Northfieldem (Rush, Queensryche, Porcupine Tree) předpokládá, že album bude ve stejném technické zaujetí, jako měli Dream Theater na předchozích dvou albech u Roadrunner. Kapela odstartuje světové turné v červenci 2011. Jordan Rudess 3. března 2011 napsal na svém blogu: "Úžasné. Fáze psaní nového alba DT je kompletní! Bude rockové!" Nutno podotknout, že Dream Theater vstoupili do studia 3. ledna a za 59 dnů bylo album napsáno. A je symbolické, že 4. května 2011 nový bubeník v jednom rozhovoru prozradil: "Moje stopy na bicí pro novou desku DT jsou již hotové. V současné době se dokončují klávesy a zpěv. Nové album je naplánovano k vydání na podzim." V dalších rozhovorech se členy kapely se objevila informace, že album by mohlo vyjít někdy kolem 7. až 10. září 2011. Mixáž alba začala 31. 5. 2001 a progresivní metaloví giganti si k tomu pozvali ne nikoho menšího, než Andyho Wallaceho, který pracoval snad s každou kapelou v podstatě, mimo jiné Avenged Sevenfold, A Perfect Circle, White Zombie, Rage Against The Machine, Sepultura, Slayer, Nirvana), aby míchal jejich nové album. Dne 8. června John Petrucci zveřejnil na svém Twitteru a Facebooku o půlnoci uvedl název nového alba "A Dramatic Turn of Events" a datum vydání 13. září 2011.

    15. 6. 2011 se konečně světu zjevilo jméno "ADRENALINE MOB", což je jméno nové kapely Mike Portnoye ve složení:

Mike Portnoy - (Ex DREAM THEATER) drums
Russell Allen (SYMPHONY X) - vocals
Mike Orlando (SONIC STOMP) - guitar
Paul DiLeo (NENA) - bass
Rich Ward (STUCK MOJO/FOZZY) - guitar


Nový projekt zažil svůj debut v pátek 24. června 2011 na Hiro Ballroom v New York City. 23. května 2011 vyšlo album "Testimony 2" od známého progressivního autora, multiinstrumentalisty a zpěváka Neala Morse, na níž se Mike Portnoy taky podílel svým bubenickým umem.

  TURNÉ SKUPINY:

  4.   7.2011 -   4.   8. 2011 - European Summer Tour

29.   7. 2011 - Festival Benátská noc, Malá Skála

24.   9. 2011 - 27.10. 2011 - Am/Can Fall Tour

    A pak 4. července 2011 vypuklo letní evropské turné skupiny s novým bubeníkem Mike Manginim, na kterého byli všichni zvědaví, jak se vpraví do role důstojného nástupce Mike Portnoye. Podle ohlasů ze všech koncertů se mu to velmi dařilo, snad proto byl sestaven i setlist turné snad z písní z každé desky jeho nové mateřské skupiny: "Under A Glass Moon", "These Walls", "Forsaken", "Endless Sacrifice", Drum Solo, "The Ytse Jam", "Peruvian Skies", "The Great Debate", "On The Backs Of Angels", "Caught In A Web", "Through My Words", "Fatal Tragedy", "The Count Of Tuscany" a přídavek "Learning To Live". Opravdu snad všechny desky Dream Theater.
V rámci tohoto turné zavítali Dream Theater opět do České republiky, tentokrát na otevřenou arénu festivalu Benátská noc v Malé Skále dne 29. 7. 2011 jako headlineři pátečního programu a podle recenzí, které se objevily bezprostředně po vystoupení, sklidili zasloužený úspěch. V následujícím rozhovoru bezprostředně po festivalu kytarista John Petrucci nevyloučil možnost brzkého návratu do České republiky v roce 2012. Jaké ale bylo zklamání, když po zveřejnění termínů zimního turné Česká republika schází...

    Nová deska "A Dramatic Turn of Events" se v obchodě objevila v České republice již týden před 13. září, ale jen jednoduché CD a podle prodejců šla vcelku dobře na odbyt. V Japonsku se v předprodejích dostala ihned na první místo. Tolik očekávané nové album vstoupilo v žebříčcích Top 10 v šesti zemích (USA, Nizozemí, Norsko, Rakousko, Japonsko, Německo) a Top 40 v dalších sedmi zemích. Během prvního týdne se nového alba prodalo 36.000 výlisků v USA a zakotvilo tam na pozici #8 v Billboard 200 Chart. V Kanadě dosáhlo #8 v Top Current Chart, #9 v Top 200 a #1 v Hard Music Chart. A album se i nadále vyšvihuje v žebříčcích. V jednotlivých žebříčcích to album dotáhlo během jednoho týdne na následující pozice:
Finsko #1, Nizozemí #2, Německo #3, Itálie #3, Švédsko #3, Rakousko #5, Velká Británis #17 a #1 v Rock Album Charts, Česká republika #5, Norsko #5, Švýcarsko #6, USA #8, Kanada #9, Španělsko #10, Dánsko #11, Francie #14, Nový Zéland #17, Austrálie #17, Polsko #29, Belgie #35, Japonsko #3 (mezinárodní) / #8 (kombinovaný).

    Objevily se i první recenze... nevím jak k tomu dospěly, ale srovnávají tuto novou desku s dřívějším albem "Images & Words" i když každá deska Dream Theater je svým způsobem jiná... Z několika rozhovorů se členy kapely vyplynulo jen to, že více srovnali metalový a progresivní náboj hudby s důrazem na více melodičnosti. Deska se skvěle poslouchá, málokdo dokonce rozpozná, že na ní nebubnuje již Mike Portnoy, ale Mike Mangini. Je na ni použito mnoho dalších nových fines, včetně použití hudebních programů MorphWiz a SampleWiz pro iPod, které pomáhal spoluvyvíjet Jordan Rudess. Dokonce ani vícero použití obyčejného piána a někde i zvuku klasických hammondek desce nijak neublížilo, ale jen rozšířilo její rozmanitost. Stejně tak jako jedna akustická skladba. Skupina ihned v září, 29. 9. 2011, vyráží na turné na podporu této nové desky. Jako předkapelu si vybrali celkem překvapivě stylově trochu odlišné Trivium. Dream Theater vyrazí na další evropské turné začátkem příštího roku. Koncertní šňůra po starém kontinentu je naplánována hned na první dva měsíce roku. Dream Theater v jejím rámci v průběhu ledna a února vystoupí celkem v 25 evropských městech. V České republice toto turné jednu z koncertních zastávek mít nebude. Dream Theater totiž u nás už své novinkové album A Dramatic Turn of Events stihli představit v průběhu letních prázdnin, kdy vystoupili jako jeden z headlinerů festivalu Benátská noc. Jako podporu si pro všechny koncerty nadcházejícího evropského turné Dream Theater vybrali šestičlennou experimentální progressive metalovou formaci z amerického Marylandu Periphery.

    Ve čtvrtek 1. 12. 2011 se na mnoha hudebních serverech objevila informace že, Dream Theater, Mastodon a Megadeth jsou mezi nominovanými na 54. ročníku Grammy Awards, které se bude konat v neděli 12. 02. 2012 v Staples Center v Los Angeles. Aby měly nárok na nominaci, musely býr jejich desky vydány od 1. října 2010 do 30.září 2011, což se u Dream Theater splnilo. Nominace na 54. ročník Grammy Awards byly vyhlášeny předešlý večer (středa 30.listopadu 2011) v Recording Academy a odrážely mix toho nejlepšího a nejbystřejšího v hudbě za uplynulý rok, jak stanovili hlasující členové Akademie.
Nominování do kategorií "Best Hard Rock / Metal Performance" jsou následující skupiny:
    * DREAM THEATER - "On The Backs Of Angels"
    * FOO FIGHTERS - White Limo"
    * MASTODON - "Curl Of The Burl"
    * MEGADETH - "Public Enemy No. 1"
    * SUM 41 - "Blood In My Eyes"

    K této události se objevilo následující vyjádření skupiny:
"Rok 2011 je pro nás docela úžasný rok. Sledovali jsme jak "A DRAMATIC TURN OF EVENTS", naše jedenácté studiové album vstoupilo do Top Ten v 14 zemích po celém světě včetně USA. A nyní nás uzemnila naše vůbec první nominace na Grammy [za píseň "On The Backs of Angels" v kategorii The Best Hard Rock / Metal Performance]. Je to třešnička na dortu -- jsme poctěni a potěšeni, o tom není pochyb. Trvalo nám dlouho, abychom získali pozornost Grammy -- a dokázali jsme to pomocí našich vlastních představ hudebně, takže to je obzvláště sladké. Co vás podepírá jako hudebníka, je láska a podpora fanoušků -- oni jsou vždy pro nás k dispozici v tomto bláznivém dobrodružství. Takže jsme jim darovali hlučnou oslavu, jak slavíme nominaci na Grammy. Uvidíme se na cestě... a ať všem vydrží ten velký sen."


Skupina na Grammy Awards, únor 2012
    Nakonec z celé te velké slávy zůstala jen ta nominace. Jejich kategorii vyhráli FOO FIGHTERS, kteří tak vyhráli celkem 5 cen Grammy z jejich šesti nominací. Podíváme-li se do výsledků, není se ani co divit. Výherci byli vždy "velmi provaření" na veškerých hudebním kanálech MTV a srovnávat zpěvačku Adele s FOO FIGHTERS třebas??? Jde to vůbec??? Takže jedninou světlou vzpomínkou na onen večer nejspíše zůstane fotografie skupiny v oblecích a jedno malé celkem trapné interview na červeném koberci. Tam zjevně skuopina nebyla ve své kůži. Ale takhle v oblecích jsme je snad ještě nikdy neviděli - všechno je vlastně poprvé.

    FLYING COLORS je nová virtuózní prog/pop/rocková skupina, jejímiž zakládajícími členy jsou bubeník Mike Portnoy (ex-DREAM THEATER) a kytarista Steve Morse (DEEP PURPLE), která vydává své stejnojmenné debutové album v UK v pondělí 26. března 2012, ve Spojených státech a Severní Americe pak v úterý 27. března 2012. Deska vyjde pod hlavičkou Music Theories Recordings a budou se na něm podílet i další hudebníci, již zmíněný Mike Portnoy (bicí), dále Dave LaRue (bass), Neal Morse (klávesy, zpěv), Casey McPherson (solový zpěv, kytara) a Steve Morse (druhá kytara). "Album v sobě obsahuje všechno, co byste očekávali od každého z nás," říká Portnoy. "Jde o spojení všech našich schopností, což vede k úplně novému, neprobádanému území pro všechny zúčastněné. Práce s těmito muzikanty byl můj sen, který se mi vyplnil a už se nemůžu dočkat, až budeme vystupovat naživo," dodal Portnoy. Takže uvidíme, jak se povede dalšímu z ohlašovaných projektů bývalého bubeníka DREAM THEATER mimo brány progresivní hudby.

  TURNÉ SKUPINY:

23.   1. 2012 - 29.   2. 2012 - The Dramatic Tour of Events Euro 2012 Tour
19.   4. 2012 - 30.   4. 2012 - Asian 2012 Tour
15.   6. 2012 - 21.   7. 2012 - North American Tour
  8.   8. 2012 - 1.   9. 2012 - South American Tour

    Během letních turné roku 2012 Dream Theater oznámili, že budou natáčet koncertní DVD z jejich nejnovějšího světového turné na podporu "A Dramatic Turn of Events". Nahrávané koncerty se odehrají 19. a 20. srpna v Luna Park Stadium v Buenos Aires, Argentina.
"Jsme nadšeni, že můžeme znovu spolupracovat s Dream Theater, a to zejména na takovém monumentálním projektu. Dream Theater jsou legendou v hudebním světě a všichni jsou to opravdu úžasní lidi," říká Leonard, zakladatel Over the Edge Productions (OTE), New Yorkské produkční společnosti specializující se v zábavní televizi. Koncertní DVD představí to nejlepší z těchto dvou nočních živých akcí natočenými až 10 kamerami a nakonec vydány i na BluRay disku. Mezi bonusy budou i dokumentární segmenty s kapelou v souvislosti s filmováním The Spirit Carries On.

"Strávili jsme takový neuvěřitelný čas na představeních po celém světě v uplynulém roce a bylo to úžasné a událostmi naplněné turné. Jsme opravdu nadšeni končící větvi v Jižní Americe a dva noční koncerty a DVD nasnímané v Argentině byly určitě úžasnými večery! Ještě lepší je, že můžeme spolupracovat s Mikem Leonardem a všem [z Over the Edge Productions] znovu. Naše zkušenosti s Mikem a jeho kolegy na dokumentu "The Spirit Carries On" nebyly o nic méně než velkolepé a víme, že oni pro nás vykonávali tu nejlepší práci v poslední době. Mezi koncerty, dokumenty a rozhovory, jsme si jisti, že Mike nedodá jen impozantní koncertní video, ale že se bude snažit zachytit i skutečný náboj [Dream Theater] zážitků z Jižní Ameriky, abychom potěšili naše fanoušky na celém světě," říká John Petrucci.

    Kytarista John Petrucci 7. prosince 2012 uvedl v rozhovoru pro Metal Insider: "Všechno je zajištěno, studio je rezervováno a vize, o jaký typ alba půjde, jsou probrány a uzavřeny." Než se pustíme do alba, měl bych si sednout a přemýšlet o tom, jak to budeme pracovat, místo toho, abychom prostě vešli do studia a rozmáchli se. Přijdu obvykle s nějakým návrhem, promluvíme si o tom se skupinou několikrát v průběhu měsíce, abychom se všichni dostali na stejnou notu. Nahrávání se podruhé zúčastní bubeník Dream Theater Mike Mangini po šokujícím odchodu ex-zakladatele Mike Portnoye v září 2010. Mangini se objevil na "A Dramatic Turn Of Events", ale ještě ne jako spoluautor. Petrucci říká: "Napsali jsme to bez něj a on přišel a nahrával. Tentokrát tam bude od prvního dne, takže budeme psát společně jako plnohodnotná skupina. Pásky, které máme připravené po kouskách během cestování byly neuvěřitelné - on byl opravdu rychlý a měl skvělé kreativní nápady. Myslím, že to bude velmi cool zážitek."

Peter Wichers     Dne 3. ledna 2013 se objevil na www.progrockmag.com rozhovor s Peterem Wichersem, který byl až do léta 2012 kytaristou švédských Soilwork. Vyplynulo z něj, že produkuje nové sólové album zpěváka Dream Theater, Jamese LaBrie, a prohlásil, že další album zpěváka Dream Theater zpěváka bude skvělé - a on je "extrémně-nadšený" z toho, že na něm může pracovat. Peter Wichers seděl za pultem, když Labrie pracujoval na následovníkovi alba "Static Impulse" z roku 2010. Wichers uvedl:"Je pro mě čest být součástí takového projektu s úžasnými hudebníky a s lidmi jako jsou James Labrie, Matt Guillory, Ray Riendeau, Peter Wildoer a Marco Sfogli. Jediné, co mohu prohlásit je, že toto album bude skvělé."

"Live At Luna Park" - takhle se bude jmenovat koncertní novinka na DVD od DREAM THEATER, která vychází na 2DVD, Blu-ray, Digital Video, 2DVD/3CD, Blu-ray/3CD a deluxe edice (2DVD/Blu-ray/3CD)... K dostání bude během května 2013 pod hlavičkou Eagle Rock Entertainment.

    Kytarista John Petrucci o nadcházejícím videu prohlásil: "Máme nejlepší fanoušky na planetě a lidé v Argentině nejsou žádnou výjimkou! Energie a vibrace při vystoupení v Luna Park byly skutečně elektrizující a nakažlivé. Perfektní synergie mezi kapelou a publikem. Jsme nesmírně hrdí na toto DVD a neuvěřitelně nadšení sdílet je každým!"

Dne 7. 1. 2013 kytarista John Petrucci uverejnil pár fotografií ze studia s poznámkou: "A zábava začíná...". Takže se už můžeme začít těšit. Tak to asi byl nenápadně oznámen začátek nahrávání nového alba. A jak probíhalo natáčení nové desky podle informací z facebooku a twitteru?
Ze dne 3. 5. 2013 9. 4. 2013 Vstupujeme do závěrečné fáze! Vzmužte se! Začněte odpočítávat! Buďte silní a spojte se!
11. 4. 2013 Mike Mangini byl nominován na Bubeníka Roku v kategorii Progresivní Rockový Bubeník za rok 2013 v Drummies! Artist Awards.
12. 4. 2013 K dnešnímu dni je všechno napsáno, bicí a kytara (s výjimkou sól) jsou nahrané kompletně pro nové album DT! Budou se dokončovat basy příští týden... husté!
3. 5. 2013 Máme další měsíc strávený tady ve studiu. Intenzivně se píši texty. Jordan zaznamenává klávesy a dokonce jsme měli některé speciální "hosty", kteří se k nám tento týden připojili.
19. 5. 2013 Právě jsem dokončil svůj poslední text pro nové album DT. Začnu sóla asi příští týden. Je čas odložit pero a dostat se do chatičky!
30. 5. 2013 Nahrávání alba DT je v cílové rovince! Všechny vokály jsou hotovy. Vyhrávám si se sólama.
1. 6. 2013 DT album je oficiálně uzavřené! Těšíme se na mixování.
6. 6. 2013 DREAM THEATER PŘEDSTAVUJÍ PŘEDĚLOVÉ NOVĚ ALBUM; NA GRAMMY ® NOMINOVANÁ ROCKOVÁ IKONA VYDÁVÁ VŮBEC PRVNÍ BEZEJMENNÉ ALBUM; SVĚTOVÉ TURNÉ BUDE BRZY ZVEŘEJNĚNO; "DREAM THEATER" VYCHÁZÍ 24. ZÁŘÍ
11. 6. 2013 Dneska začíná mixování DT!
18. 6. 2013 Dream Theater oznámili tři termíny jejich nadcházejícího světového turné na podporu jejich bezejmenného alba!
Dne 24. 6. 2013 1/16/2014 – Palacio Vistalegre in Madrid
1/17/2014 - Anaitasuna in Pamplona
1/18/2014 – St. Jordi Club in Barcelona
Lístky budou v prodeji od této středy, 19 - črvna - 2013!
19. 6. 2013 Mixování jde skvěle!
19. 6. 2013 JAMES LaBrie - Nová úvodní skladba je on-line, seznam skladeb odhalen!
Zpěvák Dream Theater James LaBrie je tu opět s novým silným studiovým albem s názvem "Impermanent Resonance", které vyjde 29. července 2013 v Evropě!
20. 6. 2013 Nenechte si ujít exclusivní dokumentární foto galerii Dream Theater ze Studia.
24. 6. 2013 DREAM THEATER OZNÁMILI PRVNÍ ČÁST JEJICH EVROPSKÉHO TURNÉ NA PODPORU JEJICH NOVÉHO BEZEJMENNÉHO ALBA VYCHÁZEJÍCÍHO 24. ZÁŘÍ 2013.
ZAČÍNÁME 15. LEDNA A KONČÍME 24. ÚNORA 2014. SEVEROAMERICKÉ TURNÉ JE PLÁNOVÁNO OD BŘEZNA 2014.

Předprodej na Dream Theater v Tipsport Areně v Praze 29. 01. 2014 se začal.

28. 6. 2013 A tak se naše cesta od napsaní až k míchání chýlí ke konci. Nemůžeme se dočkat, až budeme sdílet novou DT hudbu se všemi!
Poslouchal jsem konečnou podobu DT mixážní sekvence. Zní to zatraceně dobře, Richi!

Dne 9. 7. 2013 skupina odtajnila názvy skladeb, jež se dostaly na novou desku... Spolu se seznamem se objevil přebal nové desky...
  01. FALSE AWAKENING SUITE
   i. Sleep Paralysis
  ii. Night Terrors
 iii. Lucid Dream
02. THE ENEMY INSIDE
03. THE LOOKING GLASS
04. ENIGMA MACHINE
05. THE BIGGER PICTURE
06. BEHIND THE VEIL
07. SURRENDER TO REASON
08. ALONG FOR THE RIDE
09. ILLUMINATION THEORY
    i. Paradoxe de la Lumiere Noire
  ii. Live, Die, Kill
 iii. The Embracing Circle
  iv. The Pursuit of Truth
    v. Surrender, Trust & Passion
    V pondělí 5. srpna 2013 na serveru USAToday.com se odbyla exclusivní premiéra skladby "The Enemy Inside". Dostupná pro poslech byla na adrese http://www.usatoday.com/life/music/. Několik dnů nato, konkrétně 9. září 2013 skupina zveřejnila další, i když pouze streamovanou, skladbu z nového alba, a to "Along For The Ride", která také dala název celímu turné plánovanému na rok 2014. Zároveň se také vyjasnilo vydání jejich dalšího živého DVD s názvem "Live At The Luna Park", které po předchozím ohlášení na květen vyjde s konečnou platností 4. listopadu 2013. Obsahuje 160 minut živého vystoupení pořízené na dvou představeních ve dnech 19. a 20. srpna 2012 z Estadio Luna Park v Buenos Aires, Argentina. Spolu se standardním 2DVD, Blu-ray a digitální edici vychází i deluxe edice doplněná o velkoformátovou 60-stránkovou vázanou knihou, kompletně s dvěma DVD a třemi CD. Zároveň je naplánovaná celosvětová premiéra tohoto DVD v kinech na 19. září 2013.

V pondělí 16. září mělo premiéru celé nové album Dream Theater. Bylo od tohoto dne od 10 hodin ke slyšení ve streamové verzi na adrese www.rollingstone.com!!!

RAKETOVÝ VSTUP DREAM THEATER do albových žebříčků; "DREAM THEATER" na pozici #1 v "HARD ROCK ALBUM" !! A do Billboard 200 vstupuje na #7 pozici v kategorii skupiny... Je to třetí jejich po sobě jdoucí debut v TOP 10. V prvním týdnu po vydání se jej prodalo přes 34 000 výlisků!!!

Přelomové nové bezejmenné album skupiny Dream Theater ze stáje Roadrunner Records učinilo velkolepý debut na vrcholu Billboard žebříčku v kategorii "Hard Rock Albums" a zároveň vstupuje na #7 pozici v celkovém Billboard 200. Toto znamená, že na ocenění Grammy navrhovaná skupina potřetí za sebou vydala album v Top 10, a také vysoko debutovala v Top 5 v žebříčcích v Japonsku #1, Německu #4, Itálii, Kanadě #5, Argentině #3, Švýcarsku #5, Holandsku #4, Finsku #2, stejně tak v Top 10 debutuje v Dánsku #6, Rakousku #7 a Norsku #7, tovněž tak nejvýše v kariéře ve Velké Británii #15, Austrálii #15, Španělsku #11.

Rolling Stone popisuje album jako "...zrození nové éry v kariéře skupiny", zatímco web Loudwire prohlásil, že "Dream Theater posouvají projev do nové hudební dimenze, kosmické říše vyhrazené pro ty nejlepší."

  TURNÉ SKUPINY 2014

15.1. - 24.2. "Along For The Ride Tour" (Europe+GB)
Se zastávkami:
St   29.1. Prague, Czech Republic - Tipsport Arena
St     5.2. Katowice, Poland - Spodek Hall
Čt   10.7. Vizovice, Czech Republic - Masters of Rock 2014
Pá     25.7. Bratislava, Slovensko - AEGON aréna NTC


V rámci svého turné s programem "An Evening With Dream Theater" přibližně po pěti letech zavítali američtí Dream Theater dne 29. ledna 2014 do Prahy. Divákům představili v bezmála tříhodonovém představení bezejmennou studiovou novinku, na které kapela poprvé spolupracovala společně ve studiu s bubeníkem Mikem Manginim už při samotném procesu tvorby alba.

Dream Theater has confirmed they will be playing the Masters of Rock Festival in the Czech Republic on July 10th. For more information and ticketing, please visit their site! www.mastersofrock.cz.
Tato strohá zpráva neříkala po svém objevení na stránkách skupiny nic jiného, než že se v naší republice kapela Dream Theater objeví poprvé v jednom roce podruhé!!! Já jako jejich fanoušek se ptám, čím jsme si to zasloužili... Samozřejmě, že jejich druhý koncert vítám, a zvláště na tak širokém fóru jako je Master Of Rock ve Vizovicích!!!! Uvádějí, že budou hrát 10. července, čili hned prvního dne festivalu...

Just Announced...We're coming to Bratislava, Slovakia on July 25!
Tak tahle strohá zpráva se objevila na stránkách kapely a neříká nic jiného než, že jeden z koncertů jejich letní jízdy po Evropě se uskuteční poprvé i na Slovensku v Bratislave 25. července 2014 !!! Rok 2014 dokončili pak své celosvětové turné na podporu nového alba "Dream Theater". Do konce roku ještě stihli vydat další DVD z živého koncertu, který kapela odehrála dne 25. března 2014 v Boston Opera House s velmi speciálními hosty z jejich "alma mater" Berklee College of Music, s orchestrem a sborem. Nahrávku natočili a režírovali Pierre a François Lamoureuxe, mixoval ji a masteroval Richard Chycki. Nahrávka dostala název i dovětkem "Breaking The Fourth Wall (Live From The Boston Opera House)" a zachycuje bezmála 2 hodiny hudby v kompletu se speciálními bonusy. DVD vyšlo 30. září 2014.

Zpěvák James LaBrie z progresivních metalových ikon Dream Theater řekl pro Simcoe.com v rozhovoru 7. 1. 2015, že kapela vstoupí v únoru do studia, aby začala pracovat na následovníkovi alba z roku 2013 "Dream Theater". Předběžné oznámení vydání desky se od Roadrunner teprve očekává.

V rámci ohlašovaného turné k 30. výročí založení kapely se Dream Theater opět objeví v České republice i po loňské dvojnásobné koncertní návštěvě. Ale zřejmě je to již skutečnost a klasici progresivního rocku Dream Theater se tak po roce opět představí v České republice. Datum jejich vystoupení je 28. červen 2015 a místem je pražská O2 Arena. Společně s Dream Theater v rámci akce Prague Sounds Good vystoupí Black Star Riders, což je britská skupina bývalých členů Thin Lizzy.

Osazenstvo kapely pracuje na nové desce již od ho ledna 2015. Práce byly jen přerušeny letním turné k 30. výročí založení kapely, po jehož ukončení se ihned vydali opět do studia. Přípravy probíhají v New Yorku ve studiích Sound Studios. A jaké bude? To prozradil kytarista John Petrucci v rozhovoru pro magazín Revolver: "Novinka bude znamenat další krok v kreativním sebevyjádření kapely. Pokaždé, když jdeme do studia, se snažíme udělat něco, co bude ještě lepší než naše předchozí deska." "Každý z nás má během nahrávání tento postoj," dodal ještě kytarový virtuóz. "Jednoduše milujeme, co děláme a máme obrovské štěstí, že můžeme skutečně tvořit. Zároveň cítíme, že to nejlepší teprve přijde. Proto jsme naší poslední desce dali název podle naší skupiny, protože pro nás představuje nový začátek a sílu věřit, že nás čeká zářivá budoucnost."

Dne 2. listopadu 2015 Dream Theater ohlásili počátek turné pro rok 2016, jehož první vystoupení bude 18. úbnora 2016 v Londýně v Hale Palladium. Zároveň odhalili i název nového alba "The Astonishing" a sdělili že se objeví na pultech počátkem roku 2016. Dream Theater také potvrdili, že jejich nové album bude koncepční, v tradici dřívějších koncepčních alb jako je hlavně "Six Degrees of Inner Turbulence", a bude to navíc rocková opera !!! na 2CD.

    Koncepční epizodické vyprávění se zaměří na snahu The Ravenskill Rebel Militia svrhnout Velké Severní Imperium Ameriky v roce 2285. Píše se rok 2285 a The Rebel Ravenskill Militia, skupina vyvrhelů na okraji "Říše", osnovuje spiknutí za účelem svržení tyranského Velkého Severního Imperia Amerika. Mezitím "Říše" vydává šovinistické provolání ke svým lidem, aby ignorovali nespokojence a zůstali čestnými služebníky "Říše". I když to ještě nebylo zmíněno, zdá se, že se schyluje k velké bitvě.

    Dream Theater vstoupili do studia již v únoru s cílem vydat album na podzim. Nahráváni kapela přerušila kvůli turné k 30. výročí založení v červnu, což vedlo k odložení vydání alba na počátek roku 2016. James LaBrie začal nahrával vokály dne 6. srpna 2016. Nahrávání kapela uzavřela 25. září 2016. Mixování alba začalo 13. října 2016.

    Dne 1. prosince 2015 na svých stránkách kapela představila cover nového alba. Koncert v České Republice v roce 2016 stále ještě schází a asi ani nebude. Hned pár dnu nato kapela 4. prosince 2015 zveřejnila první skladbu z nového alba "The Gift Of Music", samozřejmě s patřčným videoklipem.

    Dne 11. ledna 2016 Dream Theater vypustili do světa oficiální trailer ke své albové novince "The Astonishing". Nahrávka vycházející 29. ledna bude koncepčním dvojalbem, jehož příběh je zasazen do ne možná až tak daleké budoucnosti. A jako by výkony pětice prvotřídních muzikantů nebyly dostačující, pánové si k jeho nahrávání přizvali také regulérní symfonický orchestr, a to dokonce Pražský několik různých pěveckých sborů a velezkušeného dirigenta Davida Campbella, který tvrdí, že spolupráce s Dream Theater na "The Astonishing" je tím největším projektem, na kterém v životě dělal. A to považte, že tomuhle maestrovi bude v únoru už 68 let a v životopise práci na Broadwayi, četných filmech a více než 450 hudebních nahrávek, které se staly prodejně zlatými nebo rovnou platinovými, od interpretů jako jsou Paul McCartney, RUSH, MY CHEMICAL ROMANCE anebo Beck, což je, jen tak mimochodem, Campbellův syn.

    "Když jsme začali, říkal jsem si, do čeho jsme se to pro boha pustili," přiznává kytarista John Petrucci, že i on sám byl kolosálností nového projektu zaskočen. Vše zásadní vzal na sebe, včetně vymyšlení příběhu odehrávajícího se v dystopické budoucnosti. "Poslední koncepční album jsme nahráli před nějakými patnácti lety - "Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory" - a všem nám přišlo, že teď je ten správný čas, abychom se do něčeho takovéoh pustili znovu. Věděl jsem ale, že ze všeho nejdřív musíme přijít s příběhem, na kterém to celé postavíme, protože jen nějaká volná příběhová linie mě nezajímala. Chtěl jsem, aby to bylo nejen koncepční album, ale show se vším všudy, které bude dávat spád právě příběh. Tedy zápletka, místa, postavy, mapy a tak dále."

    Když deska vyšla 29. ledna 2016, rozpoutala se hned polemika fanoušků o tom, jaká vlastně nová deska je. Někteří ji odsuzují, někteří vychvalují. Uvidíme časem, kam se až deska dostane v očích kritiků a recenzentů, nebo v celkových prodejích. Pro začátek snad umístění desky v žebříčcích - Finsko #2, Maďarsko #2, Norsko #2, Itálie #3, Švédsko #3, Portugalsko #3, Nizozemsko #4, Dánsko #4, Německo #5, Švýcarsko #5, Rakousko #6, Brazílie #7, Kanada #8, Japonsko #10, Austrálie #10, Belgie (Flandry) #12, Francie #13, Belgie (Valonsko) #16, Nový Zéland #17, UK alba (OCC) #11, US Billboard 200 #11. A nakonec 5.2.2016 se album usadilo v US Billboard Rock Chart na pozici #1. Alba se v prvním týdnu prodeje prodalo 30 000 kopií.

"Dnes si lidé málokdy pustí celé album od začátku do konce, jako by to byl film. "The Astonishing" je tak trochu odpověď na tohle. Pojednává nejen o rozdílu hudby nynější a hudby před pětadvaceti lety, ale také o současných a tehdejších technologiích či celkově reálném světě a způsobech," popisuje Petrucci poselství alba, jehož je z většiny autorem.

Dne 28. února 2016 Turbo Tape Games a DREAM THEATER oznámili společnou produkci hry "The Astonishing", založené na příběhu koncepčního alba kapely podle stejného jména. Hra bude vydána na PC, Mac, iOS a Android v dubnu. "The Astonishing" je postavena na příběhu, nastavení a postavách z alba a přinese hráčům příležitost dále rozvíjet svět Ravenskill a G.N.E.A. Hra se podělí o základní herní mechanismy s vysoce ceněnou hrou od Turbo Tape "UHR: Warlords", ale s několika vylepšeními pro tento nový projekt.

U Dream Theater uplynulo již pár měsíců od vydání jejich dvojalba "The Astonishing" a frontman James LaBrie již uvažuje o další sólové nahrávce. Zpěvák se v srpnu 2016 vyjádřil o své touze napsat následovníka alba z roku 2013 "Impermanent Resonance", stejně jako chuť vzít jeho sólový outfit také na turné. V rozhovoru s Carlem Begai LaBrie odpovídal na otázky týkající se další sólové desky a řekl: "Myslím, že je to jen požádat Matta Guilloryho [klávesy], abych si já a všichni ostatní kluci udělali čas dát se znovu dohromady. Je to opravdu kapela, já a Matt jsme opravdu zanícení pro zachování stejných hráčů za posledních 10 let". LaBrie pak hovořil kolem alba i o nadějích vyrazit na cestu se svoji sólovou kapelou. "Opravdu chci vzít sólovou kapelu, protože mnoho z tohoto materiálu prosí, aby bylo zahráno naživo. Myslím, že by to bylo neuvěřitelné, udělat to," začal, když vyjádřil důvěru v jeho kapelu a dodal: "A s hráči jako Peter Wildoer [bicí], Ray Riendeau [basa], Marco Sfogli [kytara] a Matt jsou všichni neuvěřitelní hudebníci. Mohou vytáhnout všechno, celý setlist naživo, žádný problém. Opravdu bych si přál, aby se to stalo a já si myslím, že by to bylo něco, co by oslovilo fanoušky".


Celý rok 2016 od vydání desky až do konce roku kapela poctivě koncertovala po celém světě s výjimkou České Republiky, která tak byla ochuzena o jedinečný zážitek z koncertního provedení jejich rockové opery. Snad se dočkáme alespoň jejich vydání na DVD, abychom se i my potěšili tímto dílem a skvělým vizuálním zážitkem. Na konci roku ale kapela ohlásila hned od počátku nové turné...

Skoro jsem tomu nevěřil, i když jsem tajně doufal. Dne 16. 11. 2016 vyskočila zpráva, že Drem Theater hrají počátkem roku ve Francii, tak jsem se hned spěchal podívat na nové termíny turné... A byla tam !!! Ano byla tam i PRAHA !!!

Takže 6. února 2017, Forum Karlín, Praha konečně, skoro přesně na rok po uvedení desky, můžeme její provedení shlédnout i naživo... Ovšem není to jen tak... Trošku mě zchladily doplňkové informace, takže The Astonishing se už asi nekoná, ale budiž.... DREAM THEATER totiž oznámili monumentální Evropské turné!!! Oslaví tím 25. výročí svého přelomového alba "IMAGES & WORDS". První koncert bude 30. ledna 2017 v Římě, Itálie, Auditorium Parco della Musica. Každé představení uvede kultovní progresivní rocková kapelu při jedinečném provedené alba "IMAGES & WORDS" naživo v celém jeho rozsahu společně s oblíbenými skladbami fanoušků z celého jejich katalogu.




Dream Theater at Forum Karlín, Prague, Czech Republic
Tak a máme po pražském koncertu... Hudebně opět skvělý jako vždycky, jen ten sál se mi vůbec nezamlouval, na tak dokonalý zvuk byl příliš malý...

SEZNAM SKLADEB:
The Colonel (Two Steps From Hell song)
Act 1:
01. The Dark Eternal Night
02. The Bigger Picture
03. Hell's Kitchen
04. The Gift of Music
05. Our New World
06. Portrait of Tracy (Jaco Pastorius cover) (John Myung solo)
07. As I Am (bridged with an excerpt of Metallica's 'Enter Sandman')
08. Breaking All Illusions
Act 2 (Images and Words):
Happy New Year 1992 - Intro Tape
09. Pull Me Under
10. Another Day (extended outro + Jordan Rudess keyboard solo)
11. Take the Time (extended outro + John Petrucci guitar solo)
12. Surrounded
13. Metropolis Pt. 1: The Miracle and the Sleeper (+ drum solo by Mike…)
14. Under a Glass Moon
15. Wait for Sleep (with extended keyboard intro)
16. Learning to Live (extended outro with a Jordan…)
Encore:
17. A Change of Seasons: I The Crimson Sunrise
18. A Change of Seasons: II Innocence
19. A Change of Seasons: III Carpe Diem
20. A Change of Seasons: IV The Darkest of Winters
21. A Change of Seasons: V Another World
22. A Change of Seasons: VI The Inevitable Summer
23. A Change of Seasons: VII The Crimson Sunset

Po celý rok 2017 kapela hrála na turné a v rozhovoru v květnu 2017 James prozradil, že tomu bude i nadále do konce roku. Přece ale jen prozradil, že po zbytek roku 2017 a v roce 2018 udělají nové album. A jsou z toho docela psycho, protože už vědí, co vytvoří. Více ale neprozradil. Jen dodal: "Je pro nás opravdu důležité, že nové album bude naší nejlepší snahou. Mělo by být něco, čím jsme v daném okamžiku. Stále chceme vytvořit něco, co je vždy lepší než to, co jsme udělali předtím. Tohle vás zaujímá, v tom co děláte. Ale pokud na turné máme pocit, že máme na další album, měli bychom to opět rozpoznat, pak to uděláme".

V kariéře kapely, která trvá již více než třicet let a během které prodala více než osm miliónů alb, byla dvakrát nominovaná na Grammy, americká progressive-metalová skupina Dream Theater nikdy neudělala nic nepředvídatelného. Toto bylo zřejmé při vydávání jejiho ambiciózního koncepčního alba "The Amazing" v roce 2015 a komplikovaně produkovaném turné, které následovalo.

Nyní v prosinci 2017 Dream Theater s potěšením oznámili, že podepsali smlouvu se Sony Music Entertainment celosvětově, a to prostřednictvím přední progresivní hudební značky Sony Inside Out Music, pod jejíž hlavičkou vydají své 14. studiové album. Připojí se tak k impozantnímu souboru kapel, z nichž mnohé by neexistovaly bez toho, kdyby Dream Theater nevyšlapali cestičku před nimi a neinspirovali mladé hudebníky od počátku 90. let.

Kapela k tomu dodala: "Všichni jsme opravdu nadšeni, že jsme podepsali zcela novou smlouvu s InsideOut / Sony! Již dlouho známe Thomas Wabera a je skvělé, že máme konečně možnost spolupracovat. Thomasovo nadšení, energie, odborné znalosti hudebního průmyslu a pozitivní pohled na budoucnost nahrávací kariéry kapely DT byla neuvěřitelná, až přesvědčivá, a nemáme pochybnosti o tom, že uprostřed rodiny InsideOut / Sony bude panovat úžasná tvůrčí a profesionální zkušenost pro nás všechny!"


Label Head / A & R InsideOutMusic Thomas Waber dodává: "Pro tohle byl objeven termín "kruh se uzavírá". Od té doby, kdy začali turné po Evropě v roce 1993, jsme už dlouho sledovali kapelu. Mezi DT a námi je už mnoholetá historie a přátelství trvající téměř 25 let. Krok po kroku se naplňoval pohár, abychom se s nimi spojili pro tuto další důležitou kapitolu v jejich kariéře, což cítíme jako přirozenou a správnou věc. Nemůžu se dočkat, až začneme! "

CFO Sony Music Philip von Esebeck doplňuje: "Toto je důležité potvrzení našeho cíle podporovat a rozvíjet značku InsideOutMusic jako značku a jsme velmi rádi, že společnost Sony Music přivítá Dream Theater na našemu seznamu nejvýkonnějších umělců!"

Label InsideOutMusic je již téměř 25 let jedním z předních světových labelů progresivní hudby a nyní je součástí divize Sony Music Music Label Group.

Jordan Rudess se vyjádřil počátkem února 2018 pro portál Vintage Rock (přes Blabbermouth) ohledně plánů na tento rok.
"Květen je ten čas, kdy chceme znovu vstoupit do studia. Až do května se do studia nedostaneme. Bude to trvat ještě nějaký čas, než něco vytvoříme, ale jakmile to vše poskládáme a nahrajeme to všechno, pak vyrobíme všechny ty balíčky a všechny věci a kdo ví?"

"Pravděpodobně to vyjde, asi za rok nebo tak nějak, nebo možná o něco méně. A někdy zase vyrazíme koncertovat, ale květen je čas, kdy chceme jít znovu do studia."

"Co je zajímavé v mé kariéře u Dream Theater, je to, že když jsme se rozhodneme nahrávat album, vždycky máme vždy velmi silný koncept toho, co bude před tím, než začneme - my si představujeme hudbu, představujeme si efekt, uděláme si opravdový plán a snažíme se s toho dosáhnout. Jedna z věcí, která se stala při "The Astonishing", což je naše poslední album, něco jako rocková-opera, byla, že jsme vlastně měli mnohem víc nápadů, než jsme nakonec použili."

"Budeme se hodně věnovat albu, protože víme, co chceme dělat, a až to vytvoříme, koukáme co se stalo. Takže není to, jak slyšíš v mnohých kapelách. Oh, tu píseň jsme smetli na podlahu." nebo "Toto jsme odhodili pryč." "Nefungovalo to." "Nahrávací společnost řeklo tohle nebo tamto."

"Ale u nás to tak obvykle není, ale pro "The Amazing" jsme měli spoustu nápadů, které jsme nepoužili - ne proto, že to byly nutně ne dobré nápady, ale proto, že jsme se snažili opravdu něco vymyslet, aby to pomohlo vyprávět příběh. Možná něco také nefungovalo. Takže máme nějaké věci v šuplíku nebo cokoliv - jsou to hezké nápady, které se tam nedostaly."

Dream Theater ve studiu natáčejí a začínají pracovat na svém 14. albu už pár měsíců, uvedl v novém rozhovoru frontman James LaBrie. Kapela doufá, že následovník alba "The Astonishing" z roku 2016 vyjde počátkem příštího roku. "V červnu se vrátíme zpátky do studia - prostě všichni společně pracujeme na novém albu," řekl LaBrie v rozhovoru. "Doufáme, že album bude venku, řekněme v únoru roku 2019. A jak to vidíme, v tomto momentě budeme pokračovat na dalším světovém turné od března."

Při diskusi o přístupu skupiny k psaní vysvětlil LaBrie důvod, proč nebyly zpočátku dotaženy poněkud rozvinutější nápady z předchozích záznamů. "Kdykoli jsme se sešli, byli ve studiu a skládali nové album nebo cokoliv to mohlo být, nikdy jsme se nedokázali vypořádat se všemi nápady," řekl. "Ve skutečnosti, kdybychom se vrátili k různým albům, existuje tolik materiálů, který by se mohl snadno stát skvělým a jsou prostě jenom odloženy stranou. Vždycky říkáme, že se vrátíme a podíváme se na tyto písně, tyto zárodky nebo jakkoliv je chcete nazvat. Nikdy to ale neuděláme, protože čas když jste v pozici, kdybyste to mohli přepracovat, pracujete na novém albu... Vždycky jsem říkal, že jsme reflexí toho, co se děje právě v daném okamžiku."

V loňském roce LaBrie uvedl: "Všichni víme, kam chceme jít s dalším albem, ale máme jasnou a čistou představu o tom, ve kterém směru to musí být, kam směřujeme. To je vzrušující. Klavesista Jordan Rudess předtím řekl pouze, že nové album nebude koncepčním albem ve stylu "The Astonishing".

LaBrie také potvrdil, že pracuje na materiálu pro následovníka jeho sólového alba "Impermanent Resonance" (2013). Mezitím se připojil v dubnu k brazilské skupině NOTURNALL na scéně na čtyřech koncertech v Jižní Americe, přičemž jeden z koncertů z 24. dubna v Teatro Porto Seguro v Sao Paulo byl natáčen na DVD.

Dream Theater se připravují na své čtrnácté studiové album a jejich první album, které bude produkováno ve spolupráci s předním světovým labelem, a s potěšením oznamili, že vstoupili do studia a začali skládat. James to doplnil: "Byli jsme tu týden a je to senzační. Všichni jsou v jedné místnosti... a musím vám říct, jestli je první týden jakousi předzvěstí o tom, kam se toto album dostane, bude to lahůdka". John ještě dodal: "Je to spousta nápadů, které přicházejí, a po pouhém týdnu je to opravdu produktivní. Zatím je hudba těžká, progresivní, melodická, rozkouskovaná a je to epické."

Kapela vysílala živá videa na Facebooku fanouškům během práce ve studia v ateliéru, první 28. června 2018. Dne 14.9.2018 bylo album dokončeno a kapela už se slovy Johna Petrucciho "...už nemůže dočkat, až si budeme moci poslechnout tuhle desku!". A nyní malé časové shrnutí, jak to celé probíhalo:


11. červen 2018 - první den DT živých video vstupech na facebooku
26. červenec 2018 - třetí den se kytarové party začínají točit
14. srpna 2018 - přidání některých akuustic pasáží dokončeno minulý večer
23. srpna 2018 - basové party jsou dokončeny
23. srpna 2018 - dnes se začínají točit vokály pro novou desku DT
25. srpna 2018 - kytarové party jsou dokončeny!!
27. srpen 2018 - začínají se nahrávat klávesy!
10. září 2018 - klávesy dokončeny!
13. září 2018 - poslední den ve studiu
14. září 2018 - deska dokončena !!!

Takže nyní se už jen čeká na oznámení termínu vydání nové desky... Předběžně platí začátek roku 2019... Takže je to už jisté. Nové album "DISTANCE OVER TIME" od Dream Theater vyjde 22. února 2019 u InsideOut Music! Obálku navrhl a realizoval Hugh Syme.

A máme to tady. Dne 4. prosince Dream Theater zveřejnili setlist nového alba. A máme se na co těšit, vždyť nejkratší skladba má 4 minuty...
Seznam skladeb:
01. Untethered Angel (6:14)
02. Paralyzed (4:17)
03. Fall Into The Light (7:04)
04. Barstool Warrior (6:43)
05. Room 137 (4:23)
06. S2N (6:21)
07. At Wit’s End (9:20)
08. Out Of Reach (4:04)
09. Pale Blue Dot (8:25)

Bonus Track:
10. Viper King (4:00)
Total Time: (59:51)

Dodávám, že album se jmenuje "DISTANCE OVER TIME" a vyjde 22. února 2019 u InsideOut Music! Obálku navrhl a realizoval Hugh Syme.

Zároveň se objevila informace, že Dream Theater budou hosty Masters Of Rock ve Vizovicích ve dnech 11. - 14. 7. 2019 !!!


Jen dodávám, že 13. července 2019 hrají Dream Theater na druhém dnu festivalu Prog In Park ve Warszawě, ve Vizovicích pak vystoupili v neděli 14.7.2019 na úplný závěr jako hlavní hvězdy!!!




Dne 7. prosince 2018 se fanoušci dočkali prvního singlu "Untethered Angel" z nové desky a fanoušci si tak mohli udělat první obrázek o tom, jaké asi nové album bude. Kapela 11. ledna 2019 zvěřejnila druhou skladbu z nového alba. Jedná se o "Fall Into The Light", zvláště druhou část skladby si vychutnají jistě všichni fanoušci!!!


Neděle 14. července 2019 byla zároveň posledním dnem Masters of Rock 2019, na kterém vystoupili Dark Tranquillity, Primal Fear, Children of Bodom. Naplněný areál pobavili glam-metaloví američané Steel Panther a celý festival završili Dream Theater jako hlavní hvězdy. S Dream Theater našli pořadatelé společný termín, protože se spojili s několika festivaly v Německu a využili toho, že kapela jede krátké letní turné v Evropě právě v době, kdy se konal Masters of Rock. V neděli svým vystoupením američtí showmani Steel Panther dokázali na sklonku festivalu roztančit tisíce lidí. Závěreční Dream Theater sice podobně rozvernou atmosféru samozřejmě nabídnout nemohli, ale jejich vyzrálý prog rock/metal byl povedeným zakončením čtyřdenního hudebního maratonu.

Dne 22. února 2019 konečně vyšla nová deska metalových gigantů "Distance Over Time", na které se jim podařilo najít nové a jedinečné způsoby, jak se sblížit při procesu psaní a nahrávání. Tentokrát se John Petrucci, James LaBrie, John Myung, Jordan Rudess a Mike Mangini rozhodli opustit město a vyrazit na pět akrů v Catskills. Právě tam v ústraní studia Yonderbarn v bývalé stodole vytvořili své 14. album - které, navzdory venkovskému okolí představili jedno z jejich nejvíce agresivních alb po hudební stránce k dnešnímu dni. "Myslíte si, že jsme tam byli všichni mírní a uvolnění, abychom napsali nějaké country album," říká Petrucci se smíchem. "Ale tak to prostě nefungovalo." K těžšímu zvuku a ke zkrácenému psaní písní přispěl jednotný přístup k nahrávacímu procesu, kdy měli všechny nástroje pohromadě a společně vše rozvíjeli jako v prostředí zkušení. "A myslím, že když jsme to udělali, vedlo to k vytvoření těžší hudby. Protože máte kytarové zesílení a pak víte, že to Mike [Mangini] slyší z celé místnosti a reaguje na to v bubnování a pak uslyší někdo jiný, co Mike dělá a opět na to reaguje při svém vlastním hraní. Všichni vzájemně spolupracují hudebně. A to dělá silnější album. Zároveň jsme také věděli, že chceme udělat trochu kratší záznam s více kratšími písněmi. Na albu jsme nechtěli mít tři písně. Chtěli jsme jich více. Takže jsme to drželi velmi těsně a cílevědomě".

Petrucci dodává: "Myslím, že technicky kdykoliv jdeme do studia, přebýváme tam a parkujeme dva až tři měsíce. Ale nežijeme spolu. Všichni chodí do hotelu nebo bydlí v hotelech. Takže to bylo poprvé, kdy jsme byli jako: "Pojďme být všichni venku pohromadě..." Byli jsme v prostředí, které bylo zcela bez rozptalování - obrovský statek v Monticello, který měl malý venkovský dům a stodolu, která byla přeměněna na nejmodernější nahrávací studio. Na dvoře byli všichni jeleni a jezevci všude kolem... jeden medvěd přišel i do studia. Tak to bylo zajímavé [směje se]".

"Když jsme se probouzeli, udělali nějaká vejce, nějakou snídani, možná si někteří chlapci odskočili do posilovny, abychom se pak sešli ve studiu. Připadalo mi, jako bychom byli mimo shon. Všichni jsme pobývali ve studiu a jeden člověk na svém nástroji pracovat na něčem a několik dalších lidí sedávalo kolem, když mluvili o tom, co bychom chtěli vařit na večeři. Co bychom si dali na grilování, snad žebra, nebo tak něco. To, co jsme vlastně nikdy nedělali..."

"Ale my jsme grilovali i jiné věci. Mivali jsme tam kuřata, Mike vyráběl kuřecí křidélka a James vyráběl hamburgery... Každopádně, trochu jsem přibral (smích)! Ale byla to opravdová skutečnost se sblížením. Strávili jsme 10 nebo 12 hodin denně společně v té stodole a celou dobu jsme měli na dohled míč. Protože, jak jsem říkal dříve, nedošlo k žádnému rozptýlení. Vlastně jsme napsali celou hudbu rekordně asi v 18 dnech. A v jednom okamžiku si vzpomínám: "Mohli bychom tu jen sedět a dělat to ještě několik měsíců a pravděpodobně napsat dalších pět alb Dream Theater." Protože hudba právě tryskala ven".

V březnovém číslu SPARK Dream Theater získali ocenění "album měsíce" s hodnocením 4,53!!! (což je pro mě velké překvapení!!!)

V září 2019 se na stránkách kapely se rozběhlo tajuplné odpočítávání, které nejspíše nabídne seznam zastávek turné pro rok 2020. Kapela k tomu napsala:

Naší evropští fanoušci a přátelé vědí, co si přejí! Přineseme jim celou produkci bez omezení, pokračování turné Distance Over Time. Bude to zároveň Oslava 20 let od vydání "Metropolis Pt. 2" do města ve vašem blízkém okolí na začátku roku 2020!

"Scenes From A Memory" předvedeme v plném rozsahu, společně s vašimi oblíbenými skladbami z poslední nahrávky "Distance Over Time" a z našeho dřívejších katalogu. Přesné informace o konkrétních městech, místech konání a dostupnosti vstupenek / VIP budou brzy k dispozici a my zajistíme, aby všichni promotéři a naši přátelé měli naprostou jistotu.

Chceme zdůraznit, že tentokrát to nebudou festivaly, kde sdílíme pódium s ostatními. Místo toho budou tyto pořady ve formátu "evening with...", který chcete vidět nejvíce - a my je nejraději hrajeme.


V půlce září naskočilo v termínovníku turné datum 15. února 2020, což je den, kdy se v pražské Tipsport areně uskuteční monstrózní show velikánů DREAM THEATER.

Tak a dlouho očekávaný pražský koncert turné s předlouhým názvem "The Distance Over Time Tour - Celebrating 20 Years Of Scenes From A Memory" je za námi... První dojmy??? Fantastické... Druhá půle zcela zastínila první část koncertu, kdy kapela uvedla skladby ze své poslední desky "The Distance Over". Ukázalo se, že deska "Scenes From A Memory", od jejíhož vydání uplynulo již 20 let, je prostě fenomenální a v živém provedení to platí dvojnásob. Skladby plynule přecházely, gradovaly, měnily melancholickou náladu ve velice výbušné pasáže... prostě jedinečný zážitek...

A setlist byl následující:

1. část koncertu:
Untethered Angel
A Nightmare to Remember
Fall Into the Light
Barstool Warrior
In The Presence of Enemies, Part I
Pale Blue Dot
2. část koncertu: - celá deska Metropolis, Part 2: Scenes From a Memory
Přídavek:
At Wit's End




První dojmy z koncertu??? Fantastické... Druhá půle zcela zastínila první část koncertu, kdy kapela uvedla skladby ze své poslední desky "The Distance Over". Ukázalo se, že deska "Scenes From A Memory", od jejíhož vydání uplynulo již 20 let, je prostě fenomenální a v živém provedení to platí dvojnásob. Skladby plynule přecházely, gradovaly, měnily melancholickou náladu ve velice výbušné pasáže... prostě jedinečný zážitek... Teprve vcelku v jednolitém proudu vyniknou všechny melodické a rytmické zvraty. I výkon Jamese LaBrie byl obdivuhodný... lyrické pasáže si úžíval a snad přesvědčil fanoušky, jak je proměnlivým vokalistou... Skladbu "The Spirit Carries On" v grafické části promítaném na plátně za kapelou věnovali tiché vzpomínce rockerů, kteří nás již opustili, včetně nedávno zesnulého Neila Pearta.


Dne 6. března 2020 se objevilo oznámení, že Berklee College of Music a Dream Theatre oznamují vytvoření fondu Dream Theater Scholarship Fund. Na oslavu 35. výročí kapely Dream Theatre a Berklee zakládají fond, který bude poskytovat budoucí stipendijní prostředky studujícím hudebníkům, kteří to potřebují.

Nedávno předtím, absoloventi John Petrucci '86 (kytarista) a jeho manželka Rena, která nedávno dokončila svůj online certifikát pro pokročilé kytaristy na Berklee, zavítali do Berklee, aby navštívili produkční a hudební studia vysoké školy. Tato cesta páru byla prvním návratem do kampusu od doby, kdy tam jejich syn Reny promoval v roce 2018. Během setkání s prezidentem Berklee Rogerem Brownem diskutovali o založení stipendia Dream Theater Scholarship.


Dne 17. března 2020 kapela zvěřejnila následující zprávu:
Vzhledem k tomu, že se celosvětová situace týkající se koronaviru (COVID-19) stále rozšiřuje, mnoho našich přátel a rodiny na americké a mezinárodní hudební scéně již učinilo obtížné rozhodnutí odložit všechny aktuálně naplánované akce.

Jako uznání důležitosti a rozsahu této globální pandemie budou Dream Theatre dodržovat doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a vlád na celém světě tím, že odloží všechny aktuálně plánované představení. Pořadatelé každé show dostanou co nejdříve k dispozici informace o prodeji vstupenek a/nebo změně plánu.

Jsme velmi kajícní k našim fanouškům po celém světě, ke kterým jsme zatím nebyli schopni dostat na aktuálním Distance Over Time - Celebrating 20 Years of Scenes From a Memory Tour. Ujišťujeme vás, že máme v úmyslu provést tuto show u vás, jakmile si budeme jisti, že bezpečnost našich fanoušků již nebude ohrožena. Momentálně pracujeme na změně harmonogramu těchto koncertů a jakmile budeme mít další informace, budeme vás informovat o dalších detailech. Zůstaňte naladěni na další aktualizace, protože doufáme, že brzy oznámíme naplánované termíny prohlídek!

Zdraví a bezpečnost kapely, naší posádky na turné a všech našich fanoušků, přátel a rodin je pro nás samozřejmě prvořadé. Budeme i nadále pozorně sledovat globální situaci s koronavirem (COVID-19) a budeme se opravdu těšit na to, abychom mohli co nejrychleji přeplánovat všechny odložené koncerty.

Děkujeme za trpělivost během této krize. Přejeme vám - a všem kolem vás - dobré zdraví!



Dne 7. dubna 2020 magazín SPARK zveřejnil výsledky ankety o nejlepší album roku 2019 v kategorii PROG, kde je již rozhodnuto. Hlasy čtenářů pomohly rozčísnout, která alba vévodila roku 2019, a jak si stáli favoriti i zdánlivě bezejmenní. První příčku obsadili podle očekávání američtí veteráni DREAM THEATER. Jejich album "Distance over Time" získalo 135 hlasů a vyhrálo s velkou převahou, neboť další pořadí zíkala pouze 02. TOOL - Fear Inoculum (74), 03. DEVIN TOWNSEND - Empath (70), 04. OPETH - In Cauda Venenum (50), 05. BORKNAGAR - True North (48), 06. QUEENSRYCHE - The Verdict (43), 07. CELLAR DARLING - The Spell (31), 08. ALCEST - Spiritual Instincts (19), 09. LEPROUS - Pitfalls (16) a 10. SOEN - Lotus (15)

Kytarista John Petrucci vydal na podzim 2020 nové sólové album Terminal Velocity. Přebal alba vytvořil Sean Mosher-Smith v Echo Designlab. Petrucci to oznámil v příspěvku na Instagramu dlouho očekávané pokračování jeho předchozí desky "Suspended Animation" z roku 2005. Teprve nyní o 15 let později připravil teprve své druhé sólové album. Již v rozhovoru pro The Everyman Podcast z roku 2019 byl Petrucci dotízán, kdy fanoušci mohou očekávat jeho nové nové sólové album. A stalo se tak až v roce 2020.

Album vidělo návrat basisty Davea LaRue (Dixie Dregs, Flying Colors), který hrál na Johnově debutovém sólovém albu a následných turné G3, a také dychtivě očekávané setkání s bývalým bubeníkem Dream Theatre Mike Portnoyem (Transatlantic, Winery Dogs, Sons Of Apollo). "Bylo to úžasné přivést Davea zpátky k nahraní basy na tomto albu. Je to prostě takový netvor-hráč, který zvládne všechno, co na něj hodíte, s vkusem a bezkonkurenční muzikálností. Jeho melodický přístup k basovým liniím spolu s dokonalou technikou a rytmem opravdu vyniká na těchto melodiích".

Portnoyho účast na "Terminal Velocity" je první nahrávkou kytaristy a jeho bývalého kolegy za více než deset let a první od té doby, co Portnoy opustil kapelu v roce 2010. "Mít Mikeaa při nahrávání bicích na tomto záznamu bylo pro mě opravdu zvláštní a on udělal naprosto neuvěřitelnou práci s navigací různých stylů a technických výzev, aby moje hudba byla představena tak, že jen to jen on dokáže. Bylo pro nás oba velmi zajímavé hrát hudbu znovu po všech těch letech a bylo to opravdu skvělé! Mikeova temperamentní, intuitivní a energická hra skutečně pomohla povýšit tyto nové písně na úroveň, s níž bych nemohl být šťastnější".

V rozhovoru 6. srpna 2020 pro Metal Hammer Espana hovořil kytarista Dream Theatre John Petrucci o tom, jak pandemie COVID-19 ovlivnila letošní plány skupiny, a ukázalo se, že letos na podzim začnou pracovat na novém materiálu pro následovníka loňské desky "Distance Over Time". Kytarista DREAM THEATER John Petrucci potvrdil španělskému časopisu, že skupina hodlá využít část svého koronavírového prostoje k práci na pokračování jejich loňského alba.

"V letošním roce se toho odehrává hodně," řekl Petrucci. "Je zřejmé, že všichni se snaží být kreativní. Časový plán DREAM THEATER byl jiný. Koncertovali bychom na jaře, cestovali bychom i nyní, pak bychom pravděpodobně byli mimo na podzim a v zimě. Ale nyní, když se to všechno změnilo, půjdeme zpátky do studia, protože nikdo nechce sedět a nic nedělat."

"Jsme hudebníci, jsme kreativní lidé, takže budeme dělat hudbu," pokračoval. "Takže, ano, náš plán byl trochu posunut, myslím, kvůli pandemii... Uděláme to, co děláme, což je tvořit hudbu. Takže nebudeme sedět, pohneme se s naším programem a na podzim začneme pracovat na nové hudbě".

Hovoří se i o chystané sólové desce zpěváka Jamese LaBie. Loni v září 2019 se totiž o něm zmínil v jednom rozhovoru. Rozhovor se odehrál v pořadu "Hyde Archives" v St. Albans, Západní Virginie, na rozhlasové stanici Rock 105. Zpěvák Dream Theatre James LaBrie od vydání alba "Impermanent Resonance" v roce 2013 neudělal nové sólové album, uvedl však, že doufá ve změnu v roce 2020. LaBrie tehdy řekl pro Hyde Archives, že hovořil s klávesistou a zpěvákem Mattem Guillorym o tom, že brzy dají dohromady nějakou novou hudbu a uvolní ji koncem příštího roku.

"Matt [Guillory] a já jsme právě začali diskutovat. Před rokem a půl jsme si mysleli, že začneme psát materiál pro následovníka "Impermanent Resonance". Matt je velmi zaneprázdněný chlap - žije v Kalifornii [a] já jsem v Kanadě a plány se prostě nesešly, abychom se dali dohromady a začali skládat materiál dohromady. Ale mluvili jsme o tom před několika týdny, takže doufáme, že můžeme začít konečně dát nějakou hudbu dohromady. Doufejme, že něco vznikne, možná, myslím na konec roku 2020".

V roce 2019 Petrucci řekl, že je připraven na opětovné setkání s Liquid Tension Experiment. Nyní v červnu 2020 se Rudess přidal a řekl, že se každý dívá na své plány, aby zjistili, kdy se mohou znovu sejít.

"Odpovědí je, že se díváme na naše plány, organizujeme čas. S pandemií bylo trochu obtížné koordinovat osobní setkání, ale vypadá to velmi dobře, příteli".

Bude opravdu zajímavé sledovat, jak Liquid Tension Experiment přistoupí k jejich reunionu instrumentální hudby po 20 letech od jejich posledního úsilí. Zvláště nyní, když Petrucci a Rudess nebyli v kapele s Portnoyem od roku 2010.

Dream Theater se opět připomenuli s nejnovějším živým pokračováním svého působivého třicetiletého katalogu nahrávek. Nová živá nahrávka pod názvem "Distant Memories - Live In London" je naplánována k vydání na 27. listopad 2020 a bude to jejich deváté živé album !!! Nahrávka byla pořízena na jejich vyprodaném představení v divadle Apollo v Londýně a dokumentuje populární světové turné kapely na podporu jejich posledního uznávaného studiového alba "Distance Over Time" a 20-letého výročí jejich klíčového koncepčního alba "Metropolis Part 2 - Scenes From A Memory". K dispozici je již nyní živá verze "Pale Blue Dot".

"Ať už jste měli možnost toto turné vidět osobně a chcete si znovu prožít úžasný koncertní zážitek nebo si poprvé užít představení na videu, "Distant Memories - Live In London" velmi přesně a velmi krásně zachycuje energii a vzrušení letos z února, které jsme všichni cítili společně v Apollu", vysvětluje kytarista John Petrucci. Nové živé album bude k dispozici v různých konfiguracích, včetně pouze digitálních, 3CD/2DVD, 2CD/2Blu-Ray, omezená luxusní série 3CD +2Blu-Ray + 2DVD Artbook a limitovaná sada boxů 4-LP a 3-CD. Součásti videa budou také pohledy do zákulisí kapely, jak se připravují na představení.

Počátkem října 2020 zpěvák Dream Theater James LaBrie oznámil, že začal pracovat po sedmi letech na novém sólovém albu, jeho následníkovi po albu z 2013 "Impermanent Resonance". LaBrie také informoval, že tentokrát nepracuje s dlouholetým sólovým hudebním partnerem Mattem Guillorym, ale s dosud nepojmenovaným skotským hudebníkem. Guillory pracoval s LaBrie na všech předchozích albech "Impermanent Resonance", stejně jako na "Static Impulse" z roku 2010 a "Elements Of Persuasion" z roku 2005. Dokonce i na albech pod hlavičkou MullMuzzler.

Jak uvedl portál Blabbermouth, LaBrie nedávno tweetoval: "Začal jsem dělat na skladbách pro nové sólové album. Toto to už za pomocí Matta Guilloryho a přátel. Možná to nastane, ale v tuto chvíli zatím ne. Toto album je s dalším skvělým hudebníkem ze Skotska. Brzy odhalím jeho identitu. Oba jsme velmi naladěni na melodie. Zůstaňte napnuti...".

Chance LaBrie James LaBrie konečně zveřejnil hudebníky, kteří se s ním podílejí na jeho novém sólovém albu. Takže Christian "Chrism" Pulkkinen (Simulacrum, True Cult Club) hraje na klávesy, Paul Logue (Eden's Curse) na kytaru a baskytaru (LaBrie s Eden's Curse již dříve spolupracoval), Chance LaBrie na bicí a skvělý Marco Sfogli na kytaru!!! Christian Pulkkinen byl vybrán jako hráč na klávesy pro nadcházející sólové album Jamese LaBrieho. Základní myšlenka alba spočívá hluboko v akustických zvukových polohách jako Led Zeppelin, Deep Purple, Pink Floyd a Rush, ale tohle nebude album balad, protože zvuk se ukazuje být docela bombastický. Jádro každé písně je soustředěno kolem akustické kytary s aranžemi kolem ní. Labrie svěřil Chrismovi velkou svobodu dělat úpravy klávesnice, jak si přeje. "Je to velká čest a odpovědnost," říká Chrism. V tuto chvíli je album ve fázi nahrávání a členové kapely si vyměňují nápady velmi moderním způsobem přes internet.

A onen Chance LaBrie je skutečně syn jamese LaBrie, který to válí v kanadské rockové kapele FALSET, která s potěšením oznámila své debutové album "We Follow Or Lead The Way", které má vyjít 16. října 2020. Skupinu tvoří Zach Copeland (zpěv, kytara), Braeden Kozy (kytara), Riley Fields (basa) a Chance LaBrie (bicí), syn Jamese LaBrieho z Dream Theater.

Kytarista DREAM THEATRE John Petrucci v listopadu potvrdil, že kapela využívá prostoje z důvodu koronaviru k zahájení skladatelských relací na následovníkovi loňského alba "Distance Over Time". "Jako kapela jsme se rozhodli obrátit se a do studia jsme vstoupili před pár týdny", řekl během vystoupení v podcastu "Talk Is Jericho". "Pracujeme na novém albu. Protože to je to, co děláme - když nemůžeme hrát živě, udělejme společně hudbu. To je to, co nyní děláme nyní. Už máme skvělý začátek. Mohlo by to být venku někdy příští rok".

V samostatném chatu pro "The Everyman Podcast" zpěvák James LaBrie prozradil, že se během psaní nových alb skupiny rozhodl zůstat doma v Kanadě, zatímco jeho spoluhráči pracují společně ve studiu v New Yorku. "Nechtěl jsem jít do Států - i když Státy miluji, protože mi to přineslo vše, co dnes mám," řekl James. "Neříkám to, abych se snažil být vtipný, jsem jen upřímný, když to říkám. Udělal jsem tam svoji kariéru, protože jsem potkal tyhle lidi z Ameriky a protože jsem v americké kapele. Mám kvůli tomu neuvěřitelnou kariéru. Ale řekl jsem klukům, něco jako: "Chlapi, nechci tam odjet. Nechci létat. Nechci nic takového dělat. Chci zůstat izolovaný, protože čtu hororové příběhy o tom, že lidé ztratili svůj hlas, když dostali COVID-19, a jejich plíce jsou ohroženy. Takže každý den, když si píšeme, přicházím pomocí Zoom. Takže mají na zdi tento skvělý velký monitor s mým [obličejem] a pak jsou ti čtyři kluci ve studiu. Takže ti čtyři kluci jsou spolu v sídle DREAM THEATRE - je to jejich vlastní studio, místo pobytu, cokoli - a tak každý den komunikujeme".

A ještě dodal: "Takže právě teď připravujeme nové album a já vždycky řílám, že to je obvyklý způsob, jakým to vždy prožíváme, ale je to úžasné".

Rok 2020 byl ukončen představením návratu LIQUID TENSION EXPERIMENT a vydáním nového alba na InsideOutMusic. Dnes legendární superskupina s potěšením oznámila, že nové album "Liquid Tension Experiment 3" vyšlo 26. března 2021 prostřednictvím InsideOutMusic, 22 let po posledním studiovém albu kapely. Jen připomínka pro neznalé, že kapela je složená z Mike Portnoye (Transatlantic, Sons of Apollo), Johna Petrucciho (Dream Theater), Jordana Rudesse (Dream Theater) a světoznámého basisty Tony Levina (King Crimson, Peter Gabriel). Kvůli tiskovým chybám od výrobce muselo být odsunuto plánované datum vydání LTE3 z 26. března na 16. dubna 2021.

Mike Mangini 23. ledna 2021 napsal:
"Moje bubny pro DT15 jsou kompletní. Toto je delší příspěvek, ale pro ty z vás, jako jsem já, kteří potřebují více než kdy jindy pozitivní inspiraci, je to pro vás: Nehrál jsem na albu takto energeticky neúprosně od začátku až od konce od dob u Annihilator. Ale divočejší věcí je množství prapůvodních melodií DT navázaných na tento druh energie. Nikdy jsem nevyužil pokročilejší využití svých starých a nových brejků v hudebních ohledech kvůli monumentální spolupráci 5 stejně smýšlejících, organicky se vyvíjejících jednotlivců. Je to z vynuceného uzamčení jako jiná hudba, kterou jsem slyšel vydanou? Možná. Není to od nikoho, kdo by se jednotlivě nebo kolektivně nesnažil dělat něco konkrétního hudebně, kromě toho, že jen hraje a je odvážným 19letým hráčem? Pravděpodobně. Nikdy neříkám, že každé nové album je lepší než jiné. Po přečtení se mi to nikdy nezdá, "toto je náš nejlepší bla bla bla."

Kapela v únoru 2021 zveřejnila snímek ze studia s optimistickou zprávou: The work continues... #DT15


John Petrucci oficiálně potvrdil - pro nové album Dream Theater vytvořil píseň s 8-strunnou kytarou!!! Během rozhovoru s Justinem Becknerem z UG nabídl John Petrucci aktualizaci nového záznamu Dream Theater, čímž potvrdil, že v tvůrčím procesu použil prototyp své vzorové 8-strunné kytary Majesty. V současné době Petrucci propaguje novou desku projektu Liquid Tension Experiment s názvem "LTE3". A zde je ona část rozhovoru:
"Když jsme naposledy v srpnu hovořili, mluvili jsme o 8-strunce, která se právě vyvíjí, která by podle vás pravděpodobně mohla mít debut na novém albu Dream Theater. Máte o tom nějaké aktualizace?"
"Ano. Dream Theater se vrátili do studia po Liquid Tension. Vrátili jsme se na podzim a pracovali jsme na albu, které vyjde později v tomto roce. Vychází to úžasně a na nahrávce je opravdu 8-strunná píseň. Takže jsme pracovali na 8-strunce. Je to 8-strunná Majesty".
"Dosud máme dva prototypy. Jeden jsem mohl použít k psaní a nahrávání. Stále pracujeme na některých věcech, abychom to udělali perfektně. Ale bude to v nahrávce a bude to něco, co vyjde nějakým způsobem".
"Dosud nemáme datum vydání, ale je to úžasné. Je to naprosto inspirativní a úžasné a nemůžu se dočkat, až to lidé uslyší. Jsem tak rád, že se to dostalo na novou desku, budete to moci vidět a slyšet".


Jordan Rudess vydal 12. března 2021 svoji sólovou desku nazvanou "A Chapter In Time". Objevilo se na ní 15 skladeb a Jordan se k desce vyjádřil: "Toto album vzniklo jako hudební odraz nejneobvyklejší doby v naší historii. Když Covid-19 přinutil všechny zůstat doma, pocítil jsem intenzivní touhu vyjádřit se nejlépe, jak umím. Jako hudební deník bych zachytil své myšlenky a pocity u klavíru, abych vytvořil to, co se vám nyní zobrazuje jako "A Chapter In Time".

Jordan Rudess na něm nahrál všechny klávesové nástroje při použití úžasných softwarových pomůcek jako jsou Native Instruments-Noire, Heavyocity-Aeon, Synthogy- Ivory, Audio Brewers- Piano, OUTPUT- Portal a mnoha dalších. Přebal alba ztvárnil úžasný Lucas Wormsbecher a nahrávku mixoval a masteroval James (Jimmy T) Meslin.

Zpěvák Dream Theater James LaBrie podpořil v červenci 2021 kapelu svého syna Chance (vlevo od Jamese). Slavný hudebník předvedl se skupinou Falset klasický kousek glam metalu od Mötley Crüe z roku 1989 "Kickstart My Heart". K písni bylo připraveno i hudební video.

Zdá se, že DREAM THEATER ve středu 28. července 2021 odhalí podrobnosti svého připravovaného studiového alba. Fanklub DREAM THEATER sdílel sérii ukázek, které odhalují délky a akronymy všech skladeb, které se mají objevit na následovníkovi "Distance Over Time" z roku 2019.

Uprostřed vyprodaného světového turné na podporu jejich posledního alba "Distance Over Time" a 20. výročí vydání "Scenes From A Memory" globální pandemie zastavila svět. Členové kapely se ocitli doma s LaBriem v Kanadě a zbytkem skupiny ve Státech. Shodou okolností právě dokončili výstavbu DTHQ (Dream Theatre Headquarters) - kombinace živého nahrávacího studia, zkušebny, velínu, skladu vybavení a kreativního prostředí. S LaBrie v Kanadě původně skládali s kapelou přes ZOOM na monitor v DTHQ. V březnu 2021 odletěl LaBrie do New Yorku, vešel do do karantény a nahrál své vokály tváří v tvář Petruccimu. Album nakonec spojilo štíhlé a nekompromisní riffy s osvědčenou technickou zdatností. Nové album kapely bude k dispozici 22. října 2021 a jeho název zní "A View From The Top Of The World". Níže je uveden i seznam skladeb.

Seznam skladeb:
01. The Alien (9:32)
02. Answering The Call (7:35)
03. Invisible Monster (6:31)
04. Sleeping Giant (10:05)
05. Ttanscending Time (6:25)
06. Awaken The Master (9:47)
07. A View From The Top Of The World (20:24)
Celkový čas: (70:19)

"Rádi hrajeme na naše nástroje," prohlásil Petrucci. "To nikdy nezmizí. Miluji být kreativní, psát a trénovat tu část své mysli. Dokazujeme to už dlouho a nebereme to jako samozřejmost. Kdykoli se sejdeme, víme, že nemůžeme zklamat sebe ani své fanoušky, takže se dokážeme snažit ještě víc". Nu a je třeba dodat, že jeho novou 8-strunnou kytaru je možné zaslechnout ve skladbě "Awaken The Master".

"Ke každému albu přistupujeme, jako by bylo naše první," dodává LaBrie. "Byla to tak skvělá jízda, ale nezastavíme se."

Dream Theatre také plánují vyrazit na turné na podporu nového alba, zatím po Severní Americe. The Top Of The World Tour of North America startuje 28. října 2021 v Mesa, AZ a potrvá do 14. prosince, kde končí v St. Petersburg, FL. Prohlídka se zastaví v Seattlu, WA; Chicagu, IL; Washingtonu DC; mezi jinými i New York, NY a Orlando.

Konečně album vyšlo - a je prostě skvělé!!!! Další skvělá zpráva přišla ve státní svátek, a to 28. října 2022, a to...

Dream Theater se v rámci své Top Of The World Tour vrací do České republiky, opět do pražské Tipsport Areny, ve které v roce 2020 předvedli skvělou show oceněnou potleskem diváků vestoje. Skupina se divákům představí 26. 5. 2022 ve složení James LaBrie (zpěv), John Petrucci (kytara), Jordan Rudess (klávesy), John Myung (basová kytara), and Mike Mangini (bicí) a zahraje nejenom repertoár z jejich již patnáctého studiového alba "A View From The Top Of The World", ale i výběr toho nejlepšího z jejich vice než třicetileté kariéry, kterou tito pionýři progresivního metalu mají za sebou.

"Doufám, že až tohle uslyšíte, dostanete to nejlepší, co Dream Theater nabízejí," říká Rudess. "Snažili jsme se vybudovat zásadní zvukový zážitek. Nikdo z nás nezpomalil. Jestli něco, tak se pohybujeme rychleji."

"I přes všechno, co se děje, to mělo být pozitivní," upřesňuje LaBrie. "Nemůžeme se dočkat, až zase před všechny předstoupíme a budeme hrát tyhle skladby."

"Hudba má moc promlouvat k vám na emocionální úrovni," dodává k tomu Petrucci. "Pokud se prostřednictvím této desky emocionálně spojujeme s posluchači, myslím, že si nemůžeme přát nic víc."

Poté, co byli Dream Theater třikrát nominováni na Grammy, získali své první vítězství dne 3. dubna 2022 na 64. výročním udílení cen Grammy. Skupina byla nominována na nejlepší metalový výkon za "The Alien" z jejich alba "A View From The Top Of The World" z roku 2021. Jejich předchozí nominace byly za "On The Backs Of Angels" z alba "A Dramatic Turn Of Events" z roku 2011 a singl "The Enemy Inside" z bezejmenného alba roku 2013 "Dream Theater".

Klávesista Jordan Rudess pak v dubnu o výhře hovořil s Andrewem Dalym z VWMusic. "Musím říct, že jsem opravdu nečekal, že to získáme, protože jsem si zvykal na to, že jsem nominovaný a nezískáme ji," říká. "Další důvod, proč jsem si myslel, že to nedostaneme, je ten, že Dream Theater jsou opravdu prog metal a my jsme byli v metalové kategorii. To znamená, že to byla pro nás nejlepší kategorie, ale myslel jsem si, že se možná voliči nějak přikloní společně v tom tradičnějším metalovém rámci. Byl jsem opravdu potěšen, že se nám dostalo takového uznání a potvrzení, a je to jediná cena, která rozhodně dělá odlišnost," pokračoval. "V životě hudebníka může Grammy ovlivnit celou vaši kariéru. Změní způsob, jakým obchodujete s lidmi, a způsob, jakým s vámi lidé jednají. Je to opravdu velký problém. Rozhodně musím říct, že je to opravdu dobrý pocit. My si toho určitě ceníme vysoko".

John Petrucci také v roce 2022 oznámil sólová živá vystoupení s Mikem Portnoyem. Jejich manželky reformují jejich bývalou kapelu Meanstreak a budou je podporovat... Jak mnozí z vás neví, manželky Rena Sands odPetrucciho, Marlene Portnoy a Martens Myung spolu hrály v této kapele. John Petrucci oznámil, že se na svých nedávno oznámených prvních severoamerických sólových koncertech znovu sejde na pódiu s bývalým bubeníkem Dream Theater Mikem Portnoyem. S dvojicí vystoupí i baskytarista Flying Colours David LaRue. Bývalí kolegové spolu pracovali na nedávno vydaném Petrucciho sólovém albu "Terminal Velocity", které vyšlo v roce 2020. Bude to poprvé, kdy se tato dvojice vydá na společné vystupování od té doby, co Portnoy opustil Dream Theater v roce 2010. LaRue také vystupoval na "Terminal Velocity" a také na Petrucciho sólovém debutovém albu "Suspended Animation" z roku 2005.

DREAM THEATER se po roce znovu objevili v České republice, a to v BRNĚ! V Brně se představili v sobotu 28. ledna 2023 ve Winning Group Aréně, Brno. Předchozí koncert se odehrál 26. května 2022 v Praze. To tu opravdu ještě nebylo... Nutno dodat, že po třech letech opět navštívila Slovensko tato legenda progresivního metalu Dream Theater. Bylo to o den dříve v pátek 27. Leden 2023 v Bratislavě A4 Studiu.


Tak a koncert v Brně je za námi. Jaký byl? No prostě fantastický jako vždy!!! Skupina odehrála vše s jistotou a dokonce i s dobrým ozvučením, prostě už jejich běžný standard. A slyšet jejich některé mistrovské pasáže opět naživo, na to se nedá nikdy zapomenout... Jediné co snad vadilo, bylo málo diváků. Ale v tomto ohledu se není co divit, když přátelé ze Slovenska i z Polska nedorazili, neboŤ den napřed a den po se koncerrty odehrály i u nich... Takovou frekvenci koncertů prostě fanoušci nezvládnou, když navíc nejsou nejlevnější... Ale to je asi tak všechno, co se dá vytknout... Prostě v den vítězných voleb a úspěný začátek roku se skvělým zážitkem !!!!

Snad jen pro doplnění selist koncertu:
01. The Alien
02. 6:00
03. Sleeping Giant
04. Bridges In The Sky
05. Caught In A Web
06. Answering The Call
07. Solitary Shell
08. About To Crash (Reprise)
09. Losing Time/Grand Finale
10. Pull Me Under
11. A View From The Top Of The World
12. The Count Of Tuscany


Podle klávesisty Jordana Rudesse se kapela chystá vstoupit do studia po skončení světového turné k "A View From The Top Of The World", aby začala nahrávat své další album, které by mělo vyjít ještě v roce 2023.

Dne 12. dubna 2023 kapela oznámila:

Všichni jsme tak neuvěřitelně nadšení, že můžeme představit vlastní prog-metalový hudební festival Dreamsonic 2023! Na našem inauguračním běhu letos v létě se k nám připojí speciální hosté Devin Townsend a Animals As Leaders! Dreamsonic slibuje, že se opakuje hudební událost, která přinese dějinné noci úžasné hudby na mnoho dalších let! Tohle si nenechte ujít! Vstupenky budou v prodeji v pátek 14. dubna 2023 v 10 hodin.

První ročník DREAMSONIC se koná v Severní Americe v průběhu června a července a oslavuje vrcholnou letní sestavu progresivního metalu. Od 16. června 2023 se k Dream Theater připojí speciální hosté Devin Townsend a Animals As Leaders a festival bude určitě jedním z nejžhavějších vstupenek léta.

Kanadský hudební individualista Devin Townsend vydal své poslední album Lightwork na konci roku 2022, přičemž Metal Injection jej označil za "skvělý doplněk do jeho jedinečného katalogu". Album "Lightwork" sestavené z přívalu materiálu napsaného během pandemie, představuje jakési "světlo ve tmě", zatímco se snaží procházet zdánlivě nekonečnými výzvami, které život často může představovat. Toto turné je Devinovým prvním severoamerickým během od března 2020.

Animals as Leaders nabízejí více než jen hudební umění a odbornost - zaměřují se na náladu, texturu a emotivní sílu, která povznáší materiál ve fascinující jedinečný fenomén. Pod vedením Tosina Abasiho, kytaristy, který Chicago Tribune nazývá "jedním z deseti nejlepších kytaristů všech dob", si prog-metalové trio nadále razí cestu jako "...jedna z nejlepších a nejzajímavějších jednotek v moderní hudbě" (podle MetalSucks). Své poslední album "Parrhesia" vydali v březnu 2022.



  Nahoru   NÁVRAT ZTRACENÉHO "OTCE"... (2023 - dosud)

Novinka, která se objevila 25. října 2023 na stránkách kapely, určitě potěšila fanoušky kapely, neboť se do kapely po třinácti letech oficiálně vrací původní bubeník Dream Theater Mike Portnoy. Dream Theater oznámili návrat ztraceného "otce zakladatele" Mika Portnoye do kapely po 13 letech.

Portnoyův comeback dnes potvrdily progmetalové legendy v PR zprávě. Odešel z kapely v roce 2010 poté, co zažil syndrom vyhoření a chtěl se soustředit na jiné projekty, a byl nahrazen Mikem Manginim, který hrál s Dream Theater na pěti studiových albech a doprovodných světových turné. Mangini opustí kapelu po Portnoyově návratu. V sérii prohlášení současní členové Dream Theater vzdali hold Manginimu a zároveň vřele přivítali Portnoye zpět, přičemž sám Portnoy vyjádřil své potěšení z návratu. Zdá se, že kapelu opustil jejich nejveselejší člen...

"Chápu rozhodnutí Dream Theater získat zpět Mikea Portnoye v tuto chvíli," říká Mike Mangini. "Jak bylo řečeno od prvního dne, mým úkolem nebylo obsadit všechny role, které Mike v kapele zastával. Měl jsem hrát na bicí, abych pomohl kapele pokračovat. Moji hlavní úlohou bylo, aby naše živá show fungovala pevně na noční bázi, byla to intenzivní a obohacující zkušenost. Naštěstí jsem zažil hraní hudby s těmito ikonickými hudebníky a také několik zábavných chvil protkaných humorem. Také jsem opravdu rád trávil spoustu času s touto posádkou. A pak je tu výhra GRAMMY®, která byla úžasně uspokojující. Fanouškům vzkazuji: Děkuji moc, že jste pro mě úžasní. Vážím si fotek, které mám, jak vy všichni ztrácíte rozum a bavíte se. A konečně, opravdu miluji kapelu, štáb a management a přeji jim i celé organizaci vše nejlepší."

"Bubování Mikea Manginiho je z jiného světa a jsem nesmírně vděčný za čas, který s námi strávil v Dream Theater," říká kytarista John Petrucci. "Jsem velmi hrdý na všechnu úžasnou hudbu, kterou jsme spolu vytvořili a která vyvrcholila naší první loňskou výhrou GRAMMY, a na nespočet magických okamžiků, které jsme na pódiu za posledních 13 let sdíleli. Přeji mu hodně úspěchů v jeho budoucí hudební činnosti. Jsem neuvěřitelně nadšený, že mohu přivítat Mika Portnoye zpět v Dream Theater! Jako původní zakládající člen, dlouholetý přítel a neuvěřitelně talentovaný a kreativní bubeník vím, že jeho návrat vnese do DT obnoveného ducha, vášeň a energii, kterou všichni, včetně našich fanoušků, s radostí přivítáme. Nemůžu se dočkat, až si vyhrneme rukávy a vrátíme se společně do studia!"


Jedna z posledních propagačních fotek s Mike Manginim


Pro návrat Mike Portnoye si nemohli vybrat snad punurejší foto, jako by to bylo celé spíchnuté hodně narychlo...

Nu uvidíme, pokud ale příchod Portnoye nepřinese další Grammy ocenění nebo alespoň tak dobrou desku jako byla "Awake", "Images And Words" nebo "Metropolis Pt. 2: Scenes from a Memory", nebude jeho přínos pro kapelu až tak zásadní, jak se dneska mnohým zdá...


Dne 17. listopadu 2023 zemřel (bez udání příčiny) ve věku 72 let bývalý zpěvák kapely Dream Theater Charlie Dominici.

Zprávu o Charlieho úmrtí přinesl bubeník (opět) DREAM THEATER Mike Portnoy, který dnes v pátek 17. listopadu na své sociální sítě sdílel několik fotografií DREAM THEATER s Charliem a přidal následující zprávu:
"Jsem zdrcen abychom se podělili o zprávu o úmrtí bývalého zpěváka DREAM THEATER Charlieho Dominiciho. Charlie byl hlasem DT na našem debutovém albu "When Dream And Day Unite" nahraném v roce 1988. Kromě toho, že byl skvělým zpěvákem, byl také neuvěřitelně talentovaný skladatel a dobře vyladěný muzikant na kytaru i klávesy".

"Přestože jsme se s ním rozešli koncem roku 1989, vždy zůstal přítelem... stál před kapelou, která hrála na mé a [mé manželky] svatbě Marlene v roce 1994, znovu se sešel s DT na 15. výročí show "When Dream And Day Unite" v roce 2004, otevíral koncerty pro DT v Evropě se svou sólovou kapelou v roce 2007 a přijel se podívat na mě a [Johna Petrucciho] na našem společném turné v roce 2022. Psal jsem si s ním nedávno, před pár týdny, když mi poslal text, aby mi poblahopřál při mém návratu do DT v den vyhlášení. Byl tak šťastný a nadšený z nás všech…"

"Přestože jsme se s ním rozešli koncem roku 1989, vždy zůstal přítelem... stál před kapelou, která hrála na mé a [mé manželky] svatbě Marlene v roce 1994, znovu se sešel s DT na 15. výročí show "When Dream And Day Unite" v roce 2004, otevíral koncerty pro DT v Evropě se svou sólovou kapelou v roce 2007 a přijel se podívat na mě a [Johna Petrucciho] na našem společném turné v roce 2022. Psal jsem si s ním nedávno, před pár týdny, když mi poslal text, aby mi poblahopřál při mém návratu do DT v den vyhlášení. Byl tak šťastný a nadšený z nás všech…"

"Charlieho nečekané úmrtí je obrovskou ztrátou pro všechny v rodině DREAM THEATER a my bychom chtěli vyjádřit naši nejhlubší soustrast rodině Dominici v této nesmírně těžké době".


V listopadu 2023 během části otázek a odpovědí na Rock 'N' Roll Fantasy Camp's "Metalmania III" v Los Angeles byl Portnoy dotázán, jak došlo k jeho návratu do DREAM THEATER. Řekl: "No, už je to 13 let. A je šílené, jak čas letí. Ale posledních pár let, myslím, že během pandemie, ano, jsem se znovu spojil s [kytaristou DREAM THEATER] Johnem Petruccim. Najednou jsme byli v lockdownu a všechny moje kapely nemohly koncertovat a DREAM THEATER nemohli koncertovat, John Petrucci dělal sólové album a požádal mě, abych na něm hrál. A pak jsme se rozhodli, že chceme udělat další LTE [LIQUID TENSION EXPERIMENT], které je s [klávesistou DREAM THEATER] Jordanem Rudessem. A krátce na to mě John požádal, abych s ním jel na turné. Takže to vypadá, že jsme se v posledních několika letech tak nějak znovu spojili."

A pokračoval: "Máme spolu tak dlouhou historii - už skoro 40 let - a naše rodiny vyrůstaly společně, naše manželky spolu hrály v kapele a naše děti vyrůstaly spolu. Takže, upřímně, bylo to tak správná věc ve správný čas... [Naše děti] doslova vyrůstaly všechny spolu, na horních palandách naproti sobě v autobuse. Moje dcera a Johnova dcera spolu žili poslední čtyři nebo pět let v New Yorku. Ano, je tu tolik rodinné historie, než jen hudba, že jsem měl pocit, že je ten správný čas to udělat."

Na otázku, zda je šance, že další studiová deska od DREAM THEATER naváže na koncepční album z roku 1999 "Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory", Portnoy odpověděl: "Ještě jsme o tom nemluvili, ale to by byla samozřejmá věc. Ale možná protože je to samozřejmá věc, neudělali bychom to. Ale nikdy nevíš... Rozhodně by to byla zábava, ale myslím, uh... nevím. Začnu od nuly a znovu se připojím a prostě půjdu do studia a budeme spolu žít. Jsme v jiné fázi našich životů. Když jsem před 13 lety opustil kapelu, bylo nám všem 40; teď jsme všichni v 50. a 60. letech. Bude zajímavé vidět, jak nyní v tomto novém světě existujeme. Takže ano, těším se, až budu s kluky a budeme zase spolu tvořit hudbu." Na otázku, zda jeho návrat do DREAM THEATER ovlivní, kolik písní z éry Mikea Manginiho bude zahrnuto do budoucího setlistu kapely, Portnoy odpověděl: "Je příliš brzy na to říct. Když jsem před 13 lety kapelu opustil, byl jsem ten, kdo skládal setlist a podobné věci. Takže jsme ani nediskutovali o tom, jaká nová dynamika bude. Jsem tomu samozřejmě otevřený, takže bych to určitě udělal, pokud to chtějí udělat. Ale určitě to bude jiná dynamika." Pokračoval: "Myslím, že když jsem před všemi těmi lety odcházel, řídil jsem spoustu věcí a myslím, že teď si tak zvykli pracovat více jako kolektivní kapela, takže si myslím, že je to teď úplně jiná dynamika, když Budu si muset najít své místo a bez toho, abych někomu šlapal na paty. Musím respektovat, že to celou tu dobu dělali beze mě. Takže ať chtějí dělat cokoli, jsem pro řekl, je tolik naší hudby, kterou můžeme vrátit a hrát, že... Osobně se těším, až se ke všem těm věcem vrátím, ale pokud chtějí dělat i novější věci, co chtějí, je pro mě v pořádku."

"Je to už třináct let a myslím si, že čas zahojí všechny rány. Své vztahy se spoluhráči jsem obnovil už dávno, počínaje Johnem Petruccim. Naše rodiny si jsou velmi blízké.(…) Myslím ale, že posledním dílkem skládačky bylo mé setkání s Jamesem LaBriem. James a já jsme spolu nemluvili přes deset let. Někdy v roce 2022 jsem se byl podívat na DREAM THEATER, když hráli v New Yorku, a to bylo poprvé, co jsem Jamese po deseti letech viděl. Během pěti sekund jsme se objímali a smáli se - žádné drama a kecy. Všechna léta plná rozkolu se rozplynula. Pak už byl můj návrat - dá se říci - nevyhnutelný." Slavný bubeník si uvědomil, že "život je příliš krátký na to, abyste nebyli s lidmi, které máte rádi, a nehráli hudbu, která je součástí vašeho života, srdce i duše".

Portnoy se vyjádřil i ohledně negativní stránky věci - když současný bubeník Mike Mangini musel z kola ven: "Mike to zvládl opravdu dobře. Není snadné být nahrazen, neumím si představit, že bych byl na jeho místě. Ale věci, které mi řekl, byly hodně na úrovni. (…) Mikea znám ještě déle než kluky z DREAM THEATER. Jsme přátelé od 90. let, když ještě hrál v EXTREME. Je to můj blízký přítel."

A co Mike Mangini?
Ještě v roce 2023 bubeník DREAM THEATER Mike Mangini s nadšením oznámil speciální sérii mistrovských kurzů, což znamená jeho návrat k osobním vzdělávacím sezením po více než desetileté přestávce. S vášní pro sdílení znalostí a podporu hudebního růstu zve bubeník, skladatel a hudební pedagog oceněný Grammy začínající bubeníky a všechny další hudebníky, aby se zúčastnili jedinečné příležitosti učit se přímo od jednoho z nejuznávanějších talentů v oboru.

V lekcích masterclass mohou studenti řešit své problémy a otázky, přijímat personalizované rady od Mika a zároveň se učit z jeho řešení problémů ostatních a využívat jeho odborné znalosti. Mangini poskytuje řešení na míru a zároveň rychle sleduje technické a hudební cíle. Tato exkluzivní příležitost slibuje vybavit účastníky výjimečně rychlým růstem dovedností a nabídnout cenné poznatky pro významný dopad na jejich hudební cestu. Tato prvotřídní vzdělávací akce využívá protokoly řešení "Mike's Rhythm Knowledge" a zajišťuje, že vaše cesta bude vyžadovat výrazně méně času a práce.

Mike již vyprodal své první dvě lekce v Drum Center Portsmouth a Bosse Music School a během ledna a února 2024 povede další mistrovské kurzy. Vzhledem k intimní povaze těchto lekcí je počet míst omezený a zájemci o účast dne 9. ledna 2024 při vystoupení Long Island Drum Center doporučuje rezervovat si místo ještě dnes na www.drummingdeals.com.

Mike již vyprodal své první dvě lekce v Drum Center Portsmouth a Bosse Music School a během ledna a února 2024 povede další mistrovské kurzy. Vzhledem k intimní povaze těchto lekcí je počet míst omezený a zájemci o účast dne 9. ledna 2024 při vystoupení Long Island Drum Center doporučuje rezervovat si místo ještě dnes na www.drummingdeals.com.

Manginiho oddanost vzdělávání je evidentní i v jeho minulé roli jako součást fakulty bicích nástrojů Berklee College Of Music, která získala nejlepší 1% národní hodnocení studentů, stejně jako jeho úspěchy jako špičkového klinického clinic pro Pearl i Zildjian. Jeho instruktážní materiály "Rhythm Knowledge" na Vimeo a prostřednictvím jeho obchodu, včetně oceněných DVD, jako je "The Grid", předvádějí jeho odhodlání k dalšímu vzdělávání v bubnování.

Mangini vydal své debutové sólové album "Invisible Signs" 11. listopadu 2023. Mangini na desce doprovázejí Tony Dickinson na basu, Ivan Keller na kytaru, Gus G. (FIREWIND, OZZY OSBOURNE) na sólovou kytaru a bývalá kytaristka EVANESCENCE Jen Majura na vokálech.

Legendární americká rocková kapela DIXIE DREGS se zjara 2024 vydala na turné po východním pobřeží. K sestavě Steve Morse, Andy West, Rod Morgenstein, Allen Sloan se připojil i klávesista Jordan Rudess na osmi speciálních vystoupeních, které začínají 18. dubna v Nashvillu v Tennessee a končí 27. dubna v Clearwater na Floridě. Zahájení koncertů bude STEVE MORSE BAND se Stevem Morsem, Davem LaRuem a Van Romainem. Steve Morse řekl o koncertech: "Toto je velmi speciální turné s DREGS, na kterém bude Jordan Rudess a moje trio, STEVE MORSE BAND, zahajovat koncerty. Už dávno jsme absolvovali jedno turné s Jordanem a byli jsme nadšeni, když mohl převzít vedení Stevem Davidowskim, který je již oddaný projektu. Přidáme mnoho jiných melodií, než bylo naše reunion před několika lety, takže toto je nejlepší čas slyšet původní instrumentální rockovou kapelu v akci!"

Pokud jste to nezaznamenali, tak reunion čistě ženské kapely MEANSTREAK složené z kytaristek Marlene Portnoy (manželka bubeníka DREAM THEATER Mika Portnoye) a Rena Sands Petrucci (manželka kytaristy DREAM THEATER Johna Petrucciho), zpěvačka Bettina France, baskytaristka Martens Myung (manželka baskytaristy DREAM THEATRE Myung) a bubenice Yael Rallis - vydají nové EP "Blood Moon" v 19. února 2024 prostřednictvím Step Off Records distribuovaného prostřednictvím ONErpm. První singl Ez tohoto EP "Giant Speaks" jej již k k dispozici od 19. ledna 2024.

Meanstreak byla pravděpodobně první zcela dívčí thrash-metalová skupina vůbec. Posloucháme-li tuto skupinu poprvé, šokuje nás to, jak byly tyhle dívky dobré! Prorazily si cestu na území ovládané muži a staly se jednou z prvních čistě ženských thrash metalových kapel. Jejich styl je mixem mezi thrash a heavy metalem. Podle Spirit of Metal byla Meanstreak jednou z prvních ženských thrash metalových kapel v historii.

Kytaristky Marlene Apuzzo a Rena Sands založily Meanstreak v roce 1985 v Westchester County, New York. Bettina France, Lisa Pace a Diane Keyser se k nim připojily později jako zpěvačka, basistka a hráčka na bicí. Diana nahradila původní bubenici Charisse, která se v kapele jen ohřála. Bettina, která dříve občas zpívala pro reklamy, také nahradila jinou zpěvačku, která byla v kapele pár týdnů. Zpočátku kapela vlastně nevěděla, jakým směrem se vydá. Původně začínali jako kapela podobná VIXEN. Později si ale uvědomili, že to ve skutečnosti nebylo to, co měli na mysli. Začínaly hrát v některých klubech okolo New Yorku a získávaly první úspěchy.

Nová deska na obzoru...
John Petrucci v lednu2024 při rozhovoru, který dělal pro Guitar World poslední lenový týden na NAMM Show potvrdil, že nové album Dream Theater se začne natáčet už za necelé dva týdny, tím dnem by mohlo být příští pondělí 5. února 2024, kdy po více než 14 letech se jedna z nejoblíbenějších sestav kapely se znovu sešla. Pravděpodobně bude nahrávání alba rozděleno na dvě části, první část se odehrává celý únor a zastaví se pár dní v březnu, protože Mike Portnoy a Jordan Rudess budou na Cruise to the Edge a poté budou nahrávky pokračovat a dokončí první část v prvním dubnovém týdnu, disk mohou mít ve třetím čtvrtletí roku 2024.

Klávesista Dream Theater Jordan Rudess oznámil 2. února 2024, že podepsal novou sólovou smlouvu s InsideOut Music a koncem tohoto roku vydá zbrusu nové sólové album. Na albu se objeví bubeník Darby Todd (Devin Townsend, The Darkness) a zpěvák Joe Payne a také hostující kytarové sólo Bastiana Martineze. Očekává se, že album vyjde v září 2024.

"Věděl jsem, že po skončení posledního turné Dream Theater budu mít nějaké volno," říká Rudess. "Dost času na to, doufám, abych dokončil nové sólové album. Chtěl jsem, aby mě toto album přimělo k rozvoji nové kompoziční perspektivy. Takže toto album je mou první cestou k vytvoření sólového alba s ohledem na oddaného zpěváka. Zpěv Joe Payna inspiroval mě od prvního okamžiku, kdy jsem jej slyšel, a bubeník Darby Todd vložil do každé skladby svůj osobitý styl. Také vstoupím do neprobádaného instrumentálního území, hraji na kytaru v několika skladbách. Další první je, že moje dcera Ariana napsala všechny texty pro toto album. Úzce jsme spolupracovali, abychom zajistili, že každý text se utká v příběh a umožní Joeovu krásnému hlasu vzlétnout. Tady je hrdý táta. Všechno kolem tohoto alba svědčí o spolupráci a osobním růstu."

Thomas Waber, šéf labelu InsideOutMusic, dodává: "Po několika letech spolupráce s Jordanem a Dream Theater jsme nesmírně potěšeni, že vydáváme jeho nadcházející nové sólové album. Jordan je umělcem vždy na špici technologií a těšíme se aby to prozkoumal se svou novou hudbou."


O Jordanovi je známo, že se pustil také do oblasti špičkových technologií, když se ukázal jako průkopník se zaměřením na nejmodernější klávesové ovladače a hudební aplikace. Jako vlastník velmi úspěšné společnosti pro vývoj aplikací pro iOS Wizdom Music stál v čele tvorby oceňovaných aplikací, včetně GeoShred, MorphWiz, SampleWiz, Vythm, Polywave, Jam With Jordan a SampleWiz 2. GeoShred, nejnovější triumf Wizdom Music, byla výsledkem spolupráce s moForte, zakládajícími členy týmu Sondius Stanfordské univerzity. Rudess v současné době pracuje na interaktivním projektu AI jako hostující umělec v mediální laboratoři MIT ve skupině Responsive Environments.

Rudess zároveň také oznámil novou spolupráci s hudební aplikací Moises využívající umělou inteligenci v rámci probíhající série Moises Jam Sessions. Od února 2024 mohou uživatelé platformy slyšet první ochutnávku zbrusu nové hudby v podobě skladby "Embers", kterou lze v současné době poslouchat pouze stažením aplikace. "Moje vášeň pro posouvání hranic v hudbě a technologii byla vždy divoká," dodává Rudess. "Je to právě tato vášeň, která mě přivedla do neuvěřitelného týmu v Moises. Jejich průkopnické nástroje se staly základním kamenem mé hudební cesty, posílily moje vystoupení na jevišti a můj výzkum ve studiu."



DREAM THEATER 5. února 2024 oficiálně zahájili práce na svém šestnáctém studiovém albu. Nadcházející počin legendy progresivního metalu bude první deskou od návratu spoluzakládajícího bubeníka Mika Portnoye loni v říjnu. V pátek 9. února 2024 sdíleli DREAM THEATER fotku Portnoye, Petrucciho, Myunga, zpěváka Jamese LaBrieho a klávesisty Jordana Rudesse ve studiu a uvedli ji: slovy "DT16 je oficiálně v plném proudu!"

Minulý měsíc Petrucci řekl šéfredaktorovi GuitarWorld.com Michaelu Astley-Brownovi, že on a jeho kolegové z kapely DREAM THEATER se "těší na" práci na nové hudbě.

Na otázku, kam chce směrovat svou kytarovou hru na příštím albu DREAM THEATER, Petrucci odpověděl: "Uh, víš co? Pro mě je natáčení nové desky příležitostí říct něco jako: "Dobře, co ještě", "Co jsem udělal předtím? Co můžu udělat, co mě bude zajímat, to mě nějak vzruší?" A obvykle, když začneš s takovým cílem, tak se to stane. Na věci přijdeš. Prozkoumáš. A já se snažím neuspokojit se hned a snažit se věci prostě změnit".

"Tak na to neznám odpověď," dodává dále. "To zjistíme. Ale myslím, že to, co bude zábavné, je sejít se ve studiu a vidět, kam věci jdou, a znovu se sejít s takovým klasickým kouzlem, které kapelu začalo. Je to vzrušující. A myslím, že to bude diktovat, kam věci jdou. Ale na kytaru, člověče, nevím. Nemůžu se dočkat. Miluji to. Miluji být ve studiu."

Dne 19. března 2024 se na youtube objevila zptáva od Mike Portnoye:



Tisknu tlačítko Rec na Drum Cam, než v sobotu položím své bicí stopy pro skladbu č. 5... Hmmm, tohle může být zatím moje oblíbená skladba?!? Nevím... miluji je VŠECHNY! ?????? Dnes začínáme psát skladbu #6...
Zdá se, že to kluci myslí optavdu vážně!!!

John Petrucci ve svém příspěvku dne 27. března 2024 uvedl:
"Posledních pár měsíců jsem byl pohřben hluboko ve studiu a pracoval na novém albu. Vychází neuvěřitelně! Nemůžu se dočkat, až všichni uslyší, co jsme uvařili, a ty zvedající žaludek kytarové tóny v tomhle!!

Mike Portnoy dokončil nahrávání bicích pro šestnácté studiové album DREAM THEATER. V sobotu 30. března 2024 Mike na své sociální sítě napsal: "Dnes je můj poslední den za touto sadou na nějakou dobu... Ano, opravdu jsem dokončil své bicí DT16! Ale to je jen začátek... Práce na kytarách, basa, klávesy, zpěv, perkuse, texty, mixování a mastering budou pokračovat v příštích měsících. V této rané fázi záměrně držíme přísné víko všech informací, proto nemohu poskytnout žádné další podrobnosti. Řeknu, že jsme všichni ohromeni a nadšeni z toho, co jsme vytvořili! Jsme rádi, že vám můžeme dát vědět… Buďte trpěliví, protože vše se ukáže včas".

"Opravdu nemohu prozradit nic víc, protože v této rané fázi (záměrně) držíme velmi těsnou víko před veškerými informacemi... ale řeknu, že jsme všichni ODVÁDĚNÍ a taaak extrémně nadšení z toho, co jsme vytvořili! Nemůžeme se dočkat, až to všichni uslyšíte… ale trpělivost, vše se ukáže v pravý čas…"

John oznámil skvělou zprávu kapely: "Můj Bože. Dnes je 30. března 2024, sobota. Dokončili jsme psaní desky a záznamy bicích. Je to šílené?" Mike poté upřesnil: "Jsem více než nadšený. Úžasný výsledek. Velmi vzrušený. Jsem opravdu nadšený, že to můžeme vydat." A kytarista uznal: "Nemáte ponětí, co se stane."

Průkopníci progresivního metalu oslaví v roce 2025 svých 40 let fungování a k tomuto výročí si nachystali celosvětové turné s názvem "An Evening With Dream Theater". Do kapely se po letech vrátil také Mike Portnoy a i s ním vystoupí v Praze. Po dlouhých třinácti letech se do kapely Dream Theater vrátil jeden z bývalých členů Mike Portnoy, bubeník a spoluzakladatel skupiny. I s ním přijedou 2. listopadu 2024 v rámci turné do Prahy , konkrétně do Sportovní haly Fortuna.

Budou hrát Dream Theater materiál Mikea Manginiho během svého nadcházejícího turné v roce 2024 s Mikem Portnoyem? To je téma, kterému se kapela věnovala během skupinového rozhovoru s Rolling Stone před oznámením jejich turné v roce 2024 dnes. Evropský běh bude znamenat první turné kapely s Portnoyem od roku 2010 a od jeho odchodu s Manginim za bicími vydali pět alb.

"Jedna z věcí, o kterých jsme diskutovali, až se vrátím, byla o setlistech pro budoucí turné. A John [Petrucci] a kluci byli otevření, abych převzal otěže zpět," řekl Portnoy. "Ale s tím přišla diskuse: co budeme dělat se všemi těmi věcmi za posledních 13 let?" Načež bubeník ujistil, že se plánuje naučit hudbu Dream Theater vydanou s Manginim, aby ji mohl hrát během turné, což jim umožní oslovit celý jejich katalog – nejen alba, na kterých vystupoval Portnoy. "Nebudu mluvit za tyto lidi, ale nemyslím si, že chtějí těch pět alb jen tak vymazat z historie kapely," dodal a Petrucci souhlasil.

JOHN PETRUCCI (Dream Theater) 1. května 2024 potvrdil, že již nahrál kytary pro nové dílo kapely. Kytarista John Petrucci ve videu nahraném na sociální sítě potvrdil, že již dokončil všechny nahrávky svých kytarových partů pro novou studiovou práci kapely, která bude jejich 16-tou. Petrucci poznamenal, že kytary na albu budou znít agresivně, stejně jako melodicky a jemně, a že díky produkci, která byla do této nahrávky vložena, bude i spousta rozmanitosti.

John Petrucci diskutoval o novém albu Dream Theater s Mikem Portnoyem ve videu na Instagramu. Kytarista řekl: "Jsem tu, abych vás informoval, že jsem opravdu oficiálně dokončil nahrávání všech kytar pro to, co nyní nazýváme DT16, nejnovější album Dream Theater. Kytary dopadly skvěle. Náš úžasný inženýr Jimmy T [James Meslin] a já jsme se pustili do produkce a nahrávání kytarových tónů Mount Rushmore. Asi se nám to povedlo. Volba je na tobě. Nicméně jsme rádi nahrávali kytaru". Chtěli zachytit zvuk svých dřívějších alb vysvětlil strategii, kterou na albu použili, a řekl: "Chtěl jsem se vyřádit. Když jsme pracovali na dosažení tohoto cíle a Mike Portnoy se znovu připojil ke kapele, ohlédli jsme se zpět. Zavolali jsme tedy našemu starému příteli a inženýrovi Dougu Oberkircherovi, který nahrál klasiky Dream Theater jako "Images And Words", "Scenes From A Memory", "Six Degrees Of Inner Turbulence" a "Train Of Thought".

Petrucci rozvedl svůj nový zvuk: "Původní předzesilovače Neve, které Doug používal k nahrávání kytar na těchto nahrávkách, tam stále byly. Kontaktovali jsme Douga a koupili předzesilovače a zní to vřele, hladce, expresivně a bohatě přes všechen ten hluk a intenzitu. Je to jako čokoládový dort T-Rex v plamenech [smích]. Dopadlo to úžasně. Takže se nemůžu dočkat, až to všichni uslyší."

Na oslavu 25. výročí alba "Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory" uzavřeli Dream Theater partnerství s autorem a hudebníkem Peterem Orullianem (je rovněž autorem novely The Astonishing), aby napsali a vydali novelu alba. Román, který byl napsán k oslavě pětadvacátého výročí této žánrově definující nahrávky, přidává nové dějové linie a intriky, další postavy a motivace, stejně jako vysvětlení a myšlenky, které na albu nebyly prozkoumány.

Peter Orullian, který je autorem románu "Scenes From A Memory", úzce spolupracoval s kapelou prostřednictvím rozhovorů a nápadů při přípravě na napsání tohoto svazku. Na základě těchto interakcí si začal představovat způsoby, jak extrapolovat hlavní příběh, zabudovat zdůvodnění klíčových částí světa Metropolis a zavést narativní prvky, aby dále rozšířil a prohloubil příběh, který se stal románem.

Kapela uvedla: "Jsme nadšeni, že si přečtete tuto hluboce smyšlenou verzi příběhu, která splétá dvě strany propojeného příběhu napříč dvacátým stoletím. V současnosti Nicholas nachází nové přátele (a zdánlivé nepřátele), když se snaží vyřešit Victoriinu vraždu. V minulosti se Victoria a Julian snažili přežít v nelítostném městě mafiánů, chudoby a pokřivených politiků. Od zeppelinů, přes trénované loupeže, mluvené řeči, davové hity až po Nicholasovu lásku k restaurování zvuku a jeho lásku k dceři, o kterou přišel, připojte se k nám na této jízdě, ve které se Nicholas učí, jak být konečně svobodný". Kniha bude vydána 26. října 2024. Pro předobjednávky jsou nyní připraveny dvě verze knihy - vzácná sběratelská edice a brožovaná edice. Všimněte si, že vzácná sběratelská edice bude velmi omezená a bude k dispozici pouze prostřednictvím předobjednávky, která poběží do konce července 2024 nebo do doby, než vytiskneme maximální náklad, podle toho, co nastane dříve. Také pro ty, kteří by chtěli kopii kteréhokoli vydání podepsaného autorem, jsou k dispozici pouze prostřednictvím předobjednávky.

V rozhovoru s Marcelem Vieirou a Matheusem Ribeirem, Mike Portnoy, 57-letý muž, který se loni po 13-leté nepřítomnosti vrátil do Dream Theater, řekl, že nová nahrávka navazuje na jeho poslední album s kapelou z roku 2009 "Black Clouds & Silver Linings". Navrátivší se bubeník Dream Theater fanouškům naznačil, co mohou očekávat od alba číslo 16 jeho domovské kapely a nabídl popis, jak bude znít další album prog metalových veteránů.

"A pokud si poslechnete album v této sestavě z roku 1999, "Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory", přes "Black Clouds & Silver Linings" z roku 2009, když se podíváte na řetězec pěti nebo šesti alb, je to zvuk a styl těchto pěti lidí. Takže si myslím, že to je dobrý náznak toho, co můžete očekávat od nového alba Dream Theater. Rozhodně to zní jako klasičtí Dream Theater."

Legendární americká rocková kapela DIXIE DREGS se zjara 2024 vydala na cestu přes východní pobřeží. K sestavě Steve Morse, Andy West, Rod Morgenstein, Allen Sloan se opět připojí klávesista Jordan Rudess na osmi speciálních vystoupeních, které začaly 18. dubna 2024 v Nashvillu v Tennessee a skončila 27. dubna 2024 v Clearwater na Floridě.

Ani manželky členů Dream Theater nezahálejí. Pokud jste to nezaznamenali, tak reunion čistě ženské kapely MEANSTREAK složené z kytaristek Marlene Portnoy (manželka bubeníka DREAM THEATER Mika Portnoye) a Rena Sands Petrucci (manželka kytaristy DREAM THEATER Johna Petrucciho), zpěvačka Bettina France, baskytaristka Martens Myung (manželka baskytaristy DREAM THEATRE Johna Myunga) a bubenice Yael Rallis vydaly nové EP "Blood Moon" 19. února 2024 prostřednictvím Step Off Records distribuovaného prostřednictvím ONErpm. První singl z tohoto EP "Giant Speaks" jej již k k dispozici od 19. ledna 2024. Meanstreak byla ve své době pravděpodobně první zcela dívčí thrash-metalová skupina vůbec.

John Petrucci v jednom rozhovoru, který dělal pro Guitar World poslední lednový týden 2024 na NAMM Show potvrdil, že nové album Dream Theater začne už za necelé dva týdny, tím dnem by mohlo být příští pondělí 5. února 2024, kdy po více než 14 letech se jedna z nejoblíbenějších sestav kapely se znovu sešla. Pravděpodobně bude nahrávání alba rozděleno na dvě části, první část se odehrává celý únor a zastaví se pár dní v březnu, protože Mike Portnoy a Jordan Rudess budou na Cruise to the Edge a poté budou nahrávky pokračovat a dokončí první část v prvním dubnovém týdnu, disk mohou mít ve třetím čtvrtletí roku 2024.

Klávesista Dream Theater Jordan Rudess oznámil 2. února 2024, že podepsal novou sólovou smlouvu s InsideOut Music a koncem tohoto roku vydá zbrusu nové sólové album. Na albu se objeví bubeník Darby Todd (Devin Townsend, The Darkness) a zpěvák Joe Payne a také hostující kytarové sólo Bastiana Martineze. Očekává se, že album vyjde v září 2024.

DREAM THEATER oficiálně zahájili práce na svém šestnáctém studiovém albu. Nadcházející počin legendy progresivního metalu bude první deskou od návratu spoluzakládajícího bubeníka Mika Portnoye v říjnu 2023. V pátek 9. února 2024 sdíleli DREAM THEATER fotku Portnoye, Petrucciho, Myunga, zpěváka Jamese LaBrieho a klávesisty Jordana Rudesse ve studiu a uvedli ji slovy: "DT16 je oficiálně v plném proudu!"

Klávesista Dream Theater Jordan Rudess vydal 6. září 2024 své nové sólové album nazvané "Permission To Fly" prostřednictvím InsideOut Music. Rudess již v únoru 2024 oznámil, že podepsal novou sólovou smlouvu s prog specialisty a že na jeho novém albu budou hrát zpěvák Joe Payne a bubeník Darby Todd (Devin Townsend, The Darkness), stejně jako Steve Dadaian na kytaru a hostující kytarová sóla od Bastiana Martineze.

Čekání je u konce! Dream Theater se vracejí se svým šestnáctým studiovým albem "Parasomnia". Dream Theater představili název a setlist nového alba. Doslalo název "Parasomnia" a vyjde 7. února 2025 prostřednictvím jejich dlouholetého domovského vydavatelství InsideOut Music/Sony Music. Album produkoval Petrucci, ozvučil James "Jimmy T" Meslin a mixoval Andy Sneap. Hugh Syme se znovu vrátil, aby propůjčil svou kreativní vizi přebalu. Zároveň byl zveřejněn singl a video "Night Terror" jako první náhled na nové album. První singl "Night Terror" je hudební vzrušující jízda zachycená během pouhých deseti minut poslechu.

Seznam skladeb:
01. In The Arms Of Morpheus (5:22)
02. Night Terror (9:55)
03. A Broken Man (8:30)
04. Dead Asleep (11:06)
05. Midnight Messiah (7:58)
06. Are We Dreaming? (1:28)
07. Bend The Clock (7:24)
08. The Shadow Man Incident (19:32)
Total Time: (71:15)

Od úvodní skladby "In The Arms Of Morpheus" po poslední skladbu "The Shadow Man Incident" se Dream Theater vracejí se sbírkou písní, které předvádějí to, čím si kapela získala věrné následovníky po čtyři desetiletí. "Parasomnia" má cca 71 minut a vezme posluchače na hudební cestu, která se stala synonymem kapely od začátku jejich kariéry. "Parasomnia" je termín pro rušivé poruchy související se spánkem včetně náměsíčnosti, spánkové paralýzy a nočních děsů. Písně jako "A Broken Man", "Dead Asleep", "Midnight Messiah" a "Bend The Clock" všechny staví na tématech, která přinesl název alba.

Pouhých 5177 dní od jeho poslední show s Dream Theater se bubeník Mike Portnoy konečně vrátil do sestavy Dream Theater, kteří odehráli své první vystoupení se staronovým bubeníkem Mikem Portnoyem po 14 letech. Portnoy, který naposledy hrál s prog-metalovými legendami během poslední show turné Black Clouds & Silver Touring v srpnu 2010 v Makuhari Messe Kokusai Tenjijou Hall v Chiba, Japonsko, se vrátil na scénu, když Dream Theater odstartovali své 40. jubilejní turné s tříhodinovým setem dne 20. října v O2 ve východním Londýně.

Nestává se často, aby se tak svělé dvě události prožily v jeden den - koncert kapely DREAM THEATER a fotbalový zápas SPARTA - BANÍK (1 : 3) v Praze na letné... Koncert kapely byl skvělý a porážka Sparty doma dokonce úžasná. Až jednou bude někdo vzpomínat na koncert DREAM THEATER v Praze, určitě si to připomene poznámkou, jo, to bylo, když BANÍK zbooural Spartu!!!


A CO ŘÍCI KE KONCERTU???
Úplně od samého začátku mě překvapil skvělý zvuk celé kapely, který nepolevil od začátku do konce. Holt pražská hala jim asi dokonale svědčí, o čemž jsem se přesvědčil už několikrát (oproti jedinému koncertu ve Forum Karlín). I tolikrát kritizovaný zpěv Jamese LaBrieho byl skvělý, asi je dobře, že koncert v Praze nebyl prvním v řadě, hlas se mu celkem spolehlivě nasadil do každé písně a neslyšel jsem nijak zvláštní odchýlení hlasu... O ostatních hudebnících také nelze říci nic kritického. Prostě koncert, který zbořil po dlouhé době Prahu!!! I setlist byl slušný, kdy naposedy zahráli dvojici skladeb "Vacant" a "Stream Of Consciousness". Zahráli i novinku "Night Terror", která nijak nezaostávala za skladbami celého koncertu. Předvedení skladeb "Mirror" (jedné z vůbec nejlepších), "Constant Motion" nebo "Under A Glass Moon" bylo prostě fantastické, jejich instumentální party ve skladbách jsou prostě neuvěřitelné a hned se vybaví z paměti při každém jejich uvedení. A zakončeni s "Octavarium" a třemi přídavky, to už byla jen třešnička na hudebním dortu...

Koncert byl prostě fantastický, překvapil i velký počet diváků, tolik jsem jich ještě v Holešovicích nazažil, snad jen jednou při přehrávání desky "Scenes From Memory".

Koncert Dream Theater z 23. listopadu 2024 v Adidas Areně v Paříži ve Francii byl natočen pro budoucí vydání na DVD a Blu-ray. V neděli 24. listopadu bubeník DREAM THEATER Mike Portnoy na své sociální sítě sdílel fotku ze sobotní show a připojil následující zprávu:
"Merci Beaucoup Paris!! Byli jste vším, v co jsme doufali, abychom zachytili tuto show z turné k našemu nadcházejícímu živému vydání!"

Americký progmetalový kvintet Dream Theater sdílel od 3. prosince 2024 video ke svému zbrusu novému singlu, osm a půl minuty trvající tvrdě úderný song "A Broken Man". Dream Theater vydali 22. ledna 2025 další hudební ukázku ze svého šestnáctého studiového alba "Parasomnia". Tentokrát uvedli píseň "Midnight Messiah".

A nová deska je konečně doma!!! Tak jsem si novou desku stihl přehrát už mnohokrát (hlavně přes sluchátka, neboť jen s nimi lze přesně vyslechut hudební lahůdky), a je to prostě balzám na uši. Ač je hudba jakkoliv znepokojivá vzhledem k tématům, nese se velice přehledně a plynule, krásně se poslouchá. Po technické stránce je záznam dokonalý a dokonale namixován Andy Sneapem v Backstage Studios ve Velké Británii. Nelze vyzdvihovat některou ze skladeb, všechny znějí fantasticky, a všechny jsou charakteristické pro styl kapely. Z toho možná vyplývá jediná výtka, že se zde neobjevilo žádné hudební překvapení, nějaký hudební exces, který by posunul hranice kapely o něco dále.

Titáni progresivní hudby, držitelé cen Grammy, DREAM THEATER odstartovali severoamerické turné k 40. výročí. DREAM THEATER zahájili v pátek večer 7. února 2025 severoamerickou část svého turné k 40. výročí v The Met ve Philadelphii v Pensylvánii. Turné je naplánováno do dalších 29 měst po celých Spojených státech a Kanadě a skončí 22. března02025 v New Yorku. Turné bude mít další zastávky mimo jiné v Nashvillu, Los Angeles, Torontu a Bostonu.


A jak si vedla nová deska v albových žebříčcích?

Bývalý bubeník Dream Theater MIKE MANGINI představil 28. února 2025 novou kapelu MONOLITH, kterou tvoří společně s Hernánem "Motley" Rodríguezem na basu (z kapely Shane Duncan Band/S.D.B. z jižní Floridy) a zpěv a Andy Barrowem na kytaru. Andy Barrow, který vyrůstal v Africe, Evropě a Karibiku, byl vystaven mnoha různým hudebním stylům. Dobře zběhlý jako kytarista, basista, producent a mixážní inženýr, jeho hudba byla uváděna na velkých sítích a kabelové televizi (HBO, Showtimes, Comedy Central, HGTV, TLC, Food Network a MTV abychom jmenovali alespoň některé). Andy, nominovaný na Grammy v roce 2014, v současné době pracuje ve společnosti Audio Network, kde píše a produkuje pro film a televizi. Je také koncertním kytaristou metalové skupiny Gears. Andy má svoji stránku na https://atniko.wixsite.com/andybarrowmusic. Kapela již zveřejnila oficiální videoklip k debutovému singlu skupiny "Oligarchs".

Od rozchodu s Dream Theater je Mangini zaneprázdněn, když v listopadu 2023 vydal své první sólové album "Invisible Signs". Manginiho na CD doprovázeli Tony Dickinson na basu, Ivan Keller na kytaru, Gus G. (Firewind, Ozzy Osbourne) na sólovou kytaru a bývalá kytaristka Evanescence Jen Majura na vokálech.



Zdroje a data aktualizací:
www.dreamtheater.net     www.gabbo.net/dt/faq/     www.theytsetimes.com    www.mikeportnoy.com     www.roadrunnerrecords.com/blabbermouth.net/      en.wikipedia.org/wiki/Dream_Theater     www.metalinsider.net/     www.progrockmag.com/     www.progressiveworld.net/     http://vk.com/albums-5433      http://dreamtheater.club/     https://www.facebook.com/DreamTheaterUniverse/photos/

Poslední změny: 4.3. 2011 / 6.3.2011 / 12.3.2011 / 22.4.2011 / 29.4.2011 / 7.5.2011 / 1.6.2011 / 3.8.2011 / 13.9.2011 / 2.3.2012 / 4.1.2013 / 28.6.2013 / 15.2.2014 / 16.1.2015 / 28.3.2015 / 5.2.2016 / 29.2.2016 / 9.6.2017 / 25.11.2017 / 13.12.2017 / 4.2.2018 / 25.5.2018 / 22.9.2018 / 2.2.2019 / 26.7.2019 / 19.2.2020 / 31.7.2021 / 28.10.2021 / 7.5.2022 / 1.3.2023 / 14.4.2023 / 29.8.2023 / 23.7.2024 / 19.3.2025

Domů   Nahoru
Made by 
©  2013-2023 
Menu Poslední aktualizace: 23.7.2024