RECENZE CD: |
metalopolis.net "DREAM THEATER - Score" |
Disk 1: 01. The Root Of All Evil [8:21] 02. I Walk Beside You [4:11] 03. Another Won [5:22] 04. Afterlife [5:47] 05. Under A Glass Moon [7:29] 06. Innocence Faded [5:32] 07. Raise The Knife [11:43] 8. The Spirit Carries On [9:44] Disk 2: 01. Six Degrees Of Inner Turbulence [41:22] 02. Vacant [3:02] 03. The Answer Lies Within [5:36] 04. Sacrificed Sons [10:36] Disk 3: 01. Octavarium [26:38] 02. Metropolis [10:37] |
"Octavarium" (2005) "Octavarium" (2005) "Majesty" (1985) "WDADU" (1989) "IAW" (1992) "AWAKE" (1994) "FII" (1997) "SFAM" (1999) "SDOIT" (2002) "TOT" (2003) "Octavarium" (2005) "Octavarium" (2005) "Octavarium" (2005) "SFAM" (1999) | |
Skupina: James LaBrie - Vocals John Myung - Bass John Petrucci - Guitar and Vocals Mike Portnoy - Drums and Vocals Jordan Rudess - Keyboards, Continuum and Lap Steel Guitar |
Produkce: Mike Portnoy a John Petrucci pro JaM Progductions Spolupracoval: The Octavarium Orchestra |
Nahráno: Záznam koncertu z 1. dubna 2006, natočeným v Radio City Music Hall, New York Vyšlo: 29. 8. 2006 vyšlo jako 3CD nebo 2DVD! |
Dream Theater - Raise The Knife, skladba, která vyšla pouze na oficiálním bootlegu skupiny "Falling Into Infinity Demos 1996-1997". její pracovní název byl "Showdown". Píseň se měla původně objevit na albu "Falling Into Infinity", ale nebyla tam zařazena... | |
Raise the Knife Music: Dream Theater, Lyrics: Mike Portnoy Have I thanked you for your time? Or will your life go unrewarded Again? Never asking for a dime You just gave all of yourself Until I turned my back on you My friend The powers that be made you a martyr Conspiracy led you to slaughter I tried to control it but as soon as I showed it I was shot down again Once again outnumbered Appreciation slumbered You can ask yourself why But that look in your eye Doesn't pass the test You've been laid to rest my friend Again Tortured artist bears his soul Seems the pressure took its toll Lived a life so punishing Now he keeps the publishing Spilling your guts out to a pad and pen Communication to your silent friend Raising the knife To a picture of a life (I once knew) There comes a time Compromising my life (Just won't do) I cannot lie I can't try anymore (To reach you) I just can't fight Raise the knife Raise the knife Cut through I remember once you were the quiet type Content to sit and watch the motions of your life With false sensitivity You cut yourself open so people would adore you They all bought into your contrived sincerity And how you wore your heart and soul right on your sleeve Laughing sarcastically You turned your back on the people who adored you Self-absorbed exhaustion Self-esteem distortion Self-infused extortion Self-serving abortion I'll take the blame for these things that I say 'Cause I had the heart and the will and the courage to stay Every day I won't walk away Reading through all the digests you show me I notice the way that you |
Uchopte nůž Hudba: Dream Theater, Text: Mike Portnoy Už jsem ti poděkoval za tvůj čas? Nebo tvůj život bude nedoceněný Znovu? Nikdy jsem nežádal o cent Prostě jsi je všechny utrácel pro sebe Dokud jsem se k tobě neobrátil zády Můj příteli Síly, které z tebe udělaly mučedníka Spiknutí tě přivedlo k porážce Zkoušel jsem to ovládnout, jakmile jsem na to poukázal Byl jsem znovu sražen Znovu proti přesile Vděčnost zaspala Můžeš se ptát sám sebe, proč Ale ten pohled ve tvých očích Neprojde testem Byl jsi odložen k ledu můj příteli Znovu Dřímající umělec nese svoji duši Zdá se, že tlak si vybral svoji daň Prožitý život takhle trestá Nyní si zachovává publicitu Vyléváš své nitro do notesu a pera Komunikace ke svému tichému příteli Pozvedni nůž K dokreslení života (Kdysi jsem jej znal) Nadejde čas Kompromitující můj život (Prostě nebude dělat) Nemůžu lhát Nemohu nic více zkoušet (Abych se ti přiblížil) Já prostě nemůžu bojovat Uchop nůž Uchop nůž Odřízni se Jednou si vzpomenu, že jsi klidný charakter Spokojen sedíš a díváš se na proměny svého života S falešnou citlivosti Otevřel ses tak, že tě lidé zbožňují Oni všichni podlehli dvé spiklenecké upřímnosti A jak jste nosili své srdce a duši vpravo na rukávu Smáli jste se sarkasticky Obrátil jsi svá záda k lidem, kteří tě zbožňovali Egocentrické vyčerpání Sebeúcta zkreslená Samonaplněné vydírání Samospasitelné zhroucení Vezmu na sebe vinu za tyto věci, o kterých říkám "Protože jsem měl srdce a vůli a odvahu tady zůstat Každý den Nebudu chodit daleko Pročítám všechny přehledy, které jsi mi ukázal Všiml jsem si tak, že jsi |
DREAM THEATER Score: 20th Anniversary World Tour Live with the Octavarium Orchestra Zdroj: http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=3054 No ne! Kohopak to nevidíme za rohem? Ale ano, ano, jsou to zase oni, báječní progoví strejčkové. Jak dlouho jsme je neviděli? Rok? To je doba, to je doba. Bylo by na čase, aby přinesli do marketingové mlýnice nějaké to nové CD. Produktivita musí zůstat vysoká, release or decease. Ejhle, CD s sebou mají. Cože? Ne jedno? Zase rovnou tři? Megalomani! To v přepočtu na CD/rok trumfne i trumbery MANOWAR. Věc hodná zamyšlení, což? A co takhle si ta tři CD poslechnout a zjistit, že namísto zbytečného balastu a magnetu na peníze fandů se jedná o opravdu výbornou živou kolekci s jemným orchestrálním vánkem? Navíc výroční. 20 let už Snové divadlo uvádí svá barvitá rocková dramata... to se sluší oslavit! Zhruba tak bych s trochou satiry zhodnotil vývoj svých sympatií k výroční kolekci vlajkové lodi současného progu. Otázku, komu je kolekce určena, řeší už název. Od kdy si nezúčastněný kolemjdoucí kupuje výroční alba? Zůstává tak poměrně početná enkláva těch, kteří do Snového divadla chodí rádi a jeho špílce znají nazpaměť. Co výroční „Score“ nabídne jim? Stokrát slyšené vály, nebo snad hodnotné přípodotky do už tak početné sbírky živáků? Troufnu si vsadit na to druhé. Tři CD nabízejí poměrně různorodou kolekci zážitků, která pramení z neobyčejného portfolia Američanů. Ač mají živáků jako much, stále je kam sahat, stále je co přehrávat, aniž by se opakovali. První kotouč nabídne mimo jiné průhled do kabinetu kuriozit - zdejší obyvatelé mají skutečně zajímavé rodokmeny. „Another Won“ přichází až z dávných osmdesátek a nepříliš známé nahrávky „The Majesty Demos“. Z debutu „When Dream And Day Unite“ zazní „Afterlife“, přičemž poprvé si ji fandové mohou na CD vychutnat v podání Jamese LaBrieho (nepočítáme-li bootleg „When Dream And Day Reunite“). Své živé reinkarnace se dočkala i „Raise The Knife“, která coby přebytek „Falling Into Infinity“ skončila pouze na fandovském EPčku „Cleaning Out The Closet“. Krom obskurních kousků nás čeká krátký výlet do ještě teplé současnosti („Root Of All Evil“, „I Walk Beside You“), přičemž disk 1 nepostrádá i trochu té jistoty (osvědčený kousek „The Spirit Carries On“, „Under A Glass Moon“ a optimistická halekačka „Innocence Faded“ - na oficiálním živáku jsou tyto dvě písně prezentovány poprvé). Na stařičkých kompozicích už přeci jen poněkud ulpěl prach a jejich hodnota zdá se být spíše v oblasti kuriozit a archiválií. Dojem vylepšuje zařazení zástupců novější tvorby, z čehož vyvstává docela zajímavá konfrontace glamem a heavy metalem silně poznamených kořenů a svojské tváře současnosti. Poněkud rozpačitý jsem byl z nevýrazného soundu nahrávky, který se v žádném případě nevyrovná předchozímu živáku , ale časem jsem uvykl... Ta pravá „score“ veselice začíná druhým diskem, ze kterého přátelsky pomrkává masív „Six Degrees Of Inner Turbulence“ se svými 41 minutami. Už s prvními zvuky přichází příjemné překvapení - namísto Rudessových syntetik jede overuturu živý orchestr. Chvilku trvá zvyknout si na jeho plochý zvuk, ale zážitek z předehry to přesto nezkazí. Obava, jak se se smyčci a dechy DREAM THEATER vypořádají, je neopodstatněná - nepodléhají mámení pompy a Octavarium orchestra je pouze podkresem tradičně strhující instrumentace, přesně odměřeným kořením a ozvláštněním. Dojem jednoznačně pozitivní. Doplnění druhé CD o smyčcovou miniaturu „Vacant“ je velmi vhodné, stejně dobře zapadá i bolestná a naléhavá reflexe 11. září 2001 „Sacrificed Sons“ a rozhodně svěže znějící cajdák „The Answer Lies Within“ (možná chutná méně sladce než na albu). Pokud jsem měl po prvním kotouči na jazyku pachuť rozpaků, druhý disk je odplavil lahodným progovým nektarem. Poslední kotouč nese pouze dvě skladby. Vzhledem k účinkování tělesa Octavarium orchestra sotva může chybět vlajková loď aktuálního alba. Jakkoli je tato skladba hodnocena fanoušky rozporně, já si ty přeskoky z komorních poloh do instrumentálních výlevů užívám a živé provedení ještě přidává na energii. Dojem balancuje mezi monumentalitou leitmotivu, který skladbu ohraničuje, a pestrou strukturou výplně, kde se vyřádí ono exhibicionistické ego Snivců. Kdo není srozuměn s novinkovými polohami DREAMů, jistě vezme zavděk jistotou v podobě „Metropolis pt. I“. Tu pro změnu nemusím já a nevím, zda je tahle skladba vhodná jako zavření krámu, ale budiž. Když pak James LaBrie (mimochodem zpívající v dost slušné formě) uzavře večer poděkováním a ujištěním, že to byl jeden z nejvydařenějších večerů v kariéře kapely, nemám důvod nesouhlasit. DREAM THEATER si dali k dvacátým narozeninám rozhodně podařený dortíček a nezbývá než jim popřát, aby jim stoupající kvantita nečutala do zadnice kvalitu. „20th Anniversary World Tour Live“ je dobrý vstup do třetí dekády, podle mého jedno z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší...) živých alb kapely. P.S. Okolní screeny pocházejí z aktuálního dvoj-DVD, které vychází současně s CD verzí. Já jen aby na vás těch disků nebylo málo... Napsal: Marigold, Zveřejněno: 10.10.2006 | ||
|