DREAM THEATER - Train of Thought

DREAM THEATER - Train of Thought Train of Thought [Myšlenkový pochod] [69:22]

RECENZE CD:

Sedm myšlenkových pochodů
Recenze Toprock.cz


	Seznam skladeb: 01. As I Am [7:47] 02. This Dying Soul [11:28] 03. Endless Sacrifice [11:23] 04. Honor Thy Father [10:14] 05. Vacant [2:58] 06. Stream Of Consciousness [11:16] (instrumental) 07. In The Name Of God [14:16]	Music: M+Pe+Ru Text: Petrucci Music: M+Pe+Po+Ru Text: Portnoy Music: M+Pe+Po+Ru Text: Petrucci Music: M+Pe+Po+Ru Text: Portnoy Music: M+Ru Text: LaBrie Music: M+Pe+Po+Ru Text: Music: M+Pe+Po+Ru Text: Petrucci
Skupina: John Petrucci - Guitars James LaBrie - Vocals Jordan Rudess - Keyboards Mike Portnoy - Drums John Myung - Bass Eugen Friesen - Cello ve skladbě "Cacant"	Produkoval: John Petrucci a Mike Portnoy pro JaM Progductions Pod vedením: Dough Oberkircher Mixáž: Kevin "Caveman" Shirley Pod vedením: Yohei Goto Za asistence: Dan Bucchi a dík také Zoe Thrallovi	Hlavní nahrávky: Cove City Sound Studio, NY, Duben 2003 Dohrávky: Pie Studios - Glen Cove, NY, Květen, červen a srpen 2003 Dohrávky zpěvu: Beat Street Studios - NYC, Září 2003 Mixováno v: The Hit Factory NYC - Září 2003 Vyšlo: 10. 11. 2003 Electra Entertainment Group pro WEA International

As I Am [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci] Don't Tell me what's in Tell me how to write Don't tell me how to win This fight Isn't your life It isn't your right To take the only thing that's Mine Proven over time It's over your head Don't try to read between the Lines Are clearly defined Never lose sight of Something you believe in Takin' in the view from The outside Feeling like then underdog Watching through the Window I'm on the outside Living like the underdog I've been trying To justify you In the end I will just defy you To those who understand I extend my hand To the doubtful I demand Take me as I am Not under your command I know where I stand I won't change to fit your plan Take me as I am Still Running up hill Swimming against the current I wish I weren't so Fucked Feels like I'm stuck Lost in a sea of mediocrity "Slow down, You're thinking too much Where is your soul?" You can not touch The way I Play Or tell me what to say You're in the way Of all that I believe in Takin' in the view from The outside Feeling like the underdog Watching through the Window I'm on the outside Living like the underdog I've been wasting my breath Oh you Open minds will descend Upon you To those who understand I extend my hand To the doubtful i demand Take me as I am Not under your command I know where I stand I won't change to fit your plan Take me as I am To those who understand I extend my hand To the doubtful i demand Take me as I am Not under your command I know where I stand I won't change to fit your plan Take me as I am	Protože jsem [Myung, Petrucci,Portnoy a Rudess / Petrucci] Ne Neříkej mi, co je v tom Neříkej mi, jak psát Neříkej mi, jak vyhrát Tento boj To není tvůj život To není tvé právo Připravit mě o jedinou věc Pouze mou Ověřenou časem Je to nad vaše chápání Nezkoušej číst mezi těmi Řádky Jsou jasně formulovány Nikdy nepustíš ze zřetele Něco, v co věříš Měřeno pohledem Zvenčí Cítím se pak jako poražený Dívám se skrze okno Jsem na jeho vnější straně Žijí jako poražený Pokoušel jsem se Ospravedlnit tě Nakonec Tebou budu jen pohrdat Těm, kdo rozumí Podávám ruku Pochybovače žádám Berte mě takového, jaký jsem Nejsem pod vaší kontrolou Vím, kde je mé místo Nezměním se, abych vyhověl vašemu plánu Berte mě takového, jaký jsem Stále Běžím do kopce Plavu proti proudu Přeji si, abych nebyl takový Naštvaný Cítím, jako bych nevěděl kudy kam Ztracený v moři všednosti "Zpomal, Přemýšlíš příliš mnoho Kde je tvoje duše?" Nemůžete ovlivnit Způsob kterým Hraji Nebo nařídit mi, co mám říci Jste svým způsobem Všechno, v co věřím Měřeno pohledem Zvenčí Cítím se pak jako poražený Dívám se skrze okno Jsem na jeho vnější straně Žijí jako poražený Vyplýtval jsem svůj dech Oh ty jeden Otevřené myšlenky se snesou Na tebe Těm, kdo rozumí Podávám ruku Pochybovače žádám Berte mě takového, jaký jsem Nejsem pod vaší kontrolou Vím, kde je mé místo Nezměním se, abych vyhověl vašemu plánu Berte mě takového, jaký jsem Těm, kdo rozumí Podávám ruku Pochybovače žádám Berte mě takového, jaký jsem Nejsem pod vaší kontrolou Vím, kde je mé místo Nezměním se, abych vyhověl vašemu plánu Berte mě takového, jaký jsem
This Dying Soul [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Portnoy] IV. Reflections of Reality (Revisited) Hello, Mirror - so glad to see your my friend it's been a while Searching Fearless - where do I begin to heal this wound of sef-denial? Face yourself man! Brace yourself and trace your hell back You've been blinded, living life a one-way cold existence all the while Now it's time to stane the problem right between the eyes you long lost child I wanna feel your body breaking Wanna feel your body breaking and shaking and left in the cold I want to heal your conscience making a change to fix this dying soul Born into this world a broken home Surrounded by love yet all alone Forced into a life that's split in two A mother and a father both pulling you Then you had to deal with loss and death Everybody thinking they know best Coping with this shit at such an age Can only fill a kid with pain an rage Family disease pumped through your blood Never had the chance you thought you could Running all the while with no escape Turning all that pain into blame and hate Living on your own by twenty one Not a single car and having fun Consuming all the life in the front of you Burning out the fuse and smoking the residue Possessive obsessions selfish childish games Vengeful resements Passing all the blame Living out a life of decadence Acting without thought of consequence Spreading all your lies from coast to coast While spitting on the ones that matter most Running power mad with no control Fighting for the credit they once stole No one can ever tell you what to do Ruling other's lives while they can't stand the thought of you A living reflection seen from miles away A hopeless affliction having run astray I wanna feel your body breaking Wanna feel your body breaking and shaking and left in the cold I want to heal your conscience making a change to fix this dying soul Now that you can see all you have done It's time to take that step into the kingdom All your sins will only make you strong And help you break right through the prison wall V. Release Come to me my friend (Listen to me) I'll help this torture end (Help to set me free) Let your ego go (I can't carry this load) You can't go through this alone (I feel so hopeless and exposed) You'll find your peace of mind (Give me some direction) You can no longer hide (Break out of this isolation) Let humility (Openess, honesty) And become what you can be (A healing tranquility) Help me Save me Heal me I can't break out of this prison all alone These tormenting ghosts of yesterday Will vanish when exposed You can't hold onto your secrets They'll only send you back alone Your fearless admissions Will help expel your destructive obsessions With my help I know you can Be at one with God and man Hear me Believe me Take me I'm ready to break right through this prison wall Dedicated to Bill W. and of his friends	Tahle umírající duše [Myung, Petrucci, Portnoy a Rudess / Portnoy] IV. Odrazy reality (Upravená) Haló, Zrcadlo - je potěšitelné, dívat se na tebe, můj příteli bylo to na chvíli Pátral jsi Nebojácně - kde mám začít hojit toto zranění ze sebezapření? Pohlédni sám na sebe člověče! Zapři se mocně a sleduj své peklo za sebou Býval jsi slepý a žil velmi jednoduše chladná existence všeho zatímco Teď je čas podívat se na problém opravdově mezi očima toužíš po zbloudilém dítěti Přával jsem si cítit tvoje tělo zlomené Přával cítit tvé tělo zlomené a třesoucí a opustit je v chladu Přál si léčit tvé svědomí tvořením změn, abych upevnil tu tvou umírající duši Zrozen do tohoto světa rozbitého domova Obklopen láskou nicméně opuštěn Přinucen k životu, který je rozpolcen na dva Matka a otec, oba se o tebe tahají Pak jste se museli vypořádat se ztrátou a se smrtí Každý si myslí, že to ví nejlépe Skrytí za tou sračkou v tomhle věku Mohou naplnit dítě bolestí z hněvu Rodinná nemoc přečerpává tvoji krev Nikdy jsi neměl šanci, myslet si že bys mohl Prožít všechny chvíle bez ani jednoho úniku Obklopen vším tím, co trestá za viny a nenávist Žiji si svých vlastních dvacet jedna Ani jediný automobil a žertuji Strávím celý život před tebou Zapálená rozbuška a vyhořelý zbytek Vlastnické posedlosti sobeckých dětských her Pomstychtivá podobenství Hněv všech těch obvinění Prožíván svůj život dekadentně Jednám bez důležitých myšlenek Rozšiřuji všechny vaše lži z břehu na břeh Zatímco kašleš na jedinou, která je největší Běžím silně šílený bez nijaké kontroly Bojuji za důvěru, kterou oni kdysi ukradli Nikdo ti nemůže říci, co máš dělat Panování těch co žijí, zatímco oni nemohou zůstat s myšlenkou na tebe Živoucí odraz viděn na míli vzdálený Zoufalé trápení sešlé z pravé cesty Přával jsem si cítít tvoje tělo zlomené Přával cítit tvé tělo zlomené a třesoucí a opustit je v chladu Přál si léčit tvé svědomí tvořením změn, abych upevnil tu tvou umírající duši Teď, když můžeš vidět všechno, co máš dělat Je čas uchopit ten krok do království Všechny tvé hříchy tě budou pouze posilňovat A s tvoji pomocí se nabourat přes vězeňskou zeď V. Uvolnění Přijď ke mě můj příteli (naslouchej mi) Pomůžu tyto muka ukončit (Pomoz mi uvolnit se) Nech své ego jít (Nemohu nosit to břímě) Nemůžeš jít přes všechno samoten (Cítím se tak beznadějný a odhalen) Nalezneš svůj duševní klid (Dej mi nějaký směr) Nemůžeš se již déle ukrývat (Překonej to své osamění) Buď pokorný (Otevřený, poctivý) A staň se tím, čím můžeš být (Konějšivě klidný) Pomoz mi Zachraň mne Vyléč mne Nemohu prolomit toto vězení úplně sám Toto trýznění duše včerejšího dne Se vytratí, když se odhalíš Nemůžeš držet svá tajemství Oni budou pouze posílat zpět samotu Tvoje neohrožené přístupy Napomůžou vyhnat tvé ničivé posedlosti S moji pomoci, vím že můžeš Buď zajedno s Bohem a člověkem Vyslechni mě Věř mi Vezmi mne Já jsem připraven prolomit se skrze vězeňskou zeď Věnováno Billovi W. a jeho přátelům
Endless Sacrifice [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci] Cold Lying in my bed Staring into darness Lost I hear footsteps overhead And my thoughts return Again Like a child who's run away And won't be coming back Time keeps passing by As night turns into day I'm so far away And so alone I need to see your face To keep me same To make me whole Try to stay alive Until I hear your voice I'm gonna lose my mind Someone tell me why I chose this life This superficial lie Constant compromise Endless sacrifice Pain It saddens me to know The helplessness you feel Your light Shines on my soul While a thousand candless Burn Outside this barren room The rain is pouring down The emptiness inside Is growing deeper still You're so far away And so alone You long for love's embrace To keep you sane To make you whole Try to stay alive Until I hear your voice I'm gonna lose my mind Someone tell me why I chose this life This superficial lie Constant compromise Endless sacrifice Moments wasted Isolated Time escaping Endless sacrifice Moments wasted Isolated Time escaping Endless sacrifice Over the distance We try to make sense Of surviving together While living apart Striving for balance We rise to the challenge Of staying connected In spite of circumstance All you've forsaken And all that you've done So that I could live out This undying dream Won't be forgotten Or taken for granted I'll always remember Your enless sacrifice Moments wasted Isolated Time escaping Endless sacrifice Moments wasted Isolated Time escaping Endless sacrifice	Nekonečné obětování [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci] Studený ležím na své posteli Strnule hledím do temnoty Ztracený Slyším kroky okolo A moje myšlenky se vracejí Znovu Jako dítě, které utíká pryč A nebude se moci vrátit Čas nás míjí kolem Když se noc převrací v den Jsem tak v nedohlednu A tak samotný Potřebuji vidět tvoji tvář Abych zůstal stejný Ponechán sám sobě neporušen Zkus zůstat naživu Dokud slyším tvůj hlas Ztrácívám svoji mysl Někdy mi řekni proč Zvolil jsem si tento život Tuto povrchní lež Neměnný kompromis Nekonečné obětování Bolest Ta mne zarmoutí, abych poznal Bezradnost, kterou cítíš Tvé světlo Svítí na mou duši Zatímco tisíce svíček Hoří Mimo tuto sterilní místnost Déšť se spouští dolů Prázdnota uvnitř Roste stále hlouběji Ty jsi tak v nedohlednu A tak samotný Toužíš po láskyplném objetí Abys zůstal tím samým Abys mě měl celého Zkus zůstat naživu Dokud slyším tvůj hlas Ztrácívám svoji mysl Někdy mi řekni proč Zvolil jsem si tento život Tuto povrchní lež Neměnný kompromis Nekonečné obětování Okamžik zbytečný Ojedinělý Čas útěku Nekonečné obětování Okamžik zbytečný Ojedinělý Čas útěku Nekonečné obětování Přes vzdálenosti Zkoušíme dát tomu smysl Přežít společně Zatímco žijeme odděleně Usilujeme o rovnováhu Vstáváme na vyzvání Abychom zůstali spojení Proti všem náhodám Všechno jsi opustil A všechno, co jsi udělal Tak, abych mohl přežít Ten nehynoucí sen Nezapomeň Nebo si připusť Budu si vždy pamatovat Tvé nekonečné obětování Okamžik zbytečný Ojedinělý Čas útěku Nekonečné obětování Okamžik zbytečný Ojedinělý Čas útěku Nekonečné obětování
Honor Thy Father [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Portnoy] We're taught unconditional love That blood is ticker than water That a parent's world would revolve Always around their son or their daughter You pretended I was your own And even believed that you loved me But were always threatened by some Invisible blood line that only you cold see You took advantage of an outreached hand And twisted it to meet your every need "Gimme time to re-charge my batteries I'll see her when she's older and I'll bounce her on my knee" Well listen to me you ungrateful fool Here comes a dose of reality You'll go to your grave a sad and lonely man The door is now closed on your pathetic little plan On and on and on and on it goes It's so easy to run away with nothing in tow How can you ever sleep a wink at night Pretending that everything is alright And have the nerve to blame this mess on me Never in my life have I seen someone So ignorant to the damage he has done You're the rotted root in the family tree I tried your bill therapy I tried to make amends But nothing could lure you out of your selfish shell again Expecting everyone to bow and kiss your feet Don't you see respect is not a one way street Blaming everyone for all that you've done wrong I'll get my peace of mind when you hear this song On and on and on and on it goes And with every passing day true colors show How can you ever sleep a wink at night Pretending that everything is alright And have the balls to blame this mess on me Never in my life have I seen someone Oblivious to the damage he has done You're the rotted root in the family tree Watch where you walk Don't you dare cross the crooked step Watch the way you talk Don't cross the crooked step On and on and on and on it goes Chauvinistic, heartless, selfish, cold How can you ever sleep a wink at night Pretending that everything is alright And have the balls to blame this shit on me Never in my life have I seen someone So fucking blind to the damage he has done You're the rotted root in the family tree	Cti otce svého [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Portnoy] Byli jsme poučováni o bezvýhradné lásce Jehož původem je srdce než voda Že rodičovský svět se bude otáčet Vždy kolem jejich syna nebo jejich dcery Předstírali jste, že jsem byl váš vlastní A dokonce věřili, že jste mě milovali Ale byli jste vždy ohroženi něčím Neviditelná čára původu, kterou pouze vy můžete vidět Vy jste těžili z napřažené ruky A sevřené, aby vyhověla tvé každé potřebě "Nastal čas dobít mé baterie uvidím ji, když ona je starší a budu skákat s ní na mém koleně" Dobře mě poslouchej, ty nevděčný blázne Přichází porce skutečnosti Půjdeš ke svému hrobu jako smutný a osamělý člověk Dveře jsou nyní zavřené na tvůj dojímavý malý záměr Tak a tak a tak a tak to chodí Je to tak snadné utéci s hloupostí ve vleku Jak nemůžeš vlastně zamhouřit oko v noci Předstíráš, že všechno je v pořádku A jsem nervozní, abych si vyčítal zmatek ve mě Do nejdelší smrti jsem neviděl někoho Tak ignorantského ke škodě, kterou udělal Jsi shnilý kořen v rodokmenu Zkoušel jsem váš účet terapie Zkoušel jsem, jak odškodnit Ale nic nemohl nalákat tě ve tvém sobectví vyloupni se znovu Očekávám někoho, aby se sklonil a políbil tvá chodidla Cožpak nevidíš, že úcta není jednou možnou cestou Obviňuji každého za všechno, kteří ti ublížili Získám svůj duševní klid, když uslyšíš tuto píseň Tak a tak a tak a tak to chodí A s každým míjejícím dnem se ukazují pravdivé barvy Jak můžeš někdy zamhouřit oči v noci Předstírát, že je všechno v pořádku A maš kuráž vyčítat tento zmatek ve mě Do nejdelší smrti jsem neviděl někoho Nehledící na škodu, kterou udělal Jsi shnilý kořen v rodokmenu Hlídej kudy jdeš Netroufej si křížit křivolaký krok Hlídej způsob, jak hovoříš Nekříž křivolaký krok Tak a tak a tak a tak to chodí Šovinistický, bezcitný, sobecký, studený Jak nemůžeš vlastně zamhouřit oko v noci Předstíráš, že všechno je v pořádku A maš kuráž vyčítat tyto sračky ve mě Do nejdelší smrti jsem neviděl někoho Tak posraně slepý na škodu, kterou udělal Jsi shnilý kořen v rodokmenu
Vacant [Myung and Rudess / LaBrie] Hey You, Hey You I'm right here Conscience fading Can't get through Oh Lord Helpless Confused Head swayed Eyes glazed And mine teared She's losing control What can I do Her vacant eyes Black holes Am I losing you	Práznota [Myung and Rudess / LaBrie] Hej ty, hej ty Jsem tady správně Svědomí pohasíná Nemůže se prodrat Oh Bože Bezmocný Zmatený Hlava se zakymácela Oči zeskelnatěly A moje se zalily slzami Ona ztrácí kontrolu Co mám udělat Její prázdné oči Černé díry Cožpak tě ztrácím?
Stream Of Consciousness [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / --- ] (instrumental)	Příval pocitů [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / --- ] (orchestrálka)
In The Name Of God [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci] How can this be? Why is he the chosen one? Saint gone astray With a scepter and a gun Learn to believe In the mighty and the strong Come bleed the beast Follow me it won't be long Listen when the prophet Speaks to you Killing in the name of God Passion Twisting faith into violence In the name of God Straight is the path Leading to your salvation Slaying the week Ethnic elimination Any day we'll all be Swept away You'll be saved As long as you obey Lies Tools of the devil inside Written in Holy disguise Meant to deceive and divide Us all Listen when the prophet Speaks to you Killing in the name of God Passion Twisting faith into violence In the name of God Blurring the lines Between virtue and sin They can't tell Where God ends And mankind begins They know no other Life but this From the cradle They are claimed Listen when the prophet Speaks to you Killing in the name of God Passion Twisting faith into violence In the name of God Hundreds of believers Lured into a doomsday cult All would perish In the name of God Self-proclaimed messiah Led his servants To their death Eighty murdered In the name of God Forty sons and daughters Un-consenting plural wives Perversions In the name of God Underground religion Turning toward The mainstream light Blind devotion In the name of God Justifying violence Citing from the Holy Book teaching hatred In the name of God Listen when the prophet Speaks to you Kiling In the name of God Passion Twisting faith into violence In the name of God Religious believers Fanatic obsession Does following faith Lead us to violence? Unyielding crusade Divine revelation Does following faith Lead us to violence?	Ve jménu Boha [Myung, Petrucci, Portnoy and Rudess / Petrucci] Jak je tohle možné? Proč zrovna on je vyvolený? Svatý svádí z cesty Se žezlem a se zbraní Naučte se věřit V moc a sílu Nechme vykrvácet bestii Nebude to trvat dlouho Poslouchejte, když prorok Hovoří k vám O zabíjení ve jménu Boha Vášeň Převrací víru v násilí Ve jménu Boha Přímá je cesta Vedoucí k vašemu spasení Vražedný týden Etnické čistky A jakýkoliv den, kdy budeme Všichni zničeni Vy budete spaseni Pokud se podrobíte Lži Nástroje ďábla unitř Přestrojené za svaté písmo Určené k ošálení a rozdělení Nás všech Poslouchejte, když prorok Hovoří k vám O zabíjení ve jménu Boha Vášeň Převrací víru v násilí Ve jménu Boha Rozmazáváš hranice Mezi počestností a hříchem Oni nedokážou rozeznat Kde končí Bůh A lidstvo začíná Neznají jiný život Než ten jejich Od kolébky Jsou k němu vedeni Poslouchejte, když prorok Hovoří k vám O zabíjení ve jménu Boha Vášeň Převrací víru v násilí Ve jménu Boha Stovky věřících Lákají k uctívání kultu Soudného dne Všichni mohli zahynout Ve jménu Boha Samozvaný spasitel Přivedl své služebnictvo K jejich smrti Osmdesát zavražděných Ve jménu Boha Čtyřicet synů a dcer Nedovolené mnohoženství Zvrácenosti Ve jménu Boha Ilegální náboženské hnutí Se obrácí směrem K tomu pravému osvícení Slepá oddanost Ve jménu Boha Ospravedlňují násilí Citují ze Svaté knihy Vyučují k nenávisti Ve jménu Boha Poslouchejte, když prorok Hovoří k vám O zabíjení Ve jménu Boha Vášeň Převrací víru v násilí Ve jménu Boha Zbožní věřící Fanaticky posedlí Následující víru Vedou nás k násilí? Nepoddajná křížová výprava Božské zjevení Následující víru Vedou nás k násilí?

"Sedm myšlenkových pochodů"
25.11.2003 19:35, Pavel Parikrupa
Zdroj: http://musicserver.cz/clanek.php?id=7877&z=new

Každá nová deska Dream Theater, kapely, která vznikla již před patnácti lety, znamená velkou výzvu nejen pro posluchače, ale i pro skupinu samotnou. Oni sami sobě jsou totiž limitem, svou tvorbou si nasadili laťku velmi vysoko.

Otázkou je, zda ještě mohou jít výše, rozvíjet styl a instrumentální schopnosti, přicházet na nová témata a nápady a převést je do podoby díla přijatelného posluchači. I nová deska "Train Of Thought" je hozenou rukavicí - přijmeš výzvu, nebojíš se dobrodružství, máš na to? Sedm skladeb trvá bezmála sedmdesát minut a vemte na to jed, děje se v nich hodně.

V recenzi minulé desky "Six Degrees Of Inner Turbulence" jsem na závěr spekuloval, jestli Dream Theater přistoupí na hrátky s elektronikou - nestalo se tak (zatím?) a ani další náznaky přiklonění k nějakým módním trendům nelze vystopovat. Kapela zní pořád stejně, což nelze brát jako výtku, protože lze těžko najít lepší mistry svého oboru. Samotná virtuozita, jakkoli beroucí dech, ovšem nestačí, je třeba ji přínosně využít pro sdělení a nálady. Už název desky ("Myšlenkové pochody") opět naznačuje oblíbené téma textů - totiž psychické stavy, putování v těch nejtmavějších zákoutích lidské duše a snad i ono pověstné světlo na konci tunelu. Ale to ať si každý probere sám, prostoru na výklady Dream Theater ponechávají dostatek.

Dlouhá minutáž skladeb znamená hodně prostoru pro rozehrání mnoha motivů - v jedné kompozici se jich střídá několik. Jediná krátká píseň (také jediná, která se tímto slovem dá označit), smutná "Vacant", založená na zvuku smyčců, je koneckonců jen předehrou k následující instrumentálce "Stream Of Consciousness", jež rozvíjí a přitvrzuje načrtnutý motiv, dále jej překrývá dalšími melodickými nánosy. Při zpětném pohledu skladby připomínají obrazy o několika vrstvách - každá z nich může být malovaná jinou technikou a má jinou ideu, ale pořád je to jeden obraz, jehož bohatství (i to neviditelné) je uchyceno v neměnném rámu. "Endless Sacrifice" se zpočátku tváří jako normální metalová balada, ale je jasné, že to tak nezůstane - do zdánlivého poklidu vnikne něco znepokojivého, ostrého a po dalším vystupňování se nakonec vše vrátí k prvotní náladě. Dream Theater na tomto albu používají (mimo jiné) dvě protikladné metody jak změnit tok kompozice - buď vpády odsekávaných trashových riffů anebo velmi osvěžujícími vložkami klasicky znějícího klavíru.

"Train Of Thought" je dárkem pro vnímavé posluchače, předpokládá se samozřejmě, že se vám aspoň trochu zamlouvá tvrdší hudba. Dream Theater jsou přeborníci svého oboru, skvělí muzikanti a skladatelé schopni zachytit a zkrotit přetlak nápadů i instrumentální zdatnost tak, aby se v ní neutopili. Je to exhibice a neskrývaná, ale oni to tak prostě mají - nelze jim to zazlívat. Mají snad hrát jednodušeji? Tohle je progresivní metal!

Recenze CD z TOPROCK.CZ
Vladimír Hackl
Zdroj: http://www.toprock.cz/archivv.htm

Nové album začíná přesně tam, kde skončila deska minulá, a to platí doslova, jakož i v přeneseném slova smyslu. Jestliže budeme "Six Degrees Of Inner Turbulence" považovat za drsnou procházku směřující ke světlu na konci tunelu, představuje "Train Of Thought" razantní vykročení do tunelu dalšího, resp. vykročení na cestu obklopenou stromořadím bez konce. Letmý pohled na černobílou alej zachycenou na obalu dokáže spolu s velice mrazivou hudbou vyvolat pocit strachu a ledové prázdnoty. Hudba nabitá emocemi skrytými pod velkou vrstvou strachu a bezmoci. Ohrožení a zranitelnost; Dream Theater na novém albu zaujali obranné pozice, definitivně se zakopali a snaží se ubránit okolí, které jim dává neskutečnou “sodu”. Sakra, co je to za dobu, v níž kapela, mající na kontě tak

melodické a v podstatě bezproblémové album, jakým bezesporu je Images And Words, hraje tak brutální hudbu? Nejde jen o tvrdost kytar, ale především o celkový výraz. Doufám, že Portnoy nebude v některém z rozhovorů negovat mou krátkou úvahu poznámkou typu: “My jsme takhle chtěli hrát vždycky, jenže vydavateli trvalo poněkud delší dobu, než pochopil, že prodáme spoustu desek, i když budeme hrát daleko tvrději.” Třeba se jedná jen o přirozený vývoj, nevím…

Každopádně muzikanti na Train Of Thought znovu nešetří ničím a nikoho (pět skladeb, z toho jedna oslnivá instrumentálka, překračuje délku deseti minut). Nepokrytě sázejí na to, že fanoušci ani tentokrát nebudou zoufale křičet - příliš mnoho tónů, málo hitů, tedy žádné hity, moc velký nářez apod. Žádné skandály či trendaření, jen dřina a zase dřina. Nezměrný talent bez respektu a špetky lítosti ždímaný do poslední nitky. Tím jsou Dream Theater známí odjakživa. Nicméně nahromaděná životní zkušenost posouvá tvorbu stále dál, proto ta věrnost posluchačů, k nimž přibývají další, neboť z pohodlného nástupiště, postaveného především na ohromujících instrumentálních

výkonech, se do vlaku zvaného Dream Theater nastupuje velice snadno, a hlavně všem. Dovoluji si vyslovit prognózu, že tato situace se nezmění ani v důsledku vydání relativně nekomerčního dílka "Train Of Thought", kde Petrucci s Portnoyem vládnou a ostatní jsou pouze jejich živými nástroji, což jim evidentně nevadí.

Myung se pro tuto roli snad narodil. Jeho baskytara, to je železná jistota. Jak ten chlap hraje pro celek, neuvěřitelné. Jeden z mála basáků, jenž zcela oprávněně používá šestistrunnou basu, jeho nástroj po většinu času přede jako spokojená kočka a vlévá do skladeb týraných a znásilňovaných Petrucciho kytarou potřebné tišící látky. Do laufů vyjíždí jen s ostatními, a to do těch nejtěžších akcí. Ukázkové chvíle v tomto ohledu přináší např. závěr kompozice This Dying Soul. “Jistě, mistr si chce zasólovat, no dobře, budeme ho jistit…” Trochu mi to připomíná horolezeckou scénu kombinovanou s pouštěním draka. Petrucci je schopen bez varování spadnout na zem, ale také “vystřelit” do oblak a už se nevrátit. Portnoy na novém albu bubnuje stejně jako na všech ostatních. Zdá se vám to stručné? Mé chabé znalosti a omezené vnímání na posouzení jeho hry totiž naprosto nepostačují. Kdo ho učil? Mimozemšťan!? On sám je samozřejmě usvědčený mutant se šesti rukama. Od roku 1989, kdy vyšel skvělý debut "When Dream And Day Unite", pokládám existenci takových bytostí za nespornou. Dvojice akčních filmů X-Men mé přesvědčení utvrdila… počkejte, ono to snad nebylo natočeno podle skutečné události? Metoda je rovněž zřejmá – náslechy explodujících sopek! Zvuk bicích se nezměnil. Stálá spolupráce týmu Portnoy, Petrucci, Shirley nepřipustila v tomto ani v jiném ohledu žádné inovace. Na pekelně syrový, takřka dřevěný, přitom však velmi dynamický zvuk jsem si už zvykl. Kontrast tvrdosti

s pocitovostí umocňují kromě LaBrieho, k němuž se ještě vrátím, též klávesy Jordana Rudesse. Ten však Jamese na novince příliš nepodržel, proplouvá, pochlebuje kytarám a občas se vzepne k tak mohutnému nástupu, že ostatní skoro setře. Inspirace ruskou klavírní klasikou i Gershwinem dodává hudbě obrovskou dávku přesvědčivého patosu i hloubky.

LaBrie zpívá možná o něco méně. Pro Petrucciho s Portnoyem představuje, s přihlédnutím k autorství vynikajících textů, dokonalého interpreta jejich vlastního niterného světa. Proto je v jejich očích dle mého názoru nenahraditelný. On vdechuje jednotlivým písním život, on zabraňuje tomu, aby se z Dream Theater stala akademická záležitost pro tu nejužší sortu “intošů”. Samozřejmě, že LaBrieho hlas působí nejlépe v okamžicích pompézně pojatých vícehlasů nebo v intimitě jemných soulových kreacích. To první přichází velmi zřídka a nejpohnutější sbor zazní v mini symfonii In The Name Of God. To druhé pak pouze v kratičké skladbičce Vacant, jež je spíše předehrou ke geniální istrumentální kompozici "Stream Of Consciousness".

Již zmíněná skladba "In The Name Of God" by si zasloužila samostatné pojednání, jelikož z konceptu desky zdánlivě vybočuje, nicméně dle mého názoru je jeho podstatou. Tuto věc považuji za netypickou zejména proto, že jako jediná má angažovaný text a vzhledem k úvodním orientálním motivům má i přesného adresáta. Činy arabských náboženských fanatiků nepochybně důkladně otřásají základními hodnotami, v něž skupina věří. Ano, tito muzikanti si uvědomují, že jsou součástí tohoto světa, a mají obavy, aby to, o čem vždy zpívali, nepřišlo v důsledku jednání několika omezenců vniveč. In The Name Of God je úžasný vzkaz zmíněné skupince obyvatel naší planety a po odeznění orientálních motivů nabývá toto “prohlášení” dokonce podstatně obecnějšího rázu. Dream Theater určitě vědí, že zastřelit pět fanatiků lze se samopalem během několika málo vteřin, a určitě vědí, že ten samý čas si vyžádá i zastřelení pěti geniálních muzikantů. Odtud však jejich strach, naštvání a frustrace rozhodně nepramení. V jejich případě jde o narušení víry ve schopnost lidí konat dobro, tolerovat se a také se opravdově milovat. Možná právě proto pak musíme poslouchat příliš tvrdé nahrávky. Z divadla se stává realita a já chci zpátky do divadla!!!

"Dream Theater natvrdo"
18.02.2004 19:11, Ilja Kučera ml.
Zdroj: http://clanky.muzikus.cz/clanek.php?id=3169

Americká skupina Dream Theater vydala na sklonku loňského roku nové studiové album Train of Thought, o němž sama prohlašuje, že je její nejtvrdší a nejkratší. Přesto čítá vesměs jedenáctiminutové kompozice, ovšem tentokrát skutečně hodně přitvrzené. Inspirací k razantnějšímu albu byla pro Dream Theater jejich koncertní vystoupení, kde si poslední dobou tu a tam přehráli vedle svých skladeb i kompletní alba Number of the Beast Iron Maiden a Master of Puppets Metalliky. Do budoucna by si takhle chtěli udělat koncertní radost třeba prostřednictvím Dark Side of the Moon skupiny Pink Floyd. Je vidět, že Dream Theater nezanevřeli ani na jemnější hudební polohy a novinkové album to potvrzuje třeba v případě kompozice Endless Sacrifice. Ve svém celku je ovšem deska skutečně výrazným příklonem k metalovější poloze kapely a je otázkou, zda to není poněkud na škodu její tradiční pestrosti a dynamice. Každopádně, instrumentální výkony členů kapely jsou opět mistrně vybroušené.
Psáno pro: Muzikus 2004/02

"Dream Theater - Train Of Thought"
Psáno pro: Rock & Pop 2003/12

Od té doby, co progmetaloví kralevicové chytli nový dech díky lidskému i muzikantskému vkladu klávesisty Jordana Rudesse, točí samá výborná alba. Ani novinka "Train Of Thought" není výtvor ledajaký. Navazuje v mnohém na tvrdší první polovinu předchozího "Six Degrees Of Inner Turbulence" (crimsonovské asociace ve Streams Of Consciousness atd.) a právě zde může hledat snad jedinou eventuální výtku vůči současné podobě Dream Theater. Těžko se to vyjadřuje, ale počínaje tímto albem už nelze mlčením přecházet pocit, že se tvorba Dream Theater začíná po čase opět zabydlovat na vyjeté koleji. Vlastně je to spíš dobrá zpráva, snad s výjimkou desky "Awake" na tom dle skromného názoru autora nebyli nikdy lépe. Jen chci naznačit, že proud živé vody spojený s Rudessovým příchodem už zřejmě zalil celé království a teď už se vůkol začíná zrcadlit jezero rutiny. Jen blázen by si ale mohl přát zásah do tak brilantně fungujícího tělesa - nevyzpytatelnost a krása překvapování má sice něco do sebe, strach, že to nebude lepší, by však v tomto případě až příliš převažoval. Dream Theater navíc v dílčích bodech stále objevují další úhly pohledu. "Train Of Thought" je možná vůbec nejtvrdší album kapely, k surovému zasekávání kytar v "Honor Thy Father" se snad inspirovali u Meshuggah. Přitom hned v následující akustické odbočce Vacant (jediné kratší kompozici) doladí atmosféru cello. Rázem je vše ještě temnější a posluchač si uvědomují tíživě existenciální ladění nahrávky. Dobrá zpráva je, že přesto zůstává přítomen životně lidský element a když se s nahrávkou naladíte na stejnou frekvenci, můžete cítit, jak repruktory pulsují shodně s rytmem vašeho srdce.
22.12.2003 | Autor: Michal Husák
Body: ***** 5 ze 7 (hodnocení časopisu Rock&Pop)

"Dream Theater - Train Of Thought"
Převzato: http://metalopolis.net

Když nám redakční dobrý vílák Elvis dodal promo verzi skladby „As I Am“, mohl několika jedincům vyvalenou pusou do krku klidně projet povoz tažený párem koní. Sakra, co to jako má být? Pokus o přiblížení se k masám? Propadnutí nejtlustší struně na Petrucciho sedmistrunce? Či se snad hoši znovu chystají přehrát další písně METALLICY, tentokráte něco z období „Černé“ a „Re-Load“? Podoba s plíživou atmosférou těch nemocných kytarových vyhrávek byla nezpochybnitelná. Po několika posleších vyšla samozřejmě

najevo známá pravda o tom, že když dva dělají totéž, není to vždycky totéž, ale spíše než radostné očekávání už myslí tanuly obavy o zbytek materiálu. Přece není možné, aby tak zkušená kapela podobně hazardovala na ploše celého alba?

A hazard nakonec lze ustát. Na šedesát devět minut připadá pouze sedm skladeb, přičemž křehká akustická balada „Vacant“ má jen necelých sto osmdesát sekund, takže si jistě dovedete představit časy zbylých šesti kompozic. „As I Am“ na úvod se krom čistšího zvukového balení vůbec neliší od proma, poskočme tedy o jeden track vpřed. Ukrývá „This Dying Soul“ a ta zpropadená podoba s jistou „velkohubou továrnou na peníze“ ne a ne zmizet. Přitom celá věc dýchne povedenou klasikou z per pánů divadelníků. Mírně arabský kytarový motiv, tepající rytmika, bezchybný, proměnlivý vokál. Jenže zhruba v sedmé minutě přijde pasáž, která jakoby z oka vypadla z „...And Justice For All“. Skutečně, zkuste si v jejím konci zakřičet: „Blackened“ případně „Never“ a máte vymalováno.

Navíc mistr LaBrie zmodulovaným hlasem cedí slova přes zuby, takže frázováním pro změnu připomene proslulého zrzavého kačera Dave Mustainea. Je to sice pouhopouhá minutka, o to intenzivnější dojem však v hlavě zanechává. Ufff! Tím naštěstí máme veškeré citace z nevlastních děl zdárně za sebou a od třetí „Endless Sacrifice“, kterou táhne výborný refrén, už všechno zní jak má. I typické klavírní ornamenty čerstvé holé hlavy Jordana Rudesse. Ještě větší tlak na ocelovou strunu přináší „Honor Thy Father“. Převracení rytmů tam a zase zpátky, jak skupině velí král sjezdů přes kotle Mike Portnoy, postupné nahušťování sólových harmonií. Pokud nejste lekaví, nepřekvapí ani mírně rapující sloky. O komorní hříčce „Vacant“ již byla řeč, takže ji nechejme klidně proplout v kolébající náruči violoncella. Plynulý přechod do „Stream Of Consciousness“ která má jedenáct minut a... je to instrumentálka! Silný hlavní motiv, klavírní preludia, na „zívačku“ běžných sólových onanií nelze ani pomyslet. Závěrečná suita se jmenuje „In The Name Of God“ a kráčí v monumentálních šlépějích třeba takové „Finally Free“. Zvony zvoní, deska končí, po schodech se běží aneb konec nádherný, všechno nádherné?!

Jestliže dodnes plně nectím „Six Degrees Of Inner Turbulence“, pak „Train Of Through“ rozvíjející především to agresivnější z disku číslo jedna bude zřejmě obdobný případ. I když kdo ví, po prvotním opatrném oťukávání začínám pomalu přicházet na chuť i tomu, co se zprvu zdálo naprosto nestravitelné. Ano, je to o malý ždibek přímočařejší než jsme byli zvyklí (letmo mě napadá srovnání s albem „Falling Into Infinity“, byť tehdejší klávesista Derek Sherinian používal úplně odlišné klávesové rejstříky a i tvrdostí si deska vykračovala spíše prachovější stezkou), ovšem co na poměry DREAM THEATER zní jednodušeji, pro ostatní zůstává neuskutečnitelným muzikantským snem. Přes všechny výtky je totiž „Vlak velké myšlenky“ stále výjimečnou hostinou připravenou špičkovými muzikanty. A jako takovou ji nutno nejen poslouchat, ale i hodnotit.
Darkmoor
Zveřejněno: 3.3.2004
http://metalopolis.net/art_reviews.asp?id=1096

"Vlakem do zámyslí"
Převzato: http://www.dreamtheater.estranky.cz/clanky/dream-theater/vlakem-do-zamysli

Progresrockoví Dream Theater chrlí alba v rychlém sledu a labužnické milovníky precizní instrumentace dokážou vždy překvapit nějakou tou laskominou. Ano, hodila by se sem otřepaná, leč platná poznámka, že je v hudbě progrese a "progrese", přičemž posuzovat, zda v dané situaci použít uvozovky, je věru kontroverzní úkol. Pojďme s evšak věnovat novému albu Dream Theater, které nese název Train Of Thought apo výmluvných náznacích obsažených již na předchozím počinu se naplno a nepokrytě hlásí k metalové intenzitě a syrovosti.

Na úvod malé defilé postav v přiběhu obsažených: mozkovým trustem a vůdčím duem souboru jsou bubeník Mike Portnoy a kytarista John Petrucci, miláčkem publika "nekonečným" rozsahem obdařený vokalista James LaBrie, roli trumfového žolíka už několik let sehrává klávesista Jordan Rudess a zapomínat nesmíme ani na baskytaristu Johna Myunga, spolehlivý kamínek v soukolí.

Když před rokem vyšlo dvojalbum Six Degrees Of Inner Turbulence, Portnoy s Petruccim se otevřeně vyznávali, že nejvýraznější skladba počinu, The Glass Prison byla výrazně inspirována Panterou. Bylo to docela překvapivé, protože je muzikanti jen vzácně přiznají přímé inspirace takto otvřeně.

"Dream Theater nemají problém hovořit o tom, co nás inspiruje nebo ovlivňuje, protože to nakonec nemá skoro žádný vliv na to, jak tvoříme, hrajeme a jak se prezentujeme," říká Jordan Rudess a dalo by se s tím možná polemizovat, ale jen do chvíle, než doda: "Tahle kapela už vytvořila docela dost muziky a vytvořila si jasně rozeznatelný rukopis, v jehož rámci experimentuje."

Jestlipak ale Jordan přizná nějaké přímé čerpání mouder i v případě novinky? "Za sebe musím zmínit koncertní vystoupení King Crimson. Jejich poslední inkarnace ve čtyřech hraje nesmírně intenzivně a přitom je stále neuvěřitelně progresivní. Některé prvky okoukané od nich jsem při skládání materiálu na naše nové album využil."

A nebude to poprvé. Už na minulé desce se našly sekvence, které byly náladou King Crimson doslova nasáklé. Ale pochvalme znovu sympatickou upřímnost. Co takhle stále uznávanější Švédové Meshuggah? Když se posluchač ponoří například do čtvrté skladby Honor Thy Father, strojovost rytmických vzorců jejich postupy docela silně evokuje. "No, já osobně jsem toho od nich moc neslyšel, i když samozřejmě vím, o koho se jedná a jakou váhu má jejich tvorba pro současnou metalovou scénu. Ale Mike s Johnem se jimi určitě zabývají mnohem důkladněji."

Oživlé muzeum

Zatěžkaná, masivní fazona novinky se začala rodit už během turné k Six Degrees. Ke slovu se hlásí Mike Portnoy. "Na některých zastávkách turné jsme si vystřihli kompletní desky Master Of Puppets od Metalliky a Number Of The Beast od Iron Maiden. Tohle už děláme nějakou dobu nazad (při pověstné tříhodinové délce koncertů si to klidně mohou dovolit a neošidit ani vlastní repertoár - pozn.aut.), je to dost unikátní záležitost a fanoušci to milují. Tentokrát měly tyto coververze na nahrávání další desky obrovský vliv. Obehrávání takových klenotů od začátku do poslední noty nám otevřelo oči v tom, jak má vypadat klasické album. Ujasnili jsme si, co dělá tyto nahrávky tak výjimečnými a mimo jiné jsme si uvědomili, že jsou výrazně přímočaré a nijak extra dlouhé. Nějakých osm songů, ani ne hodina stopáže. Pak jsme mrkli na vlastní set list a zjistili, že naše nejagresivnější songy, Pull Me Under, The Mirror, Home, byla vždycky největší zábava hrát a taky fanoušci si je užívají nejvíc.

Tomu jsme přizpůsobili přístup ve studiu a kladli důraz na co nejúdernější zvuk. Nahráli jsme naši nejtvrdší desku a taky nejkratší od Images And Words."

"Myslím, že John s Mikem nosili v hlavě myšlenku na nějaké opravdu tvrdší dílko už dlouho," vrací se do děje Rudess. "Train Of Thought je v tomto ohledu splněný sen, a zároveň krok vstříc té části publika, která upřednostňuje metalovější tvář Dream Theater. Mimochodem, myslím si, že tahle část našich fanoušků je velice početná."

Kde se vlastně vzal poměrně kuriózní nápad přehrávat kompletní alba ze zlatého metalového fondu? "Původně s tím přišel Mike. Prohlásil něco v tom duchu, že v jeho životě jsou dvě naprosto zásadní alba a že by rád zkusil odehrát je na koncertě komplet od začátku do poslední noty. John Petrucci i Myung ta alba také zbožňují a nápad se jim okamžitě zalíbil. Shodou okolností jde o dva velmi tvrdé, čistě metalové artefakty, ale nevylučuji, že do budoucna ztvárníme i další zásadní desky s podobným významem pro naše hudební cítění, ale náladou trochu odlišné. Jako vhodný příklad mě teď napadá třeba Dark Side Of The Moon."

Co se týče vlivů koncertního hraní na novinkové album, lze jisté pararely vystopovat nejen v odrazu syrové živé energie na celkovém vyznění nahrávky, ale též v dílčích kompozičních deatilech. Například ve skladbě Endless Sacrifice v čase 6.30 probleskne překvapivá klávesová figura, kratičká sekvence připomínající jakýsi kabaretní vtípek. Přesně takhle oživuje Jordan Rudess koncertní vystoupení.

"Ovšem, to nemůžu popřít. Na koncertech se stává každou chvíli, že nějaký momentální nápad zpestří základní linie písní a člověk si pak samozřejmě pamatuje, co se povedlo, co funguje a zkouší to využít i při studiové práci."

Dream Theater na albu Train Of Thought nejen přitvrdili, ale zároveň také vytvořili kolekci pocitově velmi temnou. Byl k tomu nějaký konkrétní důvod? "Spíš bych řekl, že to byl cílený tvůrčí záměr. Už minulá deska vyvolala mnoho komentářů v tomto smyslu, ale tehdy vše vyvolala vlastně 'jen' úvodní nosná píseň The Glass Prison, která do značné míry ovlivnila vnímání celého dvojalba, ačkoliv jako celek bylo laděno jinak. Tentokrát jsme chtěli kolekci s ucelenou, konzistentní atmosférou a společně s metalově intenzivním základem vykristalizovala i temná atmosféra."

Padla zde zmíka o The Glass Prison. Pokud má tatok ompozice pro vás zásadní význam, vězte, že na novince naleznete její volné pokračování v This Dying Soul, umocněné dokonce společným hudebním motivem.

Surreaálný Buddha

Velký dojem dělá vizuální ztvárnění bookletu, který je postavenna působivých surrealistických fotomontážích Jerryho Uelsmanna.

"Když jsme přemýšleli o tom, jak uchopit vizuální stránku alba, Mike nám jednoho dne poslal e-mail: mrkněte na tohle. Pak jsme si na webu dohledali další Jerryho práce a všechny nás nadchly. Jsou zásadně černobílé, ideálně korespondují s náladou naší novinky."

Na internetu se objevily interpretace titulního obrazu, podle kterých by album mohlo nějakým způsobem rezonovat s myšlenkami budhismu. "Ne, to rozhodně není odůvodněný názor. V textech se řeší mnoho závažných niterných témat a nelze samozřejmě tvrdit, že se tu a tam objeví nějaká souvislost s náboženstvím, ale není to nosná linie. Nemohu vyloučit, že samotný Jerryho obraz má takové poselství, to nevím, ale našeho alba se budhismus v žádném případě netýká."

Mnohokrát bylo řečeno a napsáno, že hudba Dream Theater v rámci již výše zmíňeného rámce či mantinelů proměňuje, aniž by ztratila vlastní tvář. Platí to jistě o "novodobé" tvorbě, přesto se při poslechu tří alb natočených po Rudessově příchodu lze těžko ubránit specifickému pocitu. Vychází z nich trochu jiná energie. Jordan zřejmě svým příchodem kapelu ovlivnil mnohem víc, než je obvyklé při "pouhé" výměně jednoho "řadového" člena. Jako by Dream Theater pomohl nalézt novou identitu a rozpoutal nový invenční vzestup.

"Jen na okraj, připadá mi z tvé formulace, že to vnímáš jako nějakou mou zásadní zásluhu. Když odešel Derek Sherinian, kluci hledali někoho, kdo by se s Johnem Petruccim vhodně doplňoval při skládání. Naše spolupráce s Johnem probíhá na velice těsné bázi. Abyste rozuměli - Mike Portnoy je velký 'architekt' hudby Dream Theater, tvoří struktury skladeb a určuje jejich tvar, ale po stránce harmonické a melodické mnohé závisí na zmíněné mé kooperaci s Johnem. Takže když se na to podíváš z druhé strany, ono snad ani nebylo možné, aby takový zásah s kapelou a jejím projevem něco neudělal."
2.3.2004 | Autor: Michal Husák

Made by
© 2003

Poslední aktualizace: